Sochy Buddhy v Přírodě: Význam a Inspirace

Soška Buddhy je vnímána jako symbol moudrosti, štěstí, vyrovnanosti, osvícení, blahobytu a pozitivní energie. Existuje více než 100 typů soch zobrazujících Buddhu v různých pozicích, z nichž každá má svou symboliku. Například Bhumisparsa Mudra socha symbolizuje Buddhovo osvícení pod stromem bódhi. Abhaya Mudra patří k nejrozšířenějším, zobrazuje pravou ruku Buddhy pokrčenou v lokti s dlaní otočenou dopředu a nataženými prsty, levá ruka je položená v klíně s dlaní nahoru.

Sochy Buddhy jsou ideální pro meditaci, duchovní praxi, ale i jako harmonizující dekorace do vašeho domova, kanceláře nebo zahrady. V naší kolekci najdete ručně vyřezávané dřevěné sochy, kovové sochy, plastiky i sošky z pryskyřic, které pocházejí převážně z Indie.

Japonská Inspirace pro Klid a Harmonii

Japonské zahrady inspirují zahradní design po celém světě již mnoho desetiletí. Mají své zákonitosti, tradice, filosofie, specifické prvky. Rozumět všem aspektům, správnému použití jednotlivých prvků a stylům japonských zahrad není tak jednoduché. Japonské zahrady byly po celá století zásadně ovlivňovány náboženskými vlivy, jako šintoismem, buddhismem nebo taoistickou filozofií.

Kolem nás vzniklo v posledních desetiletích několik zahrad a parků v japonském stylu s volným přístupem pro veřejnost. Najděte si nějakou ve své blízkosti, navštivte ji a nechte na sebe působit duch tohoto místa. Pokud budete chtít vytvořit opravdu autentickou japonskou zahradu, čekají Vás roky studií. Nebo se můžete obrátit na pomoc odborníků na tvorbu japonských zahrad, které tyto roky studií mají již za sebou.

Můžete se nechat inspirovat jen některými z těchto aspektů, popřípadě si vyčlenit ve své zahradě jen takový poklidný koutek japonské zahrady, kde čas plyne jakoby pomaleji. K vytvoření své vlastné poklidné oázy klidu a harmonie se ale nemusíte snažit o striktně japonskou zahradu s dodržením všech „pravidel“.

Čtěte také: Přírodní sochy Kokořínsko

Zenové Zahrady: Oázy Klidu v Uspěchané Době

Přesto, zenové zahrady si získávají v naší společnosti stále větší oblibu. Nabízejí totiž něco jiného. Něco co v dnešní uspěchané době hledáme. Vzhled typické zenové zahrady se vzpírá klasické definici „zahrady“ v téměř každém běžném slova smyslu. Není to místo, kde najdete řady svěžích stromů, kde kolem lánu svěže zeleného trávníka září záplava květin všech možných barev.

Hned na začátku je třeba zdůraznit, že termín „Zenová zahrada“ je poněkud nesprávný. Jedná se pouze o „západní“ pojmenování tohoto druhu zahrad. Japonci pro tento typ zahrad používají výraz „kare sansui“, což v doslovném překladu znamená „suché hory a vody“ neboli „suchá krajina“. Termín „Zenová zahrada“ se prvně objevil v angličtině v knize americké spisovatelky Loraine E. Kucková „100 kjótských zahrad“ v roce 1935. Přesto, osmdesát let užívání, správně nebo špatně, poskytlo pojmu „zenová zahrada“ jakousi patinu autenticity.

Tento typ zahrad je klasickým typem meditačních zahrad. V Japonsku jsou populární již od 14. století a to hlavně díky zen buddhistickému mnichovi, učiteli a staviteli zahrad - Soseki Musó. Suché kamenné zahrady byly tehdy používány pouze buddhisty jako nástroj pro meditaci. Z tohoto důvodu se většina autentických japonských skalních zahrad - kare sansui - pro nás zenových zahrad - nachází v prostoru buddhistických klášterů.

Rostlinný život je v typické suché/zenové zahradě minimální, často až nulový. Písek, štěrk a kámen zde mohou být dokonce jedinými prvky, kterými je znázorněna představa celé krajiny, oceánu (pískem či štěrkem), ostrovů, skal a hor (kameny různých velikostí). V zenových zahradách bývá nejpatrnější pro japonské zahrady typická čistota a rovnováha prostoru. Zenové zahrady jsou zamýšleny jako osobní projekt, který odráží vlastní vnitřní reflexe. Bílý písek nebo štěrk jsou uhrabávány do vždy originálního vzoru majitelem zahrady.

Ačkoli umění japonského zahradnictví je staré mnoho století, za pouhý víkend si můžete vytvořit přiměřenou repliku klasické chrámové zahrady v rohu vaší zahrady. Základní přísadou, kterou budete potřebovat, je malý, dokonce klidně až miniaturní pozemek; množství písku (čím je bělejší, tím lépe) nebo drobného štěrku na pokrytí země (pod obé doporučujeme položit zahradní textilní fólii), nějaké kameny různých tvarů a velikostí. Pro začátek se příliš netrapte okamžitým správným výběrem kamenů. Ideální zenová zahrada se vyvíjí a zlepšuje s plynutím času.

Čtěte také: Výstava soch v Teplicích

Vaše zahrada bude růst, kdykoli se rozhodnete upravit pozici toho či onoho kamene. Možná přidáte i nějakou tu suchomilnou rostlinu či keř nebo kamennou lampu či malou sošku Buddhy (nebo jiný typický prvek japonských zahrad). Je to postupný proces, omezený jen tím, kolik času tomu chcete dát. A na rozdíl od květinové nebo zeleninové zahrady vaše zenová zahrada nepotřebuje vodu … jen iluze vody bude stačit. Kopírování vzoru jiné zenové zahrady jde proti duchu takové zahrady. Ale to neznamená, že se jimi nemůžete inspirovat. Svým minimalismem a čistotou na nás tyto zahrady působí zklidňujíce a vyzývají nás k meditaci a rozjímání.

Filozofie Wabi-Sabi: Krása Nedokonalosti

Když si vezmeme jak věci - ať malé nebo velké (a vlastně se to týká i nás a našich životů) - vypadají, náš západní svět je historicky až obsesivní snahou o přehnanou dokonalost, symetrii a ideální proporce. Ale upřímně, v běžném životě se mnoho z nás s tímto konceptem snahy o dokonalost, věčné mládí a dosažení všeobecného ideálu nechceme a ani nemůžeme ztotožňovat.

A právě proto tolik lidí ve světě zaujal koncept japonské estetické filozofie wabi-sabi. Naprosto rozdílný od výše zmíněné západní estetiky, která částečně stále vychází z helénské (řecké) estetiky idealizující dokonalosti, symetrie, věčnost a majestátnost. Wabi-sabi odkazuje na hlubší vnímání vnitřní krásy a života, jako takového, na krásu nedokonalosti, nestálosti, neuhlazenosti a melancholie.

V západním světě je styl wabi-sabi velmi populární již od devadesátých let minulého století především v souvislosti s designem a interiérovou a zahradní architekturou. A pravděpodobně právě ten závan určité romantiky a všudypřítomné poetiky je to, proč tento pohled na svět inspiruje tolik lidí i dnes, značně vzdálené kontinentálně i časově od svého vzniku (Japonsko 15. století).

Bhútán: Království Štěstí a Inspirace

Bhútán je ku příkladu jednou z nejklidnějších zemí v jižní Asii a také patří mezi nejšťastnějších destinace světa. Klid, mír, bezpečí, pohodu a přátelskou atmosféru tu ostatně pocítíte na každém kroku. Tohle místo je zkrátka jiné než všechny ostatní, a je na to náležité hrdé. Všechny dobrodružné, romantické i duchovně založené duše zákonitě propadnou bhútánskému kouzlu!

Čtěte také: Harmonie umění a přírody

Jediná buddhistická monarchie na světě vyzařuje pozoruhodnou energii, ze které budete ještě dlouho čerpat. Úspěch této země se totiž neměří penězi ale štěstím, což z usměvavých tváří Bhútánců snadno vydedukujete.

Hledáte-li spíše pohodovou dovolenou uprostřed přírody, je Bhútán naprosto dokonalou volbou. Obyvatelstvo této unikátní asijské země praktikuje velice pomalé životní tempo, které vás znovu naučí všímat si přítomného okamžiku a nikam nespěchat. Bhútánci jsou neuvěřitelně skromní a milí lidé, kteří vás vždy uvítají s otevřenou náručí a s úsměvem.

Protože byl Bhútán až do 60. let 20. století prakticky izolován od okolního světa, zachovává si dodnes značnou kulturní autentičnost a nedotčenost, co se týká přírody. V ulicích vesnic či měst vás tedy například uchvátí lidé oblečeni do tradičních oděvů a v okolí pak oslní panenská krajina s rozmanitou faunou a florou, kterou si Bhútánci náležitě chrání. K prozkoumání se v zemi nabízí početné starověké chrámy anebo tzv. dzongy (pevnosti charakteristické pro Bhútán). Odkaz na buddhismus zde zkrátka velmi silně rezonuje.

Milujete pohodovou pěší turistiku nebo náročnější treking? Bhútánská příroda vám dopřeje od každého něco. Procházky kolem svěžích luk nebo v horských průsmycích vás v kombinaci s panoramatickými výhledy doslova uchvátí. Přidanou hodnotou je i to, že v zemi nenatrefíte v podstatě na žádné turistické davy.

Další Zajímavé Informace o Bhútánu

Bhútánské království je jednou z nejzelenějších oblastí na Zemi - lesy pokrývají až 70 % Bhútánu, čímž z něj dělají jedinou uhlíkově negativní destinaci na světě (absorpce oxidu uhličitého je zde vyšší než jeho produkce). Všichni turisté také musí před vstupem do Bhútánu zaplatit „poplatek za udržitelný rozvoj“, jenž stojí k roku 2024 pro dospělého 100 USD/amerických dolarů za den pobytu - tak se reguluje turismus. Tato částka platí do 31. 8. 2027, původně se jednalo o 200 USD/den.

Bhútán je známý svou jedinečnou filozofií „hrubého národního štěstí“ (Gross National Happiness - GNH). Prosperita země se tak měří spíše úrovní štěstí obyvatel nežli ekonomickým růstem. V Bhútánu je z části zakázané horolezectví. Konkrétně se tento zákaz týká horských vrcholů s nadmořskou výškou nad 6 000 metrů, mezi které patří například i nejvyšší tamější hora Gangkhar Puensum (7 570 m). Tyto hory považují Bhútánci za posvátné, a tak je pravděpodobně nikdo nikdy nezdolá.

Národním sportem Bhútánu je od roku 1971 lukostřelba. Častějšími lukostřelci jsou muži, ženy však neváhají muže podpořit v soutěžních kláních. Bhútán byl až do roku 1974 zcela izolován od světa. Oficiálně ukončila země svou politickou izolaci v roce 1971, kdy vstoupila do Organizace spojených národů. V 70. letech 20. století však do Bhútánu jezdilo řádově jen do tří stovek turistů ročně.

Na bhútánských domech jsou namalovány falusy (vyobrazení penisu) jako symbol štěstí, plodnosti a ochrany před zlými duchy. Kromě obrazů jsou v této tématice typické i sochy, cedule, řezby a podobně. Příkladem tohoto specifického umění je například buddhistický chrám Chimi Lhakhang.

Kdy Bhútán Navštívit?

Bhútán je v podstatě celoroční destinací, neboť v každém ročním období v ní můžete nalézt jisté kouzlo. Pokud byste však hledali zdaleka nejvhodnější dobu k návštěvě, vsaďte buďto na jaro (od března do května) nebo podzim (od září do listopadu). Během jarních měsíců můžete v bhútánské přírodě vidět mnoho rozkvetlých rododendronů či magnolií a v podzimních měsících si užijete jasnou oblohu, která je dokonalá pro pozorování majestátních himálajských vrcholků a účast na ikonických festivalech.

Bhútán v ročních obdobích:

• Jaro: trvá od března do května a přináší příjemné teploty pohybující se v maximech od 15 °C do 20 °C, což je perfektní pro všechny outdoorové aktivity i prohlídky památek.
• Léto: trvá od června do srpna a přináší velmi často monzuny - nejsilnější srážky bývají od konce června. Teploty se v průměru pohybují od 21 °C do 22 °C a patrná je vyšší vlhkost vzduchu. V hlavním městě Thimphu se může dokonce během července vyšplhat teplota na 26 °C. Častým jevem bývají v létě bleskové povodně, které komplikují dopravu i aktivity.
• Podzim: trvá od září do listopadu, přináší jasnou oblohu a teploty pohybující se v maximech od 15 °C do 21 °C. Období je skvělé zejména pro fotografické nadšence - nutno počítat s tím, že právě na podzim (hlavně kolem října) je v Bhútánu turistů nejvíce.
• Zima: trvá od prosince do února a přináší slunečné ale i chladné počasí. Během zimních měsíců v Bhútánu naměříte -3 °C až 11 °C, jih země však bývá o něco teplejší. Toto období dovolené je vhodné hlavně pro samotáře a milovníky naprostého klidu, neboť do Bhútánu nemíří tolik turistů.

Státní svátky v Bhútánu

• Zimní slunovrat (Nyinlong): 2. ledna
• Tradiční den obětování (Buelwa Phuewi Nyim): leden nebo únor
• Nový rok (Losar): únor až březen
• Narozeniny 5. bhútánského krále Džigmeho Khesara Namgjela Wangčhuga: 21. až 23. února
• Den státního smutku/Vzpomínka na Ngawanga Namgjala, který sjednotil Bhútán (Zhabdrung Kuchoe): duben nebo květen
• Narozeniny 3. bhútánského dračího krále Džigmeho Dordžeho Wangčhuga/též Den učitelů (za jeho vlády se Bhútán otevřel světu a modernizoval se): 2. května
• Korunovace 4. bhútánského dračího krále Džigmeho Singgjäe Wangčhuga/též Společenský lesnický den (děti sázejí stromy): 2. června
• Den nirvány Gautamy Buddhy (Parinirvana Day): 15. června
• Narozeniny Gurua Rinpočheho (světce, který zavedl buddhismus do Bhútánu): 10. července
• První Buddhovo kázání: 3. srpna
• Požehnaný deštivý den (Thruebab): září
• Festival Dashain: 6. října
• Korunovace 5. bhútánského krále Džigmeho Khesara Namgjela Wangčhuga: 1. listopadu
• Narozeniny 4. bhútánského dračího krále Džigmeho Singgjäe Wangčhuga: 11. listopadu
• Návrat Gautamy Buddhy na Zemi po dosažení nirvány (Lhabab Duchen): listopad
• Národní den v Bhútánu (Gyalyong Duechen): 17. prosince

Kromě výše uvedených šestnácti státních svátků lze v Bhútánu zaznamenat i náboženské svátky zvané „tsechus“ - ty se však slaví jen v některých oblastech země.

Flora a Fauna Bhútánu

Zatímco se svět potýká s ekologickými problémy všeho druhu, v Bhútánu se zdá být stále vše v nejlepším pořádku. Tento přírodní ráj si totiž zakládá na prakticky nulové uhlíkové stopě. Až 72 % Bhútánského království pokrývá lesní porost, přičemž 60 % z něj je chráněno. V bujném porostu se nachází kolem 500 druhů léčivých rostlin, z nichž lze vyjmenovat například magnólii, orchidej (zahrnuje více než 300 druhů), jalovec, daphne, barotu rukávovitou nebo hořec. Cévnatých rostlin pak roste v Bhútánu přes 5 400 druhů a rododendronů 46 druhů.

Husté bhútánské lesy ovšem představují ideální domov i pro celou škálu divokých zvířat, která jsou v mnoha případech vzácná a ohrožená. V tamější krajině žije například sněžný leopard (irbis), tygr bengálský, panda červená, goral (horská koza), hulman (opice), himálajský černý medvěd, sambar indický, divoké prase nebo kabar. V bhútánské přírodě lze ale spatřit i zvláštního sudokopytníka, který se nazývá takin - ten je národním zvířetem Bhútánu.

Závěrem

Sochy Buddhy v přírodě, inspirované japonskými zahradami a filozofií wabi-sabi, přinášejí klid a harmonii do našeho života. A Bhútán, království štěstí, je dokonalým příkladem země, kde se příroda a duchovní hodnoty snoubí v jedinečný celek.

tags: #sochy #Buddhy #v #přírodě #význam

Oblíbené příspěvky:

• Jak prát ekologicky?
• Ekologie venku na střední škole
• Nutnost změny myšlení: pohled Petra Blahuta
• Mobilheimy a zima v Česku
• Rozdíly v odpadovém hospodářství