Jedním z nejzávažnějších problémů dopravy měst a obcí je znečištění ovzduší emisemi, které mají rizikový vliv na zdraví člověka.
Provádíme měření koncentrací škodlivých látek v ovzduší uvedených v zákoně č. 201/2012 Sb. Měření provádíme přístrojem Airpointer® (Recordum Messtechnik GmbH, Rakousko). Může být prováděno současně ve dvou lokalitách. Měření provádíme přístrojem VOC71M (ENVIRONMENT SA, Francie).
Principy měření znečištění ovzduší můžeme využít v jakékoliv lokalitě, například i v městských parcích. Informace o kvalitě ovzduší vám pomůže při plánování, budování a údržbě těchto významných zelených ploch ve městech.
Nabízíme jak komplexní hodnocení kontaminace životního prostředí na určité lokalitě, tak jednotlivých složek životního prostředí. Využíváme vlastní laboratoře vybavené špičkovou přístrojovou technikou pro odběry environmentálních vzorků.
Měření emisí vozidel v reálném provozu zahrnuje: kontinuální měření koncentrací plynných emisí O2, CO, CO2, HC a NOx, izokinetický odběr vzorku tuhých částic, izokinetický odběr vzorku plynů vč. Vše provádíme na zařízení vyvinutém Centrem dopravního výzkumu a SEKO spol. Výpočet emisí z dopravy zajišťujeme dle vlastní metodiky.
Čtěte také: Více o koloběhu vody v přírodě
Používaný modelový výpočet využívá podkladů dopravních statistik, údajů o prodeji pohonných hmot, o skladbě vozového parku a odhadech ročních proběhů jednotlivých kategorií vozidel. Emise jsou stanoveny pomocí vypočítaného podílu na spotřebě pohonných hmot jednotlivých kategorií vozidel a příslušných emisních faktorů.
V souladu s metodikou pro stanovení emisí v rámci směrnice o emisních stropech jsou z provozu letadel zahrnuty pouze emise vnitrostátní a mezinárodní dopravy ze vzletové a přistávací fáze (tzv.
Provádíme modelování hluku pro účely strategického hlukového mapování a tvorbu akčních plánů (v souladu s 2002/49/ES). Dále tvorbu podkladů pro územní plánování, generely dopravy a projektování protihlukových opatření (v souladu Z. č. 258/2000 Sb., NV 272/2011 Sb.). Akreditované měření a modelování hluku z dopravy provádíme dle metod ČSN ISO 1996, NMPB-Routes-1996, NMPB-Routes-2008, RLS 90, Schall 03, ISO 9613, CNOSSOS-EU.
Nabídka zahrnuje modelování emisních toků z dopravy na daném území a tvorbu rozptylových studií (modelování příspěvků dopravy k imisním koncentracím). Vstupem pro tato modelování je multimodální dopravní model. Konkrétní cena se odvíjí od velikosti území, množství a náročnosti prováděných dopravně-organizačních analýz, počtu scénářů a množství hodnocených polutantů.
Provádíme výpočet imisních koncentrací jak plynných, tak pevných znečišťujících látek z dopravy podle metodiky SYMOS´97. Primárně jsou hodnoceny látky, které mají dané limity podle zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb.
Čtěte také: Krása a síla života v koloběhu přírody
Provádíme měření, které je realizováno dle normy ISO 1996-1 a 1996-2 v akreditovaném režimu - ověření dodržování hlukových limitů v chráněném venkovním prostoru budov (soulad s NV 272/2011 Sb.).
Nabídka zahrnuje akreditované měření hlučnosti libovolného povrchu vozovky dle metody CPX (Close-ProXimity), ověření účinnosti nízkohlučných povrchů např.
Kromě využití čistých vozidel ve veřejných službách jsou součástí produktu mimo jiné návrhy nástrojů podpory, které by měly motivovat uživatele k provozování environmentálně šetrných vozidel zvýhodněními během doby jejich užívání. Konkrétní cena se odvíjí od velikosti území, množství a náročnosti prováděných analýz (dopravně-organizační, ekonomické, technologické), množství hodnocených opatření a dopadů na kvalitu ovzduší (počet scénářů a polutantů).
Per a polyfluorované alkylové látky, zkráceně PFAS, dnes patří mezi nejproblematičtější kontaminanty moderní doby. Jsou to látky, které jsme si sami vyrobili, abychom si usnadnili život. Odpuzují vodu, mastnotu i špínu. Jenže zároveň odolávají i času. V lidském těle dokážou přetrvávat roky.
PFAS, nazývané jako věčné chemikálie, mají velké využití a jsou součástí každé domácnosti. Používají se v nepromokavém oblečení, obuvi, potahových materiálech nábytku, jednorázových obalech, impregnačních sprejích, kosmetice a v mnoha dalších produktech. Přitom jsou velmi nebezpečné, snižují imunitu batolat, mohou způsobovat rakovinu, neplodnost, hormonální potíže, cukrovku aj.
Čtěte také: Fosfor v přírodě
Tyto látky se nikdy nerozloží, v životním prostředí zůstanou trvale. Shromažďují se v tělech lidí i zvířat. Takto se dostávají do naší potravy, jsou v mase, mléce, vejcích. PFAS pijeme spolu s vodou a prší na nás v dešťové vodě. Kvůli jejich výjimečným vlastnostem se vyrábí v masovém měřítku. Bez nadsázky dnes můžeme říct, že všichni z nás, včetně novorozenců, tyto látky máme v těle.
Je alarmující, že pouze tři látky z této velké skupiny, jsou zakázány. K ostatním doposud neexistuje legislativa, která by jejich výrobu a používání regulovala.
PFAS, které není možné nějakým způsobem „sesbírat” ze životního prostředí není možné ani odstranit. To je tak ve většině případů. Neumíme ho odstranit z dešťové vody, podzemních vod, vodních toků, půdy. Případy, ve kterých si s PFAS poradíme, jsou vždy v kontrolovaných podmínkách. V laboratoři se ho podařilo odstranit za pomoci vysoké teploty, agresivních chemikálií nebo dokonce i mikroby, kteří biochemickou reakcí dokážou narušit stabilitu vazby uhlíku a fluoru.
Tyto PFAS můžeme monitorovat, vytvořit si mapy, tak jak to bylo provedeno v projektu „Nekončící znečištění” a místa s enormním výskytem se můžeme pokusit ohraničit a PFAS zachytit.
Nyní však přichází překvapivý obrat. Klinická studie publikovaná v časopise Environment International ukazuje, že běžně používané léky mohou jejich množství v krvi výrazně snížit. Studie vznikla ve švédském městě Ronneby, kde byla pitná voda v minulosti silně kontaminována PFAS z hasicích pěn používaných na vojenské základně. Obyvatelé této oblasti patří k nejvíce exponovaným populacím v Evropě.
U běžné populace se dnes koncentrace těchto látek v krvi pohybují většinou v jednotkách nanogramů na mililitr. U účastníků studie však byly hodnoty výrazně vyšší. Průměrná koncentrace PFHxS byla přibližně 50 nanogramů na mililitr, PFOS kolem 46 nanogramů na mililitr a PFOA zhruba 2,2 nanogramu na mililitr.
Testovány byly tři léky. Cholestyramin a colesevelam patří do skupiny takzvaných sekvestrantů žlučových kyselin. V praxi to znamená, že ve střevě na sebe vážou žlučové kyseliny a zabraňují jejich zpětnému vstřebávání do krevního oběhu. Organismus je pak musí znovu vytvořit, což vede ke snížení hladiny cholesterolu.
Právě zde studie přinesla nejvýraznější výsledky. Při podávání cholestyraminu se množství PFOS vyloučeného stolicí zvýšilo přibližně třiadvacetinásobně po zohlednění jeho hladiny v krvi. Ještě přesvědčivější byla dvanáctitýdenní léčba colesevelamem. Během tohoto období klesla průměrná hladina PFOS v krvi přibližně o 38 procent, zatímco v obdobích bez léčby činil pokles jen kolem dvou procent. U PFHxS byl zaznamenán pokles zhruba o 14 procent a u PFOA přibližně o 11 procent.
Naopak probenecid, který měl teoreticky zvýšit vylučování PFAS močí prostřednictvím ovlivnění transportních mechanismů v ledvinách, významný efekt neprokázal. V některých případech dokonce vedl ke snížení množství PFOS vyloučeného močí po přepočtu na koncentraci v séru.
Dosud se diskuse o PFAS soustředila především na prevenci a regulaci, tedy jak omezit jejich používání a zabránit další kontaminaci vody a potravin. Tato studie ukazuje, že existuje i jiný směr. Aktivní snaha snížit již existující zátěž v lidském těle.
Nejde o zázračné řešení ani o univerzální detoxikační pilulku. Jde o první důkaz, že i u látek, které jsme dosud považovali za téměř neodstranitelné, lze proces vylučování cíleně ovlivnit.
tags: #kolobeh #toxickych #latek #v #ovzdusi #studie