Potravní pyramida a její význam v ekologii

Potravní řetězce popisují, jak se látky a energie v přírodě přesouvají mezi organismy. Znázornění potravních řetězců je do určité míry zjednodušující. Ve skutečnosti například určitý živočich nežere jen jeden druh jiného živočicha (pro přesnější vyjádření potravních vztahů se využívají tzv. potravní sítě).

Základní složky potravní pyramidy

V potravní pyramidě (řetězci) hrají klíčovou roli tři skupiny organismů:

• Producenti: Produkují svou biomasu ze vzdušného CO2, jednoduchých anorganických látek (živin), vody za přítomnosti světelného záření prostřednictvím procesu fotosyntézy (zelené rostliny), případně chemosynteticky (některé mikroorganismy a houby). Jelikož produkují jako první v potravním řetězci složitější organické látky, nazývají se též primárními producenty. Jsou základem výživy pro konzumenty.
• Konzumenti: Živí se jinými organismy, čili produkují svou biomasu na základě konzumace složitých organických látek - cukrů, tuků, bílkovin - z těl jiných organismů. Podle hierarchie je možno je dále dělit na konzumenty prvního řádu (býložravci, kteří se živí rostlinami - producenty), druhého řádu (masožravci, kteří se živí býložravci) i dalších řádů (masožravci, kteří se živí jinými masožravci). Za konzumenty jsou někdy považováni též paraziti.
• Destruenti: Rozkládají složitější organické látky mrtvých těl na jednodušší anorganické látky - živiny. Mezi destruenty - rozkladače - patří zejména mikroorganismy a některé houby.

Na počátku potravních řetězců stojí producenti, což bývají fotosyntetizující organismy. Díky fotosyntéze ukládají energii slunečního záření do chemických vazeb a vytvářejí organické látky bohaté na energii. Producenty se živí konzumenti 1. řádu, což jsou obvykle býložraví (živící se rostlinami) či všežraví živočichové. Konzumenty 1. řádu žerou konzumenti 2. řádu (podobně dále s konzumenty dalších řádů). Mrtvá těla všech účastníků potravního řetězce zpracovávají rozkladači (dekompozitoři). Ti uvolňují různé látky zpět do prostředí, jsou tak k dispozici dalším organismům.

Mezi rozkladače typicky patří bakterie, houby či někteří bezobratlí živočichové (např. žížaly). Na potravní řetězce navazují rozkladné řetězce. Odpady a zbytky organických těl se živí rozkladači (DESTRUENTI), kteří tyto zbytky ještě rozloží na humus.

Rostlina může růst ve sterilizovaném písku za předpokladu, že ji necháme na slunci a poskytneme ji pár základních chemikálií - dusík ve formě dusičnanů, fosfor ve formě fosforečnanů, draslík ve formě solí (například potaše K2CO3), vodík ve formě vody, kyslík ve formě vody nebo ze vzduchu a uhlík ve formě oxidu uhličitého. Dusík, fosfor a draslík jsou hlavní složky všech umělých hnojiv.

Čtěte také: Více o potravní ekologii

Zelený chlorofyl v rostlině absorbuje sluneční energii a použijte ji tak, že z uhlíku, vodíku a kyslíku vytvoří sacharidy, jako je celulóza - tuhý vláknitý materiál, který obklopuje každou rostlinou buňku a dále škroby, bohaté na energii a cukry = jednoduché sacharidy. Rostlina je dokáže sloučit s dusíkem, fostáty a solemi draslíku, které získává ze země, aby vybudovala bílkoviny = proteiny, tuky a další látky.

Zahradníci často mluví o hnojivu jako o potravě pro rostliny a svým způsobem je to pravda, protože poskytují rostlinám materiál, který potřebují pro stavbu rostlinné hmoty. Ale mezi touto potravou rostlin a potravou živočichů je velký rozdíl. Typická zelená rostlina absorbuje pouze jednoduché chemické sloučeniny ze země - látky, které vznikly rozkladem a rozpadem organických materiálů.

Avšak živočich získává organické materiály v plně syntetizovaném stavu a rozkládá je podle potřeby s využitím vlastního zažívacího systému.

Hromadění škodlivých látek

Jestliže se tedy z prostředí do počátku potravního řetězce (tj. producentů) dostane nějaká škodlivá látka, postupuje tato látka potravním řetězcem dál a její koncentrace se zvyšuje.

Ekologická pyramida

Ekologická pyramída (iné názvy: trofická pyramída, potravová pyramída, potravná pyramída, potravinová pyramída, Eltonova pyramída) je grafická reprezentácia kvantitatívne vyjadrujúca sled organizmov trofických úrovní (t.j. článkov potravového reťazca) ekosystému. Na rozdiel od potravového reťazca resp. potravovej siete tu je teda dôraz kladený na kvantitatívny charakter reprezentácie. Obyčajne sú trofické úrovne znázornené obdĺžnikmi, ktoré sú poukladané jeden na druhom a vytvárajú tak pyramídu. Základňu pyramídy tvoria producenty a nad nimi sú postupne jednotlivé úrovne konzumentov. Veľkosť obdĺžnikov môže vyjadrovať počty jedincov alebo biomasu jedincov alebo energiu v biomase.

Čtěte také: Význam potravní pyramidy

• pyramída energie - veľkosť obdĺžnika vyjadruje zastúpenie energie na danej trofickej úrovni, v jednotke energia/plocha/čas

Vzájemné potravní vztahy organismů a současně poměrné množství organismů v přírodě můžeme znázornit pomocí potravní pyramidy.

Největší hmotnost organické hmoty (biomasy) tvoří producenti. Menší část býložravci (konzumenti I. řádu) a postupně menší a menší část všežravci (konzumenti II. řádu) a masožravci (konzumenti III.

Různé varianty potravinové pyramidy

Cílem výživových doporučení je podpořit zdraví obyvatelstva. Grafická forma je ideální pro atraktivitu a dobrou zapamatovatelnost. V České republice existuje několik variant potravinové pyramidy:

• Potravinová pyramida Ministerstva zdravotnictví České republiky
• Česká potravinová pyramida (Fórum zdravé výživy, 2013)
• Pyramida výživy pro děti (projekt Pohyb a Výživa, 2013)

V zahraničí se můžeme setkat s těmito variantami:

• Německo
• Velká Británie
• USA (MyPlate od roku 2016)
• Kanada
• Japonsko

Alternativy k potravinové pyramidě

Zdravý talíř

Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy. Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce různých druhů a barev.

Čtěte také: Obsah knihy Filip a pyramida doktora přírody

Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin. Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky, žitné kváskové chleby či divoká rýže. Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v superzdravých potravinách jako ořechy, avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje.

tags: #potravová #pyramida #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Historie Retro Košů
• Efektivní recyklace
• Nahlášení znečištění komunikace v ČR
• Vincent 25 l
• Dopad Trumpových postojů na klima