Žánr science fiction, zkráceně sci-fi, zahrnuje velkou skupinu uměleckých děl od výtvarných přes literární až po filmové a objevují se v něm vždy pokrokové vynálezy blízké budoucnosti, pokročilé technologie a nebo přítomnost dosud neznámých forem života.
Děj je tak často zasazen do vesmíru, naší budoucnosti nebo alternativního světa či doby.
Vědecko-fantastická díla mají i díky neustále se zlepšující technologii filmových triků v kinematografii zásadní místo a první sci-fi snímky se začaly objevovat od samotného počátku a mezi nejlepší tvůrce své doby patřil i český režisér a mistr filmového triku Karel Zeman, který svůj um a představy zhmotnil ve snímcích jako Vynález zkázy (1958), Baron Prášil (1961), Ukradená vzducholoď (1966) nebo Na kometě (1970).
Jestli chcete odvrátit leteckou katastrofu, posaďte za knipl Toma Hankse. V Apollu 13 Hanks obletěl v porouchaném modulu Měsíc a bezpečně se vrátil na Zemi, v Trosečníkovi přežil pád letadla i pobyt na ostrově jen se svým věrným míčem, v Terminálu se probojoval z letištní haly. Takže když se ve snímku Sully: Zázrak na řece Hudson posadí do pilotní kabiny letu US Airways 1549, nikdo nepochybuje, že to dobře dopadne; hlavně tedy proto, že už to všechno viděl ve zprávách.
15. ledna 2009 nouzově přistál Airbus A320-214 na hladině řeky Hudson v New Yorku jen několik minut poté, co vzlétl z letiště LaGuardia a oba motory mu krátce po startu oddělala srážka s hejnem (nikoliv lejnem) ptáků.
Čtěte také: Premiéry filmů na Finále Plzeň
Kapitán Chesley Burnett „Sully“ Sullenbenberger III měl vteřiny na to, jak se situací naložit; vzhledem k tomu, že letadlo bez jakéhokoliv pohonu šlo rychle k zemi, zavrhl možnosti přistát na letištních plochách v okolí (protože by k nim nestačil doletět) a posadil letadlo na řeku.
Událost, při níž se podařilo zachránit veškeré osazenstvo letadla, tenkrát redefinovala pojem „letecká katastrofa v New Yorku“ a udělala ze Sullyho amerického hrdinu - stejně jako z jeho posádky a kapitánů lodí, které zrovna pendlovaly po Hudsonu a přispěly k záchranné akci.
Filmovou poctu Sullenbergerovi Sully: Zázrak na řece Hudson natočil Clint Eastwood a opřel se přitom o stejnojmenný Sullyho objemný knižní životopis (který současně s premiérou filmu vychází v češtině).
Jenže vyprávějte o někom takhle bezkonfliktním dvě hodiny.
Sully nechlastá (na rozdíl od hrdiny Zemeckisova Letu) ani není stíhán obsedantně kompulzivní poruchou (jako Leonardo DiCaprio ve filmu Letec), ani nemá letadlo plné jedovatých hadů (jako Samuel L. Jackson v uměleckém díle Hadi v letadle).
Čtěte také: Společenské drama a meteorit
Sully je úplně v pohodě. Jenže hollywoodský film potřebuje drama! I kdyby si ho měl vycucat z prstu.
A protože celá ta patálie s letadlem padajícím do Hudsonu trvala jen pár šílených minut, točí se dramatické jádro příběhu okolo vyšetřování toho, jestli to Sully s přistáním na Hudsonu nepřepálil a nemohl v pohodě přistát na některém z blízkých letišť; čímž by nejen vystavil pasažéry menšímu riziku, ale také by neudělal z letadla za šedesát milionů prolejzačku pro ryby.
Celé tohle vyšetřování působí ve filmu jako pěst na oko z prostého důvodu, že jinak je ten film absolutně nádherný: Tom Hanks je jako kapitán Sully naprosto boží (ale ruku na srdce, kdy Tom Hanks není boží?); Aaron Eckhart jako první důstojník nemá chybu; scéna přistání na Hudsonu je nervák jako prase - dokonce i se vším tím, co o tom člověk ví dopředu; a samotné město New York je tu snímáno s takovou nádherou, procítěností a atmosférou, že se stává jedním z hrdinů.
Jenže pak se rozjede vyšetřování Sullyho kompetentnosti a vás napadne - prokristapána, to jsou ti vyšetřovatelé fakt úplní blbci? Proč se k chovají jako vypočítavé svině? A proč si nedají dohromady jedna a jedna a musí čekat na finální osvícení z úst páně Sullyho, aby jim docvaklo to, co muselo docvaknout i pětiletému dítěti, které tehdy na břehu Hudsonu zrovna krmilo kachny?
A pak si přečtete zmíněnou knížku a tam je celé tohle DRAMA shrnuté v jedné závorce s tím, že to bylo v pohodě.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Ale oukej. Někdo chtěl prostě natočit pomník novodobému americkému hrdinovi a tak vzal kladivo, dláto a střískal to dohromady tak, aby i ten nejnatvrdlejší divák pochopil, že je to film a ne obrázek.
Musí se ale nechat, že na rozdíl od toho, jak brutálně se od „skutečných událostí“ odchýlily filmy jako Zmrtvýchvstání nebo Argo, se Sully skutečnosti ve většině svého vyprávění úctyhodně drží; o to víc zamrzí ústřední konflikt, který působí jako ochotnické představení vesnického divadla.
Pořád ale můžeme Američanům závidět, jak se umí svým hrdinům na filmovém plátně poklonit. My Čechové se v kině kloníme spíš jen Krejčířovi, Baarové a Olze Hepnarové.
Za průlomové dílo filmové sci-fi je označována 2001: Vesmírná odyssea (1968) Stanleyho Kubricka, ale zcela výsadní postavení zaujímá i výpravná vesmírná sága Star Wars George Lucase, který kvůli své vizi založil i vlastní trikové a zvukové studio.
A pokud jsme zmínili Star Wars, nemůžeme vynechat ani další kultovní sci-fi značku Star Trek.
A jaké filmy lze tedy označit jako nejlepší sci-fi filmy?
Je jich skutečně mnoho a můžeme je dělit na ještě řadu podskupin, jako jsou katastrofická sci-fi, kyberpunk, akční, animované, dobrodružné, fantasy, horory nebo komedie a zajímavostí je, že každý z nich má mezi nejlepšími sci-fi své místo.
Těmi nejlepšími jednoznačně jsou Terminátor 2: Den zúčtování (1991), Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023), Duna: Část druhá (2024), Matrix (1999), Návrat do budoucnosti (1985), Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980), Vetřelci (1986), Počátek (2010), Jurský park (1993), Predátor (1987), Pátý element (1997), Hvězdná pěchota (1997) a Avatar (2009).
Co se týče nejnovějších sci-fi snímků, tak mezi nejlepší sci-fi filmy 2023 patří Strážci Galaxie: Volume 3, Chudáčci, Godzilla Minus One, Bod obnovy a Hunger Games: Balada o ptácích a hadech.
Duna: Část druhá, Deadpool & Wolverine, Furiosa: Sága Šíleného Maxe, Království Planeta opic a Vetřelec: Romulus jsou pak nejlepší sci-fi filmy 2024.
Sci-fi (science fiction nebo také česky vědecko-fantastický) žánr rozvíjí základní myšlenky vědy a techniky až do vymyšlené a fantastické roviny, přičemž tyto dosavadní poznatky respektuje a předpovídá, kam ve vývoji dojdou.
Filmy tohoto žánru proto často obsahují takové prvky jako jsou mimozemšťané, roboti, cestování v čase, daleké cesty do vesmíru nebo budoucí podoby lidské společnosti.
Žánr sci-fi je založen na vědeckém základě, zatímco fantasy je čistě výplodem lidské fantazie a často v sobě obsahuje prvky mytologie, magie a bájné bytosti jako čarodějové, draci, elfové nebo různé pohádkové, magické a alternativní světy s vlastními obyvateli a přírodními zákony, přičemž nic z toho se fantasy nesnaží nijak vědecky vysvětlovat.
Filmový žánr sci-fi jde samozřejmě dále dělit na řadu subžánrů mezi které patří například alternativní historie, příkladem takového filmu může být například Otčina (1994), která pracuje s myšlenkou, že Hitler vyhrál druhou světovou válku.
Apokalyptické a postapokalyptické sci-fi pracuje s myšlenkou zničení světa nebo lidské společnosti, jak je známe.
Sem bychom mohli například zařadit Planetu opic (1968) nebo Terminátora (1984), Šíleného Maxe (1979) a 28 dní poté (2002).
Utopie a antiutopie se občas mísí právě s apokalyptickými tématy, kdy po nějaké rozsáhlé tragédii nebo katastrofě zkusí lidstvo nastolit novou, nejčastěji ideální společnost.
Hard science-fiction je subžánr soustředící se na vědeckou správnost a přesnost, jeho zástupcem je například snímek Marťan (2015).
Dalším v pořadí je kyberpunk (cyberpunk), který kombinuje život spodiny a lidí na okraji společnosti s vyspělou technologií, sem by patřili například Dredd (2012), Ghost in the Shell (2017) a Ledová archa (2013).
Soft science fiction se zabývá méně technologickými obory vědy jako biologie, sociologie a psychologie a nebo může být chápána jako opak hard science fiction a není tak vědecky přesná.
Do této skupiny bychom pak mohli zařadit například filmové série Star Trek, Star Wars, Transformers a Duna.
Space opera (někdy také vesmírná opera) opět kombinuje sci-fi s fantasy, ale často i s velkým vesmírným dobrodružstvím a romancí.
A nakonec tu máme Steampunk, tedy subžánr který kombinuje sci-fi s dobou páry, nejčastěji s viktoriánským obdobím, příkladem jsou například komedie Wild Wild West (1999) nebo Vynález zkázy (1958), Adéla ještě nevečeřela (1978), Ukradená vzducholoď (1966) a Zlatý kompas (2007).
Pokud bychom se na sci-fi dívali z pohledu literatury, byli by králi sci-fi autoři jako Ray Bradbury, Jules Verne, Arthur C. Clarke, Robert Heinlein, Frank Herbert, Isaac Asimov a Mary Shelley.
Mnohá z jejcih děl se také dočkala filmového zpracování a patří mezi sci-fi klasiky.
Co se týče filmu, mistry a nejvlivnějšími tvůrci sci-fi jsou Christopher Nolan (Počátek, Interstellar), Denis Villeneuve (Blade Runner 2049, Duna), Stanley Kubrick (2001: Vesmírná odysea, Mechanický pomeranč), George Lucas (Star Wars), Steven Spielberg (E.T. - Mimozemšťan, Blízká setkání třetího druhu, Ready Player One), James Cameron (Terminátor, Hlubina, Avatar), Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner) a Fritz Lang (Metropolis).
Každý rok jsou od roku 1972 udělovány ceny Saturn pro nejlepší sci-fi, fantasy nebo hororový snímek roku.
Snímky, které se mohou pyšnit tímto oceněním jsou například Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980), Robocop (1987), Total Recall (1990), Jurský park (1993), Hvězdná brána (1994) nebo Matrix (1999).
A pokud vás zajímají Oscaři, tak nejlépe si u Cen Akademie vedly se dvěma výhrami Vetřelci (1986), se třemi Jurský park (1993), Avatar (2009) a Black Panther (2018), se čtyřmi Terminátor 2: Den zúčtování (1991), Počátek (2010) a E. T. - Mimozemšťan (1982).
Šest nominací proměnil Šílený Max: Zběsilá cesta (2015) a Duna (2021), sedminásobnými vítězi jsou Gravitace (2013), Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) a Všechno, všude, najednou (2022).
Ve filmovém žebříčku sci-fi filmy s celkovým počtem 1 367 titulů vede těchto 5 nejlepších filmů: Terminátor 2: Den zúčtování, Matrix, Návrat do budoucnosti, Spider-Man: Napříč paralelními světy, Interstellar, s hlavními hvězdami, jako jsou: Arnold Schwarzenegger, Linda Hamilton, Edward Furlong, Robert Patrick, Joe Morton, Earl Boen.
Filmovému žebříčku sci-fi filmy 2001 s celkovým počtem 22 titulů vévodí těchto 5 nejlepších filmů: Svět podle Prota, Donnie Darko, Vampire Hunter D, A.I. Umělá inteligence, Metropolis, s hlavními hvězdami, jako jsou: Jeff Bridges, Kevin Spacey, Mary McCormack, Alfre Woodard, Ajay Naidu, Vincent Laresca.
Ve filmovém žebříčku pro téma izolace s celkovým počtem 2 121 titulů vede těchto 5 nejlepších filmů: Kmotr II, Interstellar, Gran Torino, Fantom opery, Vetřelec, s hlavními hvězdami, jako jsou: Al Pacino, Robert Duvall, Diane Keaton, Robert De Niro, John Cazale, Talia Shire.
Mladý muž, který přiletěl do Prahy, se v hotelu Tichý zapíše jako australský bohemista Michael Allan Jones.
Druhého dne odjede do Nového Města nad Metují, kde v městském archivu pátrá po svých předcích Jonešových.
Zde ho zaujme mladá novinářka Marcela, která píše pro noviny sci-fi povídku.
tags: #komedie #o #pádu #meteoritu #do #letadla