Čína a Rozvoj Obnovitelných Zdrojů Energie: Dvojí Pohled na Klimatického Hříšníka a Zeleného Lídra

Čína v loňském roce ještě zrychlila tempo rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a překonala vlastní rekord z roku 2023 v hodnotě nově přidaného instalovaného výkonu. Informoval o tom zahraniční server Reuters s odvoláním na tamní národní energetickou agenturu.

Čína v posledních 18 měsících vyslala do světa zásadní signál: její emise oxidu uhličitého poprvé po dlouhé době přestaly růst - a to bez viditelného zpomalení ekonomiky. Pro zemi, která generuje téměř třetinu globálních emisí, je to moment, který si zaslouží pozornost. Ukazuje, že masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, elektrifikace a modernizace průmyslu mohou vést ke stabilizaci emisí, aniž by se ekonomika dusila.

Rekordní Výstavba a Splněné Cíle

V loňském roce země přidala 278 GW nového výkonu solárních elektráren a necelých 80 GW větrných elektráren. Celkový instalovaný výkon solárních elektráren díky tomu vzrostl meziročně o 45,2 %, u větrných elektráren byl zaznamenán 18% nárůst. Výše uvedený prudký rozvoj solárních a větrných elektráren znamená, že Čína již v červenci loňského roku splnila svůj cíl pro rok 2030 v této oblasti.

Během pouhých tří let se jejich instalovaný výkon v zemi více než zdvojnásobil: z 635 GW v roce 2021 na 1 408 GW v roce 2024. Cíl stanovený původně na rok 2030 byl splněn už v roce 2024. Rozvoj obnovitelných zdrojů navíc pomáhá čínskou energetiku decentralizovat: podle IEA tvořily distribuované fotovoltaické systémy v roce 2024 již 40 % veškerého instalovaného výkonu v solárních elektrárnách (oproti 30 % v roce 2020). Tři čtvrtiny z nich jsou připojeny na nízkém napětí.

V Číně bylo ke konci loňského roku v provozu již 887 GW solárních elektráren a 520 GW větrných elektráren.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Emise a Spotřeba Energie

Spotřeba elektřiny v Číně stále roste - a v roce 2025 o dalších 5,6 procent - ale téměř 90 procent tohoto růstu už dokázaly pokrýt nové solární a větrné elektrárny. Jinými slovy, tam kde by dříve musel vzniknout další uhelný blok nebo by běžely starší elektrárny více hodin, dnes výrobu přebírá OZE. To je hlavní důvod, proč emise z elektroenergetiky stagnují nebo dokonce lehce klesají - v prvním kvartále 2025 o 5,8 procent meziročně.

Je však důležité říci další fakta: energetika jako celek tvoří více než třetinu všech čínských emisí, takže jakákoliv změna v tomto sektoru má obrovský vliv na celkovou bilanci. Podíl uhlí na výrobě elektřiny byl v polovině roku 2025 kolem 51 procent - jde o nejnižší hodnoty za poslední roky. U instalovaného výkonu tvoří uhlí už jen asi 34 procent, protože nový výkon tvoří víceméně výhradně OZE.

I přes prudký rozvoj OZE nicméně emise CO2 v Číně vzrostly loni meziročně o 0,8 %. Pokud jde o celkové emise skleníkových plynů, ty loni vzrostly v Číně meziročně o 0,8 %.

Čína je stále největším producentem emisí CO₂ - s téměř třetinovým podílem na světových emisích. Emise CO₂ související s energetikou v Číně vzrostly od roku 2000 o 262 % (podle Mezinárodní energetické agentury, IEA). Základem čínské energetiky je stále uhlí. V roce 2023 tvořily uhlí a uhelné produkty asi 61 % celkové primární energetické spotřeby a více než 71 % domácí energetické produkce.

Spotřeba elektřiny se v Číně v roce 2024 přiblížila hranici 10 000 TWh, v posledních dvou letech rostla tempem okolo 7 % ročně. A výhled na roky 2025-2027 ukazuje, že Čína každoročně přidá poptávku odpovídající přibližně trojnásobku roční spotřeby Kanady. Tento růst spotřeby stojí na dovozu. Čína je největším dovozcem ropy a zemního plynu na světě - dováží 74 % své ropy a 42 % zemního plynu. Podle IEA tvořily netto energetické dovozy 24 % čínské spotřeby energie v roce 2023, přičemž jejich objem od roku 2000 vzrostl o téměř tisíc procent.

Čtěte také: Udržitelná Budoucnost

Uhlí Zůstává Klíčové, OZE Bojuje o Využitelnost

Uhlí stále dominuje, OZE bojuje o využitelnost I přes rozsáhlou výstavbu obnovitelných zdrojů Čína stále přidává nové uhelné elektrárny, avšak jejich role se mění. Průměrný kapacitní faktor uhelných elektráren v roce 2025 klesl na přibližně 46 procent, což znamená, že jsou v provozu okolo 4 tisíce hodin ročně, tedy méně než dříve. Mnohé z těchto bloků slouží spíše jako záložní zdroje pro pokrytí špiček v poptávce nebo pro kompenzaci kolísání výkonu obnovitelných zdrojů. Zatímco uhlí zůstává klíčové pro energetickou bezpečnost, jeho využití se posouvá od základního zdroje výroby elektřiny k flexibilní záloze, což ukazuje na snahu Číny udržet stabilitu sítě při stále větším podílu nestálých OZE.

Ty totiž narážejí na limit přenosových kapacit. Podle serveru Oenergetice se část výroby solárních a větrných elektráren už musí omezovat - tzv. curtailment dosahuje u některých projektů až nižší desítky procent. To pro investory znamená riziko: samostatný růst kapacit nestačí, pokud síť a flexibilita nejsou dostatečně rozvinuté. Čína proto masivně investuje do HVDC vedení (vysoké napětí stejnosměrného proudu pro menší ztráty) a modernizace řízení sítí. Je potřeba efektivně propojit výrobu v odlehlých částech Číny se spotřebou velkých měst a průmyslových oblastí.

Lepší integraci nových obnovitelných zdrojů a uspokojení rostoucí spotřeby elektřiny má pomoci loni představený tříletý plán pro rozvoj přenosové soustavy. V roce 2025 by i díky tomu podle analytičky Greenpeace East Asia Gao Yuheové mohly poprvé obnovitelné zdroje energie pokrýt celou novou spotřebu elektřiny v Číně. "To by nasměrovalo čínský sektor výroby elektřiny k dosažení vrcholu emisí skleníkových plynů v roce 2025," dodala Gao Yuheové.

Změny v Čínské Ekonomice

Emise v těžkém průmyslu (ocel, cement) už nerostou tolik jako dříve; některá odvětví dokonce emise mírně snižují kvůli slabšímu stavebnictví. Cementářský průmysl například snížil produkci oproti roku 2021 o 25 procent. Jiné části ekonomiky naopak přidávají. Výsledek je jednoznačný: Čína stabilizuje emise bez toho, aby jí klesal průmyslový výkon. Pokles emisí v dopravě je dán elektrifikací - spotřeba ropy v dopravě spadla o 4 procenta, ovšem rostoucí využití ropy v průmyslu ji celkově zvýšilo o 2 procenta.

Za posledních 20 let rostla konečná spotřeba energie v globálním měřítku jen o 1,8 procent ročně, zatímco světové HDP rostlo 3,4 procenta. Ekonomický růst už tedy není pevně spojený s růstem spotřeby energie - a v Číně to platí historicky poprvé právě teď. Důvodem je především elektrifikace a vyšší účinnost technologií. Fosilní systémy mají obrovské ztráty mezi primární (těženou) a konečnou energií, zatímco elektrické technologie jsou výrazně efektivnější. Proto se světová ekonomika může rozvíjet, i když spotřeba konečné energie roste jen minimálně.

Čtěte také: VŠCHT a obnovitelné zdroje

Absolutní Cíle na Snížení Emisí

Letos Čína poprvé přijala absolutní cíle na snížení emisí v rámci svého národního systému emisního obchodování. Nejde už jen o relativní „emise na jednotku HDP“, ale o reálné snižování celkových emisí. Tento krok podle mě signalizuje, že Peking věří ve vlastní energetickou strategii: růst OZE, elektrifikace a systémové investice ho dostaly do pozice, kdy může svůj závazek naplnit. To je typická pragmatická cesta - slibují to, co je reálně dosažitelné a zároveň výhodné.

Význam pro Evropu a Česko

Z čínského příkladu vyplývají dvě důležité lekce. Za prvé, udržitelná energetika nemusí nutně znamenat slabší průmysl - lze dekarbonizovat, aniž by se ekonomika zhroutila. Za druhé, samotné obnovitelné zdroje nestačí: potřebujeme robustní přenosovou síť, úložiště a flexibilní spotřebitele (např. v budovách).

Evropa dnes stojí před stejnou výzvou - rostoucí množství OZE začíná tlačit na stabilitu soustavy. Větší zapojení flexibilních technologií v budovách (tepelná čerpadla, chytré řízení, baterie), jejich vyšší efektivita díky zateplení a současně posílení přenosových/distribučních soustav jsou přesně kroky, které pomohou zopakovat to, co vidíme v čínských číslech.

Pohled na Čínu se často zplošťuje do černobílých narativů: Čína jako klimatický hříšník, nebo zelený lídr. Jako jednotný centralizovaný systém, který dokáže plánovat na desetiletí. Nebo například jako země, která už má energetickou transformaci pod kontrolou. Ve skutečnosti je však čínská energetika vrstevnatý systém, v němž se prolíná snaha zajistit dostatek energie pro vlastní ekonomiku, udržet výrobní náklady konkurenceschopné, podporovat domácí průmysl a současně naplňovat klimatické cíle.

Zelená Energie jako Nástroj Průmyslové Modernizace

Zelená energie je pro Peking především nástroj průmyslové modernizace. Výrobky jako solární panely, baterie, elektrolyzéry nebo elektromobily jsou základem „nové ekonomiky“, která má nahradit zpomalující těžký průmysl. Západ často vnímá klima jako morální závazek. Čína ho chápe jako nástroj průmyslové a geopolitické moci. A právě zde mizí jednoduché nálepky. Čína není ani spasitel, ani hříšník. Obě interpretace jsou pravdivé, a přesto neúplné.

Z dálky působí čínská energetika jako centralizovaný, jednotný systém řízený z Pekingu. Severní provincie během let 2020-2024 výrazně navýšily podíl čisté výroby - z 20 % na 31 %. Pokrok je nejviditelnější na severovýchodě: Liao-ning, Chej-lung-ťiang a Ťi-lin dosáhly nejrychlejšího tempa výstavby v celé Číně a zároveň jako jediné regiony snížily výrobu z fosilních zdrojů. Trend zde táhla především větrná energie (21 GW), následovaná solární energií (15 GW), jádrem (2,2 GW) a biomasou. Zhruba tři čvrtiny všech nových větrných a polovina solárních elektráren v Číně vyrostly právě v těchto regionech.

Naopak jižní provincie v letech 2020-2024 stagnovaly: podíl nízkoemisní výroby zde ve stejné době vzrostl jen ze 43 % na 45 %. A rostla i výroba z fosilních paliv - na jihu o 28 %, zatímco na severu jen o 12 %. Na jihu se sice nachází drtivá většina čínských vodních a jaderných elektráren, tyto zdroje ale nedrží krok s poptávkou po elektrické energii. I proto v sedmi z patnácti jižních provincií, včetně ekonomických center Kuang-tung a Če-ťiang, podíl čisté energie stagnoval nebo klesl.

Závislost na Dovozu a Export Zelených Technologií

Zatímco Čína usiluje o zmírnění své závislosti na dovozu fosilních paliv, Evropa a USA mají opačný problém: jsou závislé na dovozu „zelených“ technologií z Číny. Na první pohled by se mohlo zdát, že čínské solární panely, baterie nebo větrné turbíny jsou jednoznačnou výhrou: jsou levné, rychle dodávané a často technicky vyspělejší než západní alternativy. Podle BloombergNEF ovládá pevninská Čína přes 70 % světové výrobní kapacity ve většině klíčových segmentů čistých technologií a v roce 2024 na ni připadlo 76 % nových investic do továren na baterie, solární panely či komponenty větrných elektráren. Think tank Bruegel uvádí, že v roce 2024 vyráběla 92 % fotovoltaických panelů a 82 % větrných turbín.

V dubnu tohoto roku Peking zavedl kontroly exportu sedmi vzácných zemin. Vývoz prudce klesl a automobilky v USA i Evropě se náhle ocitly bez klíčových permanentních magnetů pro elektromotory a musely snižovat výrobu nebo dočasně zavírat továrny. Ceny magnetů mimo Čínu vyskočily až na šestinásobek domácích čínských cen. V říjnu pak Peking vytvořil nová pravidla vyžadující, aby zahraniční firmy získaly čínskou licenci k vývozu jakýchkoliv částí, komponentů a výrobků obsahujících čínské vzácné zeminy nebo vyráběných pomocí čínských technologií.

Podle Politico „ovládají“ čínské firmy (největší podíl má Huawei) kolem 65 % evropského instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. A odborníci varují, že jim vzdálený přístup umožňuje tato zařízení na dálku vypínat či měnit jejich chování. Reuters popsal nálezy nezdokumentovaných komunikačních modulů v některých čínských střídačích, které se používají k připojení solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel či dobíjecích bodů pro elektromobily k elektrickým sítím. Společnosti, které takové střídače používají, sice instalují firewally, jež mají zabránit komunikaci zpět do Číny, tajně umístěná komunikační zařízení ale mohou firewally obejít a otevřít cestu ke koordinovanému ovlivnění provozu a ohrožení stability sítí.

Čínská energetika není ani model, který lze jednoduše převzít, ale ani vzdálená záležitost, která se nás netýká. Čistá energie v Číně není morální projekt - je to nástroj průmyslové modernizace, technologického náskoku a snahy o posílení mocenské pozice. Čína není tahounem zelené transformace proto, že by chtěla zachránit klima, ale proto, že chce řídit budoucí hodnotové řetězce.

Stagnace Emisí a Zelená Transformace

Emise skleníkových plynů v Číně již osmnáct měsíců stagnují. Od března 2024 dokonce mírně klesají a díky rychlému rozvoji elektromobility a rekordnímu tempu výstavby solárních a větrných elektráren zůstávají meziměsíčně na stejné úrovni. Podle analýzy emise v energetickém sektoru stagnovaly i přes rostoucí poptávku po elektrické energii.

Několik měsíců po sobě má téměř polovina nově prodaných aut v Číně elektrický nebo hybridní pohon. V roce 2024 to bylo 40 procent, zatímco o rok dříve 38 procent. Čínský stát motivuje rafinérie, aby postupně ustupovaly od výroby pohonných hmot a zaměřily se více na produkci plastů. Ty Čína dováží - z významné části ze Spojených států, se kterými vede celní válku. V Číně zároveň stagnuje stavebnictví, což vede k poklesu emisí z výroby oceli a cementu.

Podle analýzy Lauriho Myllyvirty však tento vývoj sám o sobě nevysvětluje celkovou stagnaci čínských emisí. Už pět let po sobě Čína instaluje rekordní množství nových čistých zdrojů energie. Nejde však jen o počet nových instalací. Cena elektřiny z obnovitelných zdrojů je natolik nízká, že provozovatelé čínských uhelných elektráren jsou nuceni zastavovat jejich provoz. Ačkoliv v Číně vznikají i nové uhelné elektrárny, využívají se jen zhruba na polovinu svého výkonu. Výjimkou jsou letní měsíce, kdy roste poptávka po energii pro klimatizace a uhelné zdroje fungují na vyšší výkon.

Dlouhodobé Cíle a Kontrola Zelených Technologií

Dlouhodobým cílem Komunistické strany Číny je snižovat emisní náročnost čínské ekonomiky. V čtrnáctém pětiletém plánu si stanovila cíl snížit ji o 18 procent. Podle analýzy Lauriho Myllyvirty však Čína tohoto cíle pravděpodobně nedosáhne - bude jí chybět přibližně šest procent. Čínské vedení i tak plánuje dosáhnout vrcholu emisí ještě před rokem 2030.

Zelená transformace je oficiální politikou Čínské lidové republiky. „Čínský tlak na přechod k elektrické energii ze zelených zdrojů je mocenským tahem,” napsal Tooze ve své analýze, v níž vysvětluje, že Čína nemá dost domácích zásob ropy a ani zemního plynu. Čína dnes kontroluje těžbu a zpracování surovin potřebných pro většinu „zelených” technologií a rovněž ovládá i jejich výrobu. Navíc dokáže tyto technologie vyrábět levně.

Čína loni překonala svůj vlastní světový rekord v instalaci obnovitelných zdrojů energie. Přidala zhruba 277 gigawattů (GW) solární energie, zatímco o rok dříve to bylo 217 GW a byl to rovněž tehdejší rekord. Oznámil to čínský Národní úřad pro energetiku (NEA). Čína, která má druhou největší ekonomiku světa po Spojených státech, loni přidala také 80 gigawattů větrné energie.

Tempo instalace obnovitelných zdrojů energie v Číně se v nejbližších letech pravděpodobně zpomalí, protože zpoždění při modernizaci infrastruktury rozvodné sítě a omezená dostupnost půdy představují problémy pro rozvoj projektů, uvádí společnost BloombergNEF. Přesto se očekává, že Čína letos přidá 273 gigawattů solární energie a 94 gigawattů energie větrné, a to na základě potřeb státem vlastněných developerů a provinčních vlád. Jejich snahou je, aby v posledním roce 14. Čína také loni přidala 54 gigawattů tepelné energie.

V prvních čtyřech měsících letošního roku zároveň klesl tamní podíl fosilních zdrojů o 3,6 procent oproti stejné období minulého roku. Podle analytičky Biqing Jang z think tanku Ember jde o dramatickou změnu čínské ekonomiky. Hlasy zevnitř země zároveň některé obnovitelné projekty kritizují, protože údajně jen „odsávaly“ státní pobídky.

Odbornice následně připomíná, že i v Číně zůstane ještě nějakou dobu důležité uhlí, protože obnovitelné zdroje neposkytují stálou a stabilní dodávku elektřiny. Peking tak nadále staví nová uhelné zařízení a v loňském roce se dokonce rozjela výstavba nejvyššího počtu nových uhelných elektráren za posledních deset let.

Dominance ve Výrobě Technologií Obnovitelné Energie

Čína nicméně nedominuje jen v instalaci, ale také ve výrobě technologií obnovitelné energie. Ty tvořily v loňském roce více než deset procent čínského růstu, takže je úsek v době prudkého zpomalování čínské ekonomiky vnímán jako nadějný.

Peking zároveň ovládá dodavatelské řetězce surovin potřebným k zelené transformaci: země je největším producentem zpracovaných minerálů jako jsou kobalt, nikl nebo grafit. Vedle toho Čína zaznamenala prudký skok ve výrobě a prodeji elektromobilů. Ještě v roce 2020 se na tamním trhu prodalo něco málo přes milion bateriových a hybridních vozů, což představovalo pět procent celkových prodejů. Vloni to bylo již čtyřicet procent.

Energetický mix země je přes výše uvedené srovnatelný s mnoha západními ekonomikami. Spojené státy - druhé za Čínou v pořadí aktuálních největších znečišťovatelů - vyrábějí něco málo přes dvacet procent energie z obnovitelných zdrojů.

V Číně představovala solární a větrná energie v prvním čtvrtletí roku 22,5 procenta celkové spotřeby. Průměrné emise na hlavu jsou sice v Číně mnohem nižší než v USA, ale země nadále zůstává největším producentem skleníkových plynů na světě - oproti Spojeným státům jich chrlí do atmosféry více než dvojnásobek.

Rekordní čísla v oblasti čínských obnovitelných zdrojů se tak zatím nepropisují do žádného masivního útlumu emisí. Představují však významný příslib změny v celosvětovém úsilí zmírnit klimatickou krizi.

Nové Uhelné Elektrárny a Pokles Emisí CO2

Čína v letošním prvním pololetí uvedla do provozu 21 GW nových uhelných elektráren, což je nejvyšší hodnota pro dané období od roku 2016. Silné první pololetí pro nové uhelné elektrárny v Číně je předzvěstí dalšího vývoje v roce 2025. Podle výhledu asociace China Electricity Council by letos mělo být uvedeno do provozu až 80 GW nových uhelných elektráren, což by byla nejvyšší hodnota za posledních 10 let.

Objem vydaných povolení v letošním prvním pololetí proti předchozím rokům mírně poklesl na celkových 25 GW. "Rozpor, který v letošním roce sledujeme, je evidentní - podíl uhlí na výrobě elektřiny klesá k historickému minimu, zatímco nově zprovozněný výkon uhelných elektráren zřejmě dosáhne desetiletého maxima," uvedli výzkumníci z CREA.

I přes vysoké hodnoty nově zprovozněného výkonu uhelných elektráren zaznamenala Čína v prvním čtvrtletí letošního roku nejvyšší pokles emisí CO2 v sektoru výroby elektřiny od roku 2020. Slabá čínská ekonomika poznamenaná realitní krizí a novou obchodní válkou s USA totiž ovlivnila poptávku po elektřině v prvních měsících letošního roku a tamní energetické společnosti tak byly schopné snížit výrobu elektřiny z fosilních paliv meziročně o 4 %.

Pozitivní vliv na vývoj emisí CO2 z výroby elektřiny v Číně má i rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Zde Čína překonala v roce 2024 vlastní rekord, když uvedla do provozu přes 350 GW nového výkonu.

Bateriové Systémy Skladování Elektřiny (BESS)

Čínská vláda usiluje do roku 2027 téměř zdvojnásobit instalovaný výkon bateriových systémů skladování elektřiny (BESS) z obnovitelných zdrojů energie na 180 gigawattů (GW). Původním cílem Číny bylo dosáhnout 30 GW instalovaného výkonu tzv. „nové akumulace“ energie do roku 2025. Na konci června 2025 činil podle NEA instalovaný výkon „nové akumulace“, která zahrnuje všechny formy ukládání energie s výjimkou vodních elektráren, již 95 GW. Drtivá většina akumulace připadá v Čína na BESS.

Pro srovnání ve Spojených státech v roce 2024 činila kapacita úložišť 26 GW. V současnosti je Čína světovým lídrem ve výrobě a vývoji technologií pro BESS. Mezi přední čínské výrobce baterií pro ukládání energie patří BYD a CATL. Obě společnosti jsou v současnosti světoví giganti ve výrobě baterií pro elektromobily. CATL byla v roce 2022 největším výrobcem baterií pro elektrická vozidla na světě s tržním podílem kolem 37 %. Evropě v instalacích i výrobě BESS výrazně zaostává za Čínou. Instalovaný výkon v BESS na konci roku 2024 dosáhl v Evropě přibližně 35 GW, část ve větších instalacích a část v domácnostech a budovách.

tags: #cinapocet #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• Poplatek za odpadové hospodářství
• Expedice Příroda - recenze
• Rozměry WC mísy se spodním odpadem
• Článek o ochraně přírody a horolezectví
• Průvodce výběrem inspekční kamery