Kompenzace za znečištění podzemních vod v České republice

Čistá voda je nezbytná pro člověka i zdravé ekosystémy. V tomto manuálu naleznete stručný návod pro situaci, kdy vám vlivem někoho jiného náhle klesla kvalita vody ve vaší studni. K obraně před znečištěním vaší vody vedou v českém právu dvě cesty: veřejnoprávní a soukromoprávní.

Veřejnoprávní cesta

Cesta veřejnoprávní je cestou správního práva. Touto cestou se budete snažit docílit toho, aby příslušný úřad ovlivnil jednání původce. Funguje to tak, že oznámíte (podnětem nebo žádostí) příslušnému úřadu, že došlo, nebo dochází k znečištění. Tím vaše role v procesu fakticky končí.

Úřad zváží, jestli je potřeba zahájit správní řízení, ověří vaše oznámení a může nařídit původci znečištění, aby znečišťovat přestal, nebo věc navrátil do původního stavu.

Podáte podnět k příslušenému úřadu a budete požadovat, aby situaci prošetřil a zjednal nápravu. Úřad také může s původcem znečištění zahájit správní řízení a na jeho konci udělit pokutu. Samotné správní řízení je pak v zásadě mezi úřadem a původci znečištění.

Vodoprávním úřadem je obecní úřad obce s rozšířenou působností a zároveň i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na základě ustanovení § 42 vodního zákona jsou vodoprávní úřady (zde obecní úřady obcí s rozšířenou působností - seznam obcí s rozšířenou působností je uveden v příloze č. 2 zákona č. 314/2002 Sb.) a Česká inspekce životního prostředí (dále jen ČIŽP) povinny ukládat původcům opatření k nápravě k odstranění následků závadného stavu, tj. Závadným stavem jsou situace nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárie.

Čtěte také: Škody v ochraně přírody a jejich kompenzace

Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Sem patří i technická sůl používaná k solení silnic v zimním období.

Odpadními vodami jsou zjednodušeně řečeno všechny vody pocházející ze staveb, zařízení i dopravních prostředků, které mají změněnou jakost, a to i v případě, kdy se smíchají s vodou srážkovou. Odpadní vody jsou i vody průsakové vznikající při provozu skládek a odkališť.

Na základě ustanovení § 42 vodního zákona jsou vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) povinny ukládat původcům opatření k nápravě k odstranění následků závadného stavu.

Jak postupovat?

Co udělat, aby vodoprávní úřad věc prošetřil a vydal opatření k nápravě? K zahájení šetření je třeba úřad na problém upozornit. To uděláte podáním podnětu k prošetření vodoprávnímu úřadu. Správní orgány jsou povinny přijímat podněty k tomu, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední.

Podání podnětu je však pouze návrh, na zahájení řízení nemáte právní nárok, ani nejste účastníkem případného správního řízení. Správní úřad je povinen řízení zahájit, pokud se z podnětu dozví, že došlo k porušení zákona. Skutečnost, že nevíte, kdo je původcem znečištění, neznamená, že se případem úřad nebude zabývat.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

V podnětu vylíčíte, k jakému znečištění a na jakém místě došlo. Jestliže správní orgán, kterému byl podnět adresován, sám řízení nezahájí/opatření k nápravě neuloží, můžete se obrátit na jeho nadřízený správní orgán, tj. v případě vodoprávního úřadu (obce s rozšířenou působností) na krajský úřad, v případě České inspekce životního prostředí na Ministerstvo životního prostředí, a dát mu podnět k postupu podle § 80 správního řádu.

Soukromoprávní cesta

Druhou možností je cesta soukromoprávní, která zahrnuje vztahy mezi vámi a původcem znečištění. Může být realizována uzavřením smlouvy nebo podáním žaloby k soudu.

Zákon stanovuje, že původce znečištění má povinnost nahradit škodu tomu, u koho došlo ke ztrátě podzemní vody či zhoršení její jakosti, a zároveň má povoleno odebírat podzemní vodu z toho zdroje. Podle zákona náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Pokud to není možné nebo účelné, škůdce musí poskytnout jednorázovou finanční náhradu.

Žádost o náhradu škody podle vodního zákona musíte uplatnit přímo vůči osobě, která ji způsobila vlastní provozní činností (provozovatel odpadního potřebí, správce pozemní komunikace). Pokud by původce znečištění svoji povinnost nesplnil, podejte žalobu k soudu. V žalobě budete požadovat splnění výše uvedené povinnosti škůdce. V prvé řadě zajištění náhradního zdroje vody, případně také finanční kompenzaci. Půjde o soukromoprávní žalobu.

Pokud se s vámi ale původce znečištění odmítá dohodnout, podejte žalobu na náhradu škody k civilnímu soudu. Rozdíl oproti cestě veřejnoprávní je, že v soukromém právu je věc přímo mezi vámi a původcem znečištění.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Připomínáme, že je možné využít veřejnoprávních i soukromoprávních cest naráz. Soukromoprávní cesta bude relevantní zejména v případě velké škody, kdy se časově i finančně vyplatí zahájit soudní řízení. Obecná úprava náhrady škody v soukromém právu je obsažena v občanském zákoníku. Původce znečištění se zde označuje jako „škůdce“.

Zákon stanovuje, že škůdce, který vlastní vinou poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do vašeho práva, vám nahradí, co tím způsobil. Je také stanovena vyvratitelná domněnka, že škůdce škodu zavinil z nedbalosti.

Škůdce nebude za škodu odpovídat, pokud ji nezavinil ani úmyslně ani z nedbalosti. Může jít například o případ, kdy váš soused zamoří svůj pozemek ropnými látkami z prasklého barelu, které se posléze vsáknou do země a znečistí podzemní vodu, kterou ve studni odebíráte. Soused má následně povinnost vám nahradit škodu. Škodou může být například hodnota rostlin, které tím byly zničeny.

Jako žalobce musíte u soudu prokázat, že škoda vznikla, a že vznikla právě v důsledku provozní činnosti. Škoda se podle občanského zákoníku nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Poškozený má tak na výběr. Pravidla podání žaloby k soudu obsahuje občanský soudní řád.

Nicméně problematika náhrady škody je poměrně složité téma. Doporučujeme Vám před podáním žaloby na náhradu škody věc zkonzultovat s advokátem.

Legislativa v oblasti ochrany vod v ČR

• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
• Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

tags: #kompenzace #za #znečištění #podzemních #vod

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky pro ekologickou likvidaci vozidel
• Odpadkové koše do kuchyně
• Systémy pro využití šedé vody
• Tipy na dárky pro milovníky přírody
• Ochrana skotské krajiny