Co je komunální odpad: Definice, typy a povinnosti

Komunální odpad je pojem, který se v našem každodenním životě objevuje velmi často. Ale co přesně tento termín znamená? Jaké druhy odpadu do něj spadají a kdo je zodpovědný za jeho svoz a likvidaci? Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět v tomto článku.

Definice komunálního odpadu

Komunální odpad je - alespoň podle původního významu slova - odpadem obecním. Dle litery zákona se přitom skutečně jedná o veškerý odpad, který vzniká činností fyzických osob - typicky tedy domácností - na území obce. Ta se také obvykle stará o jeho svoz a likvidaci.

Termín „tuhý komunální odpad“ se používá spíše technicky pro běžný domovní odpad pevného charakteru. Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (dle § 4 písm. b zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o odpadech").

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Složky komunálního odpadu

• Směsný komunální odpad: To je to, co se nedá zařadit do žádných z výše zmíněných kategorií.
• Bioodpad: Jedná se o odpady biologického původu, které se rozkládají za přítomnosti kyslíku nebo bez něj. Do bioodpadu můžeme zařadit takřka veškerý organický odpad jako plevel, zbytky ovoce a zeleniny, trávu, rostliny, piliny, hlínu z květináčů a další.
• Objemný odpad: Je odpad větší než ten, který můžeme nacpat do popelnic a kontejnerů. Měli bychom ho odevzdávat ve sběrných dvorech nebo do kontejnerů na velkoobjemový odpad.
• Ostatní odpady z obcí: Což jsou klasické pohozené odpadky, zbytky po poutích, trzích a veřejných akcích, z provozu na pozemních komunikacích, cigaretové vajgly, apod. A když jsme u těch odpadů z měst a obcí, připomeňme si ještě odpady ze septiků a žump což je odpad vskutku nevábný a technicky vzato je to výsledek přírodních nebo umělých procesů.

Třídění komunálního odpadu

Komunální odpad může obsahovat veškeré typy odpadků - od těch živočišného původu až po recyklovatelné suroviny jako plasty, papír či sklo. Z tuhého komunálního odpadu lze přitom vytřídit tzv. druhotné suroviny jako plasty, papír, sklo, textil, kovy, ale i odpad biologický. Komunální odpad obsahuje řadu materiálů, které lze znovu využít jako druhotné suroviny - například papír, sklo, plasty, kovy nebo bioodpad (třídění odpadu).

Velmi často debatovaným tématem v souvislosti s komunálním odpadem je právě zmíněná separace jednotlivých složek komunálního odpadu do barevných kontejnerů za účelem znovuzpracování vyseparované složky a její začlenění do dalších výrobních postupů. Nejběžněji se setkáváme s kontejnery modré, žluté a zelené barvy. Modrý kontejner slouží ke sběru papíru, avšak nepatří sem znečištěný papír, či papírové kartony. Žlutý kontejner je zřízen za účelem sběru plastů, nejčastějším plastem jsou PET lahve. Před vhozením PET láhve se doporučuje sešlápnout tak, abychom zmenšili její objem, díky čemuž bude moci kontejner pojmout lahví více. Zelený kontejner je určený ke sběru skla.

Nakládání s komunálním odpadem

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.Komunální odpad se ukládá do vlastních či obecních popelnic a kontejnerů (černé či šedé barvy).

Logistiku sběru směsného komunálního odpadu provádíme tradičním způsobem v pozinkovaných a plastových nádobách 110 l, 120 l, 240 l a v 1 100 l plastových kontejnerech. Směsný komunální odpad svážíme vozy MAN s nádstavbou typu PRESS (lineární stlačování odpadu) s univerzálním vyklápěcím čelem k odstranění na skládku komunálního odpadu S-OO3 v Kozlanech u Vyškova. Část odpadu je energeticky využívána ve spalovně akciové společnosti SAKO v Brně.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Poplatky za komunální odpad

Komunální odpad - zdánlivě jasný poplatek, který však v nájemních vztazích často vzbuzuje nejistotu a dohady. Kdo je povinen ho platit, pokud jste v nájmu? A záleží na trvalém bydlišti? Pojďme se podívat na pravidla, praxi a užitečné tipy, jak předejít problémům, které mohou přinést nezaplacené nebo nesprávně rozdělené poplatky.

Z právního hlediska jsou místní poplatky za komunální odpad vázány na osoby s trvalým bydlištěm v obci. Podle zákona o místních poplatcích (§ 10b zákona č. 565/1990 Sb.) je obec oprávněna vybírat poplatky za komunální odpad od lidí, kteří mají na jejím území nahlášeno trvalé bydliště. To znamená, že pokud má nájemník trvalé bydliště na pronajímané adrese, obec mu automaticky přiřadí poplatkovou povinnost, kterou musí plnit on. Jestliže však trvalé bydliště na adrese nemá, často přechází odpovědnost na majitele nemovitosti, který pak může rozhodnout, zda si náklady za odpad promítne do nájemného nebo poplatek uhradí sám.

V praxi je nejlepší, pokud se obě strany na odpovědnosti za poplatek za odpad domluví již v nájemní smlouvě. Ujasnění této otázky předchází sporům a také zbytečným dluhům. Předejdete tak problémům a vyjasníte povinnosti obou stran.

Typy systémů odpadového hospodářství v ČR

• Systém paušální platby: V menších obcích a městech se často setkáváme s paušálním systémem, kde obyvatelé platí jednotný poplatek za osobu nebo nemovitost.
• Systém výběru dle počtu osob: Další variantou je systém, kdy obec účtuje poplatek na základě počtu osob, které v domácnosti žijí.
• Výběr poplatků dle objemu odpadu: Některé obce zavádějí progresivnější systémy, kdy domácnosti platí za skutečně vyprodukovaný objem odpadu.

Jak přihlásit a odhlásit poplatek za komunální odpad

Při stěhování nebo změně bydliště je důležité přihlásit se k poplatku za komunální odpad v nové obci, případně zajistit jeho odhlášení v obci původní. Tím se předejde duplicitním platbám nebo nejasnostem, které by mohly vést k pozdějším problémům. Proces přihlášení probíhá na městském nebo obecním úřadě, nejčastěji na odboru životního prostředí nebo finančním odboru.

Při opuštění nájemní nemovitosti je nezbytné odhlásit se z místních poplatků za odpad. Základem je informovat příslušný úřad o tom, že se z dané adresy stěhujete, a doložit ukončení trvalého pobytu, pokud jste jej na této adrese měli. Uvedením termínu odhlášení a opuštění nemovitosti se vyhnete dalšímu účtování poplatků, které by v případě nepřihlášení mohlo zůstat na vaší zodpovědnosti.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Poplatek za komunální odpad u dětí a novorozenců

Děti se zpravidla stávají poplatníky za komunální odpad ihned po narození, pokud mají na dané adrese trvalý pobyt. Některé obce však poskytují výjimky a osvobození pro děti do určitého věku (obvykle do jednoho roku). Většina obcí požaduje placení poplatku za všechny obyvatele, včetně malých dětí. Některé však nabízejí částečné nebo úplné osvobození pro děti do určitého věku, typicky do 3-5 let. Výjimky a prominutí poplatků naleznete ve vyhláškách jednotlivých obcí, které pravidla pro výběr poplatků podrobně specifikují.

Jak řešit nezaplacený poplatek za komunální odpad

Pokud zjistíte, že jste nezaplatili poplatek za komunální odpad, je důležité neprodleně kontaktovat obecní úřad. Včasná domluva může pomoci vyhnout se sankcím, jako jsou penále za prodlení (úroky z prodlení, které rostou s časem) a možné vymáhání dlužné částky soudně, pokud by nedoplatek nebyl uhrazen delší dobu. Obce často umožňují uhrazení dlužné částky i formou splátek, což jistě oceníte při větším dluhu.

Vývoj právní úpravy nakládání s odpady

Právní úprava nakládání s odpady patří k té části našeho právního řádu, která se mění takřka neustále. Prvním krokem ke komplexní úpravě odpadového hospodářství byl zákon č. 238/1991 Sb. a navazující vyhlášky Ministerstva životního prostředí a prováděcí nařízení vlády. Vznikl systém právních předpisů regulující nakládání s odpady na území ČSFR a později i České republiky. Zákon č. 238 byl posléze nahrazen dosud platným zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech. Systematikou a obsahem se nový zákon příliš neliší od dosavadní úpravy. Zcela nový zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech schválil Parlament ČR 15. května 2001.

Zákonodárce také kromě zpřísnění podmínek pro nakládání s odpady posílil negativní motivaci formou poplatku a sankcí, která směřuje k snížení produkce odpadů. Nový zákon se vztahuje na veškeré odpady s výjimkou vyjmenovaných odpadů. Nejdůležitější definicí v zákoně je definice odpadu. Zákon přejal definici odpadu, stanovenou směrnicemi evropského společenství. Odpadem je nově (§ 3 odst. 1) každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1. Oproti dosavadnímu vymezení je tato definice zpřesněná.

Definice komunálního odpadu byla značně změněna. Původní je poměrně široká: "Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Za původce a současně vlastníka komunálního odpadu se nadále považuje obec, a to od okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Od této doby se na ní také vztahují rozsáhlé povinnosti původce odpadu, upravené v § 16.

Dřívější poplatek za komunální odpad nahrazuje nový institut poplatku z odpadů, upravený nově v § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Původní konstrukce poplatku znala dva daňové (poplatkové) subjekty: poplatníka, kterým byla každá fyzická osoba, produkující komunální odpad (tedy de facto každá fyzická osoba, nacházející se na území obce) a plátce, kterým byl vlastník nebo správce budovy či nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Podle nové konstrukce poplatku je poplatníkem fyzická osoba, která má v obci trvalý nebo dlouhodobý pobyt, a fyzická osoba, která vlastní stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci.

tags: #komunální #odpad #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Latina a evropská kultura
• Informace o sběrném dvoře Borek
• Vliv člověka na životní prostředí
• Přehled obnovitelných zdrojů
• Svoz odpadu Šeberov – podrobný plán