„Studovat Písmo a studovat přírodu, to spolu velmi souvisí a dohromady k sobě patří,“ říká ředitel Centra A ROCHA, ekolog a kazatel Pavel Světlík.
A Rocha je mezinárodní ochranářská organizace, která působí v mnoha částech světa a která se snaží ukazovat na Boží lásku k celému stvoření. Jejím cílem je sdílet s druhými křesťany i přáteli mimo křesťanské prostředí víru a přesvědčení o společné odpovědnosti za Boží stvoření. Chce poukazovat na krásu, bohatství a cenu přírodního prostředí. Jedním jejím sídlem u nás je přestavěná starší budova v romantickém údolí říčky Dědiny nedaleko Dobrého v Orlických horách.
Hnutí A ROCHA se zaměřuje na ochranu přírody z křesťanského pohledu, na klubovou činnost a na navazování nových kontaktů v křesťanských církvích - několika evangelických i římskokatolické. Má tedy i významný ekumenický rozměr. Organizuje také výukové programy v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Hlavní činností je ochrana přírody, která vychází z prosté myšlenky, že všechno živé máme chránit. Bůh dává život a úkolem člověka je o vše živé pečovat.
Pavel Světlík mluvil o tom, že dlouhodobé krmení je třeba vidět v kontextu proměny naší krajiny. Z ptačího pohledu krajina zchudla a ztratila mnohé z potravních zdrojů, které jsou nezbytné nejen pro život ptáků v místě, ale i při jejich migraci. Tam, kde kdysi byly přirozené ptačí trasy, dnes ptáci nemohou létat.
Pavel Světlík, tělem i duší ornitolog, nám poté představil knihu svého kolegy prof. Petera Bertholda a jeho ženy Krmíme ptáky - ale správně (Kazda). Prof. Berthold je velkým zastáncem celoročního krmení ptáků. Česká společnost ornitologická (jíž je P. Světlík také členem) totiž celoroční krmení moc netematizuje, resp. doporučuje krmit ptactvo jen sezónně.
Čtěte také: O ČKES
Prof. Pavel Světlík a Jana Ledečová vysvětlili základní principy krmení, předvedli různé druhy krmítek i hnízdních budek.
Pavel Světlík ještě připojil kapitolku z fytoterapie s výzvou, abychom konzumovali zelené rostliny jako je sedmikráska, mladé kostivalové listy, čekankové listy, smetánka, popenec, mladé stonky slunečnice, hluchavka bílá, kopřiva dvojdomá, řeřišnice, potočnice, pěťour, česnek medvědí, česnáček; ideálně nakrájené zamíchat do tvarohu a přidat trochu lněného za studena lisovaného oleje.
V Dobrém na Rychnovsku bude takzvaná ekozahrada. Vzniká v areálu české pobočky křesťanské ekologické organizace A Rocha, do které chodí lidé kvůli lásce k přírodě a její ochraně. Do zahrady ji zavedl zakladatel české A Rochy, farář Pavel Světlík: „Ta jezírka vznikla z myšlenky, abychom dostali vodu do krajiny."
Jsme v podhůří Orlických hor, uprostřed lesa.„Máme tady v zahradě pět jezírek. Využili jsme vodního díla, které přetrvalo. Původní vodní kolo a turbína, to je vše pryč, ale využili jsme převisu vody, že tu máme splav, vantroky, přívodní kanál, odvodní kanál. Tak jsme onoho výškového rozdílu využili k vybudování vodního systému.
| Jezírko | Popis |
|---|---|
| Největší rybník | Původně plánován s rákosem, ale kvůli agresivitě rákosu a riziku provrtání fólie se od rákosu upustilo. |
| Ostatní rybníky | Plánováno osázení 50 až 60 druhy vodních květin, aktuálně cca 20 druhů. |
A hned doplňuje: „Jeden rybníček je větší a čtyři menší. A v létě je tady pěkně živo. Spousta vážek, čáp černý, volavky. V jednom rybníčku máme pár ryb kvůli řase. Ale už nám je tady loví vydra. Takže je to takový koloběh života."
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Přicházíme k největšímu z rybníků: „Tady jsme původně plánovali rákos. Ale tohle jezírko je s fólií. A zjistili jsme, že rákos, nebo orobinec, je tak agresivní, že by nám onu fólii provrtal. Tak jsme se zatím rákosu vzdali. A tamhle na druhé straně, tam plánujeme tak 50 až 60 druhů vodních květin. Už tam nějaké kytky jsou, asi tak 20 druhů.
Co tedy čeká v Dobrém členy křesťanské ekologické organizace A Rocha za práci, až opadne sníh?„Dokončujeme ledňáčkovský kontejner. To je umělé hnízdiště pro ledňáčky. Pravidelně tady v období července až října kroužkujeme na Zlatém potoce, jinak také na Dědině, třeba i čtyřicet ledňáčků. A tady zmizely ony stěnové břehy, které jsou právě vhodné pro jejich hnízdění. Oni hnízdní ve stěnách. A my jsme jim takto vyšli naproti. Okouknul jsem to v severním Německu, kde se běžně takové stavbičky používají pro hnízdění ledňáčků.
V sobotu 22. ledna 2011 se po několikaměsíční přípravě ustavilo občanské sdružení Česká křesťanská environmentální síť (ČKES), které zatím tvoří zástupci Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku a Pravoslavné akademie Vilémov, Obce křesťanů, římskokatolické farnosti Český Brod, Náboženské obce Církve československé husitské v Praze 6 Břevnově, Ekologické sekce České křesťanské akademie, Ekumenické akademie Praha a Střediska ekologické výchovy Slunečnice. Další organizace svou účast zvažují a členy se mohou stát i jednotlivci. Předsedou sdružení se stal evangelík Marek Drápal.
Tisková zpráva říká, že „Cílem České křesťanské environmentální sítě je umožnit církvím v ČR, křesťanským environmentálním organizacím i jednotlivcům sdílet a poskytovat informace a zkušenosti z oblasti ochrany životního prostředí, zabývat se ochranou životního prostředí a podporovat péči o Boží stvoření.“
ČKES se zaměřuje na různé aktivity a projekty, které podporují ekologické povědomí a praktické kroky k ochraně životního prostředí:
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Na první pohled se křesťanství a ekologie mohou zdát jako odlišné oblasti, ale křesťanství může být průkopníkem péče o životní prostředí. Důraz na život podle vyššího řádu, nehromadění pozemského bohatství, dobrovolná skromnost a vděčné přijímání života jsou hodnoty, které se liší od konzumního stylu života.
Skromnost by měla být dobrovolná a vést k souladu a harmonii s Božím řádem. Svět je jako dům, kde bydlíme s ostatními tvory, a ekologie nabízí rozumná pravidla pro společný život. Bůh dal světu řád a my jsme před ním zodpovědní za respektování tohoto řádu.
I když se v Bibli o ekologii přímo nemluví, najdeme tam mnoho odkazů na velikost a krásu Božího díla. Církev se začala o ekologii vážněji zajímat v 60. a 70. letech 20. století, souběžně se vznikem všeobecného zájmu o ochranu životního prostředí. V České republice jsme bohužel pozadu za církvemi v jiných zemích, ale situace se postupně vyvíjí.
Pro leckoho může být těžké najít hranici, jak správně žít, aby nepoškozoval životní prostředí. Důležité je sledovat, co si kupujeme, z čeho to je, v čem je to zabalené a klást si otázku, zda je něco opravdu nutné. Hranici bychom měli hledat uprostřed svého srdce a nechat si od Boha mluvit do toho, jak žijeme.
Globální problémy, jako je globální oteplování a skleníkový efekt, mohou v průběhu několika desetiletí učinit Zemi těžko obyvatelnou. Mnozí se tím nezabývají, podobně jako se mnozí nestarají o spásu své duše. Bůh chce svět zachránit i pro pár spravedlivých, ale musíme to chtít i my sami.
Mezi aktivity podporované Českou křesťanskou environmentální sítí patří i ekumenické bohoslužby a panelové diskuze:
Zahrada Ekocentra je vybudovaná v nivě Zlatého potoka, která byla při povodni v roce 1998 úplně zničena. Dnes je zde soustava přírodních i přírodě blízkých vodních a mokřadních biotopů s množstvím přírodní vegetace. V zahradě jsou dvě ptačí pozorovatelny, mnoho příbytků pro různé živočichy - hadník, suché zídky, bylinkové spirály, mokřady a jezírka, ptačí budky, krmítka, hmyzí domky. Zahrada je uzpůsobena přírodovědeckým, ale i meditativním procházkám s prvky křesťanství. Objektem prochází turistická stezka.
Otevírací doba: pouze po předchozí domluvě.
tags: #krestanska #ekologicka #zahrada #pavel #svetlik