Maersk a obnovitelné zdroje energie: Cesta k ekologičtější lodní dopravě

Lodní doprava se v současnosti podílí značnou měrou na znečišťování klimatu kvůli vysokému množství produkovaných emisí. Změnit by to mohl projekt první obří kontejnerové lodi, kterou pohání metylalkohol (metanol) namísto klasického paliva.

Očekávání od kontejnerové lodi jménem „Ane Mærsk“, kterou vlastní dánská společnost Maersk Group, jsou velkolepá. Když tato 350 metrů dlouhá a 53,5 metrů široká loď dorazila do přístavu v Hamburku, psala o ní snad všechna německá média. Ane Maersk totiž jezdí na alkohol a její osmiválcový motor s výkonem 60 000 koní je z větší části poháněn metanolem.

Spotřeba biometanolu a snižování emisí

Při cestovní rychlosti kolem 14 až 15 uzlů (28 kilometrů v hodině) spotřebuje každý den na otevřeném moři kolem 120 tun takzvaného biometanolu, což je metylalkohol, vyrobený z biomasy nebo rostlinného tuku.

Vedení Maersk Group si objednalo výrobu dalších 18 kontejnerových lodí na metanol, schopných jako Anne Mærsk převážet až 16 500 kontejnerových jednotek.

A kdyby se podařilo dosáhnout toho, že by celý výrobní řetězec metanolu fungoval zcela klimaticky neutrálně, pak by lodní přeprava s metanolovým pohonem byla údajně prakticky bezemisní. Emise by se oproti klasickým lodním palivům snížily o 95 %. Stále je totiž pro ideální vznícení metanolového paliva potřeba pětiprocentní podíl lodní nafty.

Čtěte také: Ekologický dopad Maersk Triple E

Výzvy a překážky

Mezinárodní obchodní lodní doprava přispívá přibližně třemi procenty k celosvětovým emisím skleníkových plynů, způsobených lidmi. Jenže tak jednoduché to zase nebude. Jen pro avizovaných 25 lodí firmy Maersk bude potřeba kolem 5 milionů tun metanolu ročně.

Problém je ovšem v tom, že lodní doprava na „metanol“ může být takzvaně bezemisní pouze tehdy, pokud bude bezemisní i celý proces výroby tohoto paliva. A to je podle některých techniků a odborníků nepřekonatelná překážka.

Jaroslav Čížek z think tanku Realistická politika a ekologie argumentuje mimo jiné takzvaným železným zákonem hustoty výkonu. Tento zákon vychází z toho, že fosilní paliva představují vysoce koncentrovaný energetický zdroj původně sluneční energie, vytvářený přírodou po miliony let.

I společnost Maersk přiznává, že alternativní paliva (vedle metanolu například i čpavek) mohou být v budoucnu klimaticky neutrální pouze tehdy, pokud se vodík, potřebný k jejich výrobě, bude vyrábět ve velkém množství elektrolýzou pomocí zelené elektřiny.

Ústřední sdružení německých námořních společností (ZDS) vyzvalo spolkovou vládu k vyšším investicím do skladovacích kapacit metanolu v německých přístavech stejně jako o další stavební úpravy. „Bez dostatečných investic do německých přístavů nedojde v Německu k žádnému přechodu na nový pohon v lodní dopravě ani k celkovému energetickému přechodu,“ uvedla prezidentka ZDS Angela Titzrathová.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Alternativní zdroje energie a inovace

Za poslední roky jsme už viděli celou plejádu způsobů, jak vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů. Švédský startup CorPower Ocean AB se v roce 2012 rozhodl, že to zkusí s obrovskými námořními bójkami. Letos v zimě získal další finanční podporu z evropského programu EIT InnoEnergy a investice ze soukromého sektoru.

Obří bójka vyrábí elektřinu

CorPower WEC je bójka, která k výrobě elektřiny využívá energii oceánských vln. Cílem je poskytnout stabilní a efektivní zdroj bezemisní elektřiny. Koncept se inspiruje lidským srdcem a je vybavený technologií WaveSpring, která reaguje na intenzitu vln.

Zařízení funguje tak, že bójka ukotvena k mořskému dnu využívá pneumatický systém, který nadlehčuje kmitající těleso, a tím zvyšuje jeho vlastní frekvenci. Kmitání je pomocí kaskádové převodovky transformováno na rotační pohyb, který roztáčí generátor elektrické energie.

Praktické testy probíhají u pobřeží Aguçadoura v severním Portugalsku. Po sedmitýdenním testovacím období začala v říjnu 2023 dodávat energii do elektrické sítě. V této první fázi testování byl zaznamenán špičkový výkon až 600 kW, přičemž modernizace v rámci plánovaného servisu na pevnině může tento výkon zvýšit na 850 kW.

Firma má v plánu instalovat desítky bójek v klastrech, které označuje jako CorPack.

Čtěte také: České startupy a energie

Investice a partnerství pro zelený metanol

Dánská průmyslová skupina A.P. Moller Holding (APMH) a její námořní divize Maersk založily podnik na výrobu zeleného metanolu, který bývá označován také jako e-metanol. Roční produkce společnosti C2X by měla do roku 2030 přesáhnout tři miliony tun. Maersk má v plánu tímto nízkouhlíkovým palivem zásobovat svou flotilu nákladních lodí, a snížit tak svou uhlíkovou stopu. Nově vzniklý podnik plánuje zelený metanol ve velkém vyrábět v blízkosti Suezského průplavu v Egyptě, v přístavu Huelva ve Španělsku a na několika dalších místech. Většinovým vlastníkem C2X je holding APMH.

Největší kontejnerový dopravce, dánská společnost A.P. Moller-Maersk, investuje 1,4 miliardy dolarů (30,4 miliardy korun) do zelené flotily. Dopravce po moři objednal osm lodí, které může pohánět ekologicky vyrobený metanol. „Nevěříme dalším fosilním palivům,” konstatoval viceprezident Maersku Morten Bo Christiansen, který ve firmě zároveň odpovídá za dekarbonizaci.

Snaha o uhlíkovou neutralitu

Největší světová společnost, která vozí náklady lodní cestou, se jmenuje Maersk. A právě tato megakorporace se nyní rozhodla, že do roku 2050 sníží svoje uhlíkové emise na nulu.

Maersk o tom informoval na konci listopadu. Klíčovým sdělením je, že do roku 2050 se Maersk stane uhlíkově neutrálním, a to bez triku s nákupem uhlíkových povolenek. Lodní dopravce zkrátka přijde s technologiemi, které zabrání uvolňování uhlíku do atmosféry; přitom přiznává, že zatím ještě neví, jak toho docílit.

Podle ředitele Tofta je nutné uspět v tomto cíli za každou cenu - selhání si lidstvo a planeta nemohou dovolit. „Musíme skončit s používáním fosilních paliv. Je třeba najít jiný druh paliva a jiný způsob, jak pohánět naše lodě. Nejde o cvičení ve snižování nákladů, jedná se o existenciální rozhodnut - naše společnost se musí jednoznačně rozhodnout,“ řekl Toft.

Ve výše zmíněném rozhovoru ředitel Toft přiznal, že zatím netuší, jakým způsobem špinavá paliva nahradí, tedy jakou technologii by chtěl Maersk v budoucnosti používat. Podle Tofta je ve hře široké spektrum dnes existujících technologií, případně jejich kombinace. Konkrétně uvedl, že mezi možnostmi, které společnost zvažuje, jsou vodík, elektrické baterie, biopaliva, ale také solární a větrná energie.

Až doposud se lodní přepravci bránili jakýmkoliv razantnějším změnám s tím, že cokoliv, co by se pokusili změnit, by zdražilo cenu dopravy, což by zpomalilo světovou ekonomiku. Ale od roku 2020 vstoupí v platnost celosvětové regulace, které donutí tyto firmy, aby snížily obsah síry v jejich palivu. Ale podle OSN i Maersku je třeba dělat nyní víc, mnohem víc.

Nutí ji do toho zejména tlak států na snižování emisí. Maersk sází na zelený metanol. Do roku 2025 chce mít 19 plavidel, která budou toto palivo využívat. Spotřebují ho na 750 tisíc tun ročně. Kvůli tomu již Maersk uzavřel sedm strategických partnerství. Své výroby plánuje mít v Číně, Severní i Jižní Americe a nově také ve Španělsku.

Dopady a náklady

Lodě dodá jihokorejská firma Hyundai Heavy Industries. Představují přibližně tři procenta celkové kontejnerové kapacity společnosti Maersk. Nahradí starší lodě ve flotile společnosti, čímž se ušetří přibližně jeden milion tun oxidu uhličitého ročně. Společnost přiznává, že najít dostatek uhlíkově neutrálního metanolu pro lodě od prvního dne provozu bude „náročné”.

Ekologická plavba není levná. Zelený metanol je podle Christiansena „nejméně dvakrát dražší” než fosilní topný olej s velmi nízkým obsahem síry, který dnes používá mnoho lodí.

Ekonomická služba očekává, že cena emisních certifikátů EU vzroste do roku 2030 na 145 eur/tunu CO₂ ze současné úrovně těsně pod 68 eur/tunu.

Podle aktuální studie lodní společnosti Peter Döhle je však akutní nedostatek alternativních paliv potřebných pro lodní dopravu. Důvodem je rostoucí konkurence bionafty a syntetických klimaticky neutrálních paliv s jinými druhy dopravy, jako jsou motorová vozidla a letadla.

Podpora a investice do udržitelných paliv

Britská společnost BP investuje do kalifornské začínající firmy WasteFuel, která přeměňuje komunální a zemědělský odpad na udržitelnou energii, včetně biometanolu pro lodní dopravu.

Společnost 2JCP se podílí na výrobě e-metanolu v dánském městě Kassø. Projekt je založen na technologii elektrolytické výroby vodíku z obnovitelných zdrojů energie, přičemž vodík se v kombinaci se zachyceným CO2 z atmosféry používá k syntetické výrobě e-metanolu.

Významným podnětem pro tento projekt je stávající přebytečná kapacita větrné energie v Dánsku, která činí přibližně 3 GW. Vodík vyrobený v Kassø a konvertovaný do e-metanolu bude primárně využíván k pohonu nákladních lodí společnosti Maersk. Společnost Maersk plánuje používat e-metanol jako palivo pro své lodě a do roku 2030 chce dosáhnout emisní neutrality svého provozu.

Dánský zelený investiční fond (DGIF) investuje do tohoto projektu 53 milionů eur a Evropská unie v rámci spolupráce na důležitých projektech společného evropského zájmu (IPCEI) dalších 80 milionů eur.

tags: #maersk #obnovitelné #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Klíč k bezproblémovému provozu pračky
• Charakteristika klimatu ČR
• Školy v přírodě
• Hudební dědictví Andělské Hory: Objevte poklady
• Testování outdoorové obuvi Columbia