Říká se, že žijeme v době neomezených možností. Jak moc to platí i u likvidace nebo dalšího nakládání s odpadem? Pravdou je, že možností máme v České republice v roce 2017 rozhodně více než před dvaceti lety. Stali jsme se jedním z evropských lídrů, co se týče třídění a recyklace obalových odpadů. Nevěříte? Čísla mluví jasně - můžete se sami přesvědčit, v čem jsme v ČR nejlepší. Třídit odpad se prostě stává čím dál tím normálnější a přirozenější součástí našich životů. Jestliže se třídění odpadu a ekologii naši rodiče museli pečlivě učit, my dnes vnímáme 4 základní třídicí kontejnery povětšinou jako běžnou věc. A to je prostě super!
Asi vás nikoho nepřekvapí, když vám řekneme, že netřídit odpad je neefektivní a rozhodně to není ohleduplné k životnímu prostředí. Možná, že máte pocit, že vás se to netýká, ale není to tak. Každá nevytříděná PET láhev nám to totiž vrátí - v dobrém i zlém. V dobrém třeba ve formě výplně ve spacáku.
Když nezačnete vytříděním recyklovatelného odpadu doma, tak už mu pak v dalším procesu nepomůže zhola nic… V popelnici na směsný odpad se všechno smísí dohromady a je konec. Směsný odpad pak končí ve spalovně - třeba v téhle v Malešicích - nebo na skládce (nedejbože na té černé).
I tak je škoda vyhazovat do směsného odpadu složky, které se dají vytřídit a využít dál. Ideální je množství směsného odpadu držet na minimu, mimo jiné je to obvykle i finančně výhodnější.
Jestliže pečlivě třídíte, vašeho směsného odpadu je méně a obsahuje pouze složky, které nelze využít dále. To je odpad zbytkový - podle legislativy nazývaný také směsný komunální odpad. I ten jde na skládku nebo do spalovny, aby posloužil jako energetický zdroj. Snažme se ho držet v co nejmenším množství, jak jen to jde. Třiďme odpad, předejdeme tím vzniku odpadu, který musí být odstraněn bez dalšího využití.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
Recyklace je procesní postup, který z vytříděných odpadů, resp. z jejich dále zpracovatelných částí, umožňuje výrobu nových produktů, dochází k tzv. použití druhotných surovin na výrobu nových výrobků.
Prostě a jednoduše - je to celý cyklus, který se odehrává mezi vytříděním plastové lahve (například) a tím, že si ji koupíte znovu, tentokrát ale v obchodě s outdoorovými doplňky ve formě ultralight spacáku.
Zbytkový odpad má pak dvě možnosti likvidace: skládkování a energetické využití. Tenhle proces se správně jmenuje „energetické využití odpadu (EVO)“. Při tomhle procesu se zbytkový odpad přeměňuje na tepelnou nebo elektrickou energii.
Spalovny komunálního odpadu (odborně zařízení pro energetické využití odpadu - tzv. ZEVO) jsou zdrojem energie, který nám dodává teplo a elektřinu. Spalovny obecně nemají nejlepší pověst, ovšem moderní spalovny, které u nás máme, jsou ve finále daleko méně škodlivé k životnímu prostředí, než se obecně předpokládá. Podle současných zjištění lze říci, že jsou bezpečnější a šetrnější než uhelné elektrárny, teplárny nebo domácí pálení v kamnech.
Věděli jste, že skoro polovinu směsného odpadu tvoří věci, které dobře hoří, ale nejsou vhodné k recyklaci (mastné papíry nebo znečištěný plast či bioodpad, který nejde kompostovat nebo využít v procesu třídění a recyklace jinak)?
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Využití směsného odpadu přeměnou na zdroj energie je tedy vhodnější alternativou než skládkování. Jasná volba. Díky spalovnám se odpadky můžou přeměnit na energii, kterou si topíme, ohříváme vodu apod. Mimochodem, v moderních provozech, jako například tady v Malešicích, se dále zpracovávají dokonce i zbytky ze spalování - škvára a popílek.
Jedná se o odstraňování (likvidaci) odpadu směsného (neboli zbytkového), tedy toho, co zůstává po vytřídění papíru, plastů, skla, nápojových kartonů, objemného, nebezpečného a biologického odpadu (případně dalších, jinak zpracovatelných složek).
Likvidace zbytkového komunálního odpadu, tedy toho, se kterým už dále nikdo nic jiného než likvidaci udělat nemůže, probíhá tzv. skládkováním.
Většina z nás si skládku představuje jako nahodilý hřbitov odpadků. Jako nekontrolovatelnou páchnoucí horu směsného odpadu. Opak je pravdou - skládky mají přísná pravidla, jejichž porušení je ošetřeno zákonnými sankcemi.
Skládku si nelze vybudovat, kdy a kde se vám zachce. Skládka se buduje na místě s vhodným geologickým podložím a musí se izolovat. Z ustanovení zákona nesmí skládka ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí. To se rozumí.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
Skládky, které přísná pravidla nesplňovaly, byly už před lety uzavřeny.
Za skladování odpadu na skládce se platí, i díky tomu by měli lidé, obce a firmy přemýšlet ekonomicky a ekologicky a dbát na třídění - sníží tak zbytkový odpad, jak jen to jde, což vede i k finančním úsporám.
Obce nemají povinnost umožnit zapojení tzv. živnostenského odpadu do obecního systému. Jaké možnosti má potom podnikající fyzická osoba? Existuje minimum pro množství živnostenského odpadu? Lze sloučit živnostenský odpad v rámci jedné nemovitosti?
Otázky týkající se tzv. živnostenského odpadu zodpověděl redakci Komunální ekologie Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.:
Pojem „živnostenský odpad“ zákon o odpadech (starý ani nový) nijak nedefinuje. Za živnostenský odpad bývá obvykle označován komunální odpad a odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, které vznikají při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. Podle nového zákona o odpadech může podnikající fyzická osoba zajistit svoz takto definovaného živnostenského odpadu (komunálního i tříděného) dvěma způsoby, a to:
Obce však nemají povinnost umožnit zapojení živnostenského odpadu do obecního systému. Je to právo, nikoliv povinnost obce.
Žádné výjimky odvozené od množství odpadu v zákoně o odpadech pro živnostníky, ani fyzické osoby stanoveny nejsou. Živnostníci se mohou zapojit se svým živnostenským do obecního systému komunálního odpad, pokud to obec umožňuje. Pokud se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zapojí se všemi odpady do obecního systému, pak je osvobozena od vedení evidence.
Pokud živnostníci produkují i jiný než živnostenský odpad, anebo obec neumožňuje živnostníkům zapojení do obecního systému, pak mají tito povinnost předat odpad pouze osobě k tomu oprávněné na základě uzavřené smlouvy. Vedle toho mají samozřejmě všechny další povinnosti původce odpadů včetně povinností evidenčních.
V souvislosti se živnostenským podnikáním lze zmínit výjimku pro živnostníky, kteří svou podnikatelskou činnost provozují i mimo svoji provozovnu. Tyto osoby mohou odpad v maximálním množství 20 tun, který vznikl mimo jejich provozovnu, převézt na svoji provozovnu a tam ho uchovávat po dobu maximálně 1 roku. S takovým odpadem je pak nakládáno, jako by vznikl na jejich provozovně.
Dle zákona o odpadech je nutno rozlišovat nakládání s komunálním odpadem z domácnosti dané fyzické osoby a nakládání s odpadem vznikajícím při podnikatelské činnosti dané osoby, byť by i tento odpad měl podobné složení jako komunální odpad z domácností. Skutečnost, že daný podnikatel má v sídle své firmy též bydliště a svou domácnost, jej nezbavuje povinností, které má jako podnikající fyzická osoba podle zákona o odpadech (viz předchozí odpovědi).
V praxi může být obtížně prokazatelné, zda a v jakém rozsahu má daný odpad původ v podnikatelské činnosti, či v domácnosti dané fyzické osoby, například jedná-li se o činnosti čistě administrativní povahy. Je však potřeba upozornit, že živnostníci mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že předali odpad v odpovídajícím množství k tomu oprávněné osobě, resp. obci. Živnostníci mají jako původci odpadu též povinnost mít ve vztahu k jimi produkovanému komunálnímu odpadu, který běžně produkují, a stavebního a demoličního odpadu, který sami nezpracují, uzavřenu smlouvu s oprávněnou osobou, resp. obcí v případě jejich zapojení do obecního systému, a to již před samotným vznikem odpadu. Za porušení těchto povinností hrozí pokuty až do výše 1.000.000 Kč.
V případě existence provozovny v místě trvalého bydliště v podobě například maloobchodu či služeb bude rozsah produkovaného živnostenského odpadu zpravidla přesahovat produkci komunálního odpadu z běžné domácnosti, na níž budou koncipovány popelnice na komunální odpad z domácností. V této souvislosti je nutné dále upozornit, že pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba umožňuje ve své provozovně svým zákazníkům odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí dle zákona o odpadech zajistit i místa pro oddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpad.
Ze všech výše uvedených důvodů je tedy i v zájmu daného podnikatele, aby ve vztahu k odpadu vznikajícího z jeho podnikatelské činnosti měl uzavřenu zvláštní smlouvu s oprávněnou osobou, resp. zvláštní smlouvu s obcí v případě zapojení živnostenského odpadu do obecního systému.
Ano, nový zákon o odpadech tuto možnost ve vztahu ke komunálnímu odpadu a odpadu z obalů právnických osob a podnikajících fyzických osob výslovně upravuje. Každý z podnikatelů mající sídlo v dané nemovitostí se může v písemné smlouvě domluvit s vlastníkem této nemovitosti, že za původce tohoto odpadu bude místo podnikatele považován vlastník nemovitostí. Uvedené může pomoci řešit například problematiku zajišťování odpadů v rámci jednotlivých provozoven v obchodních centrech, což v právní úpravě platné do 1. 1. 2021 chybělo.
Šíření epidemií ve středověku mělo mimo jiné na svědomí špatné nakládání s odpady. Tehdejší města měla zanedbané nebo žádné systémy kanalizace, často žádný přístup k čisté vodě a vůbec dodržování základních podmínek čistoty. V takovém prostředí se nákaza šíří raz dva a hromadící se odpad na hygieně nepřidá.
To naopak ve starověku se dbalo na hloubení odpadních jam a ve starém Řecku a Římě, který měl velice sofistikovaný systém kanalizace a zdrojů vody, se prováděl pravidelný komunální generální úklid: skrápění vozovek a čištění kanalizace. Člověk si vždycky uměl poradit…
Dnes jsme na špičce, kterou posouváme stále dopředu. Hybnou silou jsou naše postoje, myšlenky a úsilí.
V Tanvaldu je zaveden systém pro sběr a likvidaci komunálního odpadu, který zahrnuje směsný i tříděný odpad. Město poskytuje občanům kontejnery a pytle pro třídění různých druhů odpadu a zajišťuje pravidelný svoz. Pro objemný odpad je k dispozici služba odvozu na zavolání, a pro nebezpečný odpad se organizují mobilní sběry. Cílem je minimalizovat množství odpadu ukládaného na skládky a podporovat recyklaci a opětovné využití.
Stanoviště tříděného odpadu:
Co nepatří do popelnice na bioodpad:
Kontakty pro odvoz odpadu:
Upozornění:
Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).
Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.
Zákon č. ze dne 1. (1) Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.
tags: #komunální #odpad #likvidace