Komunální Odpad: Problém a Řešení v Česku

Pokud bude v České republice v popelnicích končit tolik odpadu jako dnes, evropské cíle v odpadovém hospodářství nebudou splněny. Produkci směsného odpadu je třeba snížit o 1 milión tun. V jiných zemích už toho dosáhli. Snižovat produkci komunálních odpadů mohou obce i firmy.

Snižovat produkci směsného odpadu se v posledních letech příliš nedaří. V posledních letech jeho produkce spíše stagnuje a pohybuje se kolem 2,8 miliónu tun. Příčin tohoto stavu je víc. Tou nejdůležitější je chuť s touto situací něco dělat (osvěta, ekonomický tlak atd.). Motivace chybí obcím i firmám.

U obcí nám situaci neulehčuje ani to, že si každá sama rozhoduje o tom, jak problém bude řešit. Ke změně je třeba přesvědčit mnoho osob. Řada obcí neví, jak problém řešit. Část doufá, že se to vyřeší samo, že budou postaveny nová zařízení na energetické využití odpadu a oni, že tam ten svůj pošlou. Tak bychom sice odklonili odpad ze skládek, ale cíle oběhového hospodářství bychom nenaplnili. Komunální odpady je třeba více materiálově využívat. Již v roce 2025 máme recyklovat 55 % komunálních odpadů.

V současné době se energeticky využívá možná až 1,1 milión tun komunálních odpadů (700000 tun je kapacita spaloven v Praze, Brně, Liberci a Plzni, asi 400000 tun paliv z odpadů využívají cementárny a elektrárny, ne vždy jde o komunální odpady, přesná statistika neexistuje). Plánovaná kapacita již dosahuje téměř 2 miliónů tun - Praha (zvýšení kapacity ZEVO Malešice), Brno (zvýšení kapacity ZEVO Brno), Mělník (nové ZEVO), Most (nové ZEVO), Karviná (energetika), Přerov (energetika).

Omezení skládkování biologicky rozložitelné složky odpadu požaduje skládková směrnice 1999/31/EC. ČR se zavázala, že do roku 2020 výrazně omezí skládkování komunálních odpadů. Omezení se týká pouze biologicky rozložitelné složky, zdroje emisí metanu na skládkách. Nejvíce tohoto materiálu obsahuje směsný komunální odpad, popelnice. Pokud máme cíle skládkové směrnice splnit, pak musíme v roce 2020 skládkovat cca. 1,3 miliónu tun směsného odpadu. V současnosti ho ale skládkujeme cca.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

V roce 2016 byla celková produkce komunálních odpadů v ČR 531 kg/ob, v Rakousku 488 kg/ob. Ve směsném odpadu (popelnice) skončilo v ČR 267 kg/ob, v Rakousku 164 kg/ob. Údaje o produkci komunálních odpadů v ČR lze čerpat z veřejné databáze MŽP.

Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů s cíli pro roky 2025, 2030 a 2035 obsahuje směrnice 2018/851. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 požaduje, abychom v letech 2025, 2030 a 2035 postupně zvyšovali materiálové využití komunálních odpadů na 55, 60 a 65 %. Skládkovat jich v roce 2035 bude možné max.

Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit. Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

Poptávka po větší udržitelnosti v současnosti velmi roste. Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno. Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.

Kam patří jednotlivé druhy odpadu?

• Sklo: Patří do zeleného (barevné sklo) nebo bílého (čiré sklo) kontejneru.
• Plast: Důležité je ho co nejvíce správně vytřídit.
• Papír: Můžete vhodit do modrého kontejneru, případně pak donést větší množství do sběrných surovin.
• Nápojové kartony: Vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou.
• Kovový odpad: Patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr.
• Bioodpad: Rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Pokud nemáme možnost sami bioodpad zkompostovat, ideální je zajistit si hnědou popelnici, která bude pravidelně svážena.
• Kuchyňský odpad: Tvoří zpravidla kolem 65 % z celkového množství biologicky rozložitelných odpadů.
• Tuky a oleje: I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace!
• Nebezpečný odpad: Představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora.
• Oblečení a staré látky: Patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy.
• Baterie: Protože baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu.
• Nevyužitá léčiva: Odnášejte vždy zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků. Nikdy je ale nevyhazujte do směsného odpadu ani do záchodu.

Možnosti sběru odpadu

• Sběrná hnízda: V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO.
• Sběr tříděného odpadu dům od domu: Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům.
• Pytlový sběr: Domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu.
• Nádobový sběr tříděného odpadu: Občané mají nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.
• Adresný sběr: Tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější.

Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa. Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt. Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze.

Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.

Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.

V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.

Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují. Zajímá vás třídění využitelného odpadu?

Aby toho město či obec byla schopna dosáhnout, je potřeba začít přistupovat k odpadům systematicky. Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany. Chcete i ve vašem městě či obci fungující a efektivní odpadové hospodářství?

V ČR snižovat produkci odpadů neumíme. Zato máme plán, jak vyhodit do nepotřebných spaloven 25 miliard korun. Česká vláda 23. července schválila nový Plán odpadového hospodářství (POH ČR). Tento strategický dokument definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi pro období let 2025-2035.

Plán na více než 400 stranách vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství v ČR, analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů a modeluje možné scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady. Navazující Závazná část stanovuje cíle, opatření a zásady odpadového hospodářství obecně i pro jednotlivé typy odpadu. Směrná část plánu pak obsahuje především nástroje pro splnění cílů. Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v následujících deseti letech budou ke splnění cílů potřeba investovat do odpadového hospodářství až 159 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že současné investice do odpadového hospodářství se pohybují kolem 5 miliard korun ročně, hovoří POH ČR o nutnosti ztrojnásobit investice do nakládání s odpady. Přičemž celá čtvrtina potřebných investic má jít do výstavby zařízení na pálení odpadů.

První Plán odpadového hospodářství ČR připravila v roce 2001, v časech opoziční smlouvy za sociálně demokratické vlády Miloše Zemana, firma AEA Technology. Připravit ucelený vládní strategický dokument o nakládání s odpady vyžadovaly evropské směrnice a mělo se tak ujasnit směřování státu v oblasti odpadového hospodářství ve vztahu k cílům Evropské unie, do které se vláda snažila vstoupit. V ČR už byly budované zabezpečené skládky odpadů na evropské úrovni, které nahradily dosavadní divoké zasypávání různých jam v okolí měst a obcí. Měli jsme i vybudovaný systém svozu komunálních odpadů svozovými společnostmi. Čekalo nás však plnění prvních cílů pro třídění odpadů, k čemuž byl zákonem zaveden systém zpětného odběru, kdy výrobci přispívají obcím na třídění a recyklaci vytříděných obalů.

Avšak již první POH ČR obsahoval strukturální problém. Honba za stále vyšším hrubým domácím produktem znamenala stále vyšší spotřebu zboží, s níž souvisí stále vyšší produkce odpadů. Odklonit produkci odpadů od rostoucí ekonomiky neuměly ani země západní Evropy. ČR si však tento cíl dala ve Státní politice životního prostředí z roku 2001: chtěla snížit produkci komunálních odpadů ze 400 kg na osobu v roce 2000 na 350 kg na osobu v roce 2005. Návrh POH ČR však se snižováním produkce komunálních odpadů vůbec nepočítal. Obsahoval dva scénáře vývoje, oba kalkulovaly s nárůstem produkce odpadů a oba scénáře se mýlily. V roce 2005 jsme totiž v ČR produkovali již 530 kg komunálních odpadů na osobu.

EU věděla, že je špatně ničit cenné suroviny tím, že se uloží na skládky. Směrnice EU proto požadovaly po členských zemích omezit skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které lze snadno přeměnit na kompost zlepšující kvalitu půd, nebo na bioplyn nahrazující dovážený zemní plyn. Šestý Akční environmentální plán EU požadoval snížit do roku 2010 množství skládkovaných odpadů o 20 procent oproti roku 2000. Návrh POH ČR s tímto souzněl, takže navrhl omezit skládkování.

Není divu, že tento návrh POH ČR čelil velké kritice a ekologické občanské organizace připravily alternativní návrh plánu. Byla to doba, kdy stát podporoval zapojení veřejnosti do procesu příprav strategických vládních dokumentů, což do té doby nebylo zvykem. Finální verze POH ČR schválená vládou v roce 2003 tlak na výstavbu spaloven odpadů nakonec neobsahovala. Naopak bly doplněn cíl zajistit do roku 2010 recyklaci 50 procent komunálních odpadů. Odklon od nakládání se směsným komunálním odpadem k třídění a recyklaci komunálních odpadů byl dovršen.

Právě schválený Plán odpadového hospodářství opět počítá s tím, že ČR musí do roku 2035 splnit závazný cíl EU snížit podíl skládkovaných odpadů na 10 procent. Dokonce přichází i s variantami skládkovat 5 procent nebo dokonce 0 procent komunálních odpadů. Podařilo se také zajistit, že POH ČR počítá se závaznými cíli EU na výrazné zvýšení recyklace komunálních odpadů. S plněním závazných cílů EU pro ČR tedy formálně souhlasíme.

Horší to je s cílem Evropské unie snížit produkci směsných komunálních odpadů, tedy odpadů zbylých po třídění, o 50 procent do roku 2030. Tento cíl si stanovila EU, tedy i Česká republika jako členský stát Unie, v Akčním plánu na snížení znečištění. Pro ČR je ale nezávazný a náš stát jej neplánuje plnit, protože v optimistickém scénáři navrhuje snížit produkci směsných komunálních odpadů o 27 procent v roce 2030 a 44 procent do roku 2035.

Co se týče snížení produkce obalů, ani tady POH ČR nereflektuje - dokonce pro náš stát závazné - cíle snížit produkci obalů. Nařízení Evropské komise o obalech požaduje, aby členské státy snížily produkci obalů o 5 procent do roku 2030, 10 procent do roku 2035 a 15 procent do roku 2040. Cíle jsou měřeny vzhledem k produkci obalů z roku 2018, kdy se u nás vyprodukovalo 1,297 milionů tun obalů. ČR tedy musí do roku 2030 snížit produkci obalů na 1,232 milionů tun.

Problém však je, že produkce obalů u nás neustále roste. Zatímco v roce 2003 se vytvořilo 720 tisíc tun obalů, v roce 2013 jsme překročili milion tun a v roce 2018, ke kterému se cíle pro snížení produkce obalů počítají, jsme vyprodukovali skoro 1,3 milionu tun obalů. Od té doby produkce neklesá a poslední údaje z roku 2023 ukazují, že už produkujeme kolem 1,4 milionu tun. V roce 2030 přitom budeme muset produkovat o 12 procent méně, tedy pouze 1,232 milionu tun obalů.

Výsledek je stejný jako před pětadvaceti lety: snižování produkce ignorujeme, množství odpadů poroste, skládkování musíme snížit. Závěr: musíme postavit spalovny odpadů. A skutečně. POH ČR hovoří o nutnosti investovat až 34,7 miliard Kč do nových spaloven a dalších 9,6 miliardy Kč do rekonstrukce stávajících zařízení. Dalších 8,9 miliard má jít do spaloven nebezpečných odpadů. Na nakládání se směsným netříděným odpadem by mělo jít až 65,3 miliardy Kč. Potřebné investice do třídění, dotřiďovaní a recyklace jsou přitom nižší a měly by stát až 54,3 miliardy Kč.

POH ČR zcela ignoruje možnosti dotřiďování směsných komunálních odpadů. Tedy technologii, která je v zahraničí běžná. Například ve Švédsku mezi Uppsalou a Stockholmem dotřiďují 100 tisíc tun směsného komunálního odpadu ročně. Z odpadu, který se dnes v ČR považuje za nerecyklovatelný a vhodný pouze k likvidaci ve spalovně, Švédi vytřídí přes 9 procent plastů a kovů k recyklaci, čímž ušetří 1,2 milionů eur. Proč Švédi vytřiďují ze směsných komunálních odpadů plasty? Protože Švédsko dobrovolně zavedlo emisní povolenky i na emise ze spaloven odpadů. Ve chvíli, kdy spálením tuny polyetylenu vzniknou dvě tuny CO2, se pálit plasty ekonomicky nevyplácí. Emisní povolenky na emise ze spaloven přitom bude brzy nutné platit v celé EU. Další linka na dotřídění směsných komunálních odpadů funguje například v polském Gdaňsku.

Česká republika nemá moderní Plán odpadového hospodářství. Pod tlakem energetiků sází na emisně problematické a velmi drahé spalovny odpadů, které nerudovskou otázku „kam s odpady?“ neřeší. Skutečným řešením je prevence vzniku odpadů, obsažená ve strategii nulového odpadu - zero waste, kterou následuje stále více měst a obcí od Mnichova přes chorvatský ostrov Krk až po Barcelonu. A mají výsledky. Těm nejlepším se daří snížit produkci směsných odpadů pod 100 kg na osobu a rok. V ČR zatím žádné certifikované zero waste město nemáme.

Evropská komise zaslala České republice odůvodněné stanovisko kvůli nedostatečné implementaci unijních pravidel v oblasti nakládání s odpady. Pokud nedojde k nápravě, může spor skončit žalobou u Soudního dvora EU. Komise vytýká Česku především to, že naše legislativa ani praxe nedodržují evropské požadavky na hierarchii nakládání s odpady, omezení skládkování a efektivní recyklaci. Nejde jen o formální nesrovnalosti, špatná implementace může vést k vyššímu zatížení životního prostředí a větším nákladům pro obce i firmy. Kritika se týká jak samotných zákonů, tak jejich aplikace v terénu, včetně toho, jak se kontrolují provozovny a jak se podporuje prevence vzniku odpadu.

Pro Česko je to signál, že stačí málo a diskuse o odpadovém hospodářství opustí úroveň plánů a strategií a dostane se na tribunálové lavice v Lucemburku. Co konkrétně Komise považuje za největší provinění, jaké termíny nyní běží a jaké dopady by případná žaloba mohla mít na české obce i průmysl? Co přesně Komise vytýká a jaké kroky musí Česko podniknout, aby se žalobě vyhnulo?

tags: #komunalni #odpad #problem #a #reseni #v

Oblíbené příspěvky:

• Wineo pro zdravé bydlení
• Tipy na výlety do přírody v USA
• Testy a recenze biom kompostérů
• Jaderný odpad v ČR
• Ochrana netopýrů v Česku