Česká republika podepsala mezinárodní dohodu na ochranu netopýrů na základě mezinárodní Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnské úmluva).
Evropská Noc pro Netopýry
Nejpopulárnější akcí v oblasti ochrany netopýrů je Evropská noc pro netopýry. Tato noc se pořádá téměř ve všech zemích Evropy, které podepsaly mezinárodní dohodu o ochraně netopýrů. K účasti na ní se přihlásila i Česká republika.
Ochrana Netopýrů v Praxi
Veronica pravidelně kontroluje zimoviště netopýrů v okolí Brna. Některá zimoviště, například štolu Stříbrnice a štolu Valérie, se podařilo zabezpečit proti vstupu nepovolaných osob, a tím zabezpečit klidné zimování pro desítky netopýrů jedenácti druhů.
Štola Valerie: Příklad Úspěšné Ochrany
Štola Valerie je zbytkem středověké těžby, zřejmě ale byla používaná znovu na počátku 20 století. Těžil se zde baryt a pravděpodobně i železné rudy. Nachází se v katastrálním území Heroltice u Tišnova v oblasti Bílého potoka v Jihomoravském kraji.
Zimovaly zde sice různé druhy netopýrů, jejichž počty nebyly vysoké, vzhledem k velkému vyrušování. Tak například v devadesátých letech jsme zde nacházeli třeba i jen dva zimující vrápence. V roce 1998 byla štola zabezpečena jednou pevnou průletnou mříží na bočním vchodu, a průletnou a otevíratelnou mříží na vchodu hlavním. Zabezpečení štoly provedly základní organizace ČSOP Veverka a Veronica s dotací ministerstva životního prostředí. Bezprostředně po uzavření začaly stavy zimujících vrápenců malých (Rhinolophus hypposideros), což je kriticky ohrožený druh, stoupat. Zároveň jsme ale mohli pozorovat pokles počtu zimujících jedinců netopýra černého (Barbastella barbastellus). Ten lze vysvětlit jednak celkovým poklesem početnosti tohoto druhu v okolí Brna a také tím, že uzavřením štoly se mírně změnilo mikroklima štoly směrem k vyšším teplotám a vyšší vlhkosti, což spíše vyhovuje vrápencům.
Čtěte také: Pásovci a jejich ekosystém
Je však třeba říci, že tento netopýr má dostatek příležitostí k zimování v drobných jeskyních v okolí. V roce 2003 byla z postranního vchodu vylomena mříž a neznámý pachatel pronikl do podzemního prostoru Valerie. Zimující vrápenci na to zareagovali celkem zřetelným poklesem. V létě 2004 bylo zimoviště opět zabezpečeno. V následujících letech (viz tabulka) se stavy zimujících jedinců začaly opět zdvihat. Nejzajímavější byl nárůst v roce 2008, kdy jsme k našemu velkému překvapení nesčítali 71 vrápenců z toho 48 v kolonii. Maximální stavy vrápenců dosáhly v roce 2012.
Uzavřením štoly, která je navštěvována pouze jednou ročně při kontrole stavů zimujících jedinců, se nám podařilo vybudovat bezpečné stálé zimoviště ohrožených druhů, které je možno velmi jednoduše pravidelně monitorovat bez vyrušování. Štola je součástí mezinárodního monitoringu netopýru, viz například www.ceson.org.
Tabulka: Vývoj počtu zimujících vrápenců ve štole Valerie
(Data o počtech zimujících jedinců v tabulce nejsou v původním textu uvedena, proto nelze tabulku vytvořit)
Péče o Nalezené Netopýry
V rámci sítě se soustřeďujeme zejména na netopýry. Péče o nalezené netopýry probíhala v první polovině roku ve spolupráci se ZOO Brno, která ovšem provoz záchranné stanice v půlce roku ukončila. Celoročně jsme pak spolupracovali s Městskou policií Brno a Veterinární fakultou.
Součást projektu bylo ovšem také poskytování rad. Přijatí netopýři byli určeni (druh, pohlaví), změřeni, zváženi a podle zdravotního stavu byli buď neprodleně vypuštěni nazpět do přírody na vhodných biotopech poblíž místa nálezu, nebo se dostali do naší dočasné péče. Vedlejším, ale velmi podstatným, efektem této činnosti je ekologická výchova a osvěta, kterou provádíme v souvislosti s péčí o hendikepované netopýry. Naprostá většina občanů se dostane do kontaktu s živým netopýrem poprvé v životě a mají o jeho osud opravdový zájem. V té chvíli jsou ochotni naslouchat a provést i různé např. V jednom případě netopýr majitelku bytu při neopatrné manipulaci pokousal. Pro byl předán státní veterinární správě, která jej pro zjištění možné nákazy vzteklinou utratila. Výsledek naštěstí byl negativní.
Čtěte také: Jak třídit polystyrenový odpad
Sčítání Netopýrů v Zimovištích
Každoroční sčítání netopýrů v jejich zimovištích vrcholí. Jedněmi z posledních jeskyní, kde biologové tyto ohrožené savce počítali, byly Ochozské jeskyně. Komplexy Moravského krasu patří k nejvýznamnějším zimovištím netopýrů. Každý rok se počty zimujících netopýrů v této lokalitě zvyšují. Netopýrů, kteří zimují v jihomoravských jeskyních, přibývá. V minulých desetiletích počty netopýrů různých druhů výrazně poklesly. V poslední době se na některých lokalitách počty těchto ohrožených savců zvyšují. Mezi oblíbené lokality patří právě jeskyně v Moravském krasu. Při posledním sčítání jich vědci napočítali přes sedm tisíc.
Biologové při sčítání prozkoumávají i ty nejužší prostory v malých jeskyních. „Principem je monitorovat stále stejný prostor té jeskyně nebo té štoly, i když se v průběhu času objevily třeba i prostory nové, ale my zachováváme pravidelný monitoring v té konkrétní části,“ vysvětluje biolog Tomáš Bartonička. Vědci se vydávají také do velkých komplexů, aby spočítali velké netopýří kolonie. Právě jeskyně na jižní Moravě patří k nejvýznamnějším zimovištím. A v posledních letech jich tady ochranu před chladem hledá čím dál víc. „Určitě je to jistá míra přizpůsobení se prostředí vytvořenému člověkem, a také všechny tyto tři druhy jsou teplomilné, má na ně tedy vliv změna vedoucí k oteplení,“ říká Tomáš Bartonička.
Nejhojnějším druhem je při zimování v jeskyních Moravského krasu vrápenec malý, který tvoří 56 procent zimujícího společenstva. Druhým nejhojnějším je netopýr velký, ten činí více než 37 procent podílu všech nalezených netopýrů. Tyto dva druhy společně přesahují 90 procent z počtu zimujících netopýrů.
Netopýry biologové pravidelně počítají v 25 jeskyních Moravského krasu. Daleko nejbohatší jsou na počty netopýrů dvě lokality: Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyně Býčí skála.
Pro sčítání je vhodné právě období zimního spánku. Biologové ale musí být opatrní, aby netopýry zbytečně nebudili. „Oni se sice během zimního spánku budí, potřebují to k přežití, na druhou stranu ale příliš časté buzení by je stálo energetické ztráty navíc a u méně zdatných jedinců mohlo vést k úhynu,“ říká Tomáš Bartonička. Pro letošní rok sčítání netopýrů končí.
Čtěte také: Emise různých druhů dopravy
Netopýři a Lidé
Netopýři se drží v blízkosti lidí. Úkryty mnoha druhů se nachází v nejrůznějších budovách, včetně panelových a rodinných domů, nebo ve starých stromech v parcích a zahradách. „Nejvíce ohrožuje netopýry právě zánik jejich tradičních úkrytů - problematické jsou rekonstrukce budov, rozsáhlá kácení vzrostlých stromů či nešetrné zásahy a rušení na zimovištích. Dlouhodobě se proto kromě monitoringu a praktických opatření zaměřujeme na seznamování lidí se způsobem života netopýrů a možnostmi nekonfliktního soužití s nimi. Kvůli soužití netopýrů s lidmi tato zvířata pravidelně končí v záchranných stanicích. Nezřídka se totiž stává, že majitel domku najde probuzeného a vysíleného netopýra přímo v místnosti.
Obzvlášť extrémní byl v netopýřích invazích do obydlí rok 2023. Za jediný týden se tehdy v Liberci a Jablonci nad Nisou podařilo odbornicím ze záchranné stanice Archa odchytit 1324 netopýrů. „V jednom panelovém domě v Jablonci bylo nalezeno v jediném pokoji 499 netopýrů a ve stejné situaci se pak ocitla i liberecká nemocnice. Pro netopýří zálety je právě toto období typické. K invazím dochází v době, kdy se rozpadají mateřské kolonie a většinu jedinců v těchto skupinách tvoří nezkušená mláďata. Protože je takových případů čím dál více, záchranné stanice ocení pomoc. „Jelikož jsou netopýři schopni do vašeho bytu proniknout i přes okno otevřené na ventilačku, nejsnadnějším řešením je okna na noc úplně zavírat. Pokud vám do bytu zalétne netopýr, zhasněte, otevřete okno dokořán a opusťte místnost, aby nebyl ve stresu a měl možnost v klidu odletět. „Odchyt netopýra na vlastní pěst nedoporučujeme.
Výzkum a Monitoring
V hradním sklepení zimují vzácné druhy netopýrů. V období na přelomu ledna a února se zoologové z Jihomoravského muzea ve Znojmě a Správy Národního parku Podyjí vydávají sčítat netopýry. V posledním lednovém týdnu zavítali také na zříceninu Nového Hrádku u Lukova. Na hradě je šest podzemních prostor, ve kterých letos odborníci napočítali více než 200 netopýrů. Většinou se jednalo o netopýry hvízdavé a nejmenší, kterých byl letos zaznamenán nejvyšší počet za celou historii pozorování. Skutečný stav ale může být daleko vyšší, protože se jedná o štěrbinové druhy - jejich úkrytem jsou úzké skalní pukliny, kde mohou zimovat v několika vrstvách nad sebou.
Nový Hrádek je zatím jediné potvrzené zimoviště v České republice se společným výskytem těchto dvou velmi podobných (tzv. kryptických) druhů, které byly až do devadesátých let dvacátého století považovány za druh jediný. V mnohem menších počtech se tu k zimnímu spánku letos ukládají také n. dlouhouchý, n. velkouchý, n. večerní, a kriticky ohrožení n. černý a n. velký. V předchozích letech byli na hradě nepravidelně nacházeni také n. vodní, n. pestrý, n. severní, n. řasnatý a vrápenec malý.
Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) představuje na internetových stránkách projektu "Na půdě, tam to žije!" turisticky atraktivní místa, která jsou zároveň významným stanovištěm netopýrů.
Netopýři a Zdraví
Netopýrů se bát nemusíte. V sebeobraně ale mohou kousnout. Vědecké výzkumy potvrzují, že netopýři nejsou o nic více nebezpeční než jiné druhy zvířat v naší přírodě a nešíří nemoc COVID-19. Výskyt kolonií netopýrů na půdách či v podstřeší domů tedy nepřináší zvýšené zdravotní riziko. Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON) ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) proto apeluje na veřejnost, aby nedocházelo k pronásledování netopýrů či likvidaci jejich úkrytů. V případě jakýchkoliv pochybností je možné obrátit se na odborníky, kteří pomohou vyřešit konkrétní situaci.
V posledních týdnech média opakovaně varují veřejnost před netopýry jakožto údajnými potenciálními zdroji koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19. Vědecké studie však ukazují, že přímým zdrojem infekce nebyli netopýři, ale jiní rezervoároví hostitelé. Totéž platí pro předchozí epidemie onemocnění SARS a MERS. „Genomická struktura lidských koronavirů se od předkovských netopýřích virů liší výrazně odlišnou skladbou dvou genů, které zprostředkují omezení antivirové obrany hostitele. Hlavním zdrojem virulence se tak pravděpodobně stala až aktivizace těchto genů u mezihostitelů. Je tedy zřejmé, že recentní epidemie lidských koronavirů mají jiné pozadí než přímý kontakt lidí s netopýry. U koronavirů evropských druhů netopýrů navíc jeden z výše uvedených klíčových genů zcela chybí,“ říká profesor Ivan Horáček, z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, který je zároveň předsedou ČESON.
V Evropě včetně České republiky žijí vrápenci a netopýři často v těsné blízkosti člověka. Kolonie samic s mláďaty sídlí na půdách či ve škvírách pod střechami budov, některé druhy využívají také štěrbiny v panelových domech. „Vzhledem k mnohdy zkresleným informacím v médiích narůstají obavy veřejnosti z kontaktu s netopýry. Porozumění a vstřícnost lidí vůči soužití s netopýry je přitom zásadní pro ochranu těchto ohrožených živočichů. Likvidace tradičních úkrytů netopýrů může mít fatální dopad na jejich populace. Chtěli bychom proto vyzvat veřejnost, aby bez konzultace s odborníky neprováděla žádné zásahy v úkrytech netopýrů," doplňuje Eva Cepáková, koordinátorka projektů ČESON na ochranu netopýrů. "Přítomnost netopýrů či jejich trusu v budovách nepředstavuje zvýšené zdravotní riziko, soužití s nimi navíc bývá obvykle bezproblémové. V případě jakýchkoliv pochybností se na nás lidé mohou obrátit, abychom ve spolupráci se státními orgány ochrany přírody zajistili vhodné řešení,“ říká Eva Cepáková.
„V České republice má domov 27 druhů vrápenců a netopýrů. Tyto pozoruhodné živočichy chrání český zákon o ochraně přírody a krajiny i několik mezinárodních úmluv. Kdo chce zjistit, kde netopýři žijí, může se podívat do Nálezové databáze ochrany přírody. Vhodná příležitost, jak poznat tyto létající noční savce, je na sklonku léta, kdy Česká společnost pro ochranu netopýrů každoročně ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR pořádá Mezinárodní noc pro netopýry.
Vliv Mykobakterií na Rozmnožování Netopýrů
U březích samic netopýra rezavého se mění množství a druhy netuberkulózních mykobakterií, které u jiných zvířat mají negativní dopad na jejich mláďata. Studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Veterinární univerzity Brno (VETUNI) prokázala, že nejvíc mykobakterií mají netopýří samičky před porodem, a ještě více ty, které čekají dvojčata. Experti se zaměřili na vliv netuberkulózních mykobakterií (NTM) na rozmnožování netopýrů rezavých. Tyto mykobakterie se hojně vyskytují v přirozených vodních ekosystémech, rozvodech pitné vody i půdě. Většina z téměř dvou set druhů není patogenní, některé však způsobují zvířatům i lidem plicní onemocnění, kožní léze či záněty uzlin.
„Reprodukční úspěch samic netopýrů je ovlivněn vnějšími faktory, zejména okolní teplotou a s ní souvisejícím množstvím potravy. V naší studii jsme se ale zaměřili na vnitřní faktory, kam patří například množství tukových zásob či patogenní zatížení daného jedince,“ říká Jan Zukal, ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který studii vedl. Při rekonstrukci budovy polikliniky ve Velkém Týnci u Olomouce převzali veterináři 22 březích samiček netopýra rezavého. Samice většiny druhů netopýrů mají každý rok jeden vrh, ve kterém je jedno nebo dvě mláďata. V minulé studii vědci zkoumali, co rozhoduje o tom, zda samice přivede na svět mláďata dvě, či pouze jedno. Výsledky odhalily, že samice netopýra rezavého „plánují“ počet potomků obezřetně a hlavním kritériem pro rozhodování jsou tukové zásoby. „Důvodem je, že dvojčata jsou pro matku více energeticky náročná, mládě může dosáhnout až 30 % váhy matky. Pro představu, jako by 60kilová žena porodila 18kilové dítě. „V průběhu celého období jsme zjistili významnou negativní korelaci dvou po sobě následujících měření. Zatížení mykobakteriemi vždy prudce vzrostlo a následně okamžitě kleslo, jinými slovy, jakmile se zvýšilo infekční zatížení, imunitní systém samiček se zapnul a s infekcí si rychle poradil.
Tyto poznatky jsou klíčové pro ochranu a management ohrožených druhů netopýrů. „Jednoduchá rada je nezasahovat a volat nejbližší záchrannou stanici, případně přímo výzkumný tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který poradí, co dělat,“ uzavírá Kateřina Zukalová.
Valeč: Útočiště pro Ohrožené Netopýry
Barokní zámek obklopený romantickým parkem a honosící se sochařskou výzdobou od slavného Matyáše Bernarda Brauna skýtá po celý rok útočiště ohroženým netopýrům. Zaznamenáno tu bylo 12 druhů. Valeč je významnou lokalitou také z hlediska přírodovědného. Nedaleko byla například nalezena první fosilie savce na světě. Takzvaný „hlodavec z Valče“, kterého naši předkové koncem 17. století považovali za důkaz biblické potopy světa, dnes patří k největším paleontologickým unikátům Evropy.
V současnosti se v areálu zámku lze po celý rok setkat s mnoha ohroženými druhy netopýrů. Ve starých pivovarských sklepích, zbudovaných pod zámeckým parkem zřejmě na přelomu 17. a 18. století, každoročně zimují ve velkých počtech netopýři černí a hvízdaví, pravidelně tu bývají zastiženi také netopýři ušatí, velcí, vodní, řasnatí, dlouhouší či večerní. Několik menších zimovišť tvoří sklepy pod samotným zámkem a správní budovou. V letním období je pro netopýry atraktivním místem především zámecký park. Při výzkumu zde bylo za jedinou noc odchyceno až 70 jedinců mnoha druhů, zjištěn tu byl i jeden z nejvzácnějších a nejméně prozkoumaných druhů v ČR, netopýr velkouchý.
Výskyt netopýrů tu chiropterologové každoročně monitorují již od roku 2000. V roce 2009 byly vstupy do pivovarských sklepení staticky zajištěny a v současné době o tuto cennou lokalitu ve spolupráci se správou zámku pečují pracovníci AOPK ČR ze Správy CHKO Slavkovský les. Jako poděkování za pomoc při ochraně netopýrů obdržela správa zámku v roce 2021 ocenění Náš soused je netopýr.
Návštěvníkům přináší bližší informace o netopýrech průvodcovský text, pro děti jsou k dispozici hravé pracovní listy Netopýři na hradech a zámcích a Netopýři v parcích.
Pastviny Velkých Kopytníků: Neočekávaný Ráj pro Netopýry
Pozoruhodně bohatý výskyt netopýrů zaznamenali letos vědci na pastvinách velkých kopytníků a v jejich nejbližším okolí v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou. V rámci projektu návratu velkých kopytníků byl proveden vůbec první systematický monitoring netopýrů v oblasti, která dosud stála poněkud stranou zájmu vědců zkoumajících tyto létající savce. „Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace proletujících netopýrů. Jde o speciální přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu,“ říká Radek K.
Celkem bylo zjištěno 15 druhů, které detektory dokáží spolehlivě rozeznat, a tři takzvané druhové dvojice netopýrů, které mají signály natolik podobné, že je detektory od sebe nerozliší. „Byl tedy prokázán výskat nejméně 18 druhů, což je pozoruhodné už tím, že jde o dvě třetiny všech druhů netopýrů žijících v celém Česku,“ podotkl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Nadprůměrný přitom nebyl jen počet zaznamenaných druhů netopýrů, ale také jejich množství vypočítané z četnosti zachycených signálů. „Pokud jde o srovnání dvou hlavních sledovaných lokalit, stepi u Milovic a lokality Traviny u Benátek nad Jizerou, dopadly lépe Traviny, kde byly koncentrace netopýrů dvojnásobné. Kromě běžných druhů netopýrů byl zjištěn i hojný výskyt řady druhů vzácnějších. I náročné lesní druhy, jako netopýr stromový a netopýr velkouchý, v těchto místech mají vše, co potřebují. Zatímco v lesích nacházejí denní úkryty v dutinách, v noci často loví potravu na sousední stepi.
Podobně jako monitoring jiných skupin zdejších organizmů, i výzkum netopýrů poukázal na důležitou věc, totiž mimořádný význam bývalého vojenského prostoru jako celku. „Cenné nejsou jen místní zachovalé listnaté lesy, nebo jen pestrá mozaika různých typů luk a stepí. Všem druhům netopýrů prospívá i přítomnost řady tůněk, které zde byly vybudovány pro vzácné korýše a obojživelníky, avšak plní také roli napajedel. Pít k nim chodí zvířata všech velikostí od motýlů po mohutné zubry. „Netopýry si s vodou spojuje málokdo, ale i oni potřebují pít. Právě přítomnost tůní je ve zdejším suchopáru jedním z důležitých prvků krajiny, který jde netopýrům k duhu,“ upozorňuje na nezvyklou souvislost Radek K. Lučan.
Statistické zhodnocení dat ze záznamníků navíc ukázalo, že netopýrů létá průkazně více nad pastvinami velkých kopytníků, než nad nepasenými plochami. Netopýři za noc nalétají dlouhé kilometry a díky své pohyblivosti umí při hledání lovišť pomocí svého výkonného sonaru prozkoumat velké plochy krajiny. To jim umožňuje vybrat si ta nejlepší loviště, kterými jsou místa s dostatkem kořisti, například nočních motýlů a brouků. „Zjištění, že netopýři při nočních lovech preferují vzdušný prostor nad pastvinami nepřímo naznačuje, že rozumná míra pastvy velkých kopytníků prospívá hmyzu, který je potravní základnou nejen pro netopýry, ale také ptáky a jiné živočichy,“ doplňuje Radek K.
„Vědci již v minulých dvou letech zaznamenali neuvěřitelně pozitivní výsledky při monitoringu ohrožených rostlin, jako je hořec křížatý, který zde má jednu z nejsilnějších populací v zemi, nebo při sčítání motýlů, kterých se jen na malé, čtyřicetihektarové pastvině vyskytuje neuvěřitelných 42 procent ze všech druhů žijících v České republice. Překvapivě vysoký výskyt vzácných netopýrů je tak dalším potvrzením, že pastva velkých kopytníků vrací krajině její původní pestrost,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Bohatá netopýří fauna bývalého vojenského prostoru ostře kontrastuje s okolní krajinou Polabí, kde je netopýrů výrazně méně. Prostor totiž představuje ostrůvek mimořádně pestré krajiny v jednotvárném moři intenzivního zemědělství. „Monitoring netopýrů je plánován i v následujícím roce, přičemž v plánu je i více přímých odchytů do sítí, což je jediná cesta, jak ověřit výskyt druhů, které detektory nerozliší. Je přitom celkem pravděpodobné, že se již tak pozoruhodně dlouhý seznam milovických netopýrů dále rozroste,“ dodal Radek K.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
tags: #12 #druhu #ohrozenych #netopyru #v #Česku
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]