Městské zastupitelstvo města Šternberka schválilo v roce 1998 obecně závaznou vyhlášku, která upravuje systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu na území města.
Usnesením městské rady platí občané města od 1. 1. 1999 částku 282 Kč/osoba a rok, tj. 0,77 Kč/den/osobu. Cenu za daný systém určuje Rada města Šternberka, na základě celkových nákladů na úseku odpadového hospodářství za minulý rok, vydělenou počtem občanů na území města. Platí všichni občané s výjimkou novorozeňat do 1 roku stáří a občanů nad 80 let. Ostatní výjimky neexistují, o nich rozhoduje jen rada města.
Na základě mandátní smlouvy s městem vykonává veškerou agendu spojenou s tímto systémem firma REMIT, s. r. o.
Legislativní vakuum vztahu občana a obce jsme řešili asi jediným možným způsobem. S každou domácností ve městě byla sepsána smlouva, obsahující objednávku služeb a blíže specifikující přílohu. Výjimkou byly bytové organizace, kde za nájemníky byl smluvním partnerem majitel či správce nemovitostí. Podpisem obou stran vznikl právní vztah - smlouva, která určovala práva a povinnosti objednatele a zhotovitele.
Celý systém byl počítačově zpracován naším vlastním programem, který jsme si sami vytvořili. Přesto nám trvalo asi půl roku, než jsme vychytali všechny chyby.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
S přechodem ze známkového systému (rok 1998) na platbu na hlavu (rok 1999) se změnila dynamika množství svezeného zbytkového směsného odpadu v městě. Zatímco v roce 1997 se sebralo na jednoho občana 184 kg/rok, v roce 1998 to bylo 162 kg/rok a v roce 1999 celkem 177 kg/rok. Došlo k mírnému nárůstu množství odpadu, nebyl však zásadní. Průměrná hmotnost odpadu v nádobě (popelnice 110 litrů) je dnes kolem 23 kg.
Platba na občana znamenala zásadní změny v počtu sběrných nádob. Počet nádob-popelnic (110 litrů) se velmi rychle zdvojnásobil. Když už občan musí zaplatit, zakoupí si nádobu a využívá každotýdenní odvoz. Zcela se eliminovaly případy, kdy některé rodiny neměly vůbec žádnou nádobu.
Otázka sběru druhotných surovin byla asi nejdiskutovanějším tématem systému. Dokonce i někteří "uvědomělí" zastupitelé města prohlašovali, že když budou platit na hlavu, dají vše do popelnice a nebudou třídit. Množství tříděných surovin se v prvních čtyřech měsících od zavedení systému snížilo. Poté došlo k vyrovnání stavu a dnes už opět zaznamenáváme nárůst separovaných surovin.
Při průzkumu jsme zjistili, že nejukázněnějšími skupinami občanů jsou důchodci, kteří hospodárnost a morálku mají v krvi. Rovněž třídí mládež, oslovená na školách při ekologické výchově, jíž se v městě věnuje velká pozornost. Pro lidi je důležité, aby věděli, co se se separovaným odpadem dělá. Protože do sběrného dvora jezdí i živnostníci a podnikatelé, je tato forma informovanosti nejúspěšnější.
Podle výsledků v listopadu 1999 i v roce 2000 pokračuje rovnoměrný trend v procentu úspěšnosti výběru plateb od občanů, který v průměru dosahuje okolo 95 %. V bytových organizacích je poplatek vybírán formou inkasa na základě odsouhlasených počtů osob v nájemním bydlení. Spolupráce s bytovými družstvy a jinými bytovými organizacemi je velmi dobrá a přispěla k zlepšení kvality odpadového hospodářství na sídlištích.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Občané, kteří nezaplatí platbu v termínu, jsou osloveni I. a II. upomínkou (evidence přes počítač) a poté jsou voláni na městský úřad, případně je s nimi zahájeno přestupkové řízení.
Základním argumentem pro kapitační platbu je financování nakládání s odpady na území obce. Zdá se, že výpočet částky na občana, odhad počtu neplatičů, výběr a čerpání prostředků byl v našem případě vypočten vcelku přesně. Tento systém je samofinancovatelný.
Tím, že veškeré platby jdou na samostatný účet města, je zaručena přesná evidence. Protože naše společnost veškeré práce fakturuje, je znám přesný tok peněz oběma směry (příjmová i výdajová stránka). Za rok 1999 bylo podle ekonomické kalkulace předepsán výběr za svoz a zneškodňování odpadů od občanů města v hodnotě 3 652 182 korun. Díky použití kapitační platby a popsaným způsobům uzavírání smluv a výběru poplatků se podařilo vybrat 3 446 040 Kč, což představuje 94,35% úspěšnost výběru.
Z celkového vybraného množství pak byly financovány jednotlivé položky nakládání s odpady. Nejvyšší částky směřovaly do svozu TKO (855 120 Kč) a skládkování odpadů (1,22 mil. Kč). Pravidelné svozy velkoobjemového odpadu si vyžádaly náklady kolem čtvrt milionu korun. Náklady na třídící systémy dosáhly v roce 1999 hodnoty 680 062 Kč. Provoz sběrných dvorů a sběr nebezpečných složek komunálního odpadu spotřebovaly částku necelých třistatisíc korun.
Výsledky zatím potvrzují zkušenosti z města Šternberka s tím, že se více zvýšilo množství tuhého komunálního odpadu, zvýšilo se množství separovaných surovin a jak říkají sami starostové, konečně se dělá pořádek v odpadech z domácností a živností. Ve všech obcích a městech je zaveden pravidelný sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu s tříděním na místě, obce jsou vybaveny a používají separační nádoby na sklo, plast a papír.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
Platbu na občana chápeme jako nezastupitelný krok k zavedení tzv. kombinované platby, to jest systému, ve kterém bude občan platit nižší paušální poplatek než při kapitační platbě, ale bude též platit za jednotlivé svezené množství nevytříděného směsného odpadu.
Kompostování a recyklace bioodpadu hrají klíčovou roli v moderním odpadovém hospodářství. Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad.
Češi mohou nově třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídicích firem a sdružení obcí.
Efektivní třídění a zpracování odpadu je základním kamenem pro minimalizaci jeho dopadu na životní prostředí. Investujeme do třídicích linek pro efektivní zpracování plastů, papíru, skla a dalších materiálů, stejně jako do recyklace stavebního a dřevěného odpadu. Díky tomu dokážeme snížit množství odpadu na skládkách a podporovat opětovné využívání surovin.
| Rok | Množství odpadu na občana (kg/rok) |
|---|---|
| 1997 | 184 |
| 1998 | 162 |
| 1999 | 177 |
Sběr tříděného odpadu je ve Šternberku prováděn tzv. Sběr tříděného odpadu je ve Šternberku prováděn tzv. Plasty se dotřiďují na třídících linkách a dále jsou předávány ke zpracování a opětovnému využití. Směsné plasty jsou po vytřídění příměsí a nečistot (cca 30-40 %) dále dotřiďovány na jednotlivé komodity (např. PET, polyethylen, polypropylen, polystyren apod.). PET lahve (polyethylentereftalát) se nejprve roztřídí podle barev, většinou na čiré, modré a zelené, někdy jen na čiré a barevné. Víčka během třídění nikdo neodšroubovává. Láhve se rozdrtí na asi 2 cm kousky, tzv. vločky. Vločky jsou vyprány ve vodní lázni, kde díky menší hustotě vyplavou na hladinu kousky rozdrcených víček. Víčka se z hladiny shrábnou a putují k jinému zpracovateli. Vyprané vločky PET jsou na speciální lince za tepla natahovány do dlouhých tenkých vláken. Ty je možné využít jako výplň do spacáků a bund, ale lze z nich také upříst tkanina - fleece. Na jednu fleecovou bundu se spotřebuje materiál z přibližně 25 PET lahví.
tags: #komunální #odpad #Sternberk #třídění