Do koše na odpadky se dává různorodá směs, kterou po zaplnění koše nezbývá než vysypat do popelnice. Pokud se však zamyslíte nad každým odpadem, který do koše nesete, zjistíte, že odpady můžeme rozlišit do několika kategorií.
Tříděný, “SEPAROVANÝ ODPAD“ je odpad, který se dá dále zpracovat, čímž se omezí poškozování životního prostředí a ušetří se místo na skládkách. Spolupracujeme se společností EKO-KOM, která se zabývá provozem systému třídění a následného využití odpadu.
Odpady, které jsou svezeny z barevných kontejnerů, je nutné dále dotřídit. Na tzv. „dotřiďovací lince“ se odpady třídí na jednotlivé druhy dle jejich dalšího zpracování (recyklace) a zároveň se zde ručně odstraňují nežádoucí příměsi, nečistoty a nežádoucí odpady, proto dbejte pokynů uvedených na každém z kontejnerů a nevhazujte do nich věci, které tam nepatří např. láhve i s obsahem, nevymyté obaly od masa, jogurtů, mokrý papír atd. Jednak to velice znepříjemňuje práci zaměstnanců na třídicí lince a také dochází k znehodnocení ostatního „čistého“ odpadu, který by se jinak mohl dále využít.
„NEBEZPEČNÝ ODPAD“ to jsou např. zbytky barev, rozpouštědla, chemikálie, zbytky olejů, filtry, pneumatiky, léky, obaly znečištěné od barev, olejů, chemikálií, znečištěný textil od barev a rozpouštědel (sorbenty), akumulátory, monočlánky, nekompletní elektrozařízení (lednice, televizory, PC, atd.) Tento odpad lze za poplatek dle ceníku odevzdat do sběrného dvora.
„ELEKTROZAŘÍZENÍ“ jsou veškeré kompletní spotřebiče funkční i nefunkční, které pohání el. energie např. televizory, lednice, mraznice, magnetofony, rádia, videa, kamery, mobilní telefony, telefonní přístroje, el. hračky, mikrovlnky, DVD, vysavače, počítače, flash disky, monitory, pračky, lustry, sporáky, elektronářadí, výbojky, zářivky. V případě, že nám tyto věci doslouží, nebo je již nepotřebujeme máme možnost odevzdat je bezplatně odevzdat do sběrného dvora popř. jedná-li se o menší spotřebiče jako např. žehličky, klávesnice, myši, kalkulačky, rádia, drobné počítačové vybavení, discmany, telefony atd. můžeme je vhodit do kontejnerů tomu určených. Na boku každého kontejneru je též vhoz na malé baterie (monočlánky, tužkové a knoflíkové baterie).
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Do těchto nádob není možné vhazovat televizory, počítačové monitory, zářivky a úsporné žárovky, tyto věci patří do sběrného dvora. V případě, že se jedná o nekompletní spotřebiče např. televizor, PC monitor s poškozenou obrazovkou, zadním krytem nebo cívkou, lednice, mraznice bez kompresoru, dveří nebo výparníku, sporák s chybějící plotýnkou, krytem atd. jde již o "ELEKTROODPAD", který lze za poplatek dle ceníku odevzdat do sběrného dvora.
Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob - občanů s výjimkou odpadů vznikajících u právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad jako skupina odpadů se dělí dle Katalogu odpadů na tři podskupiny a dále jednotlivé druhy odpadů. V komunálním odpadu najdeme odpady kategorie ostatní a nebezpečné. Do kategorie ostatních odpadů patří například papír a lepenka, sklo, textil, biologicky rozložitelný odpad, plasty, kov.
Se zvýšeným zájmem po různých produktech narůstá i množství vznikajících odpadů, a to jak při jejich výrobě, tak i při jejich spotřebě. Výroba některých produktů spotřebovává neobnovitelné zdroje prvotních surovin. Jejich těžba má dopad na životní prostředí a někdy i na zdraví člověka.
Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.
Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu.
Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.
Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.
Ministerstvo životního prostředí připravilo v rámci projektu TAČR (TIRSMZP719) novou Metodiku pro stanovení složení směsného komunálního odpadu (SKO) a odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu (KO). Metodika umožňuje získání a statistické zpracování údajů o složení komunálního odpadu. Metodika popisuje obecný, jednotný a závazný postup poskytovaný MŽP.
Metodiku je důrazně doporučeno používat i pro terénní šetření k získání údajů o složení odděleně soustřeďovaných KO. Účelem metodiky je stanovení postupů, které umožňují srovnatelnost a opakovatelnost výsledků terénních průzkumů zaměřených na stanovení složení odpadu. Metodika je určena pro všechny subjekty, které mají povinnost nebo úmysl zjistit složení odpadu.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Výsledky mají sloužit k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky nebo krajských Plánů odpadového hospodářství, pro rozhodování a plánování o způsobu nakládání s SKO a KO zejména na národní úrovni.
Mnoho obcí a měst z našeho regionu přistupuje k zavádění intenzivního třídění odpadů přímo od domácností tzv. „Door to door“ systému. Domácnosti tak obdrží od obce barevné nádoby domů na tříděné složky odpadů.
Jak bylo již napsáno v předešlém textu, tak do intenzivního třídění odpadů nás nutí předpisy EU, nová legislativa a také stav našeho životního prostředí. V neposlední řadě, odpadové hospodářství má vliv i na naše peněženky.
Množství odpadů, jak jste si jistě všimli, narůstá geometrickou řadou. Čekat, že budou všichni zodpovědní, nelze. Evropská unie i náš stát tedy legislativně přitvrdil. Znamená to, že obce, které nebudou dělat nic, se vystaví razantnímu zdražení odpadového hospodářství v obci a následně velkému zvýšení poplatků za odpad pro občany.
V budoucnu je budou čekat i sankce za nedodržení předepsaných procent vytřídění směsného komunálního odpadu. Dle nového zákona mají obce v roce 2025 mít povinnost třídění komunálních odpadů na obci 60 % a v roce 2030 již 65 %. Bohužel takto vysokých hodnot vytříděnosti s pár sběrnými místy na obcích lze jen těžko dosáhnout.
Dále směsný komunální odpad bude tou nejdražší složkou. Už teď se zvyšují poplatky za skládkování, zdražila i cena likvidace odpadu na spalovně. Nezbývá tedy než zodpovědně třídit odpady. Vedení obcí by mělo občanům intenzivnější třídění umožnit přes nové systémy svozů kdy se zavádějí barevné nádoby k domům a upraví se frekvence svozů. Stát by zase měl rychle podpořit nové technologie na zpracování a recyklaci těchto vytříděných složek.
Zastáváme názor, že občany nestačí do třídění motivovat pobídkami a jen dokola vysvětlovat finanční stránku. Mnohem lepší způsob, jak motivovat občany ke třídění opadů je udělat jim tuto činnost co nejjednodušší a nejpohodlnější, a to lze právě za pomocí barevných nádob u každého domu.
Díky zvýšenému třídění plastů, papíru i skla, pak obec dostává i lepší odměny za třídění od autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s., která sice hradí jen obalovou složku (tedy ne úplně všechny vytříděné materiály), ale i to je významná finanční pomoc obcím.
Pokud nebude obec reagovat na novou legislativu a lidé budou lpět jen na svozu směsného komunálního odpadu, kdy do popelnice nahází vše a nemusí nad tím příliš přemýšlet, tak mohou počítat v budoucnu s nejvyššími poplatky, které určuje zákon (dnes je to 1200,-Kč/občan/rok). Obce nebudou schopny zvýšené náklady na odpadové hospodářství obce nadále doplácet z rozpočtů, jako tomu mnohdy je již nyní.
Nejde totiž jen o popelnice od občanů, ale jsou zde i nebezpečné odpady, velkoobjemové odpady nebo sběrné dvory a místa určená pro odkládání odpadů. Likvidace odpadů bude v budoucnu drahou záležitostí a je potřeba, aby všichni přiložili ruku k dílu všude tam, kde to jen jde. Mysleme nejen na nás, ale i na budoucí generace, jež budou potřebovat zdravé životní prostředí ke svému rozvoji.
Toto je nejčastější argument těch, kteří se na „Door to door“ systém dívají skrz prsty. Nechtějí omezit své pohodlí a hledají spíše důvody, proč by to nemělo jít. Naštěstí v případě třídění odpadů je převaha těch, co skutečně chtějí udělat něco pro naše životní prostředí a třeba i pro své peněženky.
Některé z námi obsluhovaných obcí již systém intenzivního třídění od domu zavedený mají, a i v místech s řadovou zástavbou, kde nejsou jen předzahrádky a každý domeček má do ulice jen dveře a jedno okno se podařilo občanům najít vhodné umístění pro další popelnice.
Není to tedy způsobeno výklopem do vozidla, ale nesprávným užíváním nádoby. Domácnost si tak si bude muset pořídit novou nádobu na svoje náklady.
Každá domácnost, která si přeje mít svoji nádobu vyprázdněnou, by se měla řídit určitými pravidly. Je jich třeba k tomu, aby svoz odpadu probíhal hladce, v určených termínech a v souladu se zákonem.
Pracovníci svozové společností nesmí vstupovat na soukromé pozemky občanů, proto je třeba mít nádobu nachystanou v tomto smyslu. Nejlépe by měla stát co nejblíže ke komunikaci a postavená tak, aby bylo jasné, že ji pracovníci mají vyprázdnit (neměla by tedy být za brankou, v ohrádce, ve výklenku apod.) Úplně ideální je, pokud ji otočíte kolečkyk silnici, usnadníte tak našim zaměstnancům manipulaci.
Popelnice nesmí být uzamčená, přivázaná či jinak zajištěná. Svozový den začíná od 6 hodin ráno a může trvat např. do 22 hodin večer, proto je nejlepší připravit popelnici ke svozu již večer před svozovým dnem a uklízet ji opět až k večeru (resp. po vyvezení).
Z prvního pohledu na nádobu by také mělo být patrné, jaký odpad obsahuje. Pokud z nějakého důvodu není možné respektovat zavedené barevné rozlišení (černá/tmavě zelená/plechová pro SKO; modrá pro papír; žlutá pro plast atd.) doporučujeme popelnici označit jiným zřetelným způsobem (pokud potřebuje poradit, obraťte se na nás).
Během posledních třiceti let byla definice odpadu klíčovou součástí nakládání s odpady. Předměty nebo látky, které jsou definovány jako "odpady", se řídí právními předpisy Společenství. Obecně je zřejmé, co je, a co není odpad. Sdělení Evropské komise, týkající se odpadů a vedlejších produktů, chce poskytnout návod při rozhodování, zda daný materiál je, či není odpad, a sladit výklad v rámci EU.
Úkolem sdělení je vysvětlit definici odpadu uvedenou v článku 1 rámcové směrnice o odpadech, jak ji vyložil Evropský soudní dvůr, aby se zajistilo správné provádění uvedené směrnice. V evropském právu týkajícím se odpadů nemají pojmy jako vedlejší produkt nebo druhotná surovina žádný právní význam - materiály jsou prostě buď odpady, nebo odpady nejsou.
Jedna z hlavních otázek se týká rozlišování mezi materiály, které nejsou hlavním cílem výrobního procesu, ale lze je považovat za neodpadní vedlejší produkty, a materiály, se kterými by se mělo nakládat jako s odpadem. Existují důkazy o odlišných řešeních případů se stejnými skutečnostmi, ke kterým došly příslušné orgány různých členských států - to vede k nerovnému zacházení s hospodářskými subjekty a k překážkám na vnitřním trhu.
Příliš volný výklad definice odpadu vytváří dotčenému odvětví zbytečné náklady a může snížit přitažlivost materiálů, které by se jinak vrátily do hospodářství. Příliš úzký výklad by mohl vést ke škodám na životním prostředí a mohl by narušit právo Společenství v oblasti odpadů a běžné normy pro odpad v EU.
Komise má za to, že pro dosažení právní jasnosti se lépe hodí pokyny než definice vedlejších produktů v rámcové směrnici o odpadech. Zejména rozdíl mezi odpadem a vedlejším produktem založený na tom, zda je materiál určen k využití, nebo k odstranění, nebo na tom, zda materiál má, nebo nemá kladnou hospodářskou hodnotu, patrně nenabízí nezbytné záruky pro ochranu životního prostředí.