Komunální Odpadní Vody: Znečištění a Složení

Zajištění účinného a přitom ekonomicky únosného zneškodňování odpadních vod je v současné době jedním z nejpalčivějších problémů ochrany vod a vodního hospodářství. Odpadní voda je voda, jejíž kvalita byla zhoršena lidskou činností. Komunální odpadní voda vzniká každodenní lidskou činností - pochází z domácností, škol, úřadů, od živnostníků a podobně. Splašky mají přibližně stejné složení. Kromě splašků obsahuje v případě jednotné kanalizace i oplachové vody (vodu z mytí ulic) a dešťovou vodu ze srážek. Zpracovává se na městských čistírnách odpadních vod (ČOV).

Průmyslová odpadní voda vzniká v průmyslových podnicích. Míra a charakter znečištění vody záleží na druhu průmyslu, ale i použité technologii výroby. Průmysl produkuje odpadní vody jednak z technologických vod (což je voda přímo použitá ve výrobě) a jednak z chladicích vod (což je voda používaná na chlazení zařízení, ta bývá znečištěná „pouze“ tepelně).

Pojem "odpadní vody" je vedle "závadných látek" základní právní kategorií, se kterou spojuje zákon č. 254//2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, řadu povinností, a to s prioritním cílem chránit povrchové a podzemní vody. Odpadními vodami jsou podle § 38 odst. 1 vodního zákona vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, jestliže mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, mohou-li ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu. Obecně lze říci, že odpadními vodami jsou všechny vody, které byly nějakým způsobem užity při lidské činnosti (výroba, domácnosti) a v důsledku této činnosti mají takové jakosti, které mohou ohrozit jakost vod přirozeně se vyskytujících v přírodě - vod povrchových nebo podzemních. Specifické postavení v této souvislosti zaujímají znečištěné srážkové vody.

Legislativa a Novinky ve Vodním Hospodářství

Novinkám v legislativě se věnoval Ing. Plotěný. V novém vodním zákoně, který si dal za cíl reagovat na sucho, se žádné proaktivní změny podporující udržitelnost, cirkularitu nebo sucho neobjevily. Stále například platí, že odpadní vodu z rodinného domku je možné vyčistit a zasáknout, ale šedou vodu (vodu ze sprch) z nějaké provozovny nebo chaty horské služby je třeba odvážet na čistírnu odpadních vod, nebo postavit i několik stovek metrů dlouhou kanalizaci, jen proto, že nejsou taxativně v zákoně vyjmenovány.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

V praxi se také stává, že některé úřady nechtějí povolit čistírnu, kterou by si majitel vyráběl vodu na závlahu v době nedostatku vody - kdy platí zákaz zalévání pitnou vodou, proto, že v obci je kanalizace a všechny odpadní vody tedy musí být odváděny do kanalizace. Dalším příkladem je, že úřad nechce povolit jímku na vyvážení u zahradní chatky proto, že přednost má mít domovní čistírna. A naopak pár kilometrů odtud mají problém s povolením domovní čistírny, protože povodí je generálně proti domovním čistírnám, a tak úřad požaduje jímku na vyvážení, a to i přes kladné vyjádření hydrogeologa a nepřístupnost lokality fekálnímu vozu.

Prostě chybí možnost (a odpovědnost) vodoprávního úřadu rozhodovat tak, aby to bylo nejlepší řešení pro danou lokalitu a samotného uživatele. Žádoucí by byla změna přístupu úřadů - viz Holandsko a legislativa prioritně podporující udržitelnost, a i obyvatel (vytvoření povědomí a odpovědnosti za své počínání viz např. Norsko).

Základní povinnosti při zneškodňování odpadních vod

Základní povinnosti při zacházení s odpadními vodami stanoví vodní zákon pro stavebníky při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání. Podle § 5 odst. 3 vodního zákona jsou stavebníci povinni stavby zabezpečit odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem.

Vodní zákon přitom ve svých dalších ustanoveních neupravuje jiné způsoby zneškodňování odpadních vod než jejich vypouštěním. Z klíčového ustanovení § 38 vodního zákona vyplývá, že zneškodňováním se rozumí vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v souladu s limity a podmínkami stanovenými k jejich vypouštění vodoprávním úřadem.

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních je jedním z druhů nakládání s vodami (§ 2 odst. 9 vodního zákona) a podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona je k němu třeba povolení vodoprávního úřadu. Každá právnická či fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinna zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění, vydávaným vodoprávním úřadem podle § 8 odst. 1 písm. c vodního zákona.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal a příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. To jsou základní právní povinnosti stanovené vodním zákonem znečišťovatelům - vyjádření konkrétní podoby zákonných povinností je výsledkem správního řízení vedeného vodoprávním úřadem po podání žádosti znečišťovatele o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, popřípadě i podzemních.

Technická Problematika Přírodních Způsobů Čištění Vody

Technické problematice přírodních způsobů čištění odpadních vod se věnovaly hned tři přednášky. Byly prezentovány poznatky z projektu na využití mokřadní vegetace na ozelenění pláště budov a zároveň k čištění nebo dočištění odpadních vod (Ing. Rozkošný). Představeny byly dosavadní výsledky účinnosti čištění pro základní ukazatele znečištění odpadních vod, včetně dusíku a fosforu, účinnost eliminace mikrobiálního znečištění, poznatky z průzkumu nitrifikačních procesů.

Zmíněny byly i limity provozu v našich klimatických podmínkách - zimní provoz. Do budoucna bude určitě zajímavé, jak se k takové aplikaci v rámci modro-zelené infrastruktury postaví legislativa.

Zemní Filtry a Závlaha Odpadními Vodami

Zemním filtrům a zkušenostem se závlahou odpadními vodami se věnoval prof. Šálek, který má bohaté i mezinárodní zkušenosti s těmito technologiemi. Na jeho přednášce bylo zajímavé sledovat, jak se obor a i možnosti výzkumu vyvíjejí a zároveň, jak některé problémy zůstávají, a jak se některé přírodní procesy nemění.

Další příspěvek se zabýval riziky závlahy odpadními vodami z malé obce (Ing. Mrvová). Prezentovány byly dosavadní výsledky ze závlahy dřevin, a to jak po stránce ovlivnění růstu (jednoznačný přínos díky živinám obsaženým v odpadní vodě), tak i po stránce ovlivnění podzemních vod. Výsledky podpořily názory profesora Šálka na minimální ovlivnění podzemních vod a půdy.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Další výstupy probíhajícího projektu se budou týkat i „moderních“ polutantů jako jsou léky, mikroplasty. Z výsledků je zřejmé, že závlaha, pokud je prováděna řízeně, neznamená vypouštění do vod podzemních. NBS (Nature-based solutions) - tj. přírodní řešení, mají určitě své místo pro konkrétní lokality a jejich význam roste s ohledem na nově posuzované parametry řešení - jako je uhlíková stopa, udržení vody v krajině nebo odolnost.

Mezinárodní Projekt CIRKAGRO

Posluchači byli seznámeni s mezinárodním projektem CIRKAGRO (Ing. Holba). Samotný projekt, na kterém se účastní jedenáct evropských zemí, má za cíl ukázat prospěšnost cirkulárního přístupu v otázce optimálního, udržitelného využití odpadů na výrobu hnojiv a zlepšení kvality půd navýšením obsahu uhlíku. V tomto ukazateli patří Česká republika k těm horším v Evropě, a projevuje se to mimo jiné v biodiverzitě, schopnosti půd využívat přirozeně živiny, nebo zadržovat vodu.

V rámci uvedeného projektu se mimo jiné v ČR zkoumá aplikace přebytků upravené kyselé syrovátky na výnosy pšenice a kukuřice, a i na změny ve složení a struktuře půdy. Obdobně se v jiných zemích a různých půdních a klimatických podmínkách zkoumají i další dnes nákladně likvidované odpady (suroviny, zdroje uhlíku).

Výskyt Mikropolutantů v Odpadních Vodách v Brně

Tento článek prezentuje výsledky projektu s názvem Za zdravější a lepší vodu v Brně, který měl za úkol identifikovat a kvantifikovat znečištění pitných a odpadních vod města Brna. Produkty lidské činnosti, jako jsou například léčiva, hormony či narkotika, se staly nedílnou součástí života společnosti. Ukazatelům a hodnotám přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod se věnuje NV č. 401/2015 Sb., které stanovuje emisní standardy pro vypouštění znečištění odpadních vod. Toto nařízení vlády ovšem pro komunální ČOV stanovuje emisní limity pouze pro ukazatele CHSKCr, BSK5, NL, N-NH4+, Ncelk a Pcelk.

Dlouhodobý monitoring skupin mikropolutantů v pitných a odpadních vodách potvrdil, že výskyt antropogenních látek není ojedinělý a s pomocí vylepšených detekčních metod jsme schopni je rozpoznat a kvantifikovat i ve velmi nízkých koncentracích. Jejich výskyt prakticky ve všech typech životního prostředí je potvrzen mnohými vědeckými studiemi a potvrzuje to i tento projekt.

Pouhá detekce těchto látek však nutně neznamená přímé ohrožení vystaveného organismu, protože o toxicitě a nežádoucích účincích rozhoduje zejména dávka a expozice. Stanovení koncentračních limitů, které negativně neovlivní vodní organismy nebo člověka, pro jednotlivé látky je velmi náročný úkol z důvodu multifaktoriálních vlivů.

Ze sledovaných skupin znečištění se v surové odpadní vodě nejvíce nacházely farmaceutické látky, zejména kofein, paracetamol, iomeprol a gabapentin, jejichž průměrné denní látkové množství na přítoku ČOV Brno-Modřice bylo nad 1 kg/den. Tyto látky ale byly v procesu čištění výrazně eliminovány (kofein a paracetamol prakticky úplně) a tak byly v odtoku ČOV nejvíce zastoupeny látky iomeprol, gabapentin, diclofenak, furosemid.

Narkotika a psychotropní látky se v odpadní vodě nacházejí řádově v nižších koncentracích (ng/l). V největším množství byl na přítoku na ČOV detekován metamfetamin (pervitin; v průměru 177 g/den), tramadol (opioid a lék proti bolesti; 98 g/den), efedrin (52 g/den) a benzoylecgonin (metabolit kokainu, 40 g/den). Z provedeného monitoringu bylo možno odhadnout průměrné odstranění mikroplastů o velikosti 40-5000 µm v technologickém procesu Brno-Modřice na 85 %.

Emisní Standardy pro Průmyslové Odpadní Vody

Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení ukazatel uveden, může vodoprávní úřad v odůvodněných případech stanovit v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod způsob a četnost sledování tohoto ukazatele na určitou dobu, a po vyhodnocení sledování stanovit s přihlédnutím k ukazatelům podle přílohy č.

Emisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a přílohy č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č.

Domovní Čistírny Odpadních Vod (DČOV)

Domovní čistírna odpadních vod je certifikovaná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 305/2011 ze dne 9. Kategorie I - DČOV určené pro obvyklé vypouštění do vod povrchových. S DČOV kategorie I se uvažuje jako s obvyklým řešením pro většinu lokalit, ve kterých se využití DČOV předpokládá, a to zejména tam, kde se prokáže, že použitím zařízení této kategorie nebudou překročeny normy environmentálni kvality uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

Kategorie II - DČOV, u nichž je vyšší účinnost odstranění uhlíkatého znečištění a stabilní nitrifikace nutná vzhledem ke zvýšené ochraně povrchových vod, zejména tam, kde zvýšený obsah amoniaku může působit toxicky na vodní ekosystémy a tam, kde malá vodnost toku nezaručuje dosažení norem environmentálni kvality a požadavků na užívání vod uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

DČOV musí garantovat při navrhovaném zatížení dostatečné aerobní stáří kalu tj. větší objem aktivace ve srovnání s kategorií I nebo jiný konstrukční prvek zaručující zvýšení koncentrace vhodných mikroorganismů v systému např. Kategorie III - DČOV, u nichž je vyšší účinnost nitrifikace, částečné odstraňování dusíku denitrifikací a odstranění fosforu nutné z důvodu vypouštění do vod povrchových s přísnějšími požadavky z důvodu užívání vod pro vodárenské účely apod.

Jedná se nejčastěji o DČOV kategorie II, doplněné např. membránovou filtrací nebo jiným dalším stupněm čištění - chemickým srážením, filtrací (pískový filtr, zemní filtr), sorpcí apod.

Tabulka: Přípustné hodnoty "p" pro rostlinnou a živočišnou výrobu

tags: #komunální #odpadní #vody #znečištění #složení

Oblíbené příspěvky:

• Skládky odpadu v ČR - horní hranice
• Využití recyklované vody
• Skládkování v České republice
• Definice environmentální turistiky
• Efektivní třídění v Kojeticích