Komunální odpady a skládkování v České republice

03.12.2025

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu Životní prostředí 2014-2020, ze kterého ministerstvo rozdělilo do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací z národního programu Životní prostředí.

NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. „Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou,“ konstatoval NKÚ.

Podle něj neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky. „Evropské dotace pak nepomohly ke zvýšení kapacity pro recyklaci ani k modernizaci či vybudování zařízení na energetické využití ostatních odpadů.“

V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, devětatřicet procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen třináct procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe.

Čtěte také: Prezentace: Komunální odpady a skládky

Tvrzení, že by stát nedělal kroky ke zlepšení situace, ministerstvo životního prostředí odmítlo. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování. Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování.

NKÚ uvedl, že k současnému stavu přispěl odklad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů z roku 2024 až na rok 2030, což byl podle ministerstva politický kompromis minulé vlády. Popsaný stav podpořilo i to, že zákaz skládkování se v Česku posunul z roku 2024 až na rok 2030 a poplatek za skládkování zůstal dvanáct let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu.

Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady, zdůraznili kontroloři. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun.

„S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 - tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v Česku zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o sedmnáct procent,“ uvedl NKÚ.

Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v Česku zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Ministerstvo životního prostředí dodalo, že letos zahájí přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025 až 2035.

Aktuální data a cíle v odpadovém hospodářství

Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Ten představuje zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě.

Klíčovou roli v tom má sehrát rozšířená odpovědnost výrobců. „Musíme rozšířit systém, který dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik. Nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měl rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby,“ vyjmenovává Petr Hladík.

„Plán představuje reálné možnosti pro nakládání s odpady na území ČR a důsledně vychází z principu hierarchie odpadového hospodářství. Česká republika se musí prioritně soustředit na ochranu kritických surovin, předcházení vzniku odpadů, prodlužování životnosti výrobků a tím tedy minimalizovat plýtvání,“ komentuje vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.

Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství, nezbytné ke splnění cílů POH ČR, dosahovat až cca 159 mld.

Cíle jsou jasně dané. Například u komunálního odpadu se chceme v roce 2035 dostat do stavu, kdy budeme recyklovat přes 4 miliony tun. Maximálně 2 miliony tun se bude energeticky využívat a na skládkách neskončí ani 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu.

Polovina komunálních odpadů se v ČR stále skládkuje, tomu bude konec. Již za 5 let musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. Dnes se jí to daří pouze ze 41 % vyprodukovaného komunálního odpadu (dle dat za r.2019).

Nový odpadový zákon (s účinností od 1. ledna 2021) posouvá datum konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů, a to ze současného roku 2024 na rok 2030. Obce i podnikatelské subjekty se díky tomu budou moci dostatečně připravit na nastavení aktivního přístupu v tom, jak odpady primárně třídit. Bude možné vybudovat infrastrukturu pro třídění a recyklaci odpadů.

K odklonu od skládkování by obcím měl pomoci také PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Systému PAYT dává nový zákon jasná pravidla, chce tím obce motivovat k jeho zavádění. Již dnes jej má zavedeno více než 15 % měst a obcí. Obce budou moci pracovat i s domácím kompostováním, které rovněž odklání odpady ze skládek.

Skládkování odpadů - problém a výzva

Odpad je zdroj energie. Přesto je v České republice skládkování stále nejužívanějším způsobem nakládání s odpady, i když jde v podstatě o plýtvání cennými surovinami. Přibližně 70 % veškerých směsných komunálních odpadů je skládkováno a tento podíl dokonce mírně roste.

Při skládkování organických látek, které tvoří drtivou většinu všech složek odpadu, navíc dochází k nepřehledné řadě velmi těžko popsatelných chemických reakcí. Uvolňují se uhlovodíky (tzv. skládkové plyny) do atmosféry, dochází k uvolňování průsakových vod s toxickými výluhy do zemské kůry a posléze do spodních vod. Dochází k velkému záboru půdy a ani požáry skládek nejsou ojedinělé. Tělesa skládek se po uzavření stávají pro životní prostředí rizikovým faktorem na nekonečně dlouhou dobu.

Vzhledem k výše uvedeným aspektům došla Evropská unie a nakonec i Česká republika k závěru, že skládkování:

je nejméně přijatelný způsob nakládání s odpady jak z hlediska vlivů na životní prostředí, tak z hlediska ekonomického, neboť zcela přicházíme o materiálové a energetické zdroje obsažené v odpadech
se jeví pro budoucí desetiletí jako neúnosné z hlediska udržitelného rozvoje

Situace v Ústeckém kraji

Mezi nejvýznamnější zařízení na odstraňování odpadů v ÚK patří skládky. V ÚK je jich v provozu celkem 15, z nichž 11 je určeno pro ukládání odpadů kategorie „ostatní odpad“ a přijímají především komunální odpad. V současné době se v Ústeckém kraji vyprodukuje více jak 400 tisíc tun komunálního odpadu ročně, z toho je cca 300 tisíc tun ukládáno na skládkách.

Vzhledem k faktu, že výhřevnost směsných komunálních odpadů dosahuje téměř výhřevnosti hnědého uhlí, lze říci, že se v ÚK uloží do zemské kůry nenávratně energie odpovídající skoro 300 000 tun hnědého uhlí ročně.

Směrnice od odpadech 2008/98/ES zavádí pětistupňovou hierarchii nakládání s odpady. Podle této směrnice jsou státy Evropské unie povinny zajistit, aby všechny odpady prošly stupněm využití, tj. materiálovým nebo energetickým. Teprve jestliže odpady není možno využít jedním z těchto způsobů, je třeba je bezpečným způsobem odstranit.

předcházení vzniku odpadu
opětovné použití
materiálové využití
jiné využití (např. energetické)
odstranění

Odpad je cenný zdroj energie a je proto špatné a nezodpovědné ho vyhazovat na skládku. Přesto se u nás energeticky využívá pouhých 10 % komunálního odpadu. V současné době jsou v ČR provozně ověřené a spolehlivě fungující jen čtyři ZEVA - v Praze, Liberci, Brně a Chotíkově. Vzhledem k množství odpadů, které se u nás každý rok vyprodukuje, je tento počet nedostačující.

Na území Ústeckého kraje neexistuje žádné kapacitně dostačující zařízení ke konečnému zpracování či využití komunálních odpadů.

Nová odpadová legislativa - cíle

Recyklace komunálních odpadů: 55% v roce 2025, 60% v roce 2030, 65% v roce 2035.
Skládkování: 2030 - zákaz skládkování využitelných odpadů, 2035 - nejvýše 10 % komunálních odpadů.
Energetické využití komunálních odpadů: 2035 nejvýše 25 %. Pokud bude skládkování nižší než 10 %, může být energetické využití úměrně vyšší.
Recyklace obalových odpadů:

Plnění cílů třídění v roce 2023

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

Olomoucký kraj 51,6 %
Pardubický kraj 51 %
Kraj Vysočina 50,2 %
Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Pro lepší přehlednost uvádíme tabulku s daty o třídění v jednotlivých krajích: