Komunitní Kompostování Bioodpadu: Cesta k Udržitelnějšímu Městu

Pokud žijete ve městě, v bytě bez zahrady, pak třídění bioodpadu pro vás není tak snadné. V zásadě máte tři možnosti: objednat si hnědý kontejner na svoz bioodpadu (pokud je u vás zaveden), pořídit si interiérový vermikompostér (a recyklovat bioodpad s pomocí kalifornských žížal) a nebo se připojit k sousedům a začít kompostovat komunitně.

Co je Komunitní Kompostování?

Komunitní kompostování je poměrně nový fenomén, kdy se skupina lidí (komunita, domovní blok, zahrádkářská kolonie atd.) spojí s cílem sbírat společně bioodpad a získaný kompost využít co nejblíže místa vzniku. Je to vlastně takovým mezistupněm mezi domácím a komunálním kompostováním.

Komunitní kompostování může provozovat:

• Několik domácností žijících v sousedství
• Kolektiv zaměstnanců podniku
• Škola apod.

Komunitním kompostováním se rozumí zpracování bioodpadu neformální komunitou občanů, která využívá vlastní kompostovatelný materiál pro výrobu kompostu (obyvatelé bytového domu, pracovníci firem, zahrádkáři, školy). Komunita s materiálem musí nakládat tak, aby neohrožovala a neobtěžovala jiné osoby ani jejich práva.

Komunitní kompostování má u nás už relativně dlouhou tradici a také zatím velký nevyužitý potenciál. První český komunitní kompostér SIVA přišel na svět už v roce 2005, kdy ho vymysleli a vyrobili v neziskovce Ekodomov. V Praze se poprvé objevil na sídlišti v Řepích v roce 2007 a kompostování tu od té doby frčí dodnes. Místní komunita koordinovaná energickou správkyní Dušanou Kozlovskou tu momentálně zvládá spravovat a krmit šest společných kompostérů. SIVU (i další typy komunitních kompostérů) dnes najdete na desítkách míst nejen v Praze, ale po celých Čechách.

Proč Komunitně Kompostovat?

Žebříček motivací ke komunitnímu kompostování jasně vedou ekologické důvody, přesněji snaha s odpady správně nakládat a snižovat tak množství směsného komunálního odpadu. Druhou příčku obsadil sociální aspekt projektu - respondenti zdůrazňovali, že se jim líbí, že jde o společný projekt podobně zaměřených lidí, pro respondenty je důležitý pocit sounáležitosti a přispění komunitě, ve které žijí. Třetím, ryze praktickým důvodem byla chuť využít vyrobený kompost k pěstování - k přihnojení pokojových květin nebo ke zušlechtění záhonů kolem domu.

Čtěte také: Výhody komunitního kompostování

Nezanedbatelnou roli v rozhodnutí, proč do komunitního kompostování jít, hraje i skutečnost, že se žádné jiné přijatelnější možnosti nenabízejí. Více než 50 % těch, kdo se zapojili do projektu Spol8bio, před jeho zahájením vůbec nekompostovalo, protože k tomu neměli příležitost. Jen 5,7 % dotázaných odpovědělo, že kompostovali v domácích vermikompostérech a zanedbatelná část respondentů volila jiné způsoby, například kompostování na balkóně nebo odvážení bioodpadu do zahradního kompostéru na chalupě.

Výhody komunitního kompostování:

• Je to skvělý způsob lokálního zpracování bioodpadu.
• Výsledný kompost můžete využít pro pěstování v zahradě nebo šlechtění zeleně kolem vašeho domu.
• Péče o komunitní kompostér je snazší, protože ji mezi sebe dělí více lidí.
• Kompostování se stává společenskou událostí.

Jak Komunitní Kompostování Funguje?

Čistě komunitní kompostování zpravidla iniciují městské části ve spolupráci s neziskovkami. Obce v takové konstelaci většinou fungují jako investor a hlavní správce, neziskovky jako odborný garant, realizátor a podpora komunit. Tento model zásadně usnadňuje zapojení občanů tím, že na sebe městská část vezme počáteční břemeno - investici a koordinaci projektu, případně vytipuje vhodné místo, kam kompostér nainstalovat.

Na určených místech, se souhlasem vlastníka pozemku, je umístěna speciální nádoba - kompostér, která je uzamykatelná a tepelně izolovaná. Klíč k zámku kompostérů mají vždy členové komunity, kteří se pro kompostování rozhodli. Každý kompostér má svého proškoleného „správce“, který odpovídá za správné využívání nádoby, čistotu kompostu a jeho následný odběr.

Co lze do kompostérů vkládat?

Soupis bioodpadů vhodných ke kompostování je vždy na kompostérech uveden. Jedná se převážně o zbytky ovoce a zeleniny (slupky, listy, natě, jadřince apod.), dále uvadlé květiny, stonky, listy, tráva, podestýlka domácích zvířat, chlupy, peří, kávová sedlina, čajové sáčky, mastné ubrousky či papíry od potravin, skořápky vajíček a ořechů.

V případě dvoukomorového kompostéru komunita postupně plní první (označenou) komoru. Po jejím naplnění kompost přehází do druhé komory, aby se provzdušnil. Pokud jsou v „hotovém“ kompostu nezetlelé kusy, je dobré ho přesít přes katrovačku a nehotový materiál vrátit k dokompostování. Po rozdělení kompostu se uvolní druhá komora, kam se přehází kompost z komory první, aby tu mohl zrát. Správce dohlíží na plynulé opakování tohoto koloběhu a zároveň průběžně kontroluje správnou vlhkost kompostu.

Čtěte také: Výhody komunitního kompostování

Výzvy a Řešení

"Pravé" komunitní kompostování vyžaduje speciálně zkonstruovaný kompostér, u kterého se počítá s tím, že bude muset odolávat "přirozeným nepřátelům". A těch je například uprostřed sídliště celá řada. Namátkou jmenujme potkany, kteří jsou postrachem všech kompostářů a mohou se stát důvodem, proč komunitní kompostování ztroskotá.

Kompostér SIVA z dílny Ekodomova má na dně otvory, díky nimž dovnitř proudí vzduch, odtéká přebytečná tekutina a hlodavci sem mají znesnadněný přístup. Poté, co se do dvou kompostérů ve vnitrobloku v ulici Oblouková v Praze 10 prokousal potkan, se ale ukázalo, že stejně důležité jako perforace ve dně je i správné uložení kompostéru do štěrkového lože o výšce 15-20 cm, které brání prohrabání potkanů pod kompostér.

Dalším problémem může být (nevědomá) kontaminace zapojenými kompostujícími. Použít lze i kraft-papírové kompostovatelné sáčky. Ty jsou mimo jiné užitečné také tím, že vysušují přebytečnou vlhkost, která je pro materiál kompostovaný v komunitních kompostérech typická.

Zvláštní skupinu „vandalů“ tvoří sprejeři, které anonymní šedivá bedna kompostéru SIVA provokuje k tomu, aby ji nějak výtvarně pojali. Protože výsledky těchto akcí zatím nemají patřičnou úroveň, vznikla v rámci projektu Ekodomova Zelená zákoutí iniciativa, jejímž cílem je dát jednotlivým kompostérům vlastní tvář.

Příklady Úspěšných Projektů

V Praze se v posledních letech realizovalo hned několik větších projektů zaměřených právě na podporu komunitního kompostování v jednotlivých městských částech. V roce 2018 se Ekodomov spolu s MČ Praha 8 pustil do pilotního projektu Spolu8bio, v jehož rámci vzniklo pět kompostujících komunit na Praze 8 - v oblasti Karlína, Libně, Bohnic a Troje, Kobylis a Čimic. O dva roky později začala Praha 3 na pěti místech kompostovat s Kokozou. Letos se městská část Praha 10 rozhodla přesně zmapovat současný stav komunitního kompostování, které na svém území podporuje už řadu let, a ve spolupráci s Ekodomovem prostřednictvím projektu Zelená zákoutí podpořit jeho další rozvoj.

Čtěte také: Koalice pro obnovitelné zdroje energie

Příkladem může být svazek obcí regionu Jilemnicka, které provozuje pět komunitních kompostáren v obcích Horní Branná, Vítkovice v Krkonoších, Roztoky u Jilemnice, Bukovina u Čisté a Rokytnice nad Jizerou. V Praze 10 funguje komunitní kompostování již od roku 2009 a další příklady bychom nalezli i v jiných městských částech Prahy.

Jak Začít s Komunitním Kompostováním?

Žijete ve městě v bytovém domě, a přesto jste odhodlaní začít třídit bioodpad a kompostovat ho? Oslovte sousedy! Třeba zjistíte, že řeší totéž. Do komunitního kompostování je totiž nejlepší jít společně. Kromě dobrého pocitu, že třídíte bioodpad, můžete podpořit i šíření zeleně ve městě: Za pár měsíců totiž získáte kvalitní hnojivo, které budete moci použít nejen v květináčích a truhlících, ale i na předzahrádce.

Chcete zjistit, kde ve vašem okolí žijí podobní nadšenci zapálení pro třídění a kompostování bioodpadu? Jak to s kompostováním ve vaší lokalitě momentálně vypadá, najdete na www.mapko.cz. Pokud se ukáže, že tu komunitní kompostování funguje, není nic jednoduššího než se ke stávající komunitě přidat. Prozkoumejte, zda by měli zájem, se do třídění a kompostování bioodpadu zapojit. Pokud uspějete, oslovte obec, město nebo městskou část s prosbou, zda by vám s rozjezdem komunitního kompostování nepomohly.

Ideální je, když se na projektu podílí městská část, která může navrhnout vhodná stanoviště, jež jsou v jejím vlastnictví, a ta pro komunitní kompostování poskytnout.

Typy Kompostérů pro Komunitní Kompostování

Vybrat si můžete z různých typů a velikostí kompostérů s ohledem na to, jestli má váš dům vydlážděný dvorek nebo kousek zatravněné plochy, a také podle toho, pro kolik domácností má sloužit. Někde se bude lépe dařit volně dostupnému kompostéru, který je otevřený všem, jinde uzamykatelnému typu jen pro ty, co si skutečně přejí kompostovat. Do městského prostředí doporučujeme uzavíratelné kompostéry s ochranou proti hlodavcům.

• Dřevěné kompostéry - hodí se všude, kde vedle zbytků z domácnosti máte rovněž zbytky z údržby zeleně a v sezóně potřebujte dostatečný objem pro ukládání materiálu.
• Otočné kompostéry JERY - jsou určeny pro zpracování zbytků z domácností a uplatní se všude, kde je riziko výskytu potkanů, myší a dalších hlodavců, které by zbytky v kompostéru mohly lákat.
• Komunitní kompostéry SIVA - jsou vyvinuty k ukládání organických zbytků z domácností, jsou vhodné na veřejně přístupná místa, jsou odolné proti vandalismu, jsou uzamykatelné, zateplené a zabezpečené proti vniknutí hlodavců do kompostéru.

tags: #komunitní #kompostování #bioodpadu

Oblíbené příspěvky:

• 3D tisk z recyklovaného PET
• Odpadové hospodářství Dobruška
• Ekologické omalovánky pro nejmenší
• Ekologické využití biocharu
• Okolí Pusté Rybné: tipy na výlety