Co je komunitní kompostování?

Komunitní kompostování je poměrně nový fenomén, kdy se skupina lidí (komunita, domovní blok, zahrádkářská kolonie atd.) spojí s cílem sbírat společně bioodpad a získaný kompost využít co nejblíže místa vzniku. Komunitní kompostování může provozovat několik domácností žijících v sousedství, kolektiv zaměstnanců podniku, škola apod.

V České republice je komunitní kompostování definováno novelou zákona o odpadech (Zákon 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech). Ta určuje, za jakých podmínek může být komunitní kompostování realizováno a specifikuje, jaké odpady lze takto využívat zejména ve městech a obcích.

Komunitní kompostování může probíhat také svépomocí v místech, kde dosud nebyl systém odděleného bioopadu zaveden. Jestli žijete ve městě, v bytě bez zahrady, pak třídění bioodpadu pro vás není tak snadné. V zásadě máte tři možnosti. Můžete si objednat hnědý kontejner na svoz bioodpadu (pokud je u vás zaveden), pořídit si interiérový vermikompostér (a recyklovat bioodpad s pomocí kalifornských žížal) a nebo se připojit k sousedům a začít kompostovat komunitně.

Komunitní kompostování má u nás už relativně dlouhou tradici a také zatím velký nevyužitý potenciál. První český komunitní kompostér SIVA přišel na svět už v roce 2005, kdy ho vymysleli a vyrobili v neziskovce Ekodomov. V Praze se poprvé objevil na sídlišti v Řepích v roce 2007 a kompostování tu od té doby frčí dodnes. Místní komunita koordinovaná energickou správkyní Dušanou Kozlovskou tu momentálně zvládá spravovat a krmit šest společných kompostérů.

Součástí všech těchto projektů byla i snaha shromáždit od správců kompostérů i od kompostujících komunit zpětnou vazbu a lépe tak komunitnímu kompostování porozumět. Proč se lidé do společného kompostování pouštějí? Jaké má tento způsob výhody, kde jsou jeho limity? Co představuje hlavní výzvy do budoucna?

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Žebříček motivací ke komunitnímu kompostování jasně vedou ekologické důvody, přesněji snaha s odpady správně nakládat a snižovat tak množství směsného komunálního odpadu. Druhou příčku obsadil sociální aspekt projektu - 42,9 % respondentů z Prahy 8 zdůrazňovalo, že se jim líbí, že jde o společný projekt podobně zaměřených lidí, pro respondenty z Prahy 10 je důležitý pocit sounáležitosti a přispění komunitě, ve které žijí. Třetím, ryze praktickým důvodem byla chuť využít vyrobený kompost k pěstování - k přihnojení pokojových květin nebo ke zušlechtění záhonů kolem domu.

Nezanedbatelnou roli v rozhodnutí, proč do komunitního kompostování jít, hraje i skutečnost, že se žádné jiné přijatelnější možnosti nenabízejí. Více než 50 % těch, kdo se zapojili do projektu Spol8bio, před jeho zahájením vůbec nekompostovalo, protože k tomu neměli příležitost. Jen 5,7 % dotázaných odpovědělo, že kompostovali v domácích vermikompostérech a zanedbatelná část respondentů volila jiné způsoby, například kompostování na balkóně nebo odvážení bioodpadu do zahradního kompostéru na chalupě.

Komunitní kompostování se přirozeně rozvíjí v rámci komunitních zahrad nebo na školních pozemcích, kde ale kompostéry fungují v jiném režimu, než když jsou umístěné přímo ve veřejném prostoru. Sousedské kompostování, které se odehrává jako „přívažek“ společného zahradničení nebo pěstitelských prací, podléhá jiným pravidlům. Čistě komunitní kompostování zpravidla iniciují městské části ve spolupráci s neziskovkami. Obce v takové konstelaci většinou fungují jako investor a hlavní správce, neziskovky jako odborný garant, realizátor a podpora komunit.

Z průzkumů vyplývá, že vítaná je i další pomoc s údržbou kompostérů, s kontrolou fungování i s podporou správců, kteří kompostování na jednotlivých místech organizují. „Pravé“ komunitní kompostování vyžaduje speciálně zkonstruovaný kompostér, u kterého se počítá s tím, že bude muset odolávat „přirozeným nepřátelům“.

Namátkou jmenujme potkany, kteří jsou postrachem všech kompostářů a mohou se stát důvodem, proč komunitní kompostování ztroskotá. Kompostér SIVA z dílny Ekodomova má na dně otvory, díky nimž dovnitř proudí vzduch, odtéká přebytečná tekutina a hlodavci sem mají znesnadněný přístup. Dvoukomorový komunitní kompostér SIVA je určený k celoročnímu zpracování bioodpadu. Zatímco v zahradních kompostérech se proces kompostování s klesající teplotou postupně utlumí, SIVA musí fungovat dál, protože množství kuchyňského odpadu přes zimu nijak výrazně neklesá. Proto je kompostér vybavený izolací, která uvnitř (bez ohledu na počasí) zajišťuje stálou teplotu.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Při společném překopávání kompostérů na Praze 10 došlo k řadě kuriózních nálezů. Proto, aby ke kontaminaci kompostéru nedocházelo, je kompostér SIVA uzamykatelný a přístup do něj by měla mít jen poučená kompostující komunita, která ve vlastním zájmu dodržuje základní pravidla. Použít lze i kraft-papírové kompostovatelné sáčky. Ty jsou mimo jiné užitečné také tím, že vysušují přebytečnou vlhkost, která je pro materiál kompostovaný v komunitních kompostérech typická.

Zvláštní skupinu „vandalů“ tvoří sprejeři, které anonymní šedivá bedna kompostéru SIVA provokuje k tomu, aby ji nějak výtvarně pojali. Protože výsledky těchto akcí zatím nemají patřičnou úroveň, vznikla v rámci projektu Ekodomova Zelená zákoutí iniciativa, jejímž cílem je dát jednotlivým kompostérům vlastní tvář. Pilotně předělaný kompostér v Oravské ulici na Praze 10 tak od poloviny letošního srpna sbírá ze své „střechy“ vodu a distribuuje ji do připravených zahradních konví.

Postup je jednoduchý. Návod, co do kompostéru házet (a co tam nepatří), by měl viset na každém kompostéru i s kontaktem na správce. Správce dohlíží na plynulé opakování tohoto koloběhu a zároveň průběžně kontroluje správnou vlhkost kompostu. Ve většině případů ale vykazují komunitní kompostéry nadbytečnou vlhkost materiálu, která je daná převahou kuchyňského bioodpadu. Na zadní stranu kompostéru připevnili zásobník na piliny vyrobený z pytle od krmiva pro psy s chlopní, díky níž do pilin nenaprší. Každý, kdo vysype do kompostéru bioodpad, přihodí zároveň hrst pilin, čímž se vlhkost materiálu vyrovnává.

Dlouholeté zkušenosti Ekodomova ukazují, že i zpracovávané množství bioodpadu se kompostér od kompostéru liší. Obrátka materiálu je tak samozřejmě rychlejší a výsledný „kompost“ v některých případech nestíhá dozrát. Z průzkumu udělaného na Praze 10 vyplývá, že jedno stanoviště v průměru využívá 40 lidí, čísla se liší v závislosti na typu, případně počtu kompostérů, přičemž nejčastější typ - komunitní kompostér SIVA - je výrobcem dimenzovaný na 15 - 20 domácností.

Přehazování kompostu patří k hlavním společným sportům, které komunitní kompostáře zaměstnávají. Velkou rezervu viděli kompostující ve větší osvětě mezi občany, hlavně těmi, kteří dosud bioodpad netřídí. Proto začíná Praha 10 ve spolupráci se spolkem Ekodomov postupně propojovat jednotlivé správce kompostérů a nabízí jim poradenství při správě a péči o kompostér, respektive komunitu. Cílem projektu je proměnit anonymní šedé kompostéry SIVA v „reklamu na komunitní kompostování“ a zkrášlit jejich okolí tak, aby se tu sousedé mohli potkávat a časem třeba využívat vyrobený kompost ke společnému pěstování.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

Obec může zákonné povinnosti splnit i tím, že nastaví systém komunitního kompostování. Sdílení nákladů a kompostu Komunitní kompostování je forma kompostování organického odpadu, na kterém se podílí skupina lidí ze stejné komunity (z obce, zahrádkářské kolonie nebo skupina sousedů, přátel).

Pro lidi, kteří společně kompostují, je tento způsob výhodný proto, že náklady na nákup jednotlivých částí zařízení nebo na údržbu se rozdělují mezi více lidí. Další alternativu představuje využívání komunitní kompostárny, která je umístěna na území jiné obce.V každé takové kompostárně musí být určena osoba, která je odpovědná za to, že kompostování probíhá správně, včetně toho, že kompost má patřičnou surovinovou skladbu, dosahuje správně vlhkosti, teploty a struktury materiálu.

„Komunitní kompostárna s kapacitou zpracování biologicky rozložitelného materiálu do 150 t/rok vyprodukuje cca 60 - 90 t kompostu. Potřeba veřejných ploch zeleně je cca 2 - 4,5 ha ročně. Je to významný faktor k rozhodnutí provozovat tento způsob kompostování, kdy součástí zpracovaného materiálu jsou i plochy zahrad občanů a pokud by se kompost vracel na tyto plochy nebo na zemědělsky obdělávané plochy, je nutná registrace kompostu,“ uvádí publikace.

Zákon dále obcím předepisuje, že kompost z komunitních kompostáren mohou využívat pouze k údržbě a obnově veřejné zeleně na svém území. S provozem komunitní kompostárny se pro provozovatele váže řada povinností. Příkladem může být svazek obcí regionu Jilemnicka, které provozuje pět komunitních kompostáren v obcích Horní Branná, Vítkovice v Krkonoších, Roztoky u Jilemnice, Bukovina u Čisté a Rokytnice nad Jizerou.

Pro obce a města představují komunitní kompostárny ideální způsob, jak využít materiál, který by jinak zatěžoval obecní rozpočet, protože díky tomu, že se odpad zpracuje v místě vzniku, odpadá jeho svoz a manipulace s ním. I v činžovní či sídlištní zástavbě je pak možné se zbavovat biologických odpadů z domácností odpovědným způsobem.

Do kompostérů je možné vkládat převážně zbytky ovoce či zeleniny, ale také např. čajové sáčky, kávovou sedlinu, skořápky, mastné ubrousky nebo uvadlé květiny. Samotný kompostér je možné charakterizovat jako skříň se dvěmi sekcemi, do kterých se vkládají bioodpady. Jedna sekce se vždy zaplňuje a v druhé probíhá kompostování. Vzniklý kompost slouží pro potřeby komunity.

Jak komunitní kompostování funguje? Na určených místech, se souhlasem vlastníka pozemku, je umístěna speciální nádoba - kompostér, která je uzamykatelná a tepelně izolovaná. Klíč k zámku kompostérů mají vždy členové komunity, kteří se pro kompostování rozhodli. Každý kompostér má svého proškoleného „správce“, který odpovídá za správné využívání nádoby, čistotu kompostu a jeho následný odběr. Kapacitně slouží jeden kompostér pro 20 až 30 rodin.

Co lze do kompostérů vkládat? Soupis bioodpadů vhodných ke kompostování je vždy na kompostérech uveden. Jedná se převážně o zbytky ovoce a zeleniny (slupky, listy, natě, jadřince apod.), dále uvadlé květiny, stonky, listy, tráva, podestýlka domácích zvířat, chlupy, peří, kávová sedlina, čajové sáčky, mastné ubrousky či papíry od potravin, skořápky vajíček a ořechů.

Může jít o sousedy ve společném vnitrobloku či paneláku nebo obyvatele jednoho sídliště. Komunitní kompostér můžete nejčastěji najít na komunitních zahradách. Místní zahradníci do něj umisťují odpad ze zahrady i z vlastní kuchyně. Výsledný kompost můžete využít pro pěstování v zahradě nebo šlechtění zeleně kolem vašeho domu.

Péče o komunitní kompostér je snazší, protože ji mezi sebe dělí více lidí. Kompostování se stává společenskou událostí. Vybrat si můžete z různých typů a velikostí kompostérů s ohledem na to, jestli má váš dům vydlážděný dvorek nebo kousek zatravněné plochy, a také podle toho, pro kolik domácností má sloužit.

Zahradní kompostér pojme více bioodpadu, ten otočný zase nemusíte přehazovat. Do městského prostředí doporučujeme uzavíratelné kompostéry s ochranou proti hlodavcům, které vyrábí naše integrační dílna. Pokud máte zájem společně kompostovat s vašimi sousedy z paneláku, obraťte se nejprve na správce domu a sousedy samotné a ujistěte se, že tuto možnost vítají.

Podle uvedeného zákona malé zařízení na využití vybraných biologicky rozložitelných odpadů se smí provozovat na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností - zpracovává bioodpady v množství, které nepřekračuje 10 tun pro jednu zakládku a roční množství nesmí přesáhnout 150 tun. V malém zařízení se mohou zpracovávat pouze materiály rostlinného původu, definované v seznamu B přílohy č. 1 vyhlášky č.

Je to způsob předcházení vzniku odpadů, při kterém není nutné vést evidenci použitých materiálů. Zařízení se nezřizuje podle zákona o odpadech a není proto zařízením pro nakládání s odpady ve smyslu § 14. Povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech se tedy na tato zařízení nevztahují. Tímto způsobem lze zpracovat pouze rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Produktem komunitního kompostování je výhradně zelený kompost, který lze využít k údržbě a obnově veřejné zeleně obce.

Lidé ho vnímají spíše jako aktivitu určité zájmové skupiny, která společnými silami provozuje malou kompostárnu za účelem opětného využití rozličných biologicky rozložitelných materiálů. Komunitní kompostárna ale není místem bez údržby a kontroly. Její údržbu zajišťuje pověřený obyvatel ulice, který musí mít pro danou věc patřičný entuziasmus. Důležitá je také osvěta obyvatel, aby každý věděl, co je možné do kompostu dávat a kam.

Žijete ve městě v bytovém domě, a přesto jste odhodlaní začít třídit bioodpad a kompostovat ho? Oslovte sousedy! Pokud se ukáže, že tu komunitní kompostování funguje, není nic jednoduššího než se ke stávající komunitě přidat. Jediný problém může představovat naplněná kapacita kompostéru. Každopádně se ale můžete stát čekatelem pro případ, že například dojde k navýšení počtu kompostérů, což se čas od času na základě požadavků komunit děje.

V případě, že je vaše čtvrť - pokud jde o komunitní kompostování - „země neoraná“, zkuste oslovit sousedy (například prostřednictvím SVJ). Prozkoumejte, zda by měli zájem, se do třídění a kompostování bioodpadu zapojit. Pokud uspějete, oslovte obec, město nebo městskou část s prosbou, zda by vám s rozjezdem komunitního kompostování nepomohly. Ideální je, když se na projektu podílí městská část, která může navrhnout vhodná stanoviště, jež jsou v jejím vlastnictví, a ta pro komunitní kompostování poskytnout.

Kompostér je k dostání ve dvou velikostech - SIVA DUO určený pro 10 až 15 domácností nebo SIVA TRIO s kapacitou 15 až 22 domácností. Kompostér vám dodáme včetně kompletní instalace do štěrkového podloží a základní instruktáže, jak v tomto typu kompostéru účinně kompostovat. Kompostéry SIVA v současnosti fungují na desítkách míst po celé zemi a my vás rádi propojíme s ostatními kompostáři ve vaší blízkosti, s nimiž budete moci sdílet svoje zkušenosti.

Protože se v případě pořízení komunitního kompostéru nejedná o levnou záležitost, financování se většinou ujímají obce. Na většině stanovišť si komunita ze svého středu vybírá tzv. správce kompostéru, tedy člověka, který je jakýmsi styčným důstojníkem mezi kompostujícími a „zřizovatelem“ kompostéru, a stará se o to, aby komunitní kompostování frčelo. Dalším úkolem správce kompostéru je proces kompostování pravidelně kontrolovat.

K nejčastějším problémům přitom v komunitních kompostérech patří nadbytečná vlhkost materiálu, která je daná tím, že se v nich kompostuje převážně (na obsah vody bohatý) kuchyňský odpad. Pokud by byl kompost příliš vlhký, doporučujeme přidat na kousky natrhaný kartón (například plata od vajíček) nebo piliny. V případě, že by byl obsah kompostéru naopak příliš suchý (což se zpravidla nestává), stačí kompost prolít vodou.

Zhruba po třech měsících je vhodné kompost překopat, to znamená vyndat ven na plachtu bioodpad, který je v různém stupni rozkladu, promíchat a přehodit do druhé komory, kde bude v klidu zrát. Naopak prázdná komora se začne plnit. Často se překopávání spojuje s dalšími „společenskými“ záležitostmi (které mají za úkol zvýšit návštěvnost akce), například se sousedským grilováním.

Při dalším překopávání (zhruba za 6 měsíců) budete z kompostéru poprvé vyndávat hotový kompost. Zralý materiál od toho nehotového oddělíte pomocí tzv. katrovačky, tedy síta, přes které jej prosejete. Nyní ho můžete použít ke hnojení pokojových a balkonových květin, případně jej dát na záhony nebo ke keřům a stromům v okolí.

tags: #co #je #komunitní #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Výhody a nevýhody ekologického zemědělství
• Principy a metody detekce znečištění ovzduší
• Třídění odpadu doma
• Legislativa o kvalitě ovzduší v ČR
• Recyklace odpadů ve Zlíně