Koncentrace mikroorganismů ve vzduchu a platné normy v České republice

Ministerstvo zdravotnictví stanovuje hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností ve stavbách.

Mikroorganismy se vyskytují prakticky všude, tedy i ve vzduchu. Množství mikroorganismů ve vzduchu se mění a je závislé na řadě činitelů, zejména na teplotě a vlhkosti vzduchu, proudění vzduchu, prašnosti, roční době, slunečním záření a celkové čistotě prostředí.

Vliv faktorů prostředí na koncentraci mikroorganismů

• Teplota a vlhkost: Vlhké a teplé podnebí znamená vyšší počet mikroorganismů ve vzduchu.
• Proudění vzduchu: Pohybem vzduchu a větrem se mikroorganismy roznášejí na různá místa.
• Prašnost: S množstvím prachu ve vzduchu stoupá obvykle i množství mikroorganismů, přičemž záleží i na původu prachu.
• Roční doba: Např. kvasinky rodu Saccharomyces, Candida, Rhodotorula se vyskytují ve větší míře převážně v letních měsících.
• Sluneční záření: Nejméně mikroorganismů je ve vzduchu ve vysokých polohách, nad ledovci a vodními plochami, kde účinně působí UV záření.

Vzduch obsahuje minimum živin využitelných pro mikroorganismy. Jejich počet ve vzduchu není limitován předpisy. Mikroorganismy se do vzduchu dostávají nejčastěji s prachovými částicemi a kapénkami vody nebo v malých kapičkách exkretů sliznic a slin.

Zdroje mikroorganismů ve vzduchu:

• Půda: vyschlé částice, prach, uchovávání mikroorganismů, přenos větrem.
• Člověk: dýchání, kýchání, mluvení - aerosol v místnostech, vliv shromažďování.
• Lidské činnosti: veřejná doprava, stavby, výkopy, práce v potravinářském průmyslu, laboratoře.

Kvalita a množství mikroorganismů ve vzduchu závisí na zdrojích kontaminace a proudění vzduchu. Záleží také na počtu osob na pracovišti, jejich činnosti, na používaných strojích a zařízení, zpracovávané surovině, na úrovni sanitace a hygieny apod. Působí zde samozřejmě i přírodní podmínky včetně nadmořské výšky, polohy, podnebí, ročního období.

Čistota vzduchu je důležitá v potravinářském průmyslu, zdravotnictví, farmaceutickém průmyslu, zpracovatelském průmyslu i v zemědělství. Významně přispívá k tvorbě zdravého životního prostředí a zdraví člověka a zvířat.

Čtěte také: Koncentrace mikroorganismů v ovzduší

Požadavky na mikrobiální mikroklima vnitřního prostředí

Mikrobiální mikroklima je určeno mikroorganismy obsaženými v daném prostoru. Limity výskytu mikroorganismů dle Vyhlášky č. 6/2003 Sb.:

• Nepřípustný je viditelný nárůst plísní na zdech a povrchu pobytových místností.
• Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb s výjimkou prostorů vyžadujících zvýšené nároky na jeho čistotu se pokládají za splněné, nepřekročí-li koncentrace bakterií 500 KTJ/1 m3 vzduchu a koncentrace plísní není vyšší než 500 KTJ/1 m3 vzduchu.

Standardní operační postup nasávání vzduchu aeroskopem zahrnuje specifické podmínky odběru vzorků, včetně doby větrání a umístění odběru.

Pro zatřídění znečištění ovzduší jsou k dispozici hodnoty podle EUR 14988, které jsou stanoveny Evropskou unií na základě průměrných naměřených hodnot v ovzduší vnitřního prostředí. Maximální limit koncentrace mikroorganismů a plísní ve vnitřním prostředí domácností žádné závazné předpisy neuvádí a hodnoty dle EUR 14988 jsou hodnotami pouze doporučenými.

Pokud mezi sebou porovnáme předpis EUR 14988 a Vyhlášku č. 6/2003 Sb. zjistíme, že požadavek podle Vyhlášky č. 6/2003 Sb. spadá podle EUR 14988 do kategorie nízkého až středního znečištění. Lékařské a zejména farmaceutické prostory mají specifické požadavky, které jsou cca o dva řády přísnější a požaduje se podle druhu prostoru koncentrace 0 - 200 KTJ/m3 vzduchu.

Kategorie znečištění ovzduší vnitřního prostředí dle EUR 14988:

Uvedená hodnocení koncentrací směsných populací mikroorganismů vychází z předpokladu, že se jedná o směsné populace bakterií a směsné populace plísní. Toto hodnocení není vhodné v případě výskytu patogenních, potenciálně patogenních a toxinogenních druhů mikroorganismů. Výskyt těchto mikroorganismů v bioaerosolu vnitřního prostředí je z hygienického hlediska nepřípustný.

Čtěte také: Koncentrace mikrobů v ovzduší

Pro směsnou populaci dále platí, že jde o směs různých druhů. Pokud v populaci převažuje jeden či dva dominantní druhy, musí následovat jejich identifikace.

Metody kontroly mikroorganismů ve vzduchu

Nezbytnou součástí hodnocení mikrobiologické čistoty prostředí výrobních podniků nebo laboratoří je kontrola mikrobiální čistoty vzduchu. Nejčastěji je sledován celkový počet mikroorganismů, v odůvodněných případech lze vyšetření zaměřit také na stanovení počtu kvasinek a plísní.

Mikroorganismy v ovzduší lze sledovat pomocí metod, při kterých jsou mikroorganismy ze vzduchu aktivně nasávány, nebo při kterých se využívá schopnost částic sedimentovat.

Metody:

• Sedimentační metoda (metoda spadu): počet sedimentujících mikroorganismů za časovou jednotku na stanovenou plochu
• Filtrační metody: zachycují mikroorganismy pomocí čerpadla nebo vývěvy na filtry, které jsou vkládány na Petriho misky s agary (určitý objem vzduchu zachycený na filtru)
• Aeroskopické metody: počet mikroorganismů v určitém objemu vzduchu

Sedimentační (spadová, gravitační metoda)

Jedná se o jednoduchou a nenáročnou metodu, která využívá schopnosti sedimentace mikroorganismů na pevné povrchy, tedy na agarové živné půdy. Běžně se používá při provozní kontrole čistoty ovzduší. Zjištění usazujících se mikroorganismů umožňuje posoudit, v jaké míře dochází ke kontaminaci surovin, výrobků a pracovních ploch vzdušnou mikroflórou. Podle druhového zastoupení lze určit technologickou nebezpečnost této kontaminace.

Mikroorganismy vyskytující se ve vzduchu volně sedimentují na plochu vhodné živné půdy (nalitá Petriho miska, Mikrobitest, Petrifilm, apod.). Sedimentace je závislá především na velikosti sedimentujících částic a turbulenci vzduchu, proto se tato metoda nedá využít v klimatizovaných místnostech a při nevhodných podmínkách je značně nepřesná. Výsledky získané sedimentací jsou často falešně negativní (mikroorganismy díky pohybu vzduchu nesedimentují).

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Doba expozice se odvíjí od předpokládané kontaminace vzduchu mikroorganismy a musí být spolu s podmínkami vzorkování vhodně zvolena. Se vzrůstající kontaminací ovzduší se volí kratší doba expozice a naopak. Dobu expozice operativně upravujeme na základě získaných výsledků a zkušeností. Delší doba expozice (až 4 hodiny) se využívá u prostorů se zvýšeným požadavkem na čistotu, u prostorů s běžnými požadavky na kvalitu prostředí se volí doba expozice nejčastěji 1 hodina. Tam, kde předpokládáme zvýšené znečištění ovzduší, volíme dobu expozice v minutách, běžně do 30 minut.

Nejčastěji je stanovován celkový počet mikroorganismů, který nám dává informaci o celkovém osídlení ovzduší. V odůvodněných případech lze vyšetření cíleně zaměřit také na stanovení počtu kvasinek a plísní, jejich zvýšené množství indikuje značné znečištění prostředí a velmi vhodná je následná identifikace získaných mikroorganismů. Výskyt β-hemolyzujících mikroorganismů představuje výskyt patogenní mikroflóry, proto je vhodné, aby k jejich výskytu docházelo pouze v minimálním množství. Podle potřeby je možné stanovovat i další skupiny mikroorganismů.

Otevřenou Petriho misku naplněnou vhodnou živnou půdou, která odpovídá stanovované skupině mikroorganismů, umístíme na klidné a bezprašné místo a necháme misku exponovat zvolenou dobu. Všechny okolnosti zaznamenáme.

V případě použití více misek je vzdálenost mezi miskami 10 - 30 cm. Po umístění na vhodné místo se misky otevřou a nechají po stanovenou dobu exponovat. Přítomnost a pohyb osob ve sledovaném prostředí je vyloučen, pokud není uvedeno jinak.

Po ukončení expozice se osoba vrátí a misku uzavře obvyklým způsobem, následuje kultivace. Podmínky kultivace (teplota, doba) jsou závislé na druhu prokazovaných mikroorganismů. Průměr použité Petriho misky nesmí být menší než 84 mm a větší než 90 mm. Řádně označené Petriho misky se uloží v co nejkratší době do termostatu dnem vzhůru. Pro přenos misek mezi odběrovým místem a laboratoří se používají chladící přenosné boxy.

Pro stanovení celkového počtu směsné populace bakterií se kultivuje při (30 ±1) °C po dobu 48 - 72 hodin na GTK (agar s glukózou, tryptonem a kvasničným extraktem). Po kultivaci se spočítají vyrostlé kolonie bakterií.

Pro stanovení celkového počtu směsné populace plísní a kvasinek se kultivuje při teplotě (25 ±1) °C po dobu 3 - 5 dnů na GKCH (agar s glukózou, kvasničným extraktem a chloramfenikolem).

Pro stanovení β-hemolytických mikroorganismů se kultivuje při 37 °C po dobu 24 hodin na KA (krevní agar).

tags: #koncentrace #mikrobu #v #ovzduší #normy

Oblíbené příspěvky:

• Strojvedoucí zproštěn obžaloby
• Hlukové Emise v ČR
• Ochrana Krkonoš
• Ohrožení jízdou a PCR
• Cyklon Yasa a ekologie Fidži