Konec skládkování se odsouvá: Důvody a dopady

Nový odpadový zákon, který zejména posouvá konec skládkování odpadu o šest let na rok 2030, bude účinný od ledna. Sněmovna odmítla senátní snahu o roční odklad účinnosti normy. Předloha počítá s růstem poplatků za ukládání odpadu na skládkách. Zároveň zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu.

Legislativní vývoj a důvody odkladu

Dlouhodobě se pracovalo a počítalo s ukončením skládkování v roce 2024. Tím primárním důvodem, proč se posouvá skládkování do roku 2030, je obava, že Česká republika není schopna vybudovat dostatečná alternativní zařízení pro zpracování odpadů k dřívějšímu datu.

Řada obcí a soukromých podnikatelských subjektů připravovala svoje plány odpadového hospodářství a strategické plány na základě aktuálně platného data, což byl rok 2024. Prodloužení do roku 2030 tak významně zpomalí proces transformace odpadového hospodářství, aniž by přineslo nějaký významný benefit zúčastněným subjektům, maximálně těm, kteří provozují skládky.

Návrhy a pozměňovací návrhy

Na včerejším jednání pléna Senátu jsem podal spolu s kolegou Ladislavem Kosem v rámci projednávání zákona o odpadech pozměňovací návrh, který navrhoval ukončení ukládání odpadů na skládkách v roce 2026, oproti termínu 2030, který přišel ze Sněmovny. Na kolegyně a kolegy senátory nezabral ani můj emotivní apel před hlasováním, že bych se rád reálně dočkal toho, že vznik odpadů budeme především minimalizovat, následně vhodně recyklovat, ty další energeticky využívat a jen to minimum, které nelze jinak využít, ukládat na speciální skládky. Bohužel to nezabralo!

Dopady prodloužení skládkování

Na skládkách, alespoň podle údajů, které jsem si získal, skončí ročně 46 % komunálního odpadu s recyklačním potenciálem, až kolem 80 % tedy zůstane nevyužito. Nevytvoří se tak žádná přidaná ekonomická hodnota. Na skládkách končí také polovina vytříděných plastů, které by bylo možné dále zpracovávat jako recyklát.

Čtěte také: Environmentální otázky a Konec přírody

Řada investorů a inovativních firem, které se připravovaly na ten termín a na ty nové podmínky té cirkulární ekonomiky do roku 2024, tak možná tu naši republiku opustí a půjde někam jinam. To je škoda, protože všichni víme, že nám ty technologie tady velmi a velmi chybí. To prodloužení skládkování samozřejmě způsobí další poškozování životního prostředí a lidského zdraví.

Alternativní řešení a podpora recyklace

Pomocí mechanismů, jako například plošná podpora využívání recyklátu v nových výrobcích v rámci veřejných zakázek, by bylo možné vytvořit nový trh pro recykláty s vysokou přidanou hodnotou finálních výrobků.

Životnost skládek a zakládání nových lokalit

Mám dotaz na pana ministerstva, jestli má ministerstvo životního prostředí představu o životnosti skládek do toho roku 2030, co to bude znamenat, to prodloužení toho termínu povolení skládkování, právě třeba na nároky otevírání nových skládek? I když je mi jasné, že to je věcí obcí, měst, ale taky víme, že v řadě regionů nejsou vhodné podmínky pro zakládání nových skládek. Prostě nejsou tam odpovídající hydrogeologické podmínky, takže najít někde lokality vhodné pro skládkování je nebetyčný problém.

Spor o poplatky za skládkování

Takzvaně pod stromeček zřejmě krajský úřad nadělí rozhodnutí o poplatcích za uložení odpadu, který se už nachází na skládkách u Čáslavi a u Hořovic. Ve hře zřejmě mohou být velké sumy peněz na doplatcích. Jisté však je, že ať padne jakékoli rozhodnutí, nepochybně nebude konečné. A ani jejich pravomocné rozhodnutí nejspíš konec kauzy nepřinese.

Dá se ještě očekávat podání žaloby ke správnímu soudu. Jak ostatně jinak, když má jít o stamiliony. O stovkách milionů korun je alespoň řeč v případě čáslavské skládky. Tam představitelé města dospěli k výpočtům, že jen za rok 2018 - platby lze přitom doměřit až za tři roky zpětně - by město mělo mít nárok na 236 milionů korun; to je zhruba dvacetinásobek částky, již v posledních letech skutečně dostává do svého rozpočtu.

Čtěte také: Konto Bariéry a Zázraky přírody

Zástupci Hořovic, kteří v úterý nechyběli na mimořádné tiskové konferenci v Čáslavi, kde tamější radnice prezentovala své stanovisko, uvedli, že jejich město nyní stejným způsobem snaží získat 25 - 30 milionů. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která skládky provozuje, tyto údaje i úvahy odmítá. Radnice v Čáslavi a Hořovicích si nicméně za svými požadavky stojí.

Krajský úřad potvrdil, že již požádaly o doměření poplatků původcům odpadů. Odbor životního prostředí na kraji nyní rozhoduje ve správních řízeních. Jaké budou jeho verdikty, zatím nelze předjímat. Je možné pouze odhadovat, kdy bude znám výsledek: u dvou žádostí o vyměření poplatků z Čáslavi je to do 20. prosince.

Snižování příjmů z poplatků

Úvahu, že jsou-li nedostatky v papírech, budou nesrovnalosti i ve vybírání poplatků, jež jsou zčásti odváděny městu, podle starostových slov ještě umocnila zjištění, jak se postupně příjmy města z poplatků vybraných na skládce snižují - ze zhruba 23 milionů korun v roce 2010 až na méně než 14 milionů v posledních dvou letech (byť provozovatel skládky nabízí vysvětlení: lidé více třídí, mění se struktura odpadů…).

Podstata sporů o peníze

Poměrně komplikovaná je i samotná podstata sporů o peníze. Příjemci peněz z poplatků, jež vyměřuje a vybírá provozovatel skládky, jsou město (z takzvané základní složky) a Státní fond životního prostředí ČR. Navíc je náročné propojovat údaje o dovezeném materiálu se záznamy o tom, jak s ním bylo dále naloženo.

V posuzování nadějí na dodatečné získání vyšších příjmů z poplatků se tak město nespoléhalo pouze na úsudek radničních právníků a mínění starosty, který je sám právníkem. Nechalo si také vypravovat posudek od pražské advokátní kanceláře Kruták & Partners, bylo rovněž v kontaktu i s ministerstvem životního prostředí.

Čtěte také: Kvetoucí příroda v dubnu

Reakce provozovatelů skládek

K situaci kolem skládky v Čáslavi a k tamější tiskové konferenci získal Deník vyjádření společnosti AVE CZ odpadové hospodářství. „Vybudování skládky v Čáslavi iniciovalo samotné město Čáslav, které skládku postavilo - a v minulosti dle jím získaných povolení i provozovalo. Neexistuje důvod pro vtahování společnosti AVE CZ do politických bojů v rámci města a diskuzí o existenci skládky v Čáslavi,“ sdělila mluvčí firmy Pavla Ivácková.

Ivácková trvá na tom, že společnost AVE CZ při provozu čáslavské skládky dodržuje všechny podmínky stanovené zákonem o odpadech i integrovaným povolením vydaným krajským úřadem. „Za těchto podmínek přijímá na skládku odpady a další materiály, jakož i vybírá a odvádí příslušné poplatky. Uložení pokuty Českou inspekcí životního prostředí za nedostatky v evidenci firma nepovažuje za konečné, byť rozhodnutí inspekce pravomocně potvrdilo ministerstvo životního prostředí.

Lobbistické války o odpady

Začalo to celkem nevinně. Do sněmovny přišla z ministerstva životního prostředí technická novela zákona o odpadech, převádějící do českého práva novou legislativu Evropské unie. Výbor pro životní prostředí k návrhu dodal „přílepek“ počítající s postupným zvyšováním poplatku za skládkování komunálního odpadu z dnešních 500 korun za tunu na dvojnásobek v roce 2020. Přílepek šel na ruku příznivcům spaloven komunálního odpadu.

Proti takovému plánu se však vytvořila široká koalice nespokojených, zahrnující jak skládkovací lobby, tak i Hnutí Duha. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) nezapomněla zdůraznit, že v důsledku by lidé lidé platili víc peněz za vyvážení popelnic. To je politicky citlivé téma, kterého se poslanci i starostové podvědomě bojí.

Hlavní slovo v ČAOH mají firmy z oblasti svozu a skladování komunálních odpadů, jmenovitě třeba A.S.A., AVE CZ a Marius Pedersen. Současný stav věci jim přináší milionové zisky, o něž logicky nechtějí přijít. Ekologické organizace včetně Hnutí Duha volají po co možná nejvyšším podílu recyklace, přičemž bioodpad chtějí sbírat odděleně a následně jej využít v bioplynových stanicích či kompostárnách.

Nakonec v tomto kole lobbistické války o komunální odpady nevyhrál nikdo, poslanci své „přílepky“ v minulém týdnu stáhli.

Možnosti ukončení odpadového režimu (§ 9)

Vždy se jedná o recyklaci nebo jiné využití odpadů v zařízení. Ukončení odpadového režimu není možné mimo zařízení určeného k nakládání s odpady.

1. Odpad vymezený evropským nařízením nebo prováděcím předpisem ("bez povolení k ukončení")

   Odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného využití a současně je vymezený přímo použitelným předpisem Evropské unie (např. nařízení EU pro kovy a skleněné střepy) nebo prováděcím právním předpisem (např. vyhl. č. 169/2023 Sb.: paliva z odpadů; 283/2023 Sb. vyhláška o asfaltech; vyhl. 273/2021 Sb.: recykláty z SDO, komposty, digestáty, bioplyn), přestane být odpadem v okamžiku stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem, pokud:

   • splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem (viz výše) a splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem,
   • splňuje další technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
   • splňuje požadavky jiných právních předpisů (například zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
   • byla pro něj zpracována průvodní dokumentace.

   Seznam odpadů a výrobků z odpadů, které přestávají být odpadem při splnění stanovených kritérií, a pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů.

   Odpady, u kterých nelze ukončit odpadový režim.

2. Odpad nevymezený evropským nařízením nebo prováděcím předpisem (s nutným povolením k ukončení režimu), podrobnosti na konci článku

   Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie (například nařízení EU č. 333/2011, nařízení EU č. 715/2013) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst. 1 (recyklace nebo jiné využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem), pokud splní požadavky tohoto povolení, splnění těchto požadavků je ověřeno způsobem stanoveným v povolení a byla pro něj zpracována průvodní dokumentace, jejíž náležitosti stanoví vyhláška.

   Takže např. recyklace odpadních plastů nutně potřebuje povolení KÚ podle § 10!

3. Odpad k opětovnému použití ("bez povolení k ukončení")

   Odpad, který byl připraven k opětovnému použití, přestane být odpadem v okamžiku, kdy:

   • příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 34 odst. 3 (Pokud v zařízení na využití odpadu probíhá příprava k opětovnému použití, je provozovatel zařízení povinen zajistit, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh.),
   • splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
   • splňuje požadavky jiných právních předpisů (napnapříklad zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
   • pro něj byla zpracována průvodní dokumentace.
4. Odpad zapracovaný do výrobku ("bez povolení k ukončení")

   Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č. 4 k zákonu (příloha B5: Seznam zařízení k využití odpadu, která smí být provozována bez povolení provozu zařízení). Jedná se pouze o papír, sklo a kovy!

Průvodní dokumentace a evidence věcí:

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc, která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle předchozího odstavce (zpracování do výrobku), a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č. 4 k zákonu - pneumatiky (příloha B5), má povinnost předávat tuto věc s průvodní dokumentací.

Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém přestávají být movité věci odpadem, je povinen vést evidenci těchto věcí do okamžiku zahájení jejich přepravy z tohoto zařízení.

Podrobnosti může stanovit vyhláška.

Ukončení odpadového režimu v zařízení na recyklaci/využití odpadu (§ 10):

Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle § 9 odst. 1 (odpady přímo vymezené legislativou) a žadatel prokáže, že výsledná věc:

• se běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti,
• je věcí, pro kterou existuje trh nebo poptávka,
• splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky, a
• splňuje požadavky jiných právních předpisů (například zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) a její využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí.

Toto povolení je součástí povolení provozu zařízení k využití odpadu podle § 21 odst. 2. Krajský úřad v rozhodnutí vymezí parametry v rozsahu § 10 odst. 3. Žadatel navrhne tyto parametry v žádosti nebo v návrhu PŘ zařízení.

Obecná kritéria pro konec odpadového režimu podle nové vyhlášky o TAP

Vyhláška č. 169/2023 Sb., o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem, nastavuje kritéria pro konec odpadového režimu jednak pro tuhá paliva z odpadů obecně (§ 2) a dále pro specifický typ tuhých paliv z odpadu, kterými jsou paliva vyrobená z odpadní biomasy (§ 3). Kritéria pro konec režimu odpadu podle § 2 se nepoužijí v případě paliv z odpadní biomasy, a to ani subsidiárně.

Je třeba zdůraznit, že pokud nebude některé z níže uvedených kritérií stanovených pro ukončení odpadového režimu (včetně podmínek pro využití) splněno, bude výstupní materiál ze zařízení na využití odpadu nadále považován za odpad ve smyslu zákona o odpadech a budou na něj aplikovány veškeré povinnosti vztahující se k odpadům.

Kritéria pro konec odpadu u tuhého paliva z odpadu podle § 2:

1. Tuhé palivo z odpadu smí být vyrobeno pouze z odpadů kategorie ostatní. Palivo z odpadu, které opustí odpadový režim, nemůže být vyrobeno z nebezpečných odpadů.
2. Tuhé palivo z odpadu smí být vyrobeno pouze z odpadů kategorie ostatní, se kterými není možné nakládat jakýmkoliv jiným způsobem, který by byl vhodnější z hlediska hierarchie odpadového hospodářství.
3. Tuhé palivo z odpadu smí být vyrobeno pouze z odpadů kategorie ostatní, které zároveň splňují podmínky pro uvedení na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách.
4. Tuhé palivo z odpadu musí plnit požadavky stanovené normami. Tuhé palivo z odpadu musí být zařazeno do příslušné třídy podle technické normy ČSN EN ISO 21640 a plnit veškeré požadavky této normy pro danou třídu.
5. Tuhé palivo z odpadu musí být vyrobeno ve stacionárním zařízení k využití odpadu, které je provozováno na základě povolení provozu zařízení podle § 21 odst. 2 odpadového zákona. Zařízení nemusí projít procesem certifikace, nicméně podmínky technické normy musí být plněny po celou dobu provozu.
6. Tuhé palivo z odpadu může být používáno výhradně v následujících stacionárních zdrojích: ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 20 MW, ve spalovně odpadu nebo v rotační peci na výrobu cementářského slínku nebo rotační, šachtové nebo jiné peci na výrobu vápna.

Zdroj, do kterého bude palivo předáno a v kterém bude spáleno, musí být konkrétně vymezen v průvodní dokumentaci tuhého paliva z odpadu Vyhláška počítá s tím, že tuhé palivo z odpadu bude předáváno do jednoho konkrétního stacionárního zdroje jednoznačně vymezeného a identifikovatelného v průvodní dokumentaci ke každé dodávce paliva (včetně uvedení označení konkrétního zdroje, např. kotle). To výrazně omezuje možnosti obcházení povinností.

Zdroj, do kterého bude palivo předáno a v kterém bude spáleno, musí mít platné volení provozu pro tepelné zpracování odpadu Stacionární zdroj, ve kterém bude tuhé palivo z odpadu spalováno, musí disponovat platným povolením provozu pro tepelné zpracování odpadu vydaným podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, respektive integrovaným povolením vydaným podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), které nahrazuje povolení provozu podle zákona o ochraně ovzduší. Zdroj musí být provozován v souladu s platným povolením pro tepelné zpracování odpadu.

Zdroj, do kterého bude palivo předáno a v kterém bude spáleno, musí být stavebně povolen v daném území Vyhláška obsahuje požadavek, aby stacionární zdroj, v kterém může být tuhé palivo z odpadu energeticky využito, byl součástí záměru podléhajícímu povolení podle stavebního zákona. To znamená, že palivo z odpadu nelze spalovat např. v "přemístitelných" stacionárních zdrojích. Tuhé palivo z odpadu lze spalovat pouze ve stacionárním zdroji, který je součástí stavby povolené podle stavebního zákona.

tags: #konec #skladkovani #se #odsouva #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s komunálním odpadem Sádek
• ISPOP a CENIA: Jak správně hlásit odpady
• Recenze sandálů pro letní dobrodružství
• Jak prodloužit odpad pračky?
• Bezdotykový koš 48 litrů