Klimatická Konference v Madridu: Informace a Význam

Klimatické změny nejsou problémem budoucnosti, ale dopadají na nás už nyní. Na to upozornila švédská studentka Greta Thunbergová na konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu.

Na 25. klimatický summit OSN, který se konal od 2. do 19. prosince 2019, odletěl premiér Andrej Babiš v doprovodu ministra životního prostředí Richarda Brabce. Oba členové vlády na summitu prezentovali cíle v oblasti klimatických aktivit.

Mnozí představitelé evropských států vyjádřili přání, aby se Evropa stála prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Na plenárním zasedání český premiér hovořil o devastujících dopadech klimatické změny po celém světě, kdy počet extrémních přírodních úkazů v roce 2019 je alarmující.

Premiér Andrej Babiš se zúčastnil klimatického summitu v Madridu.

Podmínky dosažení takzvané klimatické neutrality jsou nejočekávanějším tématem summitu Evropské unie, který začíná v Bruselu. Prezidenti a premiéři 27 zemí se podle představ nového předsedy Evropské rady Charlese Michela mají zavázat, že EU do poloviny století bude schopna kompenzovat všechny emise skleníkových plynů.

Čtěte také: Konference pro žáky s ekologickým zaměřením

Česko se zatím nemůže přihlásit k závazku takzvané uhlíkové neutrality EU k roku 2050, který bude zásadním tématem čtvrtečního summitu Evropské unie. Novinářům to na okraj včerejšího jednání v Bruselu, kde se vrcholná unijní schůzka připravovala, řekla česká státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková.

Reakce a Názory

Že je potřeba reagovat na klimatické změny, a to jednak snahou přizpůsobit se novému klimatu a jednak snižováním emisí, se shodují experti s politiky a zřejmě i s veřejností. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) český stát již nyní dělá maximum možného. Domnívá se však, že tak nečiní jiné, zejména mimoevropské země.

Domnívá se, že aktivity evropských studentů stávkujících za klima by měly celosvětový efekt pouze tehdy, kdyby „takové vzepětí bylo i u studentů v Číně, Indii, ve Spojených státech, Brazílii, v Rusku“.

Ministr Richard Brabec připustil, že „je to největší výzva moderního lidstva“, ale odmítl, že by „jádro pudla“ leželo v Evropě. „Problémem je (…), že když někoho posloucháte, tak si uvědomíte tu hrůzu, že to řeší především Evropa, pak to řeší některé menší státy, kterých se to už přímo dotýká, protože je to doslova zatopuje, a potom některé dílčí problémy řeší některé země. Ale největší emitenti kromě Evropy o tom hovoří, ale žádné velké ambice nemají,“ poznamenal.

Klimatolog Radim Tolasz ale doufá, že reakce na neúspěch letošního madridského klimatického summitu by mohla i politiky z těchto států dovést k porozumění, „že to tak dál už opravdu nejde“.

Čtěte také: Česká konference o klimatu - podrobnosti

Radim Tolasz se domnívá, že rozpačité výsledky madridské klimatické konference by mohly paradoxně přinést určitý efekt i v zemích, o kterých se zmínil Brabec. „Já si dovolím konstatovat, že to, že zkrachovala vyjednávání v Madridu, je dobře pro Glasgow (klimatickou konferenci v roce 2020 - pozn. red.), protože jsem přesvědčen, že vrcholní politici, kteří vyjednávají a jsou zodpovědní za to, že jednání zkrachovalo (…), si do Glasgow přinesou jinou pozici, protože z reakcí teď zjistili, že to tak dál už opravdu nejde,“ věří.

Evropská Zelená Dohoda

Při přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství chce Evropská komise (EK) v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda.

Poslanci Evropského parlamentu podpořili klimatický plán nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Takzvaná Evropská zelená dohoda má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci vyzvali, aby byl cíl vyšší.

Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Zřízení fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv, evropský klimatický zákon či uhlíková cla považuje ekologická organizace Greenpeace ČR za cestu správným směrem.

Česká Republika a Klimatické Změny

Česko má slabé plány pro rozvoj moderní energetiky, existuje přitom řada impulsů, které ho v této oblasti mohou posunout vpřed. Při včerejší debatě o inovacích v moderní energetice v Praze to řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME) Martin Sedlák.

Čtěte také: Česká konference o obnovitelných zdrojích

Vnitrostátní energeticko-klimatický plán, který dnes projedná vláda, shrnuje závazky, kterým chce ČR přispět k evropským záměrům v této oblasti. Plán po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie.

Česko se zatím nemůže přihlásit k závazku takzvané uhlíkové neutrality EU k roku 2050, který bude zásadním tématem čtvrtečního summitu Evropské unie. Novinářům to na okraj včerejšího jednání v Bruselu, kde se vrcholná unijní schůzka připravovala, řekla česká státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková.

Náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Později napsal, že v ČR budou náklady mnohem vyšší než v jiných státech.

Česko nemá účinná daňová opatření, která by pomohla splnit cíle v ochraně klimatu, pokud jde o snížení emisí u dopravy i domácností. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Prověřil nastavení finančních a daňových opatření, která spadají do pravomocí ministerstev financí, dopravy a životního prostředí. Podle NKÚ se státu nedaří motivovat obyvatele k používání ekologičtějších vozidel, ke snížení spotřeby energie a k přechodu na ekologičtější zdroje energie. Za většinou zemí EU tak zaostává.

Adaptace na Klimatické Změny

Snaha reagovat na klimatické změny a snad je i zpomalit má rovinu globální, ale i národní. Ministr životního prostředí zdůraznil, že jeho úřad dělá velké množství kroků, které mají pomoci s adaptací v novém klimatu. Domnívá se však, že v minulosti se kladl příliš velký důraz na opatření proti povodním a na riziko sucha nikdo nedbal. Proto se podle něj změny projevují pomalu.

„Ten proces má obrovskou setrvačnost. My jsme sto let odváděli vodu z krajiny a teď děláme všechno naopak,“ podotkl Richard Brabec. Míní však, že „v rámci možností dělali maximum“.

Klimatolog Tolasz ale upozornil, že adaptační projekty, jako jsou opatření proti suchu, jsou jen polovinou toho, co je potřeba dělat. „Jsou dvě věci, které musíme dělat, a jde to ruku v ruce. Jedna věc jsou adaptace - my se musíme adaptovat, protože počasí si dělá, co chce, už teď. Pokud ale nebudeme snižovat emise, tak za pět, za deset let se nebudeme schopni adaptovat. Nebudeme mít peníze na to, abychom to zvládli, protože adaptace budou pořád obtížnější. Musíme dělat obojí,“ poznamenal.

Osobnost Roku

Osobností roku, kterou každoročně vybírá časopis Time, se letos stala švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Informoval o tom tento americký týdeník.

tags: #konference #klimatické #změny #madrid #informace

Oblíbené příspěvky:

• České a slovenské školy v přírodě
• Negativní postoj k přírodě
• Více o kandíku psím zubu
• Příspěvky na školu v přírodě
• Aktivity AOP Mělník