Konkurence a kompetice v ekologii: Příklady a vysvětlení


12.03.2026

V ekologii se setkáváme s různými typy interakcí mezi organismy. Tyto interakce mohou být vnitrodruhové (mezi jedinci stejného druhu) nebo mezidruhové (mezi populacemi různých druhů).

Vnitrodruhové vztahy

Vnitrodruhové vztahy existují mezi jedinci stejného druhu. Jedinci mohou napodobovat své chování, soutěžit o pohlavní partnery či si vymezovat teritorium.

Mezidruhové vztahy

Více populací v určitém prostoru tvoří společenstvo (biocenózu). Mezi populacemi různých druhů existují různé typy vztahů, které se označují jako biotické interakce.

Biotické interakce

Biotické interakce (nebo také biotické ekologické faktory) zahrnují vlivy živého prostředí na organismy a jde o vztahy mezi organismy navzájem. Stejně jako všechny ekologické faktory limitují výskyt organismů a podmiňují tak jejich geografické rozšíření.

Mezi biotické interakce organismů patří zejména:

Čtěte také: Environmentální politika a její příklady

  • Neutralismus
  • Kompetice
  • Predace
  • Parazitismus
  • Mutualismus
  • Komensálismus
  • Amensálismus

Neutralismus

Neutralismus je jedním z mezidruhových vztahů, typ biotické interakce. Nastává tehdy, když na sebe populace různých druhů žijící v tomtéž biotopu na sebe navzájem nepůsobí. To znamená, že tyto druhy na sebe nemají negativní ani pozitivní vliv. Příkladem neutralismu může být vztah vážky a nutrie říční.

Kompetice

Kompetice je typ biotické interakce, označující konkurenční vztah mezi organismy. Rozlišujeme dva základní druhy kompetice:

  • Vnitrodruhová kompetice (konkurence mezi jedinci jednoho druhu, např. o potravu, samice atp.)
  • Mezidruhová kompetice (dochází k ní mezi jednotlivými druhy, čím mají podobnější ekologickou niku, tím vyšší kompetice o zdroje či prostor)

Z hlediska podoby boje o zdroje rozlišujeme také další druhy kompetice:

  • Exploatační kompetice (kompetitoři se navzájem přímo nestřetávají, ale tím že využívají stejný zdroj, jde o boj, který z kompetitorů dokáže zdroj lépe a rychleji využít)
  • Interferenční kompetice (kompetitoří spolu přímo bojují o zdroj)

Jde-li tedy o vztahy „prostředí-rostlina, prostředí-rostlina“, můžeme hovořit o kompetici a o kompetiční síle, která umožňuje, aby se jednotlivá rostlina prosadila nezávisle na jiné rostlině. Naproti tomu se můžeme setkat se vztahy „rostlina-rostlina“, když jednotlivé stromy zápasí o prostor v korunovém patru zapojeného porostu, nebo „rostlina-prostředí-rostlina“, když smrk nebo buk svým zástinem znemožňují vznik nové generace břízy.

Záleží tedy na charakteru vztahů mezi rostlinami i na podmínkách, za nichž se projevují, zda je vyjádříme pojmem „konkurence“ či „kompetice“, „zápas, boj“ či „soutěž“. I když se zmíněné jevy v mnoha případech prolínají, neměli bychom je zaměňovat.

Čtěte také: Více o negativní zpětné vazbě klimatu

Princip kompetitivního vyloučení

Princip kompetitivního vyloučení hovoří o tom, že koexistence více druhů v homogenním prostředí vede k dominanci nejsilnějšího druhu a k vytlačení a eliminování druhů ostatních. Na jedné lokalitě tak nemohou dlouhodobě koexistovat druhy se shodnými nikami, dochází na ní k prostorové nebo časové seperaci, popřípadě eliminaci slabšího druhu.

Princip kompetitivního vyloučení původně formuloval mikrobiolog Georgii Gause v roce 1934.

Příkladem konkurence je rozšíření čipmanků rodu Neotamias v horách na jihozápadě USA. Výsledky experimentů ukázaly, že rozšíření druhu je limitován kompeticí. Druhy se překrývají a jsou si navzájem konkurenty. Druhy se specializují na různé zdroje, a nestanou se příliš dominantními.

Dalším příkladem konkurence je introdukce veverky popelavé (Sciurus carolinensis) do Anglie. Veverka popelavá vytlačuje původní veverku obecnou (Sciurus vulgaris).

Predace

Predace je biotickou interakcí, při níž jeden organismus (kořist) je spotřebován organismem druhým (predátor, kořistník) za účelem získání potravy. Podmínkou predace je, že kořist musí být živá.

Čtěte také: Význam ekoznaček

Predátory lze v základu dělit na dva typy:

  • Generalisté či polyfágové (predátoři využívajíci široký okruh potravních zdrojů a mají k tomu dané adaptace)
  • Specialisté či monofágové (predátoři specializovaní na jeden druh či úzkou skupinu druhů kořisti)

Vztah mezi kořistí a predátorem je predace. Stoupá-li populační hustota kořisti, zvyšuje se počet predátorů, kteří populační hustotu snižují. Tím se predátoři dostanou do podmínek, kdy úlovek je méně častý než je životní potřeba a stav predátorů klesá. Pokles je patrný zejména na počtu mláďat predátorů.

Parazitismus

Parazitismus je vztah mezi organismy, kdy parazitický organismus získává živiny z jednoho či více hostitelských organismů. Hostitel z takového vztahu nemá prospěch, ale naopak mu škodí.

Rozlišujeme dva základní typy parazitů:

  • Holoparazit (parazit získávající veškeré látky z hostitele)
  • Poloparazit (parazit získávající jen některé látky z hostitele, typicky fotosyntetizující poloparazitické rostliny jako ochmet evropský)

U živočichů se rozlišují vnější parazité (např. klíště, veš, komár sající krev) a vnitřní parazité. Parazitoidi zabíjejí svého hostitele.

U rostlin se klasicky rozlišují poloparazité, kteří sami fotosyntetizují (např. jmelí) a berou hostiteli hlavně vodu a minerální látky. Úplní parazité (holoparazité) jsou na svém hostiteli aspoň po část života zcela závislí.

Mutualismus

Mutualismus je interakce mezi organismy, která je oboustranně prospěšná. Jiný název pro mutualismus může být oboustranně prospěšná symbióza.

Rozlišujeme dva základní druhy mutualismu:

  • Obligátní mutualismus (druh symbiózy při níž musí druhy žít společně a vzájemně si pak prospívají)
  • Fakultativní mutualismus (druh symbiózy při níž organismy mohou žít samostatně, ale z interakce mají oboustranný prospěch)

Komensálismus a amensálismus

Komensálismus je biotická interakce organismů, kdy jeden organismus (komensál) má výhodu, pokud je přítomen využívaný druh. Tento využívaný druh je však touto interakcí nedotčen.

Amensálismus je typ mezidruhového vztahu, při němž jeden druh (inhibitor) negativně působí na druhý druh (amensál).

tags: #konkurence #ekologie #příklady

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]