Konstantinopolský patriarchát a ekologie: Výzva k jednotě a péči o stvoření

Ekologická krize a ochrana životního prostředí se stávají stále palčivějšími tématy, která rezonují napříč celou společností. Náboženské instituce, včetně křesťanských církví, si začínají uvědomovat svou roli a odpovědnost v této oblasti.

Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj je zmiňován jako ten, kdo “obrátil pozornost k etickým a duchovním kořenům problémů životního prostředí”.

Jednotě modlitby za životní prostředí, v témže evangeliu Stvoření a v obrácení srdcí a životních stylů encyklika papeže Františka je výzvou k jednotě.

Pravoslavná církev každoročně věnuje 1. září modlitbám za životní prostředí. Ptám se proto, proč by toto datum nemohlo být dnem modlitby všech křesťanů? Dalším relátorem dnešního brífinku byl prof. John Schellnhuber, německý fyzik a nový člen Papežské akademie věd, zakladatel a ředitel Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatu, který se vyjádřil k vědeckým podkladům encykliky.

Dne 1. září, jako kaž­do­roč­ně, pro­bě­hl „Svě­to­vý den mod­li­teb za péči o tvor­stvo“. Usta­no­vil ho pa­pež Fran­ti­šek v roce 2015, kdy byla vy­dá­na en­cykli­ka Laudato si’.Pa­pež v ní všech­ny vy­zý­vá, aby se an­ga­žo­va­li při péči o tvor­stvo. Je to náš do­mov, naše nej­cen­něj­ší dob­ro.

Čtěte také: Ekologické aktivity konstantinopolského patriarchy

Tato ini­ci­a­ti­va má eku­me­nic­ký roz­měr s tři­ce­ti­le­tý­mi ko­ře­ny v roce 1989, kdy kon­stan­ti­no­pol­ský pa­tri­ar­cha pra­voslav­né církve De­me­t­ri­os vy­zval roz­hod­ným způ­so­bem růz­né křesťan­ské církve, aby den 1. září spo­leč­ně vy­hlá­si­ly jako „Svě­to­vý den mod­li­teb za péči o tvor­stvo“.

Té­ma­tem pro le­toš­ní rok je „Vý­roč­ní den Země: nový ryt­mus, nová na­dě­je“. Tato udá­lost je uži­teč­ná pro uva­žo­vá­ní o in­te­grál­ním vzta­hu mezi po­třeb­ným od­dy­chem pro Zemi a eko­lo­gic­kým, eko­no­mic­kým, so­ci­ál­ním a po­li­tic­kým způ­so­bem ži­vo­ta, pře­de­vším v dů­sled­ku ob­rov­ských dů­sled­ků glo­bál­ní pan­de­mie co­vi­du-19.

Le­to­šek je rov­něž spe­ci­ál­ním rokem, pro­to­že 24. květ­na, u pří­le­ži­tos­ti 5. vý­ro­čí vy­dá­ní en­cykli­ky, ho pa­pež Fran­ti­šek vy­hlá­sil jako „Rok en­cykli­ky Laudato sì’“, kte­rý bude tr­vat do 24. květ­na 2021.

Papež František, arcibiskup Justin Welby, nejvýše postavený duchovní anglikánské církve, a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj ve společném prohlášení vyzvali světové politiky, aby se na nadcházejícím klimatickém summitu pokusili "zachránit planetu".

Encyklika Laudato si' a její vliv

Encyklika "Laudato si´ - Tobě buď chvála", s podtitulem Péče o společný dům, byla počátkem tohoto týdne rozeslána všem biskupům celého světa. Jak víte, bude zveřejněna encyklika o péči o „společný dům“, kterým je stvoření. Tento náš „dům“ se hroutí, což ohrožuje všechny, zvláště chudé. Apeluji proto na odpovědnost na základě úkolu, který dal Bůh člověku při stvoření: „obdělávat a střežit“ „zahradu“, do níž ho zasadil (srov. Gn 2,15).

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Jak je všem zřejmé, název encykliky pochází ze chvalozpěvu sv. Františka v Assisi, který nám připomíná, že země, náš společný dům, je jako bratr, s nímž sdílíme život, a jako krásná matka, která nás objímá svou náručí. Odkaz ke sv. Františkovi zakládá postoj celé encykliky a zve nás, abychom na “prosťáčka z Assisi” pohlíželi jako na inspirativní vzor. Jak čteme v dokumentu, sv. František je “příkladem péče o to, co je slabé, a také příkladem radostné a autenticky žité integrální ekologie.

Encyklika se člení na šest kapitol a se svými 246 paragrafy je poměrně dlouhým textem. Jak Svatý otec podotýká, každá kapitola nového dokumentu má “svoje vlastní téma a specifickou metodologii, avšak přejímá v nové perspektivě důležité otázky probírané v předchozích kapitolách”. V duchu základní teze, že “všechno je ve světě vnitřně spojeno”.

Po vzoru svatého papeže Jana XXIII. adresuje František svou encykliku “všem lidem dobré vůle”. Jak podotýká, v exhortaci Evangelii gaudium napsal členům církve, aby mobilizoval proces misionářské reformy. V novém dokumentu má v úmyslu navázat se všemi lidmi dialog týkající se společného domu (čl. 3).

Jako každý dokument magisteria není Laudato si´ dílem jednotlivce. Z citací jednotlivých biskupských konferencí vyplývá, že zde promlouvá světová církev, stejně jako zde zřetelně vystupují postoje Františkových předchůdců: Pavla VI., Jana Pavla II. a Benedikta XVI. Ke slovu přichází teologická a duchovní tradice v odkazech na Tomáše Akvinského, sv. Bonaventuru, Romana Gurdiniho a již zmíněného Františka z Assisi.

Vatikánské nakladatelství v poledne zahájilo prodej nové encykliky, která vyšla v nákladu 75 tisíc italských výtisků a 10 tisíc cizojazyčných verzí.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Ekoteologie

Ekoteologie či ekologická teologie vychází z takového pojetí světa, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních patnáct let.

"Pro ekoteologii je charakteristické, že se už neobírá podílem viny křesťanů na vzniku ekologické krize (jako před třiceti lety Lynn White) ale v environmentální perspektivě již rozpracovává konkrétní teologická témata.".

Výraznými mysliteli nového ekologického smýšlení v teologii jsou podle Hany Librové např. H. Skolimowský, J. Cobb, M. Fox, E. Erazim Kohák se ve své známé knize Zelená svatozář zabývá různými přístupy vztahu člověka k jeho životnímu prostředí.

Problémy životního prostředí a nutnost reagovat na ně si dnes uvědomuje i Svatý stolec. Papež Benedikt XVI. nezřídka připomíná nutnost zodpovědnosti vůči životnímu prostředí i nelhostejnosti vůči bližním. V jednom z kázání z r. 2007 vyzývá k "autentické lidské ekologii", čímž má na mysli zodpovědný vztah nejen ke stvoření, ale i k bližnímu, "ať už je blízko nebo daleko, v prostoru a čase", a k Bohu, jenž je stvořitelem. V prosinci 2008 hovoří o potřebě chránit nejen zemi, vodu a vzduch, ale také člověka, aby nezničil sám sebe.

V r.2006 se kupříkladu uskutečnilo mezinárodní sympozium „Náboženství, věda a životní prostředí“ na řece Amazonce. Jeho organizátorem byl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a sympozium, kterého se zúčastnilo přes 200 vědců, ekologů, náboženských představitelů, včetně představitelů katolické církve, bylo v pořadí již čtvrté svého druhu.

Témata jako láska ke stvoření, zodpovědnost a nepodléhání pouhým partikulárním zájmům nicméně katolická církev nesdílí pouze s jinými křesťanskými konfesemi, ale i s buddhismem, judaismem a islámem.

tags: #konstantinopolský #patriarchát #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie a životní prostředí
• Výzkum Odpadů
• Zkušenosti s přírodní školkou
• Betaglukany a Energie přírody Butovice
• Likvidace smrku - Mohelnice