Podzemní a polopodzemní kontejnery na tříděný odpad v České republice

V České republice je v současné době rozmístěno více jak 2 350 podzemních, nebo polopodzemních kontejnerů. Jen v několika málo obcích a městech převažuje tento typ kontejneru nad kontejnery nadzemními, obvykle slouží podzemní kontejnery jen jako doplněk k nadzemním kontejnerům a jejich počet bývá malý.

V menších obcích se používají podzemní kontejnery zejména na tříděný sběr, ve větších městech nezřídka slouží i ke sběru směsného komunálního odpadu.

Objem a využití kontejnerů

Nejmenší objem, který se používá, je 1500 litrů, největší kontejnery pojmou 5 000 litrů odpadů, přičemž nejrozšířenější jsou nádoby s kapacitou 3 000 litrů. I při volbě kubatury kontejnerů je třeba důkladně zvažovat všechna pro a proti.

Pokud obec vybuduje stanoviště s podzemními kontejnery s malým objemem, budou se rychle plnit, bude nutné je často vysypávat, a to se projeví na provozních nákladech. U nadzemního stanoviště můžete snadno přidat nádobu navíc, pokud je třeba, u podzemních je to vyloučené.

Pokud zvolíte velký objem nádoby, musíte počítat s tím, že nádoby budou dražší, stejně tak jejich instalace a bude pro ně muset jezdit opravdu velké auto s vyššími provozními náklady.

Čtěte také: Nevýhody podzemních kontejnerů na tříděný odpad

Je otázkou, zda se vůbec vyplatí používat nádoby o objemu pouhých 1500 litrů, které se velmi rychle zaplní a jejich cena je v porovnání s klasickými nadzemními kontejnery cca 8 x vyšší. Pokud je obce používají, pak výhradně pro sběr skla, protože sklo má největší objemovou hmotnost a obce tak předcházejí riziku, že se nádobu nepodaří zvednout. To vše je třeba mít na mysli s ohledem na vozidlo, které bude nádoby obsluhovat. Nosnost hydraulické ruky klesá se vzdáleností, na kterou musí ,,dosáhnout".

Použití podzemních kontejnerů pro sběr lehkých odpadů (nápojových kartonů a kovů) je na zvážení. Množství nápojových kartonů v jednom m3 kontejneru málokdy překročí 20 kg, je tedy otázkou, zda je nutné pro sběr tohoto odpadu pořizovat poměrně drahý kontejner. Doba, která uplyne, než se kontejner s nápojovými kartony naplní, bývá dlouhá, což nepřispívá výsledné kvalitě sebraného odpadu.

Po dobu životnosti kontejneru se zpravidla jeho pomocí sebere jen několik stovek kilogramů nápojových kartonů, i když ve velkých městech to bývá výrazně více. Z podobného pohledu je dobré nahlížet i na oddělený sběr skla do podzemních kontejnerů. Buď můžete použít kontejnery dva, každý na jeden druh skla, čímž zaberete další prostor navíc, nebo můžete použít jeden kontejner rozdělený přepážkou na dvě části.

Proto je velmi důležité důkladně zvážit, jaké druhy odpadů se budou do podzemních a polopodzemních kontejnerů sbírat a jaké objemy nádob se použijí. Vše má totiž vliv jak na pořizovací, tak na provozní náklady. Další otázkou zůstává, zda použít podzemní, nebo polopodzemní kontejnery.

Rozdíly mezi podzemními a polopodzemními kontejnery

Jak bylo uvedeno, liší se zejména tím jak ,,ční" nad povrch terénu, použitými materiály, vlastní hmotností, velikostí vhozových otvorů, složitostí instalace a hlavně cenou. Podzemní kontejner si klade za cíl být co nejméně nápadný, splynout s okolím. Jeho nadzemní část je proto tvořena jen vhozovým sloupkem, a krycí deskou, kterou je možné osadit stejným druhem materiálů, jako je okolní povrch.

Čtěte také: Recyklace elektroniky v Karlových Varech

Velikost vhozových otvorů je daná normou, která je poměrně striktně vymezuje a je velmi obtížné zvolit takovou velikost, která umožní bezproblémové odložení větších kusů lepenky, nebo plastových fólií. Odložení tabulového skla je obvykle naprosto nemožné.

Podzemní kontejnery jsou obvykle vyrobené z pozinkovaného plechu, který má dlouhou životnost, ale také hmotnost. Poměrně těžké jsou i vhozové sloupky a nezanedbatelnou hmotnost má krycí deska, která je často pokryta dlažbou. Samotná hmotnost kontejnerů bez odpadu se pohybuje okolo půl tuny. S tím je nutné počítat, při výběru stanoviště a dimenzování svozového vozidla.

Polopodzemní kontejnery není možné přehlédnout, jejich výška nad terénem je zhruba jeden metr a mají kruhový tvar. Obvykle jsou pro zlepšení estetického vnímání obložené dřevěnými, nebo plastovými prkny. Nejčastěji se vyrábí ze sklolaminátu, případně poyletylenu, ve vrchní části jsou umístěny vhozové otvory, zpravidla kryté víkem. Velikost vhozových otvorů může být v porovnání s podzemními kontejnery výrazně větší, pro rozměrnější kusy odpadu. Do kontejnerů na sklo se běžně zhotovují prořezy na tabulové sklo. Hmotnost samotné nádoby se obvykle pohybuje okolo 350 kg.

Polopodzemní kontejnery se většinou vyrábí se stejným vysýpacím mechanismem jako nadzemní kontejnery se spodním výsypem a proto nebývá nutné hydraulickou ruku významným způsobem upravovat. Existuje i velmi jednoduché a levné řešení, které spočívá v nahrazení vlastního těla kontejneru tkaným polyesterovým pytlem sloužícím jako zásobník na odpad, který je ve spodní části zavázaný.

Důležité otázky před instalací

• Opravdu potřebujeme podzemní kontejnery?
• Kdo bude nádoby vysýpat? Má k tomu vhodnou techniku? Jaké budou roční náklady na výsyp podzemních kontejnerů?
• Komu budou nádoby sloužit? Máme v obci vhodné lokality pro umístění podzemních nádob? A to jak z hlediska dostupnosti pro obyvatele, z pohledu bezpečnosti jejich použití a zejména dostupnosti pro svozovou techniku? Ve velkých městech může snadno nastat kolize s územním plánem.

Obce často instalují podzemní nádoby do centrální zástavby, na náměstí apod. Obyvatelé pohybující se v centrech obcí však obvykle navštěvují instituce a úřady a zpravidla s sebou nenosí odpady. Při porovnání množství odpadů sebraných do podzemních nádob v centrech obcí a na sídlištích, je zpravidla množství odpadů ze sídlišť výrazně vyšší. Z tohoto pohledu je výhodnější instalovat podzemní nádoby na sídlištích.

Čtěte také: Umístění kontejnerů na tříděný odpad

Obecně platí, že menší počet nádob je méně vhodný, protože může komplikovat stávající stav, to platí zejména v případě, kdy obec používá standardně pouze nádoby s horním výsypem. V takovém případě nelze instalaci podzemních nádob doporučit s výjimkou případů, kdy bude existovat dostatečně velká svozová oblast.

Výše uvedené základní rozdíly mezi jednotlivými typy nádob mohou pomoci s rozhodováním. V každém případě však doporučujeme zjistit informace od obcí, které nádoby používají a svozových firem, které je obsluhují.

V naprosté většině případů se podzemní a polopodzemní nádoby nakupují z programu OPŽP. Pokud obce uvažují o pořízení nádob s využitím dotací, důrazně doporučujeme nejprve prostudovat podmínky pro přidělení dotací. Rozhodujícím podkladem je tzv. analýza produkce odpadů, která má danou strukturu a obec díky ní musí doložit, že nákup kontejnerů přinese zvýšení množství vytříděných odpadů a dále musí doložit efektivitu vynaložených prostředků, které se přepočítávají v Kč na tunu sebraných odpadů. Pokud budou náklady vyšší, než očekávaný přínos, taková žádost bude automaticky vyřazena. Struktura výše uvedené analýzy produkce se neustále upravuje, je třeba sledovat webové stránky OPŽP a použít vždy aktuální verzi.

Obec si může nádoby pořídit i z vlastních prostředků a vždy bude z vlastních prostředků hradit jejich provoz. Pokud si obec na výše uvedené otázky odpoví kladně a vyhodnotí pořízení podzemních kontejnerů jako žádoucí a přínosné, je vhodné se zabývat další, neméně důležitou problematikou, a to staveními pracemi, které s instalací nádob souvisí. I zde existují rozdíly mezi podzemními a polopodzemními nádobami.

Instalací kontejnerů se Vám podaří lépe využít prostor sběrného místa a současně zvýšit jeho estetický vzhled a čistotu. Jsou vhodné pro sběr skla, papíru, plastů a zbytkového směsného komunálního odpadu. Kontejnery jsou charakterizovány estetickým designem, funkčností, jednoduchou obsluhou a dlouhou životností bez potřeby údržby. Vhodné uplatnění najdou i v oblastech s delšími svozovými vzdálenostmi, protože velká kapacita umožňuje prodloužení svozového intervalu a snížení nákladů na svoz.

Provedením se jedná o ocelové kontejnery zapuštěné do země a chráněné vnějším betonovým silem. Celkový objem ve variantách 3, 4 nebo 5 m3. Přístup pro oprávněné obyvatele může být omezen mechanicky, elektronicky nebo čipovým klíčem. omezení vandalismu a možnosti opětovného vybírání odpadu vč.

Základna 1600x1600 mm tvoří pochůznou část kontejneru. Její povrchová úprava může být tvořena dlažbou, galvanizovanou ocelí se strukturou pro zlepšení adheze tl. V případě potřeby separace v jednom kontejneru rozdělujeme vnitřní prostor na 2 nebo 3 komory.

Robustní odlitek z vodotěsného betonu s hmotností 5 t. Chrání obsluhu a další osoby před pádem do vnějšího sila. Sloupek - viditelná nadzemní část kontejneru. Povrchová úprava provedena práškovým lakováním s antigraffitti vrstvou pro snadnější odstraňování nástřiků a samolepek. Jednoduchý sloupek UNO navržen ve velikostech S, M, L. Dvojité sloupky DUO na tříděný sběr mají velikost S a M. Větší sloupky umožňují použít větší vhozové otvory pro rozměrnější odpad.

Příklady využití v městech ČR

Podzemní kontejnery jsou již delší dobu používány v mnoha městech České republiky. Od roku 2006 je provozují v Brně. Nádoby byly instalovány i v Praze, Táboře, Českém Krumlově, Písku, Strakonicích, Uničově či Olomouci.

Olomouc

„Ve městě Olomouci zajišťujeme vývoz z podzemních kontejnerů u tříděného odpadu na čtyřech stanovištích. Každé je osazeno po jednom kontejneru na papír, plast a sklo s celkovým součtem 12 ks. Podzemní kontejnery v Olomouci mají objem 3000 l, pouze na posledním vybudovaném stanovišti na ulici Tylova jsou kontejnery pro plast a papír s objemem 5000 l, sklo zůstalo 3000 l, kvůli hmotnosti,“ představuje systém podzemních nádob v Olomouci Jiří Fryc, ředitel Technických služeb města Olomouce.

Historické jádro města Olomouce je vyhlášeno městskou památkovou rezervací (MPR). Po Praze se jedná o druhou nejrozsáhlejší rezervaci v České republice. Olomouc tak přistoupila ke konceptu podzemních kontejnerů, protože charakter MPR neumožňoval použití běžných kontejnerových stání jako jinde ve městě.

„I v centru musí mít občané možnost třídit odpad. Podzemní kontejnery jsou konstruovány tak, že celý objem je zapuštěn v zemi a na povrchu je pouze šachta s vhozem. Díky tomu tolik „nehyzdí“ okolí a konkrétně v Olomouci to byla jediná možnost, jak zřídit v památkové rezervaci veřejné stanoviště na tříděný odpad,“ upozorňuje Jiří Fryc.

Tento systém je pro svoji konstrukci využíván zejména v centrech měst, kde podzemní kontejnery šetří plochu a jsou vhodným estetickým doplňkem, který splňuje svůj účel.

Znojmo

Znojmo má celkem 11 podzemních kontejnerů, z toho 4 na směsný komunální odpad, 7 nádob na separovaný odpad. „Kontejnery na směsný odpad fungují na čipovou kartu - vhoz kontejneru se otevře po jejím přiložení, občan se nemusí starat o popelnice,“ říká k provozu Petra Maršounová z Městského úřadu Znojmo.

První kontejnery se instalovaly v roce 2009 na Horní náměstí. „Největší výhodou tohoto systému jak pro občany, tak pro město je absence nádob na odpady - pro občany odpadá starost o nádobu - přemisťování v den svozu, pro město je výhoda v tom, že nádoby v den svozu nepřekáží na chodnících a nehyzdí historické centrum. Při svozu je navíc vysypán pouze jeden velký kontejner a ne množství menších nádob,“ uvádí Petra Maršounová a doplňuje: „Systém není poruchový. Do dnešního dne jsou všechny kontejnery plně funkční, potýkali jsme se pouze s menšími závadami, které byly během pár dnů odstraněny. Při poruše čtečky karet lze vstup kontejneru "odemknout", vhoz kontejneru je tak po dobu opravy volně přístupný a občané nejsou v tomto směru žádným způsobem omezeni.“

Aby byl zajištěn bezproblémový provoz, prochází podzemní kontejnery pravidelnými kontrolami. „Dvakrát ročně jsou kontejnery servisovány,“ upřesňuje Petra Maršounová, „Jsou promazané pohyblivé díly, vyčištěná jáma, spáry. Občas jsme u kontejnerů na čipovou kartu nuceni vyměnit baterii či opravit čtečku karet, vše je vždy vyřešeno v řádech maximálně dnů.“

Kladno

Na Kladně bylo vybudováno 32 hnízd, kdy hnízdo tvoří kontejner na papír, plast, sklo a směsný komunální odpad. Jedná se o ocelové kontejnery o obsahu 5 m³ (pro papír, plast a směsný komunální odpad) a 3 m³ (na sklo).

„Výhody podzemních kontejnerů spočívají v jejich větším objemu. Okolí je udržováno bez zápachu a malé otvory chrání před vniknutím osob či zvěře, takže nedojde k jejich nežádoucímu odsunutí či převrhnutí. V případě správného užívání je hlavní devízou estetika,“ říká Lucie Steinerová, tisková mluvčí Magistrátu města Kladna.

Cheb

V Chebu mají 52 podzemních kontejnerů. „Jsme spokojeni,“ říká Martin Dvořák z Městského úřadu Cheb, „Díky velikosti jsou nutné méně časté vývozy. Do nádob se nedostanou bezdomovci a je pořádek. Jen velikost vhazovacích šachet hlavně papír je limitující.“

Brno

„SAKO Brno obstarává vývoz podzemních kontejnerů na stále přibývajícím počtu stanovišť již řadu let, manipulace s kontejnery není problém, naši pracovníci si umí s tímto typem kontejneru poradit,“ uvádí Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.

Inteligentní systémy a digitalizace

Kontejnery je možné opatřit čidly, které kontrolují obsah nádob a signalizují jejich naplnění. Získaná data se využívají k efektivnějšímu svozu odpadu. Nedochází tak k přeplňování kontejnerů a případnému ukládání odpadu mimo nádoby. Chytré technologie mění i svět svozu a likvidace odpadů.

Inteligentní systémy pro správu odpadů pomáhají občanům lépe třídit a minimalizovat množství odpadu, který končí na skládkách. Příklady zahrnují aplikace, které ukazují, kam co patří nebo kdy jsou odpadky vyváženy.

Výhody a nevýhody podzemních kontejnerů

Podzemní kontejnery přinášejí oproti klasickým nadzemním kontejnerům řadu výhod, ale mají i své nevýhody:

Výhody

• Estetický vzhled: Podzemní kontejnery jsou opticky prostorově nevýrazné a neruší okolí.
• Větší kapacita: Mají větší obsahovou kapacitu než běžné kontejnery.
• Méně pracovníků: Pro jejich obslužnost je zapotřebí menšího množství pracovníků.
• Čistota: Díky zapuštění větší části odpadové nádoby pod zemí je okolí kontejneru čisté. Kontejnery zachytí shora padající odpadky, které zůstávají skryté.
• Odolnost proti vandalismu: Jsou odolnější proti rabování a vandalům.
• Zamezení zápachu: Odpad uložený pod zemí je méně vystavený teplotním vlivům, což snižuje produkci zápachu.
• Šetří místo: Nezabírají tolik místa na povrchu, což je výhodné zejména v hustě zastavěných městských oblastech.

Nevýhody

• Vysoké pořizovací náklady: Pořizovací náklady jsou vyšší než u běžných kontejnerů.
• Speciální vozidlo: Je potřeba speciálního vozidla s úpravou pro jejich výsyp a vyškolené obsluhy pro práci s jeřábem.
• Menší vhazovací otvor: U některých typů sběrných nádob je malý vhozový otvor, který může některé občany přimět k odložení odpadu vedle těchto kontejnerů.
• Náročnější údržba: Údržba je náročnější, protože je vyprazdňuje speciální vozidlo vybavené hydraulickou rukou.

Podzemní vs. nadzemní kontejnery

Každé rozhodnutí je třeba zvážit. Obecné výhody a nevýhody je vhodné vidět v kontextu „života a zvyklostí“ dané obce. Například by obec měla ověřit, zda disponuje svozová společnost zajišťující svoz odpadu na jejím území potřebnou svozovou technikou. Kolik bude jeden takový svoz stát? Jak často bude svoz potřeba?

Pokud má obec jedno stání podzemních kontejnerů a několik dalších je osazeno klasickými nadzemními kontejnery s horním výsypem, opět může dojít k nemalému navýšení ceny za svoz odpadu, protože bude potřeba rozdílná svozová technika.

tags: #kontejnery #na #trideny #odpad #v #zemin

Oblíbené příspěvky:

• Příroda pro čtvrtou třídu – pracovní sešity Fraus
• Celkové informace o emisi dluhopisů
• Přehled oborů biologie a ekologie
• Koše do koupelny
• Pstruzi v Dřevnici ve Zlíně