V České republice je systém třídění odpadu poměrně dobře rozvinutý. Češi jsou národem třídičů, podle dostupných dat své odpady třídí tři čtvrtiny z nás. K dispozici máme hustou sběrnou síť tvořenou více než 540 000 sběrných nádob. Jednou z věcí, které prošly značnou proměnou, jsou i možnosti třídění odpadu, které mají obyvatelé ČR k dispozici. Stále častěji se v obcích objevují podzemní a polopodzemní kontejnery.
Zjistěte více o podzemních a polopodzemních kontejnerech.
Princip podzemních kontejnerů spočívá v umístění převážné části sběrné nádoby pod zemí. Pod zemí se nachází sběrná nádoba v tzv. silu (otvor v zemi). V naprosté většině případů se jedná o kontejner se spodním výsypem, takže výsyp nádoby probíhá stejně jako u ostatních kontejnerů - tzv. zvonů. Lze tedy říci, že se jedná o „zvon zakopaný do země“.
Podzemní kontejnery, kdy nad zemí zůstávají jen sloupky s vhozovými otvory, jsou často instalovány v historických částech obcí a měst.
Tyto typy kontejnerů mají sběrné nádoby částečně zapuštěné do země, cca 1 metr nádob s vhozovým otvorem zůstává nad povrchem terénu.
Čtěte také: Estetické řešení odpadového hospodářství
Hnízdo polopodzemních kontejnerů - při tomto řešení je část s vhozovým otvorem a nádobou na sběr tříděného odpadu nad zemí, větší sběrná část na odpad je zapuštěna do země.
V současné době se u nás můžeme setkat s několika řešeními. Základní dělení je na podzemní a polopodzemní kontejnery. I zde se ale kontejnery ještě drobně liší, a to podle specifikací jednotlivých výrobců.
U nás je možné se setkat i s řešením, kdy je kontejner spojen s pochozí částí a vhozovým sloupkem. Při jeho výsypu se pak vyzvedne společně vhozová šachta, pochozí plošina i samotná nádoba.
Setkat se můžeme i se systémem, kdy je podzemní kontejner rozdělen na dvě části. První je pochozí plošina s vhazovací šachtou, druhý sběrná nádoba na odpad. Při vývozu dojde k odklopení pochozí plošiny s šachtou, přičemž ven se vytahuje jen odpadní nádoba.
V tomto případě se kromě pevných nádob můžeme setkat s konstrukčním řešením, kdy je pod vhozovým otvorem umístěn pevný velkokapacitní textilní vak nejčastěji o objemu 3 nebo 5 m3, ve druhém případě se jedná o maximální objem.
Čtěte také: Výhody podzemních kontejnerů
Jak zcela zapuštěné, tak částečně zapuštěné kontejnery jsou opatřeny speciálními mechanickými systémy - např. k ovládání výsypu.
Jedná se o konstrukce sloužící k manipulaci s nádobami, kdy se k uchycení nádob používají oka či háky. Díky nim lze nádoby vyzvednout a vytříděný odpad vysypat do svozových aut.
V České republice se používá nejčastěji dvouoký úchyt, v případě „duálních“ podzemních kontejnerů, které slouží k dvousložkovému sběru odpadu (např. čiré a barevné sklo), se pak používá tříoký systém.
Kontejnery mají ještě speciální řešení k zabezpečení proti pádu do sila, ke kterému by mohlo dojít při výsypu vytříděného odpadu. Jde o různé bezpečnostní podlahy, klapky nebo „ohrádky“.
Pro obsluhu těchto kontejnerů se používají speciální svozové automobily.
Čtěte také: Informace o materiálech odpadkových košů
U tohoto typu kontejnerů je možné řešení tzv. chytrých kontejnerů, které jsou osazeny ultrazvukovými čidly. Tato zařízení umožňují sledovat míru zaplnění sběrných nádob.
Výrobci se neustále snaží podzemní kontejnery zdokonalovat a přizpůsobovat poptávce. Pro vhoz odpadu např. existuje hygienické řešení, kdy se lidé nemusí vhozového otvoru vůbec dotýkat.
Od běžných se liší tím, že jejich větší část je ukrytá pod zemí. Umožňují městům opustit nevyhovující způsoby třídění a instalovat nehyzdící sběrná místa odolná proti vandalům pro vytříděné složky komunálního odpadu nebo pouliční odpadky. Umožňují městům opustit nevyhovující způsoby třídění a instalovat nehyzdící sběrná místa odolná proti vandalům pro vytříděné složky komunálního odpadu nebo pouliční odpadky.
Podzemní kontejnery jsou méně viditelné a zlepšují tím estetický dojem veřejných prostor. Navíc nezabírají tolik místa na povrchu, což je výhodné zejména v hustě zastavěných městských oblastech.
Odpad uložený pod zemí je méně vystavený teplotním vlivům, může to snížit produkci zápachu a rozklad odpadu. Tyto kontejnery mají také větší kapacitu než běžné nadzemní kontejnery a díky tomu nevyžadují tak časté vyvážení.
Podzemní kontejnery přinášejí oproti klasickým nadzemním kontejnerům řadu výhod, ale mají i své nevýhody:
Každé rozhodnutí je třeba zvážit. Obecné výhody a nevýhody je vhodné vidět v kontextu „života a zvyklostí“ dané obce. Například by obec měla ověřit, zda disponuje svozová společnost zajišťující svoz odpadu na jejím území potřebnou svozovou technikou. Kolik bude jeden takový svoz stát? Jak často bude svoz potřeba?
Pokud má obec jedno stání podzemních kontejnerů a několik dalších je osazeno klasickými nadzemními kontejnery s horním výsypem, opět může dojít k nemalému navýšení ceny za svoz odpadu, protože bude potřeba rozdílná svozová technika.
Podzemní kontejnery jsou již delší dobu používány v mnoha městech České republiky. Od roku 2006 je provozují v Brně. Nádoby byly instalovány i v Praze, Táboře, Českém Krumlově, Písku, Strakonicích, Uničově či Olomouci.
„Ve městě Olomouci zajišťujeme vývoz z podzemních kontejnerů u tříděného odpadu na čtyřech stanovištích. Každé je osazeno po jednom kontejneru na papír, plast a sklo s celkovým součtem 12 ks. Podzemní kontejnery v Olomouci mají objem 3000 l, pouze na posledním vybudovaném stanovišti na ulici Tylova jsou kontejnery pro plast a papír s objemem 5000 l, sklo zůstalo 3000 l, kvůli hmotnosti,“ představuje systém podzemních nádob v Olomouci Jiří Fryc, ředitel Technických služeb města Olomouce.
Historické jádro města Olomouce je vyhlášeno městskou památkovou rezervací (MPR). Po Praze se jedná o druhou nejrozsáhlejší rezervaci v České republice. Olomouc tak přistoupila ke konceptu podzemních kontejnerů, protože charakter MPR neumožňoval použití běžných kontejnerových stání jako jinde ve městě.
„I v centru musí mít občané možnost třídit odpad. Podzemní kontejnery jsou konstruovány tak, že celý objem je zapuštěn v zemi a na povrchu je pouze šachta s vhozem. Díky tomu tolik „nehyzdí“ okolí a konkrétně v Olomouci to byla jediná možnost, jak zřídit v památkové rezervaci veřejné stanoviště na tříděný odpad,“ upozorňuje Jiří Fryc.
Tento systém je pro svoji konstrukci využíván zejména v centrech měst, kde podzemní kontejnery šetří plochu a jsou vhodným estetickým doplňkem, který splňuje svůj účel.
Znojmo má celkem 11 podzemních kontejnerů, z toho 4 na směsný komunální odpad, 7 nádob na separovaný odpad. „Kontejnery na směsný odpad fungují na čipovou kartu - vhoz kontejneru se otevře po jejím přiložení, občan se nemusí starat o popelnice,“ říká k provozu Petra Maršounová z Městského úřadu Znojmo.
První kontejnery se instalovaly v roce 2009 na Horní náměstí. „Největší výhodou tohoto systému jak pro občany, tak pro město je absence nádob na odpady - pro občany odpadá starost o nádobu - přemisťování v den svozu, pro město je výhoda v tom, že nádoby v den svozu nepřekáží na chodnících a nehyzdí historické centrum. Při svozu je navíc vysypán pouze jeden velký kontejner a ne množství menších nádob,“ uvádí Petra Maršounová a doplňuje: „Systém není poruchový. Do dnešního dne jsou všechny kontejnery plně funkční, potýkali jsme se pouze s menšími závadami, které byly během pár dnů odstraněny. Při poruše čtečky karet lze vstup kontejneru "odemknout", vhoz kontejneru je tak po dobu opravy volně přístupný a občané nejsou v tomto směru žádným způsobem omezeni.“
Aby byl zajištěn bezproblémový provoz, prochází podzemní kontejnery pravidelnými kontrolami. „Dvakrát ročně jsou kontejnery servisovány,“ upřesňuje Petra Maršounová, „Jsou promazané pohyblivé díly, vyčištěná jáma, spáry. Občas jsme u kontejnerů na čipovou kartu nuceni vyměnit baterii či opravit čtečku karet, vše je vždy vyřešeno v řádech maximálně dnů.“
Na Kladně bylo vybudováno 32 hnízd, kdy hnízdo tvoří kontejner na papír, plast, sklo a směsný komunální odpad. Jedná se o ocelové kontejnery o obsahu 5 m³ (pro papír, plast a směsný komunální odpad) a 3 m³ (na sklo).
„Výhody podzemních kontejnerů spočívají v jejich větším objemu. Okolí je udržováno bez zápachu a malé otvory chrání před vniknutím osob či zvěře, takže nedojde k jejich nežádoucímu odsunutí či převrhnutí. V případě správného užívání je hlavní devízou estetika,“ říká Lucie Steinerová, tisková mluvčí Magistrátu města Kladna.
V Chebu mají 52 podzemních kontejnerů. „Jsme spokojeni,“ říká Martin Dvořák z Městského úřadu Cheb, „Díky velikosti jsou nutné méně časté vývozy. Do nádob se nedostanou bezdomovci a je pořádek. Jen velikost vhazovacích šachet hlavně papír je limitující.“
„SAKO Brno obstarává vývoz podzemních kontejnerů na stále přibývajícím počtu stanovišť již řadu let, manipulace s kontejnery není problém, naši pracovníci si umí s tímto typem kontejneru poradit,“ uvádí Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.
Stává se, že města pořídí jen jedno či dvě stanoviště s podzemními kontejnery. Pokud město jinak disponuje pouze kontejnery s horním výsypem, může pak být obsluha podzemních kontejnerů drahá a neefektivní. K zajištění provozu se používají převážně velká, třínápravová vozidla.
Kontejnery je možné opatřit čidly, které kontrolují obsah nádob a signalizují jejich naplnění. Získaná data se využívají k efektivnějšímu svozu odpadu. Nedochází tak k přeplňování kontejnerů a případnému ukládání odpadu mimo nádoby. Chytré technologie mění i svět svozu a likvidace odpadů.
Inteligentní systémy pro správu odpadů pomáhají občanům lépe třídit a minimalizovat množství odpadu, který končí na skládkách. Příklady zahrnují aplikace, které ukazují, kam co patří nebo kdy jsou odpadky vyváženy.
Podzemní kontejnery představují moderní a efektivní řešení pro sběr a třídění odpadu ve městech. I přes vyšší pořizovací náklady nabízejí řadu výhod, jako je estetický vzhled, větší kapacita a snížení zápachu. S rostoucím důrazem na ekologii a udržitelnost se dá očekávat, že se budou podzemní kontejnery v českých městech objevovat stále častěji.
tags: #podzemní #kontejnery #na #tříděný #odpad #výhody