Koordinátor pro agendu ohrožených dětí v ČR: Klíčová role v mezioborové spolupráci

19.03.2026

V České republice dlouhodobě chyběl jednotný systém včasné identifikace ohrožených dětí a jejich podpory. Proto Praha 6 zahájila v této oblasti spolupráci s organizací SOFA. Nestátní nezisková organizace SOFA (Society for All) ve spolupráci se čtyřmi ministerstvy a předními odborníky na tuto problematiku pomohla vytvořit nástroj k včasné identifikaci ohrožených dětí (Karta KID - Society for all) a v několika územích v ČR otestovala také koncept nastavení funkční mezioborové spolupráce při podpoře ohrožených dětí.

„V ČR se stále nedaří odhalit děti s počínajícími problémy. Systém si jich začíná všímat až, když jsou jejich problémy komplexní, obtížně a nákladně řešitelné. Nestátní nezisková organizace SOFA v reakci na tento problém připravila projekt, který by měl pomoci tyto děti identifikovat mnohem dříve, čímž se sníží i nákladnost a složitost řešení jejich problémů v pozdějším stádiu,“ říká místostarostka pro oblast školství městské části Praha 6 Mariana Čapková.

SOFA za podpory UNICEF v uplynulých letech v obcích s rozšířenou působností (Most, Brno, Litvínov, Chomutov, Lysá nad Labem, Slaný) ověřila, že odborníci pracující s dětmi o sobě mnohdy navzájem nevědí a není jim tak jasné, na koho se v konkrétní situaci obrátit, aby dítěti efektivně pomohli.

Úloha koordinátora mezioborové spolupráce

„Pozice sociální pracovnice koordinující mezioborovou spolupráci škol, sociálních, zdravotních a dalších služeb v podpoře ohrožených dětí na Praze 6 tento stav významně zlepšuje. Prakticky tato sociální pracovnice koordinuje mezioborovou síť aktérů, zajišťuje jejich setkávání, funguje jako konzultant pro školy i další instituce v podpoře ohrožených dětí, pomáhá organizovat včas tzv. případová setkání za účelem řešení konkrétních případů dětí, které potřebují podporu,“ upřesňuje místostarosta pro oblast sociálních věcí Marian Hošek.

Pod metodickým vedením SOFA vytvoří Praha 6 mezioborovou platformu složenou z místních aktérů napříč segmenty (školský, sociální, policejní a zdravotnický). Role SOFA je v tomto procesu nezastupitelná. SOFA sociální pracovnici během dvouletého cyklu zaškolí v oblasti efektivní koordinace, facilitace, v trauma respektujícím přístupu k dětem a dalších tématech. Společně podpoří vznik mezioborové platformy, propojí jednotlivé aktéry a vytvoří informační materiály přímo na míru Prahy 6. Díky tomu odbor sociálních věcí navíc získá velmi kvalitního a potřebného odborníka.

Čtěte také: Náplň práce koordinátora odpadů

Výčet činností koordinátora mezioborové spolupráce

Analýza lokality a služeb: Před samotným ustavením mezioborové platformy je podstatná znalost místního terénu, koordinátor by měl získat základní přehled o demografických údajích, specificích lokality, které mohou být podstatné pro zajištění účinné podpory dětí. Měl by pak především získat přehled o síti služeb pro rodiny a děti a mít informace o případných jiných projektech, na které by bylo dobré vhodně navázat.
Představování projektu a mapování potřeb: Koordinátor na individuálních schůzkách představuje projekt a možnosti zapojení místním aktérům podpory. Při těchto úvodních setkáních také mapuje potřeby aktérů ve vztahu k práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami a doptává se také na situaci a potřeby samotných dětí, se kterými aktéři podpory pracují. Koordinátor současně vytipovává aktéry vhodné pro členství v mezioborové platformě a zjišťuje jejich zájem o něj.
Vytvoření lokální mezioborové platformy: Koordinátor sestaví místní mezioborovou platformu ze zástupců z oblasti vzdělávací, sociální, zdravotní, bezpečnostních složek a justice. Celá platforma by měla mít cca 25 členů.
Organizace setkávání mezioborové platformy a dalších odborníků z území: Koordinátor pořádá pravidelná (cca každé dva měsíce) setkání mezioborové platformy a další setkání, která jsou otevřená i dalším odborníkům z území. Jedno setkání má formu tzv. veletrhu služeb, na kterém se budou vzájemně představovat instituce, služby a profesionálové nabízející podporu ohroženým dětem a jejich rodinám. Cílem akce je zvýšit povědomí místních aktérů o dostupné síti služeb a usnadnit tak přístup do služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Další setkání budou mít formu kazuistického semináře, při kterém účastníci diskutují konkrétní anonymizované případy ohrožených dětí a navrhují vhodný postup podpory. To umožňuje vzájemné vyjasnění kompetencí a nalezení funkčního řešení konkrétního příběhu ohroženého dítěte. Jindy může mít setkání platformy téma (například ohrožení domácím násilím), které se rozebere podrobněji třeba za pomoci přizvaného experta.
Adaptace materiálů pro včasnou identifikaci a podporu ohrožených dětí: Zásadní pro včasnou identifikaci ohrožených dětí je pak tvorba lokalizované karty KID s doporučenými postupy při řešení různých situací ohrožení dětí a odkazy na vhodnou pomoc a také lokalizovaného přehledu služeb s informacemi a kontakty na síť služeb. Karta vznikne ve variantách pro aktéry podpory, pro rodiče a samotné děti, a to participativně - společné tvorbě je věnováno minimálně jedno setkání mezioborové platformy. To pomůže zajistit shodu aktérů na postupech podpory.
Podpora vzdělávání aktérů podpory: V průběhu projektu bude koordinátor zprostředkovávat také vzdělávací aktivity pro aktéry podpory. Může jít například o kurz trauma respektujícího přístupu nebo kurz facilitace, rozhodující budou ale zjištěné potřeby aktérů.
Naplňování potřeb aktérů podpory: Koordinátor také reaguje na různorodé potřeby aktérů podpory. Při identifikovaných potížích ve spolupráci konkrétních institucí (například škol a OSPOD apod.) může zorganizovat menší setkání pouze zástupců těchto institucí, sesbírat předem podněty, připravit diskuzi a například kazuistiku, která se dá při diskuzi pro větší názornost použít, na místě pak diskuzi facilitovat a následně připravit zápis o výsledcích setkání. Podpora může mít také formu poradenství aktérům při řešení konkrétních případů, se kterými se setkávají nebo podobu nákupu pomůcek (literatura, antistresové pomůcky), které aktéři při práci s dětmi využijí.

Realizace projektu: 1. 10. 2018 - 31. 12. Projekt reaguje na aktuální situaci v oblasti systému péče o ohrožené děti a rodiny, který se dlouhodobě potýká s rezortní roztříštěností a nejednotnými přístupy a postupy ve vztahu k řešení životních situací ohrožených dětí a rodin. V rámci projektu budou revidovány podmínky sociálně-právní ochrany dětí umístěných v ústavní péči a budou podrobně popsány procesy vedoucí k naplnění potřeb těchto dětí. Projekt svým obsahem směřuje ke zvýšení kvality a udržitelnosti systému služeb pro ohrožené děti, a to formou podpory krajů v naplňování základního práva dětí na život v rodině.

Transformace péče o ohrožené děti a rodiny

Schválení „Strategie transformace péče o ohrožené děti a rodiny na území Královéhradeckého kraje“ je dalším z kroků transformace, která je souhrnem procesů změny v oblasti řízení, financování, vzdělávání, místa a formy poskytování péče o ohrožené děti s cílem zajistit péči a podporu v jejich přirozeném prostředí. Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, s účinností od 1. 1. 2022 přinesla definitivní termín přechodného období pro zrušení tzv. kojeneckých ústavů. Novela zakazuje, s určitými výjimkami, umisťování dětí do tří let věku do ústavních zařízení a to od 1. 1. 2025. A právě deinstitucionalizace je podstatnou částí transformace systému.

Strategický plán transformace vznikl, za podpory Nadace J&T, během roku 2021 v intenzivní spolupráci rezortu školství, zdravotnictví a sociálních věcí. Pracovní skupiny definovaly konkrétní cíle strategie, které vycházejí z potřeb ohrožených dětí a rodin na území Královéhradeckého kraje.

Cíle stanovené do roku 2027:

Nastavení jednotného metodického vedení a koordinace SPOD na území kraje.
Zajištění potřebných kapacit SAS pro rodiny s dětmi, které reflektují potřeby HKH.
Podpora rozvoje specializovaných komunitních sociálních, školských a zdravotnických služeb, které reflektují potřeby ohrožených dětí a jejich rodin v kraji.
Role školy ve vztahu k ohroženým dětem.
Zajištění krizového bydlení pro rodiny s dětmi a podpora bydlení mladých dospělých odcházejících z NRP a ústavních zařízení.
Zajištění dostatečných kapacit služeb pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny, které reflektují potřeby regionu.
Nastavení kvalitního systému NRP, který reflektuje potřeby ohrožených dětí v kraji a napomáhá snižovat počty dětí v ústavní péči.
Nastavení procesu deinstitucionalizace pobytových zařízení pro děti, který probíhá v zájmu dětí a je ekonomicky efektivní.

„Strategie“ je další část náročné a dlouhé cesty, na jejímž konci leží společný cíl: Zajistit dětem možnost vyrůstat v rodinném prostředí, nebo alespoň v prostředí, které je rodině co nejvíce podobné. Na tomto cíli se aktéři systému péče o ohrožené děti shodují poměrně snadno, ovšem kroky, kterými k němu lze dojít čeká ještě mnoho diskusí.

Čtěte také: Co obnáší práce koordinátora chovu kiwi?

Čtěte také: Uplatnění koordinátora chovu ohrožených zvířat

tags: #koordinátor #pro #agendu #ohrožených #dětí #v