Krása a kultura Kosova: Země kontrastů


17.03.2026

Kosovo je pro jedny samostatnou zemí, pro druhé historickou a neoddělitelnou součástí Srbska. Ti první jsou Albánci, ti druzí Srbové. Oba národy tady vedle sebe žijí už po staletí a každý si na Kosovo činí svůj nárok.

Kulturní dědictví a památky

Nejvýznamnějšími památkami v Kosovu jsou srbské středověké sakrální stavby, ale zajímavé jsou i albánské a osmanské památky. Na seznamu UNESCO jsou čtyři srbské památky - klášter Visoki Dečani, klášter Gračanica, komplex Pećka Patrijaršija a kostel svaté Bohorodičky v Prizrenu. Z nich první tři jsou přístupny návštěvníkům, ale až po kontrole vojáky mise KFOR a někdy také po svolení mnichy.

Z albánsko-osmanských památek je zajímavé především město Prizren se svými mešitami, kamenným mostem, tureckými lázněmi, komplexem Prizrenské ligy, katolickou katedrálou, srbskou čtvrtí (bohužel stále neopravenou) a pevností nad městem. Z čistě albánských památek pak za shlédnutí stojí opevněné domy, tzv. kuly, které se nejlépe dochovaly v obcích Isniq a Drenoc, a také kostely a příroda v katolické oblasti Has. V hlavním městě Prištině stojí za návštěvu komplex Emin Gjiku a osmanské mešity, ale většina Prištiny byla za komunistů srovnána se zemí, a proto zajímavější města jsou kromě Prizrenu také Gjakova/ Djakovica a Peja/ Peć.

Přírodní krásy Kosova

Z hlediska turistiky je zatím Kosovo ve stínu okolních zemí, přesto může být, např. právě v kombinaci s některou ze sousedních zemí, zajímavým turistickým cílem. Pohoří Šar, Prokletije a Kopaonik nabízejí atraktivní prostředí pro zimní i letní sportovní vyžití. Vodopády Mirusha, okolí hradu Novo Brdo nebo přehradní jezera Gazivoda, Radonič a Batlava jsou dalšími místy, jež si zaslouží pozornost.

Co se týče dostupnosti hor, nejlepšími výchozími místy v pohoří Šar jsou lyžařské středisko Brezovica (v zimě v provozu, sjezdovky kvalitní, ale veškeré vybavení bohužel značně zanedbané) a průsmyk Prevalac, v pohoří Prokletije nádherná soutěska Rugova a klášter Visoki Dečani a v pohoří Kopaonik spojovací horská silnice mezi Mitrovicou a Podujevem. Samostatnou kapitolou je nejjižnější cíp Kosova, tzv.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Země je tvořena dvěmi rozsáhlými kotlinami Kosovo Polje a Metohija. Tyto kotliny se obepíná prstenec hor, které vrcholí horou Džeravica. Na východě země pak leží Kopaonik, Goljak a Crna gora a konečně na jihu známá Šar.

Šarské hory

Šarské hory jsou oblíbené především z makedonské strany. My jsme navštívili Prokletije, Šarské hory a několik dalších míst v Metohijské kotlině.

Prokletije a Albánské Alpy

Severní traverz velké části Prokletije na Kosovu překvapuje neskutečně krásná krajina. Naskýtá se neskutečně krásný výhled do Albánie na neznámé pohoří Zez a rozsáhlou jezerní plošinu Siljbices.

Lumbardské hory a vodopády

Začínáme stoupat do Lumbardských hor, který tvoří jižní stěny Rugovské soutěsky (největší v Prokletých horách). Prvním místem byl obrovský vodopád u vyvěračky Bílého Drinu. Dalšími nádhernými vodopády jsou kaskády Miruša. Lze se pod nimi koupat a je tam příjemná hospůdka s výbornou restaurací. Spadají z několika kaskád, které dohromady tvoří soutěsku.

Život místních obyvatel

„Tohle je místnost, kam si zvu přátele. Tady bydlím,“ ukazuje mi pan Borko svůj skromný domek na kopci ve vesnici Zupče. Zdejší lidé už jsou takoví. Po počátečním ostychu vás pozvou i do ložnice a hned začnou vyprávět svůj příběh. „12 let jsem pracoval v dole Stari Trg. Byla to dřina, ale vydělával jsem slušně a dobře jsme žili. Pak přišla ta zatracená válka a od té doby jsem bez práce. Dávají nám 30 eur na měsíc.“ Pan Borko má ženu, kupu dětí a všechny je musí uživit. „Bylo nás doma hodně a byli jsme chudí. Otec nám umřel v roce 1982 a zůstal nám jen starý dům v hrozném stavu. Obec nám proto přidělila tento domek, který jsem si spravil.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Prasata ani krávy už ve vesnici nechová skoro nikdo. „Dobytek se tady strašně krade. Přicházejí Albánci, vyvracejí zdi, kradou krávy a dokonce i kola od traktorů. V naší vesnici je 200 domů a ani ne deset krav. Nikdo nic nevyšetřuje. Jedna kráva, to je tisíc eur. Nikdo nemá na to, aby si koupil novou. V této části Kosova podle něj panuje bezvládí a každý si dělá, co chce. „80 procent půdy zabrali Albánci a nám nedávají práci. Když vidíš, jak bez rozmyslu kácejí lesy, je ti to líto.

„Tahle jablkovice je loňská. Vypálil jsem ji v únoru, pak jsem ji nechal uležet šest měsíců do srpna a pak jsem ji přepálil. Ovoce sbírám v našem sadu a nedodávám ani gram cukru. Moje jablkovice není na prodej. Tato třikrát destilovaná přírodní kosovská rakija se od naší moravské dost liší. „Má jednu chybu - je příliš silná,“ soudí pan Borko. „Myslím, že má kolem 22 procent, ale nejlahodnější by byla kolem 18. Taky nevím, co mám dělat s kvasem. Rakija hraje v životě zdejších lidí opravdu významnou roli. Peníze nikdo nemá, a tak jablkovice nebo slivovice nahrazuje platidlo. Nesmí ovšem dojít k nadúrodě ovoce. V tuto chvíli se k nám připojuje i paní domu Slavica. „Jmenoval se Alex a byl mezinárodním policistou. Byl výborný, chodil k nám na návštěvu. Je příjemné slyšet, že Češi v zahraničních misích dělají republice dobré jméno.

Ekologické problémy

Silnými lokálními zdroji znečištění jsou jednak neodsířené hnědouhelné elektrárny u města Obilič poblíž hlavního města Prištiny, jednak pozůstatky někdejšího mamutího jugoslávského konglomerátu Trepča u Mitrovice,sestávajícího z dolů na barevné kovy, hutí a továren na jejich zpracování. Problémem je kontaminace půdy a vody průmyslovými odpady a těžkými kovy. Kosovu chybí management odpadového hospodářství a rovněž kultura nakládání s odpadky, což je vidět téměř na každém kroku. V Kosovu se jedná o významný problém.

Historie Kosova v kostce

Zatímco ve středověku zde dominujícím etnikem byli Slované, cesta tureckému a později albánskému obyvatelstvu se otevřela po prohrané bitvě na Kosově poli v roce 1389, a na konci 19. století už byli dominujícím etnikem Albánci. Po 2. světové válce bylo Kosovo součástí Jugoslávie, snahy o nezávislost ze strany kosovských Albánců sílily v 80. letech a konflikt mezi oběma etniky eskaloval po rozpadu Jugoslávie v roce 1995.

Nejznámější konflikty (za jejichž trvání odhadem 900.000 lidí opustilo své domovy) proběhly v letech 1998-1999 a vyústily až v účast jednotek NATO, které bombardováním proti Srbsku a následným vyhlášením autonomní oblasti otevřelo cestu Kosova k nezávislosti. Velká část srbského obyvatelstva dodnes s nezávislostí Kosova nesouhlasí - „Kosovo je Srbija“ je známým a populárním sloganem.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Kultura a lidé

Kosovo má 1.883.018 obyvatel (odhad k červenci 2016), z nichž 94,5 % jsou Albánci a 1,6 % Srbové (ostatní výrazné menšiny jsou Bosňáci, Turkové a Romové). Co se týče náboženství, převážná většina obyvatelstva je muslimská, srbské obyvatelstvo je pravoslavné. Lidé jsou zde pohostinní a přátelští, a to jak Albánci, tak Srbové - zatímco Srbové vás berou jako své slovanské bratry a rádi vás pohostí domácí rakijí, kosovští Albánci zase ocení fakt, že ČR uznala jejich nezávislost již v roce 2008 - přestože za své hlavní spojence považují USA. (například Bill Clinton má v Prištině svou sochu).

Jazyky

Srbština a albánština jsou oficiální jazyky, ve většině případů se domluvíte i anglicky, často také německy a při troše snahy i česky - a to jak díky podobnosti se srbštinou, tak i díky tomu, že není výjimkou narazit na místní obyvatele, kteří v 90. letech odjeli do Čech pracovat.

Turistické informace

Země je rozhodně jedna z nejméně turistických v regionu, kvůli relativně nedávným bezpečnostním problémům a s nimi spojeným pověstem. Nicméně infrastruktura je na dobré úrovni - v Prištině je mezinárodní letiště, hotely i hostely se dají také bez problému najít v různých cenových relacích. V turismu se anglicky většinou domluvíte a lidé jsou přátelští a pohostinní. Zároveň je tu toho spousta k vidění: krásné osmanské město Prizren, neustále se rozvíjející Pristina, stále komplikovaná srbsko-albánská Mitrovica, pravoslavné kostely a kláštery, ale i krásné hory a příroda.

tags: #kosovo #příroda #a #kultura

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]