Emisní třída kotle udává, jakého limitu dosahuje kotel na tuhá paliva a jakou maximální účinnost dosáhl za ideálních podmínek na zkušebně (dle metodiky EU ČSN 303-5:2012). Tato emisní třída bývá na základě výsledků měření spalovacích a dalších zkoušek přiřazena kotli a v podstatě tím udává jeho technologickou vyspělost. Emisní třída kotle je vždy uvedena na výrobním štítku kotle a v technické dokumentaci.
V současné době je nejvyšší stupeň emisní třídy 5. stupeň. V nebližších letech bude ale i nadále nejvyšší emisní třída 5. V dnešní době již nemá cenu kupovat kotle nižší emisní třídy, protože v souvislosti s dotacemi, které jsou masivně rozšířené, jsou podporovány pouze kotle v 5. emisní třídě, a navíc ještě musí plnit parametry EKODESIGNu.
Pokud stále váháte s výměnou starého kotle nebo zvažujete nákup nového, jste na správném místě. Emisní třídy kotlů představují systém hodnocení, který určuje, jak šetrný je váš kotel k životnímu prostředí a jak efektivně dokáže využít palivo, které do něj vložíte. Čím vyšší emisní třída, tím méně škodlivin kotel produkuje a tím efektivněji pracuje s palivem.
Mnohdy se stává, že zákazníci neví, do jaké emisní třídy jejich stávající kotel patří. Podívejte se na výrobní štítek - najdete ho obvykle na zadní straně kotle.
V roce 2020 přišla Evropská unie s ještě přísnějším standardem - Ekodesignem. "Ekodesign je revoluce v testování kotlů," říká Ing. Petr Novák, odborník na vytápění. Hlavní rozdíl spočívá v tom, jak se kotle testují. Ekodesign přidává k hodnoceným emisím také oxidy dusíku (NOx) a zaměřuje se na tzv. sezónní účinnost. V praxi to znamená, že kotle splňující Ekodesign jsou ještě úspornější a ekologičtější než kotle 5. emisní třídy.
Čtěte také: Informace o emisních třídách kotlů na dřevo
Často se totiž stává, že mnozí potencionální klienti hledají kotel v 5. emisní třídě, který by rádi uplatnili v rámci kotlíkové dotace, avšak neví, že musí také plnit parametry ekodesign. Zkrátka je mate to, že i když kotel plní doposud nejvyšší emisní třídu, a to třídu 5, tak tím to zdaleka nekončí.
Můžeme si položit otázku, proč již v tuto chvíli není legislativně stanovena emisní třída 6., která by automaticky zahrnovala parametry ekodesignu, a vše by bylo mnohem jednodušší. Pravděpodobně i nadále bude docházet k neustálému tlaku na snižování emisí a emisní třídy budou ostatně jako u všech technologických výrobků spalující fosilní paliva přísnější a přísnější, ale věříme, že výrobci tepelné techniky se s touto výzvou poperou.
Pokud jste zjistili, že váš kotel spadá do 1. nebo 2. emisní třídy, nacházíte se v situaci, kterou je třeba řešit co nejdříve. Situace na trhu je v současnosti velmi přehledná. Koupit můžete pouze kotle 4. nebo 5. emisní třídy, přičemž naprostá většina nových kotlů spadá do 5.
Za roky praxe s výměnami kotlů jsem se setkal s mnoha případy, kdy lidé odkládali výměnu ze strachu z vysokých nákladů. Dlouho oddaloval výměnu starého kotle na uhlí, který patřil do 2. emisní třídy. Když se konečně rozhodl pro moderní kotel 5. emisní třídy, zjistil, že ušetří nemalé peníze na palivu.
Kotle na dřevo a uhlí stále představují důležitý zdroj tepla v mnoha domácnostech, zejména v oblastech, kde není dostupná infrastruktura pro plyn nebo elektrické vytápění. Význam těchto kotlů spočívá nejen v jejich schopnosti zajistit tepelný komfort, ale i v jejich ekonomické dostupnosti. Pro mnohé domácnosti zůstávají dřevo a uhlí nejlevnějším zdrojem energie. Navíc, kotle na dřevo umožňují využití obnovitelného paliva, což je v kontextu klimatických změn stále důležitější.
Čtěte také: Ekologie kotlů Viadrus a Czechtherm
Domácnosti však čelí změnám v legislativě, která postupně zpřísňuje emisní limity pro provoz těchto zařízení. Od roku 2024 bude možné používat pouze kotle splňující 3. a vyšší emisní třídu dle ČSN EN 303-5. To představuje výzvu i příležitost pro výrobce, kteří své produkty přizpůsobují těmto požadavkům.
Globální úsilí o redukci emisí skleníkových plynů významně ovlivňuje postavení uhlí jako tradičního fosilního paliva. Evropská unie i Česká republika postupně zavádějí opatření ke snížení závislosti na uhlí, což vede k poklesu jeho spotřeby a omezení těžby. S tím se mění i poptávka po kotlích na čistě uhelný provoz - zákazníci stále více hledají zařízení, která kombinují spalování dřeva i uhlí nebo umožňují přechod k ekologičtějším variantám vytápění.
Dřevo jako obnovitelný zdroj energie hraje klíčovou roli ve strategii dekarbonizace. Moderní kotle na dřevo, zejména zplyňovací modely, nabízejí vysokou účinnost a nízké emise při spalování tohoto paliva. Výrobci se zaměřují na vývoj pokročilých technologií, které umožňují maximální využití energie ze dřeva při minimálním dopadu na životní prostředí. Kotle na dřevo tak zůstávají perspektivním řešením jak pro domácnosti, tak pro malé komerční objekty.
Modernizace tradičních kotlů zahrnuje integraci automatizačních prvků, jako jsou řídicí jednotky nebo odtahové ventilátory. Tyto technologie zlepšují účinnost spalování a usnadňují obsluhu zařízení. Ekodesignové normy kladou důraz na minimalizaci emisních hodnot u nových zařízení. Díky těmto vlastnostem je zaručeno šetrné spalování s ohledem na ochranu ovzduší.
Řada OPOP NATURO od českého výrobce OPOP představuje moderní zplynovací kotle na dřevo s ručním přikládáním, které jsou navrženy pro maximální účinnost, dlouhou životnost a absolutní provozní spolehlivost bez závislosti na elektrické energii. OPOP NATURO je ideální volbou pro zákazníky, kteří hledají náhradu za staré litinové nebo prohořívací kotle, chtějí výrazně snížit spotřebu paliva a zároveň preferují jednoduchý mechanický systém bez elektroniky, ventilátorů a řídicích jednotek.
Čtěte také: Přehled emisních norem
Základem řady OPOP NATURO je zplynovací princip spalování dřeva, který umožňuje oddělené hoření dřevoplynu a samotného paliva. Optimalizovaný výměník tepla bez turbulátorů zajišťuje plynulý průchod spalin, nízké nároky na komínový tah (min. 16 Pa) a snadné čištění. Jedním z hlavních důvodů, proč je OPOP NATURO tak vyhledávaný, je fakt, že se jedná o kotel na dřevo bez elektřiny. Veškerá regulace probíhá mechanicky pomocí regulátoru tahu, primární a sekundární klapky vzduchu.
Kotle OPOP NATURO disponují nadstandardně velkou přikládací šachtou o objemu 63,5 až 83 litrů, v závislosti na výkonové variantě (16, 21 a 26 kW). Na rozdíl od mnoha moderních kotlů umožňuje OPOP NATURO provoz i bez akumulační nádrže. OPOP NATURO patří mezi nejlepší zplynovací kotle na dřevo bez elektřiny na trhu. Kombinuje vysokou účinnost, ekologický provoz, mechanickou jednoduchost a robustní konstrukci.
Czechtherm SILVA je jedním z nejnovějších modelů určených ke spalování kusového dřeva i uhlí. Tento kompaktní kotel nabízí výkon 12-24 kW a splňuje podmínky 5. emisní třídy dle ČSN EN 303-5 i směrnici o Ekodesignu. Hlavní výhodou je možnost provozu bez akumulační nádrže při jmenovitém výkonu či snadná obsluha díky velké přikládací komoře a jednoduchému čištění výměníku.
Předností tohoto produktu je také ekologické spalování bez nutnosti elektrického napájení, což jej činí ideálním řešením pro venkovské oblasti s omezeným přístupem k elektrické síti.
Dalšími vysoce hodnocenými produkty jsou například HORAL COMBI (16 nebo 22 kW), který kombinuje odhořívací způsob spalování se zplynováním, nebo robustní litinové modely řady LUFI BIO s prodlouženou životností a až 64 měsíců záruky.
Produkty Czechtherm jsou navrženy tak, aby odpovídaly potřebám českého trhu - nabízejí vysokou kvalitu zpracování za dostupnou cenu s možnostmi záručního i pozáručního servisu.
Kotle na ruční přikládání nadále představují atraktivní volbu pro zákazníky preferující nezávislost na dodavatelských systémech (například elektřina či plyn). Jejich hlavním benefitem je nižší pořizovací cena oproti plně automatickým řešením i možnost flexibilního použití různých druhů paliv (dřevo či uhlí). Navíc modernizované modely poskytují snadnou údržbu spolu s ekologicky šetrným provozem.
Budoucnost této technologie se bude ubírat směrem k větší automatizaci procesů a ještě nižším emisím díky technologickým inovacím.
Při výběru vhodného typu vytápění se často setkáte s technickými parametry a pojmy. Někdy znějí podobně a mohlo by se zdát, že se jedná o totéž, ale nemusí tomu tak být. Někdo používá pojem „kotel“ a myslí tím kamna nebo krb s teplovodním výměníkem. V čem je tedy rozdíl?
U interiérových topidel, tedy u krbových a peletových kamen, se základní technické požadavky a metody zkoušení řídí dle norem EN 13240 (krbová kamna), EN 13229 (krbové vložky), EN 14785 (kamna na dřevěné pelety). Emisní třídy, přesněji řečeno třídy kotlů jsou aktuálně platným hodnocením kotlů na tuhá paliva dle normy ČSN EN 303-5:2012. Ta dělí kotle do tříd 1 až 5 podle jejich účinnosti a emisí.
Důležité datum pro provozovatele kotlů je září 2024, protože poté nebude povoleno provozovat kotle 1. a 2. třídy. Zákaz provozu topidel nižších emisních tříd, postihuje jen kotle, a netýká se kamen a krbových vložek, ani těch s teplovodním výměníkem.
„Směrnice Evropské komise o Ecodesignu, platná od 1.1.2022, definuje technické požadavky na širokou škálu energetických spotřebičů včetně lokálních topidel na tuhá paliva, kdy stanovuje minimální sezonní účinnost a emisní limity. V České republice, ale platí již od 1.1.2020 novela Zákona o ochraně ovzduší, která pro lokální topidla v podstatě přejímá limity Ecodesignu.“, říká Ing. David Tröschel, technický ředitel v HAAS+SOHN Rukov.
tags: #kotel #na #drevo #emise #5 #požadavky