Legislativa týkající se kotlů na pelety a spalování odpadu v České republice

V České republice je problematika kotlů na pelety a spalování odpadu upravena řadou právních předpisů. Ministerstvo životního prostředí stanovuje vyhlášky a zákony, které se týkají ochrany ovzduší a přípustné úrovně znečišťování.

Změny ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.

Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, byla několikrát novelizována. Tyto novely zahrnují změny v definicích, požadavcích na měření emisí a podmínkách provozu stacionárních zdrojů.

Například, novela vyhlášky upřesňuje, že u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se do výsledků jednorázového měření emisí nezapočítávají hodnoty získané v době plánovaného uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho plánovaném odstavování z provozu prováděném podle § 3 odst. 3 písm. e).

Dále, vyhláška stanovuje, že stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru jsou uvedeny v příloze č. 11.

Kontinuální měření emisí

Zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, které je stanovené krajským úřadem v povolení provozu podle § 12 odst. 4 zákona, se provádí pro znečišťující látku, která má stanoven specifický emisní limit, pro nezbytné vztažné a stavové veličiny a informaci o provozním stavu zdroje v rozsahu podle bodu 6 části B přílohy č. 5.

Čtěte také: Ekologie kotlů Viadrus a Czechtherm

Kotlíkové dotace

Společný program na podporu výměny kotlů, tzv. Kotlíková dotace, se rozšiřuje do různých krajů ČR. Cílem Kotlíkových dotací je snížení znečištění ovzduší z malých spalovacích zdrojů na tuhá paliva. Týká se tzv. lokálních topenišť do tepelného výkonu 50 kW.

Kotlíkové dotace jsou nově financovány z Operačního programu Životní prostředí s alokací 9 miliard korun pro všechny Kraje ČR. První výzvy lze očekávat na přelomu roku 2015/2016. Administraci Kotlíkových dotací zajišťuje centrálně Státní fond životního prostředí (SFŽP) a konkrétní přihlášený kraj, kde Kotlíková dotace ve vyhlášené výzvě probíhá.

O Kotlíkovou dotaci si může zažádat pouze fyzická osoba, která je zároveň vlastníkem, resp. spoluvlastníkem nemovitosti, která je určena k bydlení. Pro podnikatele a firmy není Kotlíková dotace určena. Do uznatelných nákladů patří nákup a instalace nového kotle, případně akumulační nádoby.

Kotel pak musí splňovat předepsané maximální hodnoty emisí a minimální účinnost. Tyto parametry udává Metodický pokyn MŽP k definici nízkoemisního spalovacího zdroje a dále musí kotel na tuhá paliva splňovat minimálně 3. emisní třídu (nebo vyšší) dle ČSN EN 303-5.

Podmínky pro získání dotace

• Žádost musí být podána osobně na příslušném podacím místě.
• K žádosti se přikládá čestné prohlášení o vlastnictví rodinného domu nebo bytové jednotky a také o tom, že bude instalován pouze takový kotel, který je uveden v SVT.
• Fotodokumentace stávajícího kotle, který bude vyměněn.
• Určení typu kotle včetně emisní třídy dle ČSN EN 303-5.

Emisní třídy kotlů

Krajské Kotlíkové dotace primárně podporují moderní nízkoemisní spalovací zdroje na tuhá paliva. Kotle, které produkují nejméně škodlivých emisí, jsou dotačně zvýhodněny před technologiemi s horšími parametry. Problematiku lze laicky popsat na tzv. emisních třídách, které stanovuje ČSN 303-5. Každý kotel na tuhá paliva uváděný na trh musí být zařazen do příslušné emisní třídy.

Čtěte také: Přehled emisních norem

Emisních tříd zná legislativa 5, přičemž 1. emisní třída vykazuje nejhorší parametry, 5. emisní třída naopak technologický vrchol, tedy parametry nejlepší. V případě 3. emisní třídy je nabídka na trhu poměrně široká, domácí i zahraniční výrobci nabízejí řadu modelů pro spalování uhlí, pelet i kombinace (pelety i uhlí).

Automatické kotle, které vykazují lepší parametry a spadají do 4. emisní třídy, jsou v současné době kotle na dřevěné pelety a několik modelů kotlů na uhlí. Automatické kotle s nejlepšími parametry spadající do 5. emisní třídy tvoří pouze kotle na pelety.

Zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy

Zákaz využívání kotlů první a druhé emisní třídy začne platit od 1. září 2024. Mnoho občanů již využilo podporu z kotlíkových dotací i z programu Nová zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí nabádá všechny, kteří nevyhovující kotle ještě nevyměnili, aby tak učinili a využili do konce srpna jedinečné příležitosti čerpat aktuální výši dotací.

Od 1. září sice bude podpora pokračovat, ale bude výrazně nižší. Pokud si navíc domácnosti stihnou o dotaci požádat do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit, budou k tomu úředníci při kontrolách přihlížet.

Podle dat ČHMÚ pochází z lokálního vytápění domácností více než 75 % všech emisí jemných prachových částic a více než 95 % emisí benzo[a]pyrenu produkovaných v ČR.

Čtěte také: Parametry kotlů na dřevo

Specifické emisní limity

Specifické emisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory jsou vztaženy k celkovému jmenovitém tepelném příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně.

Specifické emisní limity pro plynové turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno 70 % instalovaného tepelného příkonu.

Následující tabulka shrnuje specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje:

¹⁾ Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27.

³⁾ Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx.

⁷⁾ Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27.

Zakázaná paliva

Mezi problematická a zakázaná paliva pro běžné domácí spotřebiče patří:

1. Lubrikační olej, motorový olej a hydraulický olej včetně olejů odpadních
2. Směsný komunální odpad, směsný průmyslový odpad a vysušený kal
3. Ropný koks (petrolejový koks)
4. Plasty, PVC, PET lahve atd.
5. Recyklované oleje
6. Recyklované produkty: chemicky ošetřené dřevo a dřevo z demolic, rostlinné materiály kontaminované ošetřujícími látkami včetně insekticidů, olejů, lepidel a jiných chemikálií
7. Pneumatiky: celé i drcené

Kontroly a sankce

Podle zákona o ochraně ovzduší spadají přestupky fyzických osob pod obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten má také povinnost dohlížet nad dodržováním povinností provozovatelů kotlů v domácnostech, například pravidelnou kontrolou technického stavu a provozu kotle, která se musí provádět každé tři roky.

Za porušení tohoto ustanovení může být udělena pokuta až 10 000 000,- Kč. Pokud občan nepředloží revizi kotle, hrozí mu pokuta až 20 000 korun. Pokud se při revizi prokáže, že kotel nesplňuje parametry alespoň 3. třídy, hrozí pokuta 50 000 korun.

Správné vytápění

Dodržením zásad správného vytápění je možné dosáhnout výrazného snížení emisí znečišťujících látek z lokálních topenišť. Mezi tyto zásady patří:

1. Používat pouze palivo určené výrobcem zdroje.
2. Zajistit, aby výkon zdroje odpovídal tepelné potřebě vytápěného domu.
3. Dodržovat předepsanou údržbu a čištění zdroje.
4. Omezit používání pevných paliv při zhoršené kvalitě ovzduší.

Spalování dřeva a dřevní piliny, které jsou kontaminovány lepidly a různými prostředky povrchové ochrany, v domovních kotelnách škodí životnímu prostředí a ohrožuje také zdraví provozovatele zdroje tepla.

tags: #kotel #pelety #paleni #odpadu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická likvidace elektroodpadu
• Ecoegg vs. mýdlové ořechy
• Obnova Vodního Cyklu
• Využití OZE v ČR
• Ochrana klimatu: Globální perspektiva