Vznik šumavských ledovcových jezer

Šumava, často nazývaná „Zelené srdce Evropy“, je jedním z nejstarších pohoří ve střední Evropě. Její vznik sahá až do prvohor, kdy byla součástí obrovského horského pásma hercynského vrásnění. Během staletí prošla tato oblast mnoha změnami, od divoké přírody přes osídlení lidmi až po dnešní status chráněného území. Krajina byla původně pokryta hustými pralesy, které poskytovaly domov mnoha druhům rostlin a živočichů. V těchto pralesích žila původní fauna, včetně vlků, medvědů a rysů.

Ve čtvrtohorách, během doby ledové, byly části Šumavy pokryty ledovci. Ty vytvořily některé z nejikoničtějších přírodních útvarů regionu, jako jsou ledovcová jezera - Plešné, Černé a Čertovo jezero. Všechna šumavská jezera mají ledovcový původ. V době ledové vzniklo na Šumavě několik menších ledovců. Po jejich ústupu (přibližně před 12 tisíci lety) zde zůstaly zahloubené pánve, tzv. kary, které jsou dnes zaplněny vodou.

Ledovcová jezera vznikala s koncem poslední doby ledové, tedy asi před devíti tisíci lety. Při tání sestupovaly ledovce po svahu hor a sunuly před sebou větší i drobnější kameny. Nahrnutá masa vytvořila v údolí hory hráz, nazývá se morénový val. Po roztátí ledové masy morénové valy zadržely vodu. V současné době už voda v jezerech nepochází pouze z ledovce, ale je doplňována přítoky i spodními prameny.

Charakteristika šumavských ledovcových jezer

Na Šumavě se nachází celkem 8 ledovcových jezer, tři z nich leží na Bavorské straně. Blíže se seznámíme s českými jezery. Jedná se o:

• Černé jezero
• Čertovo jezero
• Prášilské jezero
• Jezero Laka
• Plešné jezero

Šumavská jezera jsou jediná jezera ledovcového původu na území České republiky. Příkré skalní stěny u Černého a Čertova jezera jsou jediným místem na Šumavě, kde každoročně vznikají sněhové laviny. Mezi oběma jezery probíhá hlavní evropské rozvodí. Koupání v jezerech je přísně zakázáno, pohyb v rezervaci pouze po turisticky značených cestách.

Čtěte také: Změny v Odpadovém Hospodářství Šumavská 33

Černé jezero

Černé jezero (někdy též České, Bystřické nebo Dešenické) je největší (18,4 ha), nejhlubší (40,6 m) a nejníže položené (1008 m n. m.) jezero na české straně Šumavy. Tmavé zbarvení hladiny jezera je způsobeno odrazem okolních hustých lesů a cca 9 metrovou vrstvou kalu, který je tvořen pylem z okolních jehličnanů, ukládajícím se zde několik tisíciletí. Nad Černým jezerem se vypíná 320 metrů vysoká Jezerní stěna. Černé jezero nemá žádný viditelný přítok. Napájí ho četné podzemní prameny, vyvěrající při úpatí Jezerní hory. Voda z jezera odtéká Černým potokem do Úhlavy, která pak ústí do Berounky.

Čertovo jezero

Čertovo jezero je se svoji rozlohou 10,3 ha druhé největší ledovcové jezero v České republice. Leží v nadmořské výšce 1028 m, hluboké je místy až 37 metrů. Nad západním a severozápadním břehem jezera ční 313 m vysoká stěna Jezerní hory. Čertovo jezero je napájeno dvěma malými potůčky. Vody Čertova jezera odvádí Jezerní potok do Železného potoka.

Prášilské jezero

Nachází se na úbočí Polední hory, přibližně 5 km od Prášil. Odborná literatura udává hloubku 15 m. Pod jezerem se nachází tzv. Stará jímka - bažina, pozůstatky starého jezera, které zarostlo. Jezero má rozlohu 3,7 ha. Vody z jezera směřují do řeky Křemelné, postupně do Otavy, Vltavy a ta se vlévá do povodí Labe.

Jezero Laka

Najdete ho na úpatí hory Plesná, přibližně 11 km od Železné Rudy. Je nejmenší z jezer na Šumavě, zaujímá plochu 2,78 ha. Je napájeno potůčky a díky rostoucí vegetaci plují na hladině ostrůvky tvořené převážně rašelinou.

Plešné jezero

Jezero zaujímá polohu pod horou Plechý, rozloha se uvádí 7,6 ha, průměrná hloubka 8,1 m. Obehnáno je kamenitým břehem. Dříve jezero sloužilo jako retenční nádrž pro Schwarzenberský plavební kanál.

Čtěte také: Šumava: Inspirace pro Policii Modrava

Šumavská jezera na Bavorské straně

Celkem je jich na Šumavě osm, z toho pět na straně české (Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka) a tři na bavorské straně (Roklanské, Malé a Velké Javorské jezero).

Roklanské jezero (Rachelsee)

S rozlohou přibližně čtyři hektary patří k těm menším. Kyselá voda v jezeře neobsahuje žádnou vegetaci. Příčinami okyselení je obecně přirozený vliv vegetace, jehličnaté porosty v jeho okolí mají charakter pralesa, ale okyselování značně urychlila činnost člověka, protože v 19. století se v blízkosti jezera těžily rudy obsahující síru.

Malé Javorské jezero (Kleiner Arbersee)

Přírodní rezervace chrání kromě samotného jezera okolní letité smrkové, jedlové a bukové lesy s řadou chráněných rostlin. Hladina jezera je 918 metrů nad mořem a pohybují se na ní tři plující ostrovy. Další zajímavostí je proměnlivost jeho vodní plochy, která se na rozdíl od ostatních jezer vlivem polohy jezera značně změnila.

Velké Javorské jezero (Grosser Arbersee)

Jezero leží na jihovýchodním svahu Velkého Javoru, v nadmořské výšce 934 metrů. Jezero zabírá plochu téměř osm hektarů a je hluboké 16 metrů. Rozpíná se podél velkého skalního útesu, který má až 400 metrů vysokou ledovcovou stěnu. Navíc na útesu lze najít starou přírodní rezervaci na rozloze 157 hektarů.

Život v okolí jezer

V národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero žije dnes již velmi vzácný pták tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Pravidelně zde hnízdí datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kos horský (Turdus torquatus) a krkavec velký (Corvus corax). V jezerních karech se v ostrůvkovitých porostech objevuje borovice kleč (Pinus mugo), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a vrba velkolistá (Salix appendiculata). V území je hojná kapradina papratka horská (Athyrium distentifolium), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a udatna lesní (Aruncus vulgaris). Vzácněji zde roste hořec šumavský (Gentiana pannonica), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) a oměj šalamounek (Aconitum callibotryon).

Čtěte také: Šumavská příroda

Tabulka: Základní údaje o ledovcových jezerech na Šumavě

Šumavská jezera patří mezi přírodní památky, které si nesmíte nechat ujít. Pokud chcete na vlastní oči vidět dílo, které příroda vytvořila za dávných časů, nebudete zklamaní. Udělejte si výlet k těmto šumavským unikátům, které jinde v republice nenajdete.

Historie Šumavy je příběhem neustálého vývoje, který ovlivňovali přírodní procesy i lidská činnost. Z divoké a neprostupné krajiny se stala oblast s bohatou kulturní historií a přírodními poklady, které dnes lákají návštěvníky z celého světa.

tags: #šumavská #ledovcová #jezera #vznik

Oblíbené příspěvky:

• Zábavné hledání rozdílů pro děti
• Učebnice ekologie
• Aktuální události v Mladé Boleslavi
• Přírodní krásy Severní Evropy
• Obnovitelná energie z přílivu a odlivu