Trojská kotlina: Příroda, Význam a Historie

Trojská kotlina je široce rozevřené údolí Vltavy ve severní části Prahy, táhnoucí se zhruba od Bílé skály pod Bulovkou po skály v Podhoří.

Geologická charakteristika

Svahy a skalní srázy, které lemují Trojskou kotlinu na severu, budují na západě břidlice a droby kralupsko-zbraslavské skupiny proterozoika, které vystupují i na levém břehu na Babě a Podbabských skalách. Při severním okraji chovají menší vložky buližníků, které tvoří kamýky Vysoké skály a Vavroušky. Při okrajích Stromovky u stanice Bubeneč, jakož i ve východním úseku severních svahů vystupují břidlice a pískovce spodních souvrství ordoviku. Zahrnují i vložky odolných skaleckých a řevnických křemenců, které se kdysi těžily na Jabloňce a na Bílé skále pod Bulovkou. Při severním okraji se zachovaly i zbytky sedimentů křídy odkryté při Vysoké skále, na Okrouhlíku aj., dále pokryvy plicenních štěrkopísků. Nižší stupně pokrývají kvartérní štěrkopísky z různých období, v západní části překryté mocnými sprašovými sériemi. Velký rozsah mají i uloženiny nivní.

Půdy a vegetace

Půdy vykazují pestrý vývoj - od černozemí na spraších, přes různé variety hnědých půd a rankerů na horninách skalního podkladu, po půdy nivní a výplně starých ramen v oblasti vltavské nivy. Z původní vegetace se zachovaly především floristicky bohaté skalní stepi na těžce přístupných skalách v Podhoří, na Babě a Podbabských skalách, méně na Jabloňce.

V poměrně nedávné minulosti byla Trojská kotlina z velké části odlesněna, na svazích se rozkládaly vinohrady, ovocné sady i pastviny na nejméně úrodných místech. Zvláštní úlohu hrály zahrady při jednotlivých usedlostech, zámecký park při Trojském zámku a především známý park Stromovka, původně Královská obora. Vltavu místy lemovaly útržky někdejších luhů.

V současné době jsou sady a vinohrady na stráních většinou opuštěné a zarostlé nízkým lesem nebo křovinami, na četných místech pak uměle zalesněné, v minulosti často nevhodnými dřevinami, např. akátem. Zmínku zasluhuje i vodní vegetace zachovaná v Malé říčce.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Fauna

Trojská kotlina je dnes významným refugiem drobnější fauny v rámci pražské zástavby, která toto území dnes již obklopuje ze všech stran. Je zde množství míst vhodných pro hnízdění ptáků včetně starých stromů a hustých křovišť, žije zde i srnec a drobné šelmy. Na svazích obrácených k jihu nacházíme vzácné druhy xerotermního hmyzu, na skalách Podhoří a Podbabských skal i měkkýšů. V posledních letech se na břehy Vltavy do druhotných luhů vracejí některé lužní prvky, z měkkýšů třeba vlahovka Urticiola umbrosus.

V trojské kotlině se nezachovaly lesy v původním slova smyslu. Donedávna to byly rozvolněné poříční porosty, zejména topolové. Teprve po II.

Historie

Podobně jako celá severozápadní část Prahy spadá Trojská kotlina do starosídelní oblasti, kde sídlili a hospodařili lidé od samých počátků zemědělství v mladší době kamenné. Pozůstatky jejich hmotné kultury nacházíme na různých místech, zvláštní zmínku zasluhuje hradiště Farka nad Podhořím. Později se zde rozvíjelo příměstské osídlení v podobě četných samot, jejichž názvy se dodnes zachovaly. Tehdy zde kvetlo především sadařství a vinohradnictví. Zmínku zde zaslouží nápadná budova někdejšího vinného lisu Sklenářka, často považovaná za "katovnu".

V současné době zde vznikla především vilová a rodinná zástavba. Panelová sídliště naštěstí leží až za horní hranou kotliny. Průmysl zde byl zastoupen jen menšími podniky, které dnes již nejsou v provozu. Kotlinou vede hlavní železnice směrem do Děčína a dále do Německa, Vltava byla upravena plavebním kanálem, který změnil obrys Císařského (Trojského) ostrova a odřízl někdejší zákrut Vltavy - Malou říčku. Niva ve východní části je dnes upravena různými navážkami a jinými zásahy, takže ztratila přirozený charakter.

Současnost a význam

Trojská kotlina představuje v současné době harmonickou krajinu s vysokým podílem zeleně, kde se přírodní plochy střídají s parky a příměstskými lesy, které tvoří rámec zoologické a botanické zahradě. Významným krajinným prvkem je zde tok Vltavy lemovaný druhotnými luhy. K nejcennějším celkům Trojské kotliny patří zoologická zahrada, vlevo nahoře pak areál nové botanické zahrady.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Velká Skála

Přírodní památku s názvem Velká Skála vyhlásil někdejší Národní výbor hl. m. Prahy r. 1968. Důvodem ochrany je buližníkový skalní suk jako význačný geologický a krajinný objekt. Velká skála je geologicky nejzajímavější a současně nadmořskou výškou 314 m n. m. nejvýše položené místo na území Troje. Tvoří ji výrazný skalní hřeben, bohužel nyní značně ukrytý mezi stromy. Je tvořen buližníky vystupujícími ze sprašových sedimentů. Celý masiv pochází ze starohor, tedy z doby před 600 miliony lety. Tehdy se na dně tehdejšího moře vytvořil základ křemité hmoty, z níž vznikly velmi tvrdé buližníky. Prahorní moře sice ustoupilo, ale nynější trojská kotlina byla v prvohorách znovu zalita mořem, z něhož Velká skála vyčnívala jako ostrov. I prvohorní moře ustoupilo, ale oblast byla znovu zatopena mořem ve druhohorách a pokryta vrstvou usazenin.

Vegetační kryt Velké skály je velmi chudý a z velké části tvořený nepůvodními společenstvy. Povrch svahů dnes pokrývá druhotně vysázený modřín, akát a borovice černá. Původní společenstva se nacházejí jen ve vrcholových partiích masivu. Jsou to převážně porosty s dominantním vřesem. Porost svahů značně zakrývá dominantní polohu Velké skály a také znemožňuje dalekou vyhlídku z jejího vrcholu.

Laviny ve Velké kotlině

Laviny do přírody patří, národní přírodní rezervaci Praděd udržují rozmanitější. Vytvářejí totiž mozaiku stanovišť, která je domovem mnoha druhů rostlin a živočichů. Během března sjely ve Velké kotlině už tři. Pravděpodobně nejsou poslední. Sice nebyly tak velké jako lavina v roce 2019, přírodě ale prospívají stejně. Letos šlo o takzvané základové laviny - částí svahu samovolně po povrchu sjede celá vrstva sněhu. Ve Velké kotlině se základové laviny objevují pravidelně, většinou ale až koncem března nebo v dubnu.

I když laviny působí zdánlivě destruktivně, pro přírodu Velké kotliny jsou přínosem. Udržují tu totiž přirozené cenné bezlesí.

Kvůli obnově přirozené dynamiky lavin AOPK ČR v roce 2021 vyřezala pás borovice kleče nad Velkou kotlinou. Ta tu byla v minulosti vysazena proto, aby se pádu lavin zabránilo. Kvůli zdejší jedinečné přírodě je však do těchto míst dlouhodobě zakázán vstup a laviny by tedy neměly nikoho ohrozit.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Laviny s sebou strhávají také velké množství hlíny a humusu. Na lavinových drahách tak vznikají narušená místa, která jsou důležitá pro růst mnoha konkurenčně slabších druhů rostlin. Humus se pak ukládá na dně Velké kotliny a hnojí tak na živiny náročné vysokobylinné a kapradinové nivy.

Svým pohybem ho mohou způsobit skialpinisti nebo snowboardisti.Do těchto míst národní přírodní rezervace je mimo vyznačené turistické trasy navíc vstup zakázán a pokuty za porušení jsou vysoké.

tags: #kotlina #priroda #vyznam #slova

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace jarní přírodou
• Domácí mycí prostředky
• Charakteristika středoasijské přírody
• Slimáci na zahradě
• Recenze služeb a řemeslníků