Palmový olej a jeho ekologické dopady

Odvrácená strana palmového oleje se k nám začala natáčet už nějaký ten rok zpátky. Dnes tak z něj mají hořkou pachuť v ústech i ti, kteří se jinak o ekologii či lidská práva moc nezajímají. S palmáčem si pojíme smutný obrázek orangutana, který kvůli odlesňování přichází o svůj domov. Už trochu automaticky vnímáme, že bychom si ho měli držet od těla. Pojďme si tedy o palmovém oleji udělat vlastní obrázek, co říkáte?

Na následujících řádcích si osaháme jeho obdivuhodné kvality. Nahlédneme důvody jeho odpůrců i argumenty zapřísáhlých fanoušků. A dáme vám i tahák, se kterým ho kolem sebe snáze odhalíte. Měl by palmáč zmizet z povrchu zemského?

Posedlost palmovým olejem

Palmy olejné, vzrostlé stromy s bujnými trsy červeného ovoce, byly populární už ve starověku. Její plody tvoří z poloviny právě olej, který lidé dlouhá tisíciletí používali na vaření. Slupky semen spalovali, aby získali zdroj tepla a z listů splétali košíky i krytinu na střechy. Hitem se však palma stala až v posledních několika desetiletích. Moderní člověk s podnikavým duchem totiž kápnul na multifunkční využití jejího oleje. Zalíbila se mu i obláčkově krémová struktura a zjistil, že z obdivuhodné výnosnosti stromů se dají ždímat tuze pěkné peníze. Tak vznikla novodobá posedlost palmou olejnou.

Tak se palmový olej stal Michaelem Jordanem mezi rostlinnými tuky. Stejně jako legendární basketbalista, i palmáč je “u míče” daleko nejčastěji z celého týmu. Pokrývá hned třetinu celosvětové spotřeby rostlinných olejů a vsadíme boty, že i vy jste ho dnes použili. Možná ho obsahoval šampon, který jste si ráno pěnili ve vlasech. Zubní pasta na vašem kartáčku, make-up, který zakryl rozespalou tvář. V burákovém másle jste si ho rozmázli na chleba a ve smetánce jste si ho přikápli i do své kávy. Šance, že ho máte ve svém životě, je zkrátka vysoká. Zavadíte o něj v každém druhém baleném výrobku.

V sušenkách, zmrzlinách, čokoládách, trvanlivém pečivu, pizze, v příkrmech pro prcky, nebo ve žrádle pro domácí mazlíčky. Smaží na něm fastfoody po celém světě a plné jsou ho i české hřbitovy. Vyrábí se z něj totiž také svíčky. Ukrytý je v drogerii a kosmetice. Z tělových krémů, rtěnek i mýdel si ho den co den vtíráme do kůže. A pohání i naše auta. V roce 2018 se 53 % z celkové spotřeby dovezeného palmového oleje v EU využilo na pohon aut. Evropský parlament však na palmáč v pohonných hmotách uvalil od letošního roku stopku.

Čtěte také: Palmový olej a devastace pralesů

10 tučných hříchů

U Jordana to byla síla, mrštnost, odhodlání a skvělá schopnost vést svůj tým. Jenže co se stane, když se spoléháme jen na jednoho hráče? Jako když se všichni nahrnou na jednu stranu bárky, rovnováha je tatam a jeden za druhým zahučíme ve vodě. Nejinak je tomu i s posedlostí palmovým olejem. Následující statistiky mluví za vše.

1. Každou hodinu je kvůli palmovým plantážím v jihovýchodní Asii vykácený deštný prales o rozloze 300 fotbalových hřišť. OSN přitom odhaduje, že 98 % primárního deštného pralesa v nížinách Indonésie do roku 2022 zcela zmizí. Mezi roky 2001 a 2017 přišla Indonesie o 24 milionů hektarů lesního porostu.
2. Povolení k vysazení nové plantáže jde mnohem snáze získat na “holé” půdě. Požáry lesů a rašelinišť se tak stávají rutinou. Ačkoli pachatelé většinou nebývají dopadeni, žháři jsou pravděpodobně palmoolejné společnosti. Vrstva organické hmoty přitom na území rašelinišť (největších zásobáren uhlíku na planetě) dosahuje někdy i deseti metrů. Požáry jsou tak téměř neuhasitelné a uhlík mohou uvolňovat do atmosféry měsíce i roky.
3. Palma olejná z půdy kromě vody, které denně spotřebuje několik desítek litrů, vysaje všechny živiny. Během 20 až 60 let tak za sebou zanechá naprosto sterilní “poušť”, na které nic užitečného nevyroste.
4. Prvním krůčkem správným směrem je zákaz vydávání nových povolení pro palmové plantáže. To vydal v roce 2018 indonéský prezident Joko Widodo. Plantážní podnikání patří mezi největší konfliktní sektory v Indonésii a pravděpodobně i v Malajsii. Nové plantáže vznikají na pozemcích, které patří místním obyvatelům. Zákony je přitom nechrání a životy domorodých obyvatel tak palmoolejný byznys převrací naruby.
5. Samotná OSN přirovnává pracovní podmínky na palmoolejných plantážích k modernímu otroctví. Sběrači pracují 6 dní v týdnu za minimální mzdu, obklopeni pesticidy a herbicidy, bez dostatečných ochranných pomůcek. Na sociálním žebříčku se dotýkají samotného dna. Plody palem sbírá také mnoho žen. Ty jsou často pod pohrůžkou ztráty práce sexuálně zneužívány. Vykořisťování a napadání žen na palmových plantážích je v současnosti vyšetřováno.
6. Obyvatelé žijící v oblastech produkce palmového oleje ztrácí půdu, na které pěstovali plodiny. Někteří dostanou práci na plantážích, jiní přijdou o zdroj obživy kompletně.
7. Agresivní pesticidy navíc místním způsobují řadu zdravotních potíží. Chemické látky se kromě toho z půdy dostávají také do vody a znemožňují jim i další způsob obživy - rybolov.
8. Největšími světovými producenty palmového oleje jsou Indonesie a Malajsie.
9. Plíce naší planety mizí a nahrazují je nekonečné lány palem olejných. Ty mají méně biomasy než lesy a z ovzduší tak zadrží několikanásobně méně oxidu uhličitého. Při likvidaci “vysloužilé” palmy se pak oxid uhličitý vrací zpět do atmosféry.
10. Kvůli rozšiřování plantáží přišlo o svůj domov obrovské množství živočichů.

Druhá strana mince

Pokud vás dopady současného palmoolejného šílenství úplně neomráčily, podívejte se s námi i na druhý břeh olejové řeky. Jako e-shop se nezřídka setkáváme s nabídkami od firem či značek, které od palmového oleje nechtějí upustit. Kterými argumenty se přitom ohání?

• “Žádná jiná plodina nemá takovou výnosnost.” Stejné množství kokosového nebo sójového oleje by zabralo 4krát až 10krát více území.
• “Nepotřebuje tolik pesticidů a hnojiv jako alternativní plodiny.” Informace o nutnosti a hojnosti chemického zásahu při pěstování palem olejných se různí. Zdá se však, že ve srovnání se slunečnicovým či řepkovým olejem je potřeba skutečně nižší.
• “Má skvělé zdravotní benefity.” Palmáč se stal nejkonzumovanějším rostlinným olejem na světě. V mnoha výrobcích nahrazuje ztužené rostlinné tuky, které obsahují zdraví škodlivé transmastné kyseliny. Ačkoli tělu neškodí jako zmiňované tuky, neznamená to, že jde o zdraví prospěšnou potravinu.
• “Pokud má certifikát udržitelnosti zdroje, není se čeho bát.” Bohužel, udržitelnost produkce v současnosti stoprocentně negarantuje žádná certifikace. Největší spolehnutí je zřejmě na BIO certifikaci, RSPO má své mouchy. Sdružení čelí kritice za nedostatečné kontroly a předpojatost. Výrobce tak získá jistotu pouze pokud odebírá palmový olej od drobných pěstitelů.
• “V kosmetice a potravinářství je ho jen zlomek.” To je v globálním měřítku pravda. Pro potravinářské a kosmetické účely se používá jen 10 % z jeho celkové produkce.
• “Drancování deštného pralesa má jiné primární příčiny.” Přes polovinu světového úbytku lesních porostů mají na svědomí zemědělství, pastviny pro dobytek (masný průmysl), dolování a těžba (nerostné bohatství). Ano. Stromy padají k zemi také kvůli hamburgerům a luxusnímu nábytku z ebenového dřeva.
• “Jsme na něm ekonomicky závislí.” Jde o důležitou plodinu pro hrubý domácí produkt mnoha ekonomik světa.

Certifikovaný palmový olej

Bohužel, udržitelnost produkce palmového oleje se dá zcela garantovat jen těžko. Asi nejznámější certifikaci uděluje RSPO, dobrovolné sdružení lidí a firem svázaných s palmovým průmyslem, v čele s výkonným ředitelem skupiny Unilever, která je jedním z největších odběratelů palmového oleje. Ačkoli RSPO nastoluje principy udržitelné produkce palmového oleje, je kritizována za nedostatečné kontroly jejich dodržování v praxi. Odlesňování nebrání (na což poukazuje i studie z roku 2020), zakazuje ho pouze na ”vysoce hodnotných územích” a vydávání certifikací zpochybňuje korporátní lobby. Přesto RSPO zcela nezavrhujeme. Organizace, pod tlakem kritiky a žádostí o větší důslednost a transparentnost, usiluje o zlepšení. Za lepší alternativu však považujeme BIO certifikaci, potvrzující původ suroviny z ekologického zemědělství.

Problém není palmový olej

Evropský parlament se k palmovému oleji postavil jasně. Odborníci ale zákaz používání palmáče k výrobě biopaliv v EU také zpochybňují. Někteří argumentují, že odlesňování v Indonesii a Malajsii bude pokračovat dál. Cena palmového oleje podle nich kvůli nezájmu EU klesne a propast mezi cenami jeho alternativ se tím ještě prohloubí. Jednostranný pohled a absolutní bojkot této plodiny na všech frontách nám tedy podle všeho nepomůže. Problém se jen přenese jinam. Varovné praporky ostatně plápolají i nad sójou.

Katastrofu nezpůsobuje palmový olej sám o sobě. Tvoříme ji opět my sami. Tím kde, jak a kolik palmy olejné pěstujeme. Palmový olej se dá produkovat i udržitelně. Dělají to tak drobní farmáři, kteří palmy vysazují na stávající zemědělské půdě (nikoliv na půdě získané vykácením pralesa či vypálením rašeliniště). Takové pěstování, šetrnější k životnímu prostředí i k lidem, probíhá ale pouze v malém měřítku.

Čtěte také: Životní prostředí a palmový olej

Oříšek

Výzkumníci po celém světě ale dumají, jak získat olej stejných kvalit i bez palmy olejné. Tak se zrodila například listnatá rostlina podobná tabáku nebo čiroku obohacená o geny s vysokou produkcí oleje. Motorový olej by se pak mohl získávat také ze speciálního druhu řas. Co se týče biopaliv, testují a pomalu se zavádí další alternativy, zejména biopaliva druhé generace, která využívají nepotravinářské suroviny. Příkladem je třeba biometan ze zpracování čistírenských kalů v Brně. Kosmetický průmysl pak experimentuje se směsí exotických olejů. Alternativy jsou tedy na dosah.

Pomoci můžete i vy

• Vyhýbejte se palmovému oleji v potravinách. Číst složení doporučujeme tak či tak. Palmový tuk musí být ze zákona na obalu uveden.
• Přikloňte se k rostlinné stravě. Omezení spotřeby masa, mléka a vajec z velkochovů by v nemalé míře řešilo i problém palmového oleje.
• Omezte fastfoody. V tamních kuchyních velmi rádi smaží právě na palmovém oleji. Uděláte přitom něco pro ekologii i své zdraví.
• Nakupujte od prověřených dodavatelů a značek, které se palmovému oleji snaží vyhýbat. Ti, kteří sahají po udržitelných zdrojích, se tím obvykle chlubí a uvádí například certifikace. Nebo si průzkum udělejte sami.
• Přihlédněte k certifikátům udržitelného pěstování. Stoprocentní spolehnutí na ně bohužel není, ale nastolují pěstitelům určité mantinely a kritéria produkce.
• Upřednostněte lokální produkty z lokálních olejů. Podporujte místní firmy, domů si zvěte ideálně produkty v BIO kvalitě. Ruku sice ponoříte do prasátka o něco hlouběji, cena takových produktů je ale pochopitelná. Odráží férové mzdy farmářů a šetrné způsoby pěstování.
• U kosmetiky, drogerie a krmiv pro zvířata mějte oči na stopkách. V nich se palmáč často maskuje pod různorodými názvy.

Palmový olej vs. kokosový olej

Palmový olej získal pověst největšího škůdce přírody. Naopak, kokosový olej se těší obecné popularitě. Ve světě přibývá lidí, kteří se při nákupech nejrůznějšího zboží řídí ekologickými dopady produkce. U potravin hrají často významnou roli dopady na druhovou pestrost.

Palma olejná se ve světě pěstuje na celkové rozloze bezmála 19 milionů hektarů a novým plantážím zakládaným v Indonésii či Papui Nové Guineji padají za oběť rozsáhlé plochy původních deštných pralesů s jedinečnou faunou a flórou. Kokosový olej se těší u spotřebitelské veřejnosti o poznání větší přízni. Plná polovina konzumentů je přesvědčena o jeho pozitivních účincích na lidské zdraví. Kokosovník ořechoplodý se ve světě pěstuje na výměře přes 12 milionů hektarů a ve srovnání s palmou olejnou jsou dopady produkce kokosového oleje na životní prostředí vnímány jako výrazně šetrnější. V poslední době poukazují přírodovědci na významnou devastaci přírody v souvislosti s pěstováním olivovníků.

Ekologické dopady globální produkce oleje podrobněji analyzoval mezinárodní tým vědců vedený Erikem Meijaardem z Kentské univerzity v britském Canterbury. Ve studii publikované v předním vědeckém časopise Current Biology porovnali, kolik druhů organismů se ocitá v ohrožení v přepočtu na milion tun oleje vyrobeného z dané plodiny. Zatímco výroba milionu tun palmového oleje ohrožuje 3,79 druhů, stejné množství olivového oleje představuje hrozbu pro 4,12 druhů.

Studie Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) porovnává počet ohrožených druhů živočichů, které připadají na každý milion tun vyprodukovaného oleje. Přičemž musíme brát v potaz, že palmového oleje se ve světě využije mnohem více nežli kokosového. Výsledky studie jsou až zarážející. Sója je v dnešní době pěstována na cca 122 milionech hektarů, přičemž každý milion vyprodukovaných tun ohrožuje 1,3 živočišných druhů. Palmový olej ohrožuje 3,8 druhů, olivový 4,1 druhů, a nakonec velmi oblíbená palma kokosová má na svědomí 20,2 druhů, na každý vyprodukovaný milion tun oleje.

Čtěte také: Financování palmového oleje HSBC

Co je udržitelný palmový olej?

Udržitelný palmový olej se vyrábí podle souboru environmentálních a sociálních kritérií definovaných podle Kulatého stolu pro udržitelný palmový olej (Roundtable on Sustainable Palm Oil - RSPO). Celkem 8 principů a 43 dílčích kritérií definují udržitelnou produkci palmového oleje. Zajišťují mimo jiné, že jsou respektována a plně zohledněna základní práva předchozích vlastníků půdy, místních komunit, pracovníků na plantážích, drobných zemědělců a jejich rodin, že od listopadu 2005 nelze pro účely pěstování palmy olejné mýtit primární lesy nebo území s vysokou prioritou ochrany a že lisovny a vlastníci plantáží systematicky snižují ekologické dopady svých činností.

Jak se vyhnout palmovému oleji?

V rámci oslav Mezinárodního dne bez palmového oleje, který připadá na 1. února, bylo sestaveno stručné sedmero:

1. Nejrychlejší kontrolu lze provést prostřednictvím mobilní aplikace Palm Oil Scanner
2. Podpora místních podnikatelů a farem. Nakupování biopotravin.
3. Vyřazení margarínů a ztužených tuků z kuchyně.
4. Kontrola složení - dle zákona musí být palmový tuk uveden na obalu.
5. Vyškrtnutí fastfoodů. Většina těchto podniků využívá palmový olej na smažení.
6. U kosmetiky, čistících prostředků či pracích prostředků, krmiv pro zvířata je palmový olej označován jako "sulfate laureth sodium". Na stránkách www.stoppalmovemuoleji.cz je umístěn seznam firem, které palmový olej nevyužívají.
7. Cca 65 % palmového tuku je využito v energetice, z toho 53 % na bionaftu.

tags: #palmový #olej #ekologické #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Řešení odpadu
• Rozměry odpadu vany
• Slušovice a příroda
• Krok do přírody v Líšni
• Problémy životního prostředí v Kralupech