Ondřej Kotouč a ekologická témata

V posledních dnech patří geneticky modifikované organismy či spíše geneticky modifikované plodiny k jednomu z nejdiskutovanějších témat nejen mediální scény. Tento problém velkou měrou týká i České republiky.

Tento můj článek je v podstatě reakcí na článek Jak nevylít s vaničkou (Monsantem) i dítě (GMO) redaktora Britských listů Dalibora Šrámka, který vyšel 25. 7. tohoto roku.

V dnešní době existuje poměrně velké množství různých technologií, kterými se dá odpadní voda čistit. Ne každá je však vhodná pro jakékoli znečištění. Některé jsou vhodné pro čištění odpadní vody z rodinného domku, jiné zas na komunální vody a vody z průmyslu či zemědělství.

V minulém díle jsme si řekli něco o kapacitě čističek, o předpokladech biologického čištění a o dvou typech biologických procesů, které zde probíhají. V minulých dílech jsme se dozvěděli základní informace o funkci čističek. Dnes se dozvíme něco o technologických parametrech a jejich vlivu na účinnost.

Myslivost i ochrana přírody má stejné cíle a to znamená zachování druhové pestrosti.

Čtěte také: Správný výběr brusného kotouče: Tipy a triky

Česko má podle ministerstva životního prostředí unikátní možnost zlepšit ovzduší za peníze z Evropské unie. V příštích pěti letech chce ve spolupráci s kraji umožnit lidem vyměnit až 100 tisíc starých kotlů na tuhá paliva za ekologičtější variantu vytápění.

Z přepáleného oleje umí vyrobit ekoplast. Cenu agentury Frost & Sullivan za nejlepší evropskou inovaci převzali vědci z brněnského Vysokého učení technického. Přišli na to, že se z použitého fritovacího oleje dá s pomocí bakterií vyrobit ekologický plast.

Kontaminace půd pod bývalou hutí Poldi v Kladně sahá podle poslední analýzy níž, než se čekalo. To znamená potenciální ohrožení - od půdy by se mohla přiotrávit stoupající spodní voda. Udržet hladinu vody dost nízko a zabránit znečištění by podle plánů mělo napomoci vybudování několika studní.

Dánský vědec měří v Brně jemný prach. Tento týden lidé v brněnských ulicích potkávají dánského vědce, který měří kvalitu vzduchu. Kaare Press-Kristensen je ve městě už potřetí, zkoumá tu množství mikroskopických zplodin ze starých dieselových motorů. Podle něj by Brnu prospěly třeba nízkoemisní zóny.

Bojovat za ekologii je v Brazílii smrtelně nebezpečné. Postavit se velkým firmám nebo státu a bránit životní prostředí je v některých zemích životu nebezpečné. Nevládní organizace Global Witness uvádí, že ve světě loni přišlo o život o pětinu více ekologických aktivistů než v roce předchozím - celkem 116 lidí. Přepočteno na jednoho obyvatele je na tom nejhůře středoamerický Honduras, v celkových počtech ale tuto smutnou statistiku loni vedly Filipíny a Kolumbie v čele s Brazílií.

Čtěte také: Greenpeace a životní prostředí

Česko s Polskem ladí společné priority. Propojení plynovodů a dostavba dálnice mezi Hradcem Králové a Vratislaví. To jsou společné priority české a polské vlády. Ministři obou zemí se společně sešli už potřetí, dnes zasedali v sídle české vlády ve Strakově akademii.

Před pěti lety vybuchla ropná plošina v Mexickém zálivu. Jedenáct mrtvých pracovníků, ropná skvrna větší než Česko a Slovensko dohromady, tisíce mrtvých a zmrzačených vodních ptáků, škody v přepočtu za stamiliardy korun - to je bilance nejhorší ropné katastrofy v dějinách Spojených států.

Program Nová zelená úsporám začíná 1. Od 1. dubna si Češi mohou zažádat o dotaci z programu Nová zelená úsporám. Lidé budou moci z programu čerpat peníze na energetické úspory a zateplení rodinných domů a v Praze i bytů. Letos bude k dispozici více než jedna miliarda korun.

Ani po více než roce není vyčištěná půda po ekologické havárii u Knyku na Vysočině. Předloni tam zloději navrtali potrubí, ze kterého uniklo několik tisíc litrů nafty.

Světové oceány stále více zamořují odpadky. V oceánu každoročně končí asi 8 milionů tun plastového odpadu. Na každý metr mořského pobřeží tak podle odhadů připadá asi 15 tašek plných plastových odpadků.

Čtěte také: Odborníci z laboratoře Ondřeje Uhlíka

Lidem v Brněnci u Svitav dělají vrásky jedy a chemikálie v bývalé Schindlerově textilce. Zdevastovaný areál je plný odpadů, sutin a volně se povalujících sudů s toxickými látkami. Obec společně s inspekcí životního prostředí řeší situaci už několik let. Podle úřadů je kritická, protože ohrožuje řeku Svitavu.

Stavba spalovny v Chebu má podporu zastupitelů. Návrh opozice, která na středečním mimořádném zasedání požadovala zastavení projektu, tak neuspěl. Spalovnu chystá chebská radnice ve spolupráci s českoněmeckou společností TEREA, kde má město poloviční podíl. Linka za více než dvě stě milionů korun by měla stát na Švédském vrchu. Ročně má zlikvidovat až dvacet tisíc tun odpadu a také vytápět část Chebu.

Mimoňští vodáci by chtěli mít zázemí na místě staré skládky. Město Mimoň na Českolipsku nechá prozkoumat, co obsahuje tamní stará skládka ze 70. let. V místě by v budoucnu mohlo vyrůst zázemí pro vodáky, cyklisty i pro pěší turisty.

O stromky z prořezávky byl ve Vrchlabí zájem. Na náměstí ve Vrchlabí si dnes lidé mohli vybrat a koupit vánoční stromek s certifikátem, který dokládá, že byl stromek pokácený s ohledem k přírodě. Zájem byl velký. Pracovníci Krkonošského národního parku prodali během jedné hodiny všech dvě stě stromků.

Kolem stovky řidičů ročně zemře při dopravní nehodě nárazem do stromu. Ve srovnání s nárazy do domů, mostů nebo třeba sloupu nebo dopravní značky bourají do stromu v 6 případech z 10. Stromořadí, která představují pro řidiče riziko, v současné době nejvíce lemují silnice II. a III. třídy.

O modrou oblohu nad Pekingem se postaralo na 400 tisíc Číňanů. Alespoň po dobu konání summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství. Barack Obama, Vladimir Putin a další lídři z dvaceti zemí tak dýchali i čistý vzduch.

Životní prostředí se v posledních letech mírně zlepšuje. Méně se znečišťuje voda, více domácností je připojeno na veřejnou kanalizaci s čističkou odpadních vod. Stále ale není dobré ovzduší.

Hustá, smradlavá a štiplavá mlha. Takové byly Teplice koncem osmdesátých let. Tepličanům došla trpělivost a právě před 25 lety vyrazili poprvé do ulic. Chtěli dýchat čistý vzduch. Příkrov plný škodlivin v té době svíral Teplice už dva týdny. 24hodinové koncentrace oxidu siřičitého překračovaly 1300 mikrogramů na metr krychlový.

Starousedlíci z vilové čtvrti Na výsluní v Jablonci nad Nisou se bouří proti překladišti odpadů. Jeho výstavbu a provozování připravuje jablonecká společnost Alphacont. Plánuje tam vozit suť, pneumatiky nebo také komunální odpad.

Města na Jablonecku podporují domácí kompostování. Města na Jablonecku se snaží snížit množství odpadu, který lidé vyhazují do popelnic. S pomocí dotací kupují kompostéry, které lidem zdarma pronajmou a po několika letech zcela přenechají. Zájem je veliký.

USA a Čína slibují kroky proti změnám klimatu. Čína a Spojené státy se shodly na tom, že musejí stát v čele celosvětového úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. Lídři obou zemí slíbili konkrétní kroky v boji proti změnám klimatu na velkém summitu OSN v New Yorku. Schůzky se zúčastnili představitelé více než 120 zemí.

Traktory nahradí ovce na vybraných valašských pastvinách. Ekologové z Rožnova pod Radhoštěm tak chtějí zachránit mizející vzácné louky.

Spálené Poříčí na jižním Plzeňsku má už 30 let ekocentrum. Díky němu zde vznikla třeba unikátní čistička vod, na kterou se dodnes jezdí dívat lidé z celé republiky.

Těžba zlata v Kašperských Horách? V Kašperských Horách se podle odhadů nachází zhruba 120 tun zlata a také zajímavé množství wolframu.

Firma Carborundum Electrite plánuje vyrábět v Benátkách nad Jizerou na Mladoboleslavsku brusné kotouče za použití naftalenu. Přes počáteční nezdary společnosti o zavedení této výroby, se kterou kvůli možnému zápachu nesouhlasí většina tamních obyvatel, se vedení firmy nevzdává a novinku prosazuje dál.

V bývalém vojenském prostoru v Ralsku na Českolipsku zůstávají dál místa, která je třeba zbavit ekologické zátěže. V době, kdy tam sídlily sovětské armádní jednotky, se do půdy se dostaly pohonné hmoty i motorové oleje. Po skoro dvou letech, co se práce na jejím čištění zastavily, jsou stále vidět vrty, které sloužily k odstraňování kontaminace.

Vyčištění půdy prosáklé naftou z navrtaného potrubí u Knyku na Havlíčkobrodsku vyšlo na 52 milionů. Spočítala to společnost Čepro. K havárii došlo na konci loňského roku. Potrubí navrtali zloději, kteří ukradli naftu za asi 39 tisíc tisíc korun. Další škodu ve výši 49 tisíc způsobili na potrubí.

Ekologickou Cenu Josefa Vavrouška 2013 za největší přínos životnímu prostředí získal soukromý zemědělec a bývalý horník Petr Pakosta. Už od konce 80.

Zemědělský svaz ČR nesouhlasí s tím, že se drobní zemědělci starají o půdu lépe než ti velcí. V reakci na opakující se kritiku se zemědělci snaží vysvětlovat svůj vztah k půdě. Kritika na zemědělce doléhá zejména kvůli půdní erozi, nedostatečnému zadržování vody v krajině, používání glyfosátů, pesticidů a insekticidů, přemnožení hrabošů a mizení hmyzu, zemědělských ptáků a drobných savců z krajiny.

„Odmítáme nařčení, že s půdou nehospodaříme správně,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a vymezil se vůči kritice. Svaz proto provedl mezi svými členy průzkum vlastnických vztahů.

„Vyplynulo z něho, že významná část zemědělské půdy, 35 % z pronajaté půdy, není stoprocentně cizí, protože je pronajata od vlastníků zemědělských podniků, tedy členů zemědělských družstev, akcionářů, společníků, atd.,“ uvedl svaz ve své tiskové zprávě. Pokud se k tomu přidá výměra pozemků ve vlastnictví zemědělských podniků (cca 20 %), dá se podle zástupců svazu hovořit o tom, že nějaký vlastnický vztah lze nalézt zhruba na 45 % obhospodařovaných pozemků. U fyzických osob byl podle dat ČSÚ z roku 2016 podíl vlastní zemědělské půdy 47,9 %.

Z pohledu Zemědělského svazu není eroze v České republice větší problém než v řadě jiných evropských států. Svaz proto nepodporuje ani takzvanou protierozní vyhlášku k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž návrh předložilo Ministerstvo životního prostředí v prosinci 2019. O vyhlášce se jedná už od roku 2017, ale její podoba je předmětem sporu mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí. Poslední návrh z konce minulého roku kritizoval například Český svaz ochránců přírody: „MŽP ve vyhlášce na většině půdy navrhuje tolerovat roční ztrátu ornice v množství 17 tun na hektar. O nějakém postupném snižování tohoto nehorázného limitu v budoucnosti není ve vyhlášce zmínka.

S protierozní vyhláškou není spokojen ani Zemědělský svaz. Navrhuje začlenit ji do existujícího systému hodnocení dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES, anglicky GAEC), aby nedocházelo k dvojímu výkladu a kontrole totožných parametrů. Hospodaření v souladu se standardy DZES je jednou z podmínek poskytnutí zemědělských dotací. Jejich dodržování kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

Erozi je podle svazu třeba lépe monitorovat, aby půdoochranná opatření byla uplatňována opravdu tam, kde jsou potřeba. V současnosti (od 1. 1. Pokud monitoring eroze ukáže jiné výsledky, mohou se podle svazu podmínky přizpůsobit. Podle strategie ministerstva zemědělství mají přípustné ztráty půdy erozí do roku 2030 postupně klesat. „Cílem je zajistit postupný nárůst úrovně ochrany erozně ohrožených ploch až na úroveň ‚reálné‘ erozní ohroženosti, avšak v souladu s požadavky MZe na zohlednění ekonomické náročnosti realizace protierozních opatření a možností adaptace zemědělců,“ uvádí se na webu protierozní kalkulačky, aplikace, která má zemědělcům v rozhodování o protierozní ochraně půd pomáhat.

Svaz chce lépe a více využívat moderní zemědělské technologie. Pomoci by mohly například s cílenou aplikací pesticidů nebo se zhutňováním půdy.

„Zemědělec bude jezdit pořád po stejném místě a to, co je mezi kolejemi, bude v podstatě nedotkuté povrchem pneumatiky,“ popsal Martin Pýcha, jak by mohlo půdě v ideálním případě pomoci optimalizace tras, aby těžké stroje nepřejížděly po pozemku zbytečně často. Podle Pavla Růžka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který na tiskové konferenci svazu vystoupil, mohou zemědělci více využívat potenciál meziplodin. „Ideální by bylo rozšiřovat pěstování pícnin na orné půdě, ale k tomu jsou potřeba zvířata, a za druhé máme obrovské možnosti v meziplodinách. Další možností je omezit zpracování půdy,“ uvedl Růžek. V souvislosti s obnovou opatření proti hrabošům je zemědělcům vytýkáno, že nepoužívají orbu, ale rozšiřují se bezorebné technologie. Agronom Vítězslav Krček ze zemědělského podniku Agra Řisuti vysvětlil, že jejich podnik začal vynechávat orbu kvůli suchu. Orba totiž zvyšuje výpar, pro pozemky nacházející se ve srážkovém stínu Krušných hor je tedy primární udržet co nejvíce vláhy v půdě.

Biokoridory, biocentra a biopásy vysazené Petrem Maradou v okolí Šardic v Moravském Toskánsku. „Za posledních 20 let, co si pamatuji, jsme neměli žádnou erozní událost,“ dokládá Vítězslav Krček, že i podnik hospodařící na 2600 ha půdy se může o své pozemky starat dobře.

Řešení, která Zemědělský svaz ČR pro ochranu půd představil, se zaměřují především na využívání moderních technologií, takzvané precizní zemědělství. Zemědělský svaz věří, že ano. Krajinná opatření jako dělení půdních bloků a tvorba mezí, remízků, biopásů a biokoridorů jsou ale pro zemědělce problematické, protože bez svolení vlastníka nemohou měnit využití půdy. A vlastnická práva mají podniky pouze zhruba na 20 % výměry obhospodařovaných pozemků.

Zrovna po krajinných prvcích jako jsou meze nebo zatravněné polní cesty s alejemi ale veřejnost nejvíce volá, protože nejsou jen opatřením chránícím půdu erozí, ale poskytují útočiště hmyzu, ptákům a drobným savcům, mohou mít vliv na mikroklima a zadržování vody v území. Zvyšují pestrost krajiny i její průchodnost nejen pro živočichy, ale i pro lidi. Aby taková opatření zemědělci byli motivováni vytvářet, uvítal by Zemědělský svaz podporu v podobě dotací na budování krajinných prvků. Jedná o jejím zařazení do Operačního programu pro životní prostředí s MŽP. Sice se již podařilo prosadit nulovou sazbu na daň z nemovitostí pro krajinné prvky pomáhající zadržovat vodu v krajině, takže na vybudování remízků nebude vlastník doplácet, ale účinná pozitivní motivace z pohledu svazu chybí.

Rys ostrovid (Lynx lynx) naše největší kočkovitá šelma, která se vyskytuje v ČR pouze v počtu několika desítek kusů.

Obchodní řetězce Rossmann a Lidl stále prodávají řadu kosmetických výrobků, které jako konzervační činidlo obsahují silný kontaktní alergen methyldibromo glutaronitrile (MDGN).

V dnešní době je nutné si uvědomit, co je pro nás dobré a co ne. Ne že by to snad před sto lety naši předkové nemuseli, ale my musíme dvojnásob.

tags: #Ondřej #Kotouč #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Pedálový koš 50l - recenze
• Jak snížit množství odpadu
• Jak zabránit psovi jíst odpadky
• Historie CO v Pardubicích
• Náklady na likvidaci asfaltové lepenky - Příbram