Kožené Zboží a Jeho Dopad na Životní Prostředí

Udržitelnost, etika a ohled na životní prostředí jsou v dnešní době stále důležitějšími faktory, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů při nákupech. Mnoho lidí se dnes řadí mezi vegany a ekology. Bohužel však lidem nedochází, že tyto oblasti spolu úzce souvisí a mnohdy si vzájemně odporují. Pro vegana ekologistu je rozhodnutí v otázce kůže většinou jasné - pravá kůže je špatná, protože při jejím získání trpí zvířata. Už se však nezamyslí nad tím, že i při koupi produktu z vegan kůže trpí zvířata a v konečném důsledku mnohonásobně později celá planeta.

Pravá Kůže vs. Veganská Kůže

U pravé kůže se nejčastěji jedná o kůži hovězí, případně vepřová, ovčí či kozí. Správně bychom ji však měli označovat jako useň. Pravá kůže je totiž název pro neopracovaný materiál, zatímco useň je označení pro kůži, která prošla zpracováním neboli koželužským procesem a je tedy připravena na to, aby se z ní vyráběly oděvy a doplňky. Jedná se o 100 % přírodní materiál.

Veganská kůže může být označována také jako koženka či umělá kůže. Jedná se o materiál, který svým vzhledem napodobuje kůži. Nejčastěji se vyrábí z ropných produktů. Aby byl efekt pravé kůže co nejlepší, využívají se plastové polymery - polyuretan a polyvinylchlorid, a to právě pro jejich vrásčitou strukturu.

Kvalita a Životnost

Co se týče kvality, tak jednoznačně vítězí pravá kůže. Výrobky z ní vám při správné péči vydrží desítky let. Mimo to se jedná o odolný, pevný a zároveň pružný materiál, který je prodyšný a na dotek příjemně hebký. Zatímco třeba v bundě z pravé kůže naděláte parádu teď i za patnáct let a bude vám v ní příjemně teplo, tak bunda z koženky či umělé kůže vydrží maximálně pár let, popraská, horní vrstva se začne loupat, a především vám v ní nebude příjemně, protože se jedná o neprodyšný materiál, díky kterému, pokud se například více zpotíte, se můžete pak cítit jako “v pláštěnce”. Nutno podotknout, že umělá kůže je více háklivá na změny teplot - při mínus 5 stupních Celsia už začíná praskat.

Ekologické Aspekty

Mezi nesporné výhody pravé kůže určitě patří její životnost. Jedná se o kvalitní výrobek, který vydrží dlouhá léta. Při činění výrobků z kůže se do prostředí neuvolňují žádné škodlivé látky. A ani poté, co vám výrobek doslouží, se do okolí nebudou dostávat žádné škodliviny či toxické látky, protože se jedná o přírodní produkt, který se navíc snadno během několika let rozloží.

Čtěte také: Zimní boty do přírody: recenze

Umělou kůži = ropný produkt, lze zlikvidovat dvojím způsobem. Hlavní výhodou veganské kůže je pro mnohé právě to, že nepochází se zvířat. To většině lidí k odůvodnění stačí a o další aspekty se nezajímají. Při samotné výrobě veganské kůže dochází samozřejmě také k ekologické zátěži. Tady však už záleží na tom, jaké konkrétní materiály jsou využívány - polyuretan, polyvinylchlorid, ananasové listy, korek? U těch přírodních může být dopad na životní prostředí až o třetinu nižší než u pravé kůže, naopak u umělých materiálů jsou dopady srovnatelné.

Při každém vyprání či čištění výrobku z veganské kůže (myšleno té z polyesteru, nylonu a akrylu) dojde k uvolnění platových mikročástic, které putují do říčních toků a moří, protože ani čistírny odpadních vod je nezadrží. A nyní se dostáváme k tomu, jak neúmyslně můžeme škodit zvířatům i v případě, že se rozhodneme pro umělou kůži. Plastové mikročástice se velmi často stávají nezamýšlenou potravou pro vodní živočichy, jako jsou ryby, želvy a další. Každý rok v oceánech skončí více než 13 milionů tun syntetických vláken. Výrobky z veganské kůže nám moc dlouho nevydrží, většinou se jedná o sezónní záležitost, v lepším případě nám mohou vydržet pár let. Co se s nimi děje potom?

Náklady

Bundu z pravé kůže pořídíte kolem 5 500 Kč. Vydrží vám okolo 8 - 10 let. Průměrný věk života je v Česku zhruba 80 let. Pokud byste tedy celý život chtěli nosit koženou bundu, bude vám stačit zakoupit cca 8 a utratíte za ně 44 000 Kč. Bundu z veganské (umělé) kůže pořídíte levněji, a to okolo 1 500 Kč nejedná-li se o světovou značku. Taková bunda vám však vydrží pouze okolo 8 měsíců až jednoho roku, při opravdu velké péči maximálně 2 roky.

Alternativy a Udržitelnost v Módním Průmyslu

Módní průmysl je v současnosti považován za druhého největšího znečišťovatele životního prostředí, předčí ho jen ropný průmysl. ZAJÍMAVOST: Módní tvůrci zkoušejí nejrůznější alternativy. Do oběhu se opět vracejí nápady na zpracování papíru či jemu podobných materiálů, jejichž základem je celulóza. Existuje například speciální pratelný papír, který se používá např. k výrobě praktických a hezkých tašek vhodných na běžné nošení. A snahy o alternativní řešení se vyskytují i v kožedělném průmyslu - jak nahradit klasické kůže, které jsou ekologicky náročné? Na trhu se objevil například speciální materiál vyrobený z hub či bakterio-celulózy.

Ani procesy barvení vláken a látek nejsou bez ekologických dopadů. V neposlední řadě zanechává výraznou ekologickou stopu náročná logistika. Systém dopravy může být opravdu skoro nekonečným výčtem: zasetí rostlin, péče během růstu, sklizeň, doprava k výrobci vláken, do barvíren a textilních továren a odtud rozvoz zboží po celé planetě, kde ta cesta ještě zdaleka neskončila.

Čtěte také: Průvodce světem kožených pásků

Příklady Udržitelnosti

Jeden z největších skandinávských řetězců s rychlou módou se už několik let snaží najít a vytvořit udržitelnější styl podnikání v textilním průmyslu. Snaží se využít model cirkulární ekonomiky a tvoří kolekce, které využívají nových technologií na zpracování materiálů z recyklátů. Z hlediska třídění odpadu je zajisté podstatnou informací, že mohou být k výrobě recyklovaných vláken polyesteru a dalších umělých vláken používány vytříděné PET láhve.

I proto vznikla zmiňovaná Asociace recyklace použitého textilu, která má pomoci předcházet nadměrnému vyhazování textilu do směsného komunálního odpadu. Také se zasazuje o zlepšení třídění a recyklace textilu, podporu vývoje progresivních materiálů nebo třeba o charitativní využití odloženého textilu. Oblečení, které se dá pořád nosit, může posloužit známým, nebo pro charitativní účely. Jde o re-use přístup, tedy opakované použití té samé věci ke stejnému účelu.

Možnosti Opětovného Použití Textilu

Povědomí o třídění textilu roste, stejně jako síť kontejnerů na textil. Recyklace textilu je náročná, ale samosebou není nemožná. Komplikace může způsobovat různorodost materiálů, směsové materiály a chemické látky používané k úpravě textilu. Ovšem i když materiál nelze recyklací plně znovu použít, lze jej využít jako palivo.

Roste také množství nejrůznějších akcí za účelem výměny či prodeje použitého oblečení, sbírek nebo třeba dílen a workshopů. Ono ale často stačí se rozhlédnout kolem sebe - určitě v našem okolí bude někdo, koho naše odložené džíny nebo minisukně potěší. Prostě někdo rád to naše odložené oblečení znovupoužije (re-use). A na nás je jen si z té řady možností vybrat.

Upcyklace Textilu

Snaha Vackové vyvrcholila v podobě projektu Textile Mountain, kde schraňuje a prodává metráže látek z tzv. deadstocku, materiálů, které jsou v pořádku, pouze leží nevyužité dlouhodobě ve skladištích. Jedná se o zbytky z výroby, modelové zbytkové metráže apod. Jadrná pak sama sbírá nevyužité či naopak použité textilní zbytky či staré oděvy, ze kterých skládá autorské „patchworkové“ látky, z nichž šije originální módní kousky, jako jsou sukně, bundičky či saka.

Čtěte také: Diskuze o kožených botách do přírody

Jak Ovlivnit Textilní Průmysl a Jeho Dopady

Tak třeba koncepčně a zodpovědně přistoupit k samotným nákupům: zvážit původ našeho vysněného kousku (dnes není problém sehnat oděvní kousky s minimálním ekologickým dopadem, s certifikací původu apod.), zvážit, zda jej opravdu potřebujeme, nebo jestli to není jen chvilková touha podobat se naší oblíbené herečce, které podobný kus na fotkách v magazínu výrazně slušel… Lze také upřednostnit právě ty kousky, které jsou vyrobeny za použití recyklátů. Takové kolekce se stávají stále běžnější součástí mainstreamové produkce - batůžky počínaje a funkčním oblečením na zimu konče.

Ať už hledáte novou kabelku, boty nebo oblečení, pravděpodobně jste narazili na termíny jako „ekokůže“ a „koženka“. Ale co tyto materiály vlastně znamenají? Ekokůže je moderní alternativou k tradiční zvířecí kůži a je vyráběna z recyklovaných materiálů, jako je polyuretan (PU) a PVC. To znamená, že je šetrnější k životnímu prostředí, protože při její výrobě nejsou zabíjena zvířata. Koženka je dalším populárním materiálem, který simuluje vzhled a pocit pravé kůže. Na rozdíl od ekokůže je koženka vyrobena výhradně z plastů, nejčastěji PVC. Mezi její hlavní výhody patří nízká cena, snadná údržba a voděodolnost.

Pokud jde o trvanlivost, ekokůže má tendenci vydržet déle než koženka. Díky své konstrukci je méně náchylná k praskání a opotřebování. Ekokůže je obecně považována za ekologičtější volbu. Při její výrobě se často používají recyklované materiály a má menší karbonovou stopu než výroba pravé kůže. Koženka, zatímco rovněž nevyžaduje zvířecí produkty, je vyrobena z neobnovitelných plastů, což může mít negativní dopad na životní prostředí, zejména pokud není správně recyklována.

Volba mezi ekokůží a koženkou závisí na vašich prioritách. Pokud hledáte trvanlivost a chcete minimalizovat svůj ekologický dopad, ekokůže je pravděpodobně lepší volbou.

Fruitleather Rotterdam - Inovativní Přístup k Výrobě Kůže

Nizozemskou společnost Fruitleather Rotterdam založili Koen Meerkerk a Hugo de Boon, dva mladí designéři a absolventi Akademie Willema de Kooninga v Rotterdamu. Snaží se vytvořit hodnotu z věcí, které jiní považují za nepoužitelné, problémy řeší konstruktivním přístupem a pracují na základě principů cirkulární ekonomiky.

Co bylo prvním problémem, který si Koen a Hugo uvědomili? Mrhání potravinami, jehož svědky bývali na náměstí Binnenrotte na rotterdamském trhu konaném několikrát týdně. Jejich odpovědí bylo využít neprodané ovoce na výrobu trvanlivého materiálu se vzhledem kůže - dostatečně pevného na výrobu bot, koženého zboží a nábytku.

Vedle plýtvání potravinami jsou zde také etické a ekologické problémy spojené s produkcí přírodní kůže. Podle organizace PETA a dalších iniciativ prosazujících práva zvířat se každý rok kvůli kůži porazí na světě miliarda zvířat. Jejich chov přispívá k odlesňování a zpracování kůže nejen způsobuje značné znečištění, ale spotřebovává také velké množství zdrojů.

Výroba "Ovocné Kůže"

Společnost Fruitleather Rotterdam řeší problém plýtvání potravinami a snižuje dopady výroby přírodní kůže na životní prostředí tak, že vyvíjí ekologicky šetrný proces výroby „ovocné kůže“ z neprodaného ovoce, které odebírá od nizozemských distributorů. Ovoce se nejprve zbaví semen a rozdrtí, poté se povaří, aby v něm nezůstaly bakterie a nezačalo hnít. Ovocná „polévka“ se pak rozprostře do tenké vrstvy a nechá vyschnout. Tak vznikají pláty materiálu, který se podobně jako opravdová kůže snadno obrábí, stříhá, šije, potiskuje či opatřuje povrchovou vrstvou.

Ekologie a Outdoorový Průmysl

Témata ekologie, udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí jsou skloňována stále častěji také v outdoorovém průmyslu. Planetu máme jen jednu, proto nejen vlády, ale i sami výrobci hledají způsoby, jak ekologický dopad produkce minimalizovat. Mezi pětici průmyslových odvětví, která nejvíc znečišťují životní prostředí, se řadí výroba oděvů. Na vině je takzvaná fast fashion (čili rychlá móda), výroba outdoorových oděvů samozřejmě tvoří pouhý zlomek celého oděvního průmyslu. I když je oblečení vyrobené z přírodních materiálů, které patří k obnovitelným zdrojům a jsou lépe biologicky rozložitelné, např. z bavlny či vlny, stále za sebou nechává ekologickou stopu. Chov ovcí na vlnu či skotu pro získávání kůže pro obuvnický průmysl má za následek odlesňování a erozi půdy.

Ještě horší dopad mají syntetická vlákna - např. polyester či nylon, při jejichž produkci jako vedlejšího produktu při zpracování ropy se spotřebovává velké množství vody, uvolňují se nebezpečné skleníkové plyny a nové poznatky také ukazují, že jsou zdrojem mikroplastů, které zamořují oceány. Samostatnou kapitolou je pak barvení, a to nejen textilu, ale také kůže, přesněji usně, z níž se vyrábí obuv.

PFC a Voděodolné Materiály

Kamenem úrazu outdoorového oblečení z hlediska ekologie jsou však nepromokavé materiály. Většina voděodolného outdoorového vybavení v současnosti obsahuje PFC - tedy sloučeniny skupiny chemických látek zvaných fluorokarbony nebo také perfluorované sloučeniny. Rozkládají se jen velmi pomalu a v přírodě zůstávají i několik set let. Některé z fluorkarbonů jsou navíc toxické, pronikají do vody, půdy a hromadí se v živých organismech včetně lidského těla.

Iniciativy Outdoorových Značek

Na téma ekologie jsme se zeptali Milana Jurky, zakladatele české značky Sensor. „První bod je ten, že ať jde o jídlo, nebo oblečení, tak to musíš nějak vyrobit. Jakákoliv výroba i toho nejčistšího jídla nebo oblečení je zásah do přírody, ať to uděláš líp, nebo hůř. Jediná věc, kterou můžeš udělat, je minimalizovat dopad výroby. A to je potřeba si říct, že neexistuje výroba oblečení, která něčemu prospěje.“

Sensor ale není zdaleka jedinou značkou, která si drží výrobu na území Evropy. Španělská Ternua je velice aktivní a inovativní v recyklaci materiálů, ze kterých vyrábí vlastní úplety a oblečení. Jakým způsobem se získává peří pro plnění spacáků a bund objasňuje Ondřej Vacek z českého Patizonu. V podstatě jde o klasický udržitelný rozvoj, neboť do té doby se husy a kachny samozřejmě páří a mají mladé.

O recyklaci nejen svých GORE-TEXových bund se již snaží Šumperský Tilak, který na konci dubna 2020 spustil projekt Druhá šance. Ve spolupráci s nadací Armáda spásy a nadačním fondem Bez‑domova Tilak daruje, byť opotřebované, ale funkční, goretexové bundy terénním pracovníkům nebo lidem, kteří by si je nejspíše nikdy nemohli dovolit pořídit. Pavel Habětín, zakladatel značky Warmpeace, má k ekologii ve výrobě jejich produktů tento názor: „Pokud je k dispozici jakékoli k přírodě šetrné řešení pro naše výrobky, neváháme jej použít, ale jen v případě, že se tím nezmění žádný z důležitých parametrů produktu.“

Příklady Ekologických Opatření Značek

• Bergans: Opravářský tým, plánování a sledování předobjednávek.
• Vaude, Ternua, Patagonia: Dlouhodobě propagují a uplatňují inovativní přístupy v materiálech i ve výrobě.
• Ternua: Kolekce NUTCYCLE (bavlna barvená skořápkami ořechů).
• Patagonia: Projekt Patagonia Provisions (regenerativní zemědělství).
• Buff: Nový materiál MERINO FLEECE (vlna z etických chovů).
• Icebreaker: Triko Nature Dye 200 Oasis Long Sleeve Crewe (přírodní Merino barvené rostlinnými barvivy).
• Light my fire: Používá bioplasty (BioBased Plastics) s certifikovaných zdrojů.
• Pomoca: Impregnace pásů bez PFC, upcycling odpadu z výroby pásů.
• Sir Joseph: Používá přírodní izolační materiály (husí peří a ovčí vlnu).
• Singing Rock: Člen EOCA, doživotní pozáruční servis, recyklované materiály, třídění odpadu.

Certifikace Udržitelnosti

Plýtvání přírodními zdroji na výrobu oblečení, které nevydrží ani do druhé sezóny, nesmyslné plnění skříní levným a nekvalitním, i když vysoce módním oblečením a nepřímé podporování eticky nepřijatelných výrobních postupů v rozvojových zemích zůstává často opomíjeným tématem. Globální regulace výrobních strategií je sice stále pouze vysněným cílem, už dnes ale existuje mnoho organizací, které skrze kontrolní orgány udělují celosvětově uznávané certifikáty jasně stanovených hodnot.

Příklady Certifikací

• Certifikát GOTS (Global Organic Textile Standard): Nejkomplexnější textilní certifikace světového trhu.
• Certifikace Naturleder: Označuje zboží vyrobené z tzv.
• WFTOWorld Fair Trade Organization: Organizace zabývající se lidskými právy v rámci výroby a obchodu.
• Oeko-Tex Standard 100: Zaručuje zdravotní nezávadnost.
• Naturtextil Best: Nastavuje mnohem vyšší nároky než zákonná norma Evropské unie.

Nákup Z Druhé Ruky - Způsob, Jak Přispět k Ochranně Životního Prostředí

Každý nový výrobek vyžaduje zdroje - materiály, energii, práci. Když nakupujeme second hand, využíváme výrobky, které byly již vytvořeny, místo toho, abychom spotřebovávali další zdroje. Snižováním poptávky po nových výrobcích můžeme vést ke snížení znečištění. Tím, že kupujeme z druhé ruky, snižujeme emise z továren a zároveň si udržujeme krok s módními trendy. Nakupováním z druhé ruky dáváme signál průmyslu, že chceme kvalitnější a trvalejší výrobky. Místo toho, abychom se zabývali hromadou nových věcí, můžeme se radovat z radosti z recyklace.

Vintage není jen pro hipstery. Staré věci často vydrží déle než jejich moderní protějšky, takže když kupujeme vintage, dostáváme víc za méně. Ve světě, kde se zdá, že máme vždy víc, než potřebujeme, je nákup z druhé ruky jedním způsobem, jak říci: "Děkuji, ale ne, děkuji".

Kupováním z druhé ruky můžeme pomoci snížit dopad přepravy zboží po celém světě. Nakupováním z druhé ruky můžeme šetřit energii, která by byla jinak použita na výrobu nových věcí. Kupováním z druhé ruky můžeme šetřit vodu pro důležitější věci. Kupováním z druhé ruky můžeme pomoci snížit chemickou zátěž. Méně nových věcí znamená méně potřeby půdy pro pěstování bavlny a jiných materiálů. Kupováním z druhé ruky můžeme odmítnout podporovat průmysl, který často využívá neetické pracovní praktiky.

Podporováním místních obchodů s oblečením z druhé ruky pomáháme našim místním ekonomikám. Podporou trhu z druhé ruky můžeme povzbudit designéry, aby vytvářeli kvalitnější a odolnější oděvy, které vydrží léta, ne jen jednu módní sezónu. Nákupem z druhé ruky se často stáváme více si vědomi dopadu našich rozhodnutí na životní prostředí.

Web SustainableBrands.com je skvělou platformou pro získání informací o udržitelných značkách a praktikách. Nabízí řadu zdrojů pro ty, kdo chtějí být více ekologicky uvědomělí ve svých nákupních rozhodnutích.

Snížením poptávky po levném novém oblečení můžeme pomoci omezit vykořisťování pracovníků v zemích s nízkými mzdami. Kupováním second hand můžeme začít vytvářet udržitelné návyky, které přetrvají i po tom, co odložíme naše nakupovací tašky.

tags: #kožené #zboží #ekologie #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Jak platit komunální odpad pomocí SIPO?
• Možnosti na benzínových stanicích
• Jak správně vybrat odpadkový koš
• Vznik druhů a ekologie
• Funkce a význam odvětrávacích klapek