Odvětrávací Klapka Odpad: Funkce a Význam pro Vnitřní Kanalizaci

11.03.2026

Vnitřní kanalizace musí zajistit spolehlivý odtok odpadních vod z budov. Evropské normy, jako ČSN EN, jsou u nás zavedeny jako ČSN EN Odvodňovací zařízení pro budovy a pozemky z května 2008. Na odlišnosti je v textu upozorněno.

Proč je Větrání Kanalizace Důležité?

Kanalizace, tzn., že pevné látky (např. a vlivem proudění vody jsou dostatečnou rychlostí unášeny dále. větrání a je příčinou poruch při odvádění odpadních vod. tlaku v potrubí a byly odváděny zapáchající plyny z kanalizace. uzávěrek. Proto je nutné do potrubí přivést vzduch a podtlak omezit. potrubí. odváděné vody! Proto je nutné zajistit, aby se tyto plyny nedostaly do budov. plní právě jejich odváděním větracím potrubím. Odvětrání mj. a omezuje jejich korozivní vliv na materiál potrubí. údržbě a opravách stok.

Základní Typy Větracích Systémů

Větrací potrubí mají být co nejpřímější a svislá, s maximálním sklonem do 45°, aby voda měla možnost odtéci do odpadního potrubí. Větrací potrubí nejsou samočisticí! Zalomení větracích potrubí mají být prováděna pomocí kolen s úhlem do 45°.

Hlavní Větrání

Hlavním větráním (viz obr. (hlavní větrací potrubí). stejnou jmenovitou světlost jako odpadní potrubí pod ním. splaškové odpadní potrubí musí být opatřeno hlavním větracím potrubím vyvedeným nad střechu. zřízeno větrací potrubí o jmenovité světlosti nejméně DN 70, které je vyvedeno nad střechu. požadavek je uveden také v ČSN 75 6760.

Doplňkové Větrání

Při tomto způsobu (viz obr. které přivádí vzduch také přímo do nižších částí odpadního potrubí. Sklon propojovací trouby musí vyloučit možnost vtoku odpadních vod do doplňkového větracího potrubí. větrací systém je vhodný pro odpadní potrubí, na něž jsou napojena krátká připojovací potrubí.

Čtěte také: Ventilační komínek Kratky – instalace

Větrání Připojovacích Potrubí

Toto řešení (viz obr. dlouhá připojovací potrubí. Jde zde také o větrání připojovacích potrubí. potrubí lze vyvést nad střechu nebo napojit na hlavní větrací potrubí.

Ochozové Větrání

Ochozovým větráním (viz obr. větrací potrubí. Toto řešení je vhodné pro dlouhá připojovací potrubí.

Požadavky a Normy

Základní požadavky pro Německo jsou uvedeny v článku 6.5 DIN 1986-100. budov, jako jsou obchodní centra nebo montážní haly, kde nejsou nutná splašková odpadní potrubí. nad střechu. větracích potrubí nad střechu žádná překážka, např. zápachová uzávěrka. jsou zápachové uzávěrky naopak nutné.

Vzdálenost odvětrávacího potrubí od oken musí být dostatečná (nejméně 3 m) od boku okna. Tyto vzdálenosti (viz obr. 2) jsou prověřeny více než stoletou praxí. Obr. jsou jak odpadní vody, tak mikrobiální pochody v nich probíhající. než průřez potrubí (viz obr. 3).

V normě není žádné omezení délky větracího potrubí. co nejkratší. změnami směru. důsledku vznikající přirozené větrání. metrů. ČSN 75 6760 nestanovuje omezení délky ležatých částí větracích potrubí. větracích potrubí má být alespoň 1 % (výjimečně 0,5 %) k odpadnímu potrubí. jednotlivá hlavní větrací potrubí spojovat do větracích potrubí společných. společného větracího potrubí. potrubích. Je však možné jejich používání upřesnit národními předpisy. odpadní potrubí musí být opatřeno větracím potrubím vyvedeným nad střechu.

Čtěte také: Zpětná klapka DN 100: Instalace krok za krokem

Obr. 3 • Nejvhodnější je nechat vyústění větracího potrubí nad střechou volné (vlevo). Stříška případné větrací hlavice musí mít dostatečný odstup od ústí trouby, aby se směr proudění neotočil o více než o 90° (uprostřed). Zcela nevhodné je překrytí (vpravo).

Přivzdušňovací Ventily

Přivzdušňovací ventily se mohou použít pro přivětrání připojovacích potrubí. vod (odsávání zápachových uzávěrek) u stávajících vnitřních kanalizací. nebude překročena hydraulická kapacita (max. v normě. mřížkou apod.). Požadavky, zkušební metody a hodnocení shody. Obr. pouze v případech, kdy z technických nebo ekonomických důvodů nelze větrací potrubí zřídit. Obr. potrubím vyvedeným nad střechu. může dojít k poruchám v odtoku odpadních vod ze zařizovacích předmětů.

Funkce Přivzdušňovacích Ventilů

Přivzdušňovací ventil (air admittance valve) je dle ČSN EN 12056-1 [1, 2]. ventil, který umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, avšak zamezuje jeho úniku, aby se omezilo kolísání tlaku. Pokud se k větrání systému vnitřní kanalizace použijí přivzdušňovací ventily, musí být v souladu s prEN 12380 (třídy A I nebo B I) [3].

Hlavní funkcí přivzdušňovacího ventilu je, aby při vzniku podtlaku v systému vnitřní kanalizace (např. při spláchnutí toalety) nenastalo odsávání vody ze zápachových uzávěrek a tím možnost vzniku zápachu do objektu. Neslouží však k větrání vnitřní kanalizace!

V detailním rozboru těla přivzdušňovacího ventilu se nalezneme těsnící kuželku (membránu) nebo desku, která spolehlivě těsní a doléhá na sedlo v případě přetlaku nebo stavu, kdy nedochází k průtoku v potrubí. Tím je spolehlivě zabráněno úniku kanalizačních plynů (Obr. 1). V případě instalace do horizontální polohy nemůže tento princip fungovat, z toho důvodu je nutné vždy instalovat přivzdušňovací ventil ve vertikální (svislé) poloze. Při podtlaku v kanalizaci se přivzdušňovací ventil otvírá a umožňuje nasávání vzduchu a omezuje podtlak (Obr. 2)

Čtěte také: Správná instalace zpětné klapky

Údržba a Umístění Ventilů

Přivzdušňovací ventily musí být osazeny na místě, které je přístupné pro kontrolu a údržbu a kde je dostatečný přívod vzduchu z místnosti - nejčastěji za demontovatelnou mřížkou. Nikdy se nesmí zazdít! Častou chybou je zazdění ventilu do instalační předstěny. Aby byla zaručena správná funkce, jsou doporučeny pravidelné kontrol nejméně 2x za rok.

Typy Ventilů

Dle ČSN 75 6760 [5] se smějí používat přivzdušňovací ventily s označeními A I, A II, BI nebo B II dle ČSN EN 12380 [1, 2, 6]. Kde „A“ znamená možnost osazení ventilu pod úrovni hladiny vody v napojených zařizovacích předmětech a „I“ teplotní odolnost od - 20 °C do + 60 °C.

Návrh Přivzdušňovacího Ventilu

Pro návrh se pro podmínky České republiky používá systém I se stupněm plnění 0,5 (50 %) - také v Rakousku a Německu. Překročí-li připojovací potrubí některé z mezních hodnot, má smysl se zabývat návrhem přivzdušňovacího ventilu, který umisťujeme na horním konci připojovacího potrubí.

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily v připojovacích potrubích musí být alespoň rovno nebo větší celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s), je-li splněn limit spádové výšky H ≤1 m:Qa ≥ 1 x Qtot (l/s) [6]V případě, že spádová výška se pohybuje v rozmezí >1 ≤ 3 m:Qa ≥ 7 x Qtot (l/s) [6]

Přivzdušňovací ventil osazení na odpadním potrubím nesmí mít menší DN, než je DN odpadního potrubí a může být osazen pouze tehdy, je-li jiným odpadním potrubí přecházející v potrubí větrací zajištěno odvětrání systému. Další podmínkou osazení ventilu je max. délka odpadního potrubí, která je limitována 30 m.

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily na odpadních potrubích musí být alespoň rovno nebo větší osminásobku celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s):Qa ≥ 8 x Qtot (l/s) [6]

Další Důležité Aspekty

nádoby čerpací stanice (čerpání) je potřebný přívod vzduchu. uzavřeny. (větrací potrubí vyvedené nad střechu nebo větrání do místnosti přes filtr s aktivním uhlím). Podle EN 12056-4 nesmí být větrací potrubí napojeno na větrací potrubí na straně přítoku lapáku tuků. a následně kyselina sírová. průtoku a prodlužuje se čas, po který v potrubí zůstávají různé biolátky. bioplynů začíná po 4 hodinách. na vnitřních stěnách potrubí. součásti kanalizací. dodržovat ustanovení norem. funkčnosti zařízení. jsou obsaženy v odpadní vodě, ale i těm, které mohou vzniknout. Obr. 6 • Mechanizmus vzniku kyseliny sírové v kanalizačních potrubích.

Problematika návrhu a použití přivzdušňovacích ventilů patří často mezi pravidelnou neznalost při navrhování systému vnitřní kanalizace nejen mezi studenty, ale také začínajícími projektanty.