Krásy České přírody: Místa, která musíte navštívit

Česká republika se může pochlubit celou řadou nádherných přírodních klenotů, které vynikají výjimečnou dechberoucí krásou. Pro naši vlast je typická úchvatná rozmanitost krajiny. Ať si říká, kdo chce, co chce, nejkrásnější tvůrce a architekt je stejně matka příroda.

Národní parky a chráněné krajinné oblasti

Pokud toužíte spatřit jedinečné skalní útvary, opravdový pozůstatek pralesa, tajemná rašeliniště nebo takřka bezedné propasti, nemusíte cestovat za hranice. V Česku je prostě nádherně a tak jsme pro vás vybrali místa, na kterých jsme sami byli a která podle nás musí každý správný Čech alespoň jednou za život navštívit.

České Švýcarsko

Nejmladším národním parkem je České Švýcarsko. Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Pozoruhodné je nejen zdejší geologické podloží, ale také nejrozmanitější živočišné druhy, které tu můžete spatřit. Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např. soutěsek Kamenice, vyhlídek u Jetřichovic nebo Dolský mlýn. Nejvyšší horou NP České Švýcarsko je Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy.

Pravčická brána

Hitmakerem parku je Pravčická brána, která si zahrála v nejednom filmu. Místo s nejstarším datem vzniku na našem seznamu je bezpochyby Pravčická Brána, která postupným zvětráváním a erozí vznikla přibližně před 100 tisíci lety. Pravčická brána je vůbec největším přirozeným skalním obloukem v celé Evropě. A s výškou 16 a rozpětím 26 metru je dnes největší skalní bránou v Evropě a dominantou Českého Švýcarska. Obdivovat ji můžete z okolních vyhlídek nebo z výletního zámečku Sokolí hnízdo, který se od roku 1881 nachází přímo pod jejím obloukem. Samotný skalní oblouk má úctyhodné rozpětí 26,5 m a je výsledkem postupného zvětrávání, které trvalo neuvěřitelné miliony let. Ale pozor, je potvrzené, že eroze a zvětrávání tohoto kamenného útvaru pokračuje každým dnem, vydejte se ji tedy navštívit co nejdříve. Je totiž možné, že za pár tisíc let už zde žádná brána nebude. Za vstup přímo k útvaru se sice platí poplatek, ale odměnou je vskutku nezapomenutelný zážitek.

Šumava

Město, které je branou Šumavy, prostě musíte navštívit. Důvodů proč je nepočítaně. Třeba Zámek Český Krumlov, který je po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší zámecký areál u nás. Dále divadlo s otáčivým hledištěm, historické centrum zapsané na seznamu UNESCO nebo prohlídka bývalých grafitových dolů.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Boubínský prales

Boubínský prales v srdci Šumavy je největší, člověkem netknutá, přírodní rezervace ve střední Evropě a můžete zde najít stromy staré až 400 let. Boubínský prales je pozůstatkem původních šumavských pralesů a zároveň jednou z nejstarších přírodních rezervací v Evropě. V porostu převládají buky a smrky, přičemž mnohé z těchto stromů dosahují stáří takřka 500 let. K vidění jsou zde také zajímavé chůdové kořeny - spletence kořenů stromů vystupujících nad zemí a další zajímavosti. Není divu, že je prales jedním z nejnavštěvovanějších míst v ČR. Lesní divočinu lze obdivovat procházkou po nenáročné turistické stezce.

Tříjezerní slať

Pokud se vydáte na Šumavu, mohli byste si udělat výlet třeba na naučnou stezku po Tříjezerní slati. Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě. Texty seznamují návštěvníky s místní vegetací, povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. V okolí slatě se vyskytují typické vrchovištní rostliny jako např. kyhanka sivolistá, klikva bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Zejména ta poslední patří k legendám české flory. Slať je přístupná pro cyklisty i pěší od parkoviště pod Antýglem.

Krkonoše

Výšlap na naší nejvyšší horu rozhodně nepatří mezi to nejobtížnější, co u nás můžete zdolat. I přesto je otázkou národní cti, alespoň jednou pěšky dosáhnout nejvyššího vrcholu naší vlasti. A poslat odtamtud třeba pohled.

Sněžka

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Sněžka je se svými 1 603 m nad mořem nejvyšším vrcholem Krkonoš a zároveň vůbec nejvyšší horou České republiky. Přímo na vrchol Sněžky vede lanová dráha, zdatnější turisté na něj mohou vystoupat i pěšky po některé z turistických tras.

Úpské rašeliniště

Vypravte se za drsnou krásou největšího krkonošského rašeliniště. Vypadá to tu jako v severské tundře, která sem zasahovala v době ledové. Úpské rašeliniště leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. V Úpské rašelině pramení Úpa a Bílé Labe. Mocnost rašeliny je 0,40-1,20 metru. Jsou tu vodou vyplněné pukliny i větší rašelinná jezírka, hluboká až 1 m a také rašelinné kopečky zvané bulty. Ostrůvky klečovitých porostů vytvářejí stolové formy. Kosodřevina se tu prolíná s porosty šáchorovitých rostlin, zejména suchopýry (zvané také Krakonošovy vousy), jejichž bílé ostrůvky v době zrání semen dodaleka září. Najdete zde i některé vzácné rostliny jako ostružiník moruška, všivec sudetský, běloprstka bělavá aj. Severní částí rašeliniště prochází prochází turistická cesta od Luční boudy k bývalé Obří boudě.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Podyjí

Na samých česko-rakouských hranicích najdete jedinečný Národní park Podyjí. Tak krásné lesy a přírodu jen tak jinde nenaleznete a počet cílů na nejrůznější výlety jakbysmet. Podívat se můžete i na rakouskou stranu hranice, kde park pokračuje pod názvem Nationalpark Thayatal. Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin.

Havranické vřesoviště

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna.

Český ráj

Více než 400 věží, z nichž nejvyšší měří padesát metrů, se rozkládá mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji. O jedinečnosti a neopakovatelnosti přírody Českého ráje svědčí i fakt, že se v roce 1955 stala první chráněnou krajinnou oblastí Československa. Skalní město Skalák je rozděleno do tří hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Tyto oblasti jsou propojeny sítí značených turistických cest. Nejznámější z nich je vrcholová cesta zvaná Zlatá stezka Českého ráje. Nádherné Hruboskalské skalní město je opředeno legendami a bájemi, které tu můžete zkoumat stejně dobře jako fantastické skalní útvary, jež tu příroda vytvořila.

Labské pískovce

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. V západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vytvářejí spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskýmí stěnami a Vysokým Sněžníkem atraktivní turistickou a horolezeckou oblast.

Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory je krajinou prastarých lesů, rašelinišť i podhorských luk. Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor. Dominantou střední části Jizerských hor je mohutný masiv Jizery, druhé nejvyšší hory. Jizera je součástí hejnického hřebene a její z daleka viditelné vrcholové skalisko je opatřeno upravenou vyhlídkou, z níž je majestátný kruhový rozhled.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Žďárské vrchy

Žďárské vrchy a stejnojmenná Chráněná krajinná oblast se dá bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka.

Lužické hory

Chráněná krajinná oblast Lužické hory leží mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem. Až do 13. století zde bylo území neprostupných pohraničních hvozdů, dnes zde však již najdete kulturní krajinu formovanou v průběhu staletí člověkem.

České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe.

Moravský kras

Přírodní památka Rudické propadání je součástí CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, druhého nejdelšího v ČR.

Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice.

Pálava

V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava. Zdejší kraj dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy. Pálava je jedním z nejnavštěvovanějších míst České republiky. Bělostné vápencové skály Pavlovských vrchů se tyčí nepřehlédnutelně v jinak rovinaté okolní krajině. Pálava je doslova prošpikována místy, které stojí za návštěvu: romantické vinohrady, půvabné jihomoravské vesničky, středověké zříceniny Sirotčího hrádku a Dívčích hradů, lesostep se vzácnou vegetací.

Středomoravské Karpaty

Přírodní park se rozprostírá v jihozápadní části Středomoravských karpat a je členěn na Hustopečskou pahorkatinu, Boleradickou vrchovinu a Dambořickou vrchovinu.

Další zajímavá místa

• Prachovské skály: Jedinečné pískovcové útvary, které vytváří celé skalní město. Skalní město se rozkládá na ploše 262 ha a prochází jím řada značených stezek. Součástí jsou mnohdy až bizarní pískovcové útvaru ve tvaru věží, bloků i sloupů, z nichž ty nejvyšší mají téměř 40 m.
• Macocha: Naše nejznámější a nejnavštěvovanější propast. Na okraji Macochy jsou v různých výškových úrovních dvě vyhlídky, odkud si lze prohlédnout celou propast, jejíž suchá část dosahuje úctyhodných 138 m.
• Panská skála: Malebný skalní útvar, kterému se přezdívá kamenné varhany. Tato kamenná památka se proslavila dokonce i ve filmu, objevila se totiž v oblíbené pohádce Pyšná princezna. Panská skála je tvořena pravidelnými pětibokými a šestibokými čedičovými sloupy, které jsou až 12 m vysoké a svým uspořádáním připomínají píšťaly varhan.
• Vyhlídka Máj: Nabízí snad vůbec nejkouzelnější výhled na řeku Vltavu. Z místa je vskutku fascinující výhled na mohutný meandr Vltavy, který zde má tvar podkovy a protéká hluboce zaříznutým kaňonem.
• Unikátní národní přírodní rezervace Soos: Unikátní národní přírodní rezervace s bahenními sopkami. Podobné místo nikde jinde v České republice neexistuje. Jedná se rašeliniště a slatiniště o rozloze 221 ha. Naučná stezka prochází po dně zaniklého slaného jezera přímo kolem bahenních sopek (správněji tzv. mofet), ze kterých se sykotem uniká oxid uhličitý, probublává v nich voda a bahno.
• Mechové jezírko: Jedno z nejzajímavější a nejromantičtějších míst Jeseníků. Lokalita je národní přírodní rezervací a zároveň největším moravským rašeliništěm. Naučná stezka, která je tvořena dřevěným chodníčkem, vede k Velkému mechovému jezírku, kde je vrstva rašeliny mohutná až 3 m.
• Králický Sněžník: Právě na něm se stýkají dvě rozvodí našeho kontinentu. Morava, která zde pramení, směřuje do Černého moře, řeky severně od Sněžníku tečou přes Polsko do Baltu. Vystoupejte na hřebeny a rozhlédněte se do kraje. Odměnou, kterou zde najdete, bude království ticha. Socha slůněte je umístěna těsně pod vrcholem Králického Sněžníku už od roku 1932.
• Velká Amerika: Kdysi se tu těžil vápenec, ale také se sem uklízeli političtí vězni, které asi příliš netěšilo, že jsou v jednom z nejromantičtějších míst Česka. Karlštejn je nedaleko a výletu sem rozhodně nebudete litovat. Na jeho dně se nachází dvě navzájem propojená jezírka s průzračnou vodou, kterí zejména v létě lákají ke koupání. Bohužel brána do lomu je trvale zavřená a tak i přes přísný zákaz řada lidí slézá po skalách na dno Velké Ameriky, což je poměrně nebezpečné a nelze doporučit. Bezpečně si lze lom prohlédnout z vyhlídky přímo u parkoviště, nebo z pěšin vedoucích kolem Velké Ameriky.
• Skalky skřítků: Chráněná geologická lokalita a záhadný útvar Skalky skřítků leží u obce Kyselka na Karlovarsku. Podle pověsti tu díry do skal vyhloubili skřítci, kteří tu před dávnými časy žili. Dnes už sice vědci přišli na to, že otvory mají na svědomí stromy, které obtekla chladnoucí láva - stromy zetlely, láva zůstala, ale stejně si říkáme, že se věda může mýlit. Skřítci jsou rozhodně zábavnější než láva. Útvar se nachází ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg, kde najdete zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů.
• Naučná stezka Bílá Opava: Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy - nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Stezka je dlouhá celkem šest kilometrů a prochází těsně kolem vodopádů. Samotná Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu. Kromě Pradědského a Ovčárenského potoka do ní přitéká v této nejhořejší části několik drobných bezejmenných potůčků.

tags: #kradna #priroda #ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• Jak se zpracovává lidský odpad?
• Objem a druhy černých pytlů
• Zajímavosti v okolí Slavkova
• Rozměry kovových odpadkových košů
• Poštolka rudonohá a klimatická změna