Čistě teoreticky lze recyklovat všechny druhy odpadů, které člověk vyprodukuje. Je to jen otázka energie, lidského úsilí a peněz. Recyklace znamená opětovné zužitkování materiálů získaných z odpadů.
Některé materiály lze recyklovat bez významných ztrát kvality. Takovým příkladem může být sklo, které lze přetavovat mnohokrát dokola. U jiných materiálů dochází při recyklaci ke zhoršení jejich vlastností (tzv. downcycling). Mezi ně patří například papír, u kterého dochází při opětovném zpracování ke zkracování vláken, což omezuje jeho vlastnosti.
Plasty se recyklují podle druhu plastu. Některé lze znovu roztavit a znova zpracovat, jiné se smíchávají s ostatními plasty (tzv.
Co a jak třídit se bude odvíjet od toho, v které obci žijete. Každá obec si podle svých možností stanovuje, jaké druhy odpadů se budou v obci separovat. V některých obcích lze do kontejneru na plasty dát například jen PET lahve, v jiných (jako třeba v Praze), lze do kontejneru dát veškerý plast.
Lidé však často nevědí, co do kontejneru na plast ještě patří a co ne. Tak tedy mezi plasty nepatří vícevrstvé obaly (např.
Čtěte také: Jak se zpracovává odpad
Podobně může být řešen sběr papíru (někde se separuje např. pouze novinový papír) či skla (někde se třídí zvlášť barevné a bílé, jinde se obě složky třídí až u zpracovatele).
Obecně je velmi důležité, aby byla dodržována kvalita třídění odpadu. Pokud je do nádob na plasty umístěn i směsný odpad, a nasype se do sběrného vozu, dojde ke znehodnocení celého jeho obsahu, ten pak bývá uložen na skládku. V lepším případě si posádka sběrného vozu všimne, že v nádobách je jiný odpad, než jaký má být, a pak jej nenaloží. Tento kontejner je následně vyvezen vozem na směsný odpad na skládku nebo do spalovny.
Pro někoho nemusí být snadné poznat, o jaký druh odpadu, zejména plastu, jde. Proto se na obalech používají identifikační značky - číslo a/nebo písmenná zkratka v trojúhelníku ze šipek -, které jednoznačně identifikují, o jaký druh odpadu jde. Čísla 81 - 99 a písmeno C značí kombinované obalové materiály. Může být značeno také jako C/převažující materiál (C/PAP znamená, že obalový materiál je kombinovaný z více materiálů, převažujícím je papír).
Tyto materiály jsou také recyklovatelné, ale v praxi se tak děje jen málo a končí zpravidla na skládce či ve spalovně. Pokusy o zpracování kartonů z tetrapaku (hliník, papír, PE folie) na izolační či nábytkové desky v Nové Pace se nezdařil.
Mezi odpad, který musí obec od svých občanů sbírat, patří nebezpečné složky komunálního odpadu. Patří sem veškeré chemikálie, barvy, laky, baterie, staré léky (lze odevzdat v lékárnách), zářivky, elektroodpad apod. Nejběžnějším způsobem sběru jsou sběrné dvory, kam občané tyto odpady mohou zdarma odkládat. Některé obce také provozují mobilní svozy těchto odpadů.
Čtěte také: Jak recyklovat plasty
Kromě těchto způsobů sběru odpadů fungují i jiné systémy, například systém zálohovaných lahví. V některých zemích funguje zálohování i PET lahví nebo hliníkových plechovek. V České republice se zálohují jen skleněné lahve.
Separovat lze i pomocí tzv. pytlové metody: každý druh odpadu doma roztřídíte do barevných pytlů, ty pak ve svozový den necháte před domem a svozová firma je odtud vyzvedne.
U některých konkrétních výrobků lze využít i možnosti tzv. Poslední prodejce výrobku je při prodeji těchto výrobků povinen informovat spotřebitele o způsobu zpětného odběru již nepoužitelných výrobků, tj. informuje spotřebitele, zda lze výrobek odevzdat v prodejně, nebo zda má sjednané jiné sběrné místo. Toto místo však musí být pro spotřebitele stejně dostupné jako místo prodeje (tzn. sběrné místo musí být například ve stejné obci). Pokud tak neučiní, je povinen odpad odebírat sám.
Zpětný odběr musí být proveden bez nároků na úplatu od spotřebitele. S vráceným výrobkem musí být následně naloženo v souladu se zákonem o odpadech.
Pokud budete chtít využít možnosti zpětného odběru, zeptejte se nejdříve, zda prodávající zpětný odběr provádí. Pokud nebude vědět, na co se ptáte, jděte raději nakoupit jinam. Na nefungující zpětný odběr můžete upozornit Českou inspekci životního prostředí.
Čtěte také: Zpracování odpadu: srovnání firem
Pokud nenajdete jiný obchod, kde zpětný odběr provádějí, můžete využít služeb sběrných dvorů, kde zpravidla lze všechny tyto výrobky také nechat (je ale lepší se předem o tom informovat, adresy sběrných dvorů ve vaší obci se dozvíte buď na internetu nebo na obecním úřadě). Do sběrných dvorů lze ukládat i rozměrné odpady, jako třeba staré skříně či postele.
Co nám z komunálních odpadů zbývá? Nezabývali jsme se ještě odpady z kuchyně. Oleje a tuky z fritovacích hrnců patří do komunálního odpadu. Rozhodně je nevylévejte do záchodu. Čističky odpadních vod jsou sice vybaveny odlučovači a lapáky tuků a olejů, ale jejich kapacita není dimenzována na velká množství těchto odpadů. S vyléváním olejů do odpadu souvisí i problematické zavádění kuchyňských drtičů odpadů.
Kompostovat lze většinu kuchyňských odpadů, od šlupek od brambor po čajové sáčky či kávové filtry. Pokud je to ve vašich možnostech, můžete si zřídit svůj vlastní domácí kompost. Lze si i pořídit malý kompostér vybavený žížalkami přímo do bytu. Některé obce jsou vybaveny obecními kompostéry, do budoucna se kompostování bude rozšiřovat. Směrnice EU totiž požaduje, aby se do roku 2010 snížilo množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky na 75 % hmotnosti odpadů vzniklých v roce 1995 (snížení na 50 % v roce 2013 a na 35 % v roce 2020).
Při letmém pohledu do vašeho domácího koše na odpadky nebo do popelnice před domem uvidíte většinou různorodou skrumáž. Určitě by stálo za to (dříve než za příslušným smetím zaklapnete víko) popřemýšlet, jestli je odpadkový koš to správné místo. Mnoho odpadků by pak putovalo do barevných kontejnerů nebo do sběrného dvora, a vaše popelnice by nebyla věčně přeplněná. Navíc byste tím umožnili recyklaci více než třetiny množství odpadků.
Mnoho lidí se ve snaze ušetřit zbaví odpadu tak, že ho jednoduše proženou komínem. Pomineme-li nepříjemný zápach, který při spalování vzniká a který obtěžuje vás i vaše okolí, je spalování odpadů v domácnostech považováno za největší plošný zdroj dioxinů a dalších jedů. Můžete namítnout, že ve spalovnách se také odpad pálí, ovšem průmyslové spalovací zařízení se s vaším lokálním kotlem nedá vůbec srovnávat. Ve spalovnách jsou také instalována různá zařízení, například odlučovače popílku atd., které odstraňují škodlivé složky z kouře. Také popel ze spalovny podléhá zvláštnímu režimu a je s ním zacházeno jako s nebezpečným odpadem (je podle zákona ukládán na skládku).
Nemá cenu odpady třídit, protože svozová firma vše smíchá a odveze na skládku. Není to stoprocentně nepravda, i takové příklady se občas mohou vyskytnout. Bohužel se stává, že i dobře vytříděné odpady musí být odvezeny na skládku, pokud do nich někdo vhodí mrtvou kočku, vysype odpadkový koš nebo jinak surovinu znečistí. Naštěstí se tyto případy vyskytují zřídka a množství vytříděné suroviny každoročně narůstá.
Svozová firma nemá důvod vytříděné odpady sesypávat. Směsný komunální odpad z popelnic a kontejnerů se odváží a ukládá za určitý poplatek na skládku, což představuje další náklady.
Pálíte-li v lokálním topeništi organický odpad, vznikají ve velké míře takové škodliviny, jako je oxid uhelnatý, kyanovodík, benzopyreny (plyny přítomné v cigaretovém kouři způsobující rakovinu), dioxiny, zejména tehdy, je-li odpad vlhký.
Bydlíte-li v ulici, kde vás několik „šetrných“ sousedů obšťastňuje hustým štiplavým dýmem z komínů, tak kromě podráždění dýchacích cest nebo podráždění očí zřejmě nepocítíte nijaké zásadní změny. Tedy pokud jste dospělí. Malé děti jsou totiž citlivější, a protože absorbují šestkrát více škodlivin než dospělí, nemusí pobyt v takto zamořeném prostředí zůstat bez následků. Těhotné ženy, starší osoby a lidé trpící astmatickým či jiným respiračním onemocněním jsou na tom podobně.
Vybavte si domácnost nádobami na ukládání papíru, skla a plastů. Dnes není problém pořídit si sadu tří plastových nádob v barvách kontejnerů.
Využitelné - mohou být dále zpracovány (papír a lepenka, sklo, plasty (PET lahve, fólie, kelímky), kovy (plechovky, hliník), kompostovatelný kuchyňský odpad atd.
V uvedeném přehledu odpadů je na posledním místě položka ostatní odpad. Jde o takové materiály, které nesplňují kritéria využitelných, objemných ani nebezpečných odpadů. A právě pouze tento druh odpadu byste měli jako jediný vhazovat do košů na odpadky a následně vynášet do popelnic či kontejnerů před domem.
Vysloužilé elektrospotřebiče by neměly v žádném případě skončit v komunálním kontejneru, natož ve volné přírodě. Pomineme-li čistotu přírody jako znak kulturní vyspělosti obyvatelstva, tak ještě vážnějším důvodem jsou některé pro lidské zdraví vysoce nebezpečné látky, které může elektronika obsahovat.
Elektroniku také sami nerozebírejte, obstarají to školení pracovníci sběrného dvora, kam tento druh odpadu patří. Pokud byste měli pochybnosti, zda konkrétní vysloužilý elektrospotřebič patří, nebo nepatří do popelnice, prohlédněte si dobře výrobek, jeho obal nebo záruční list či návod. Pokud tam objevíte symbol přeškrtnuté popelnice, je věc jasná: spotřebič musí do sběrného dvora.
Budete-li jednotlivé druhy odpadů správně třídit, umožníte tak jejich další zpracování. Odpady, které vhodíte do barevného kontejneru, odveze velké svozové auto na dotřiďovací linku. Odtud putují do zpracovatelských firem, kde z odpadů vznikají nové výrobky - tento proces se nazývá recyklace odpadu.
Ale zpátky na začátek, tedy ke třídění odpadů do známých barevných kontejnerů: modrých, bílých a zelených a žlutých.
Dejme tomu, že jste odpady doma roztřídili a vhodili v obci do správných kontejnerů. Barevné kontejnery se pravidelně svážejí na místa, kde se provádí takzvané dotřídění. To se děje na dotřiďovací lince, kde se odpady rozdělují na jednotlivé druhy podle jejich dalšího zpracování (recyklace), a zároveň se odstraňují nežádoucí příměsi, nečistoty a odpady. Například papírové odpady, které odložíte do modrého kontejneru, jsou z mnoha různých druhů papírů. Každý se zpracovává jinak, proto je potřeba sběrový papír dotřídit. Směs papíru se pohybuje po pásu a zaměstnanci linky z něj vybírají jednotlivé druhy, někdy však musí vybírat i odpadky.
Při výrobě bílého skla se zase nikdy nesmí dostat do pece sklo barevné, ani žádná jiná nečistota, kov, keramika, porcelán atd. Skleněné odpady ze zelených kontejnerů se nejprve třídí ručně a přitom jsou odstraněny největší kusy nečistot. Poté střepy putují na speciální automatickou linku, kde vše řídí počítač, který zajistí čistotu a vytříděného skla. Barevné nebo čiré sklo se odváží ke zpracování do skláren.
Také z plastů, které jste odhodili do žlutých kontejnerů, se ručně vybírají PET láhve, fólie a pěnový polystyren, které mají speciální samostatné zpracování. Pracovníci z pásu vyhazují i nečistoty, které do plastů nepatří.
Skládka odpadů je prostor, kde se ukládají odpady. uložením na zemi nebo do země.
Vybavte si domácnost nádobami na ukládání papíru, skla a plastů. Dnes není problém pořídit si sadu tří plastových nádob v barvách kontejnerů.
Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit. Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Poptávka po větší udržitelnosti v současnosti velmi roste. Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.
Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit.
Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.
Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.
Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.
Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.
Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.
Nové zákony mají motivovat výrobce k využívání sekundárních zdrojů a na druhé straně podporovat poptávku (například úpravou pravidel pro zadávání veřejných zakázek) po výrobcích z druhotných surovin.
Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.
tags: #jak #se #zpracovává #lidský #odpad