V Kraji Vysočina probíhalo dlouhodobé měření kvality ovzduší v rámci projektů ISKOV I., ISKOV II. Cílem projektu „Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina“ (ISKOV) je objektivně poskytovat veřejnosti aktuální informace o kvalitě ovzduší v systému on-line. Vzniká tak veřejně přístupný informační systém, který slouží v rozhodovacím procesu výkonu státní správy i samosprávy.
Projekt tyto výzkumy a poznatky doplňuje, provazuje a pomáhá tak dospět ke komplexnímu návrhu opatření. Tento projekt navazuje na výše zmíněná měření a má za cíl je doplnit a upřesnit, a to především detailním střednědobým měřením polycyklických aromatických uhlovodíků a aerosolových částic (desetiměsíční měření).
Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina pro roky 2025 - 2029 (ISKOV III.) má za úkol proměřit vliv lokálních topenišť na znečištění ovzduší v 5 obcích, které byly z dřívějších měření v rámci projektů Kraje Vysočina (ISKOV I a ISKOV II) a dalších projektů realizovaných s podporou z Norských fondů (PAUPZKO, výzva Tromso a Měření kvality ovzduší ve vybraných lokalitách Kraje Vysočina zaměřené na vliv lokálních topenišť, výzva Svalbard) vybrány jako reprezentativní a srovnat naměřené hodnoty s pozaďovými oblastmi v rámci kraje.
Cílem je navázat na výše uvedené projekty, doplnit a upřesnit jimi poskytnuté výstupy a závěry, detailním dlouhodobým měřením polycyklických aromatických uhlovodíků a aerosolových částic (pětileté měření). Dlouhodobé měření přináší příležitost vyhodnocení trendů, díky možnosti odfiltrovat vliv počastí v jednotlivých letech měření a tím umožní hodnotit vliv legislativního zákazu provozu kotlů I. a II. třídy ale také např. Akční plán zlepšování kvality ovzduší pro Kraj Vysočina.
Vytápění tuhými palivy v lokálních topeništích je zde stále primárním zdrojem tepla. Znečištění z lokálních topenišť mnohdy způsobuje, že koncentrace aerosolových částic dosahují dlouhodobě zvýšených hodnot oproti obcím ležícím nad údolím.
Čtěte také: Opatření pro ovzduší Vysočina
Projekt si klade za cíl pomocí senzorické sítě prachoměrných a meteorologických jednotek zmapovat koncentrace aerosolových částic frakcí a porovnat koncentrace daných látek v údolních obcích oproti obcím ležícími nad těmito údolími.
Akční plán zlepšování kvality ovzduší pro Kraj Vysočina je hlavním výsledkem projektu „DETAILNÍ MONITORING POLYCYKLICKÝCH AROMATICKÝCH UHLOVODÍKŮ“ a byl schválen Radou Kraje Vysočina na řádném zasedání 9. 4. 2024 .
Základním cílem Akčního plánu je zlepšit ovzduší na území kraje a dále zajišťovat zlepšování nebo alespoň udržování stávající kvality ovzduší i při rozvoji území.
„Akční plán schválila Rada kraje Vysočina na svém řádném zasedání 9. 4. 2024. Tento dokument nám pomůže nejen při rozhodování o zacílení další podpory výměny starých kotlů, ale přináší i návrh celé řady dalších opatření např. v oblasti dopravy, jejichž implementace bude mít pozitivní dopad na čistotu ovzduší“ uvedl radní Kraje Vysočina pro lesní a vodní hospodářství, zemědělství a životní prostředí pan Ing. Pavel Hájek a doplnil: „jsem rád, že Vysočinu můžeme označit za kraj s čistým ovzduším, k čemuž přispívá dlouhodobý monitoring, investice do jednotlivých opatření a také vzdělávání o správném způsobu topení.“
Důkazem je srovnání výsledků měření koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků, včetně karcinogenního Benzo[a]pyrenu, v zimních a letních měsících 2022-2023, které na 60 lokalitách Kraje Vysočina provedlo Centrum dopravního výzkumu. Měření umožnil projekt řešený v rámci výzvy 2A „Tromso“, program „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“, který byl financovaný z Norských fondů.
Čtěte také: Stacionární zdroje znečištění Vysočina
Jaké jsou výsledky srovnání zimních a letních měsíců? Ukazují na výrazné zhoršení kvality ovzduší vždy v zimních měsících. „Tyto výsledky vypovídají o významném vlivu lokálních topenišť na kvalitu ovzduší na vybraných lokalitách. Současně ze 60 sledovaných lokalit jsme na 14 z nich zjistili překročení hodnoty imisního limitu pro koncentrace Benzo(a)pyrenu nad přípustný 1 ng∙m-3.“ vysvětluje Radek Vít z Centra dopravního výzkumu.
V průběhu zimy 2023 byly měřeny v průměru nižší koncentrace Benzo[a]pyrenu než v zimě 2022. Důvodem byla patrně nižší intenzita vytápění vzhledem k vyšším venkovním teplotám. I přesto došlo meziročně ke zvýšení koncentrací této látky na 19 lokalitách v kraji.
Koncentrace aerosolových částic frakce PM10 byly podle očekávání vyšší v zimních měsících na většině lokalit. Hodnota denního imisního limitu PM10 byla překročena za celé sledované období na území kraje 17krát. V zimě 2023 byly celkově naměřeny nižší koncentrace PM10 než v zimě 2022. Přesto ale v roce 2023 došlo ke zvýšení koncentrací PM10 na 22 lokalitách v porovnání se zimou předchozí.
Široká veřejnost se o nich může dozvědět na webových stránkách monitoringpau.cz, jednak z interaktivních map výsledků měření kvality ovzduší a dále také z vlastního Akčního plánu, který je umístěn na webu.
Čtěte také: Pardubický kraj: Tipy na víkendový výlet
tags: #kraj #vysocina #kvalita #ovzduší