Historie spolků přátel přírody

Před jeden a čtvrt stoletím, 16. září 1895, byla v rakouské Vídni založena turistická skupina Přátelé přírody (Naturfreunde), z níž se velmi rychle rozrostlo stejnojmenné mezinárodní hnutí, jehož členové dnes působí na všech obydlených světadílech naší společné planety.

Již od počátku nešlo Přátelům přírody jen o turistiku. Klíčovým zájmem hnutí vždy byl udržitelný rozvoj společnosti v souladu s potřebami životního prostředí. Za těch 125 let historie jejich hnutí se Přátelé přírody snažili tyto cíle uvádět do praxe tisíci drobných místních, národních, ale i celosvětových aktivit. Zasazovali a zasazují se o volný přístup do krajiny, rozvoj ekologicky a sociálně příznivého cestování a nabídek pro smysluplné trávení volného času.

Náš spolek je součástí mezinárodního hnutí Přátel přírody (Naturefriends International, Naturfreunde Internationale) založeného v r. 1895.

O necelého půl roku později, 16. září 1895, byl založen turistický spolek Přátelé přírody. Jako první předseda spolku působil Alois Rohrauer, a to až do své smrti roku 1923. Hnutí Přátel přírody si kladlo za cíl povznést náplň skrovného volného času pracujících a vyvést je z hostinců do přírody.

Během první světové války byla činnost Přátel přírody omezena a v plném rozsahu byla obnovena teprve až po roce 1918. Na mezinárodní úrovni hnutí Přátel přírody zapustilo kořeny v Americe, Anglii, Austrálii, Belgii, Brazílii, Bulharsku, Československu, Dánsku, Finsku, Francii, Jugoslávii, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Španělsku a Švýcarsku.

Čtěte také: Postup vyrozumění spolku

Rozvoj hnutí v českých zemích

Záhy po založení spolku ve Vídni se hnutí Přátel přírody silně rozvinulo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. První spolek Přátel přírody na území dnešního Česka byl založen v Trnovanech u Teplic roku 1897 (hned po Štýru je to druhý nejstarší mimovídeňský spolek Přátel přírody). Roku 1921 se v Praze konala schůze zástupců místních spolků ČSR, kterou byl založen turistický spolek Přátelé přírody v ČSR.

Svaz pro okrašlování a ochranu domoviny byl ve své době bezesporu nejvýznamnější nestátní institucí věnující se ochraně přírody a krajiny. Od svého založení v r. 1912 se ochraně přírody věnovala Česká botanická společnost, v jejíž prospěch bylo státem v r. 1923 vykoupeno a v rámci pozemkové reformy 16. 4. 1935 jí přiděleno naleziště koniklece jarního u Vlkova.

Také sdružení turistů patřila mezi organizace usilující o ochranu konkrétních přírodních a kulturních památek. Po vzniku samostatného československého státu v r. 1918 byla rozvíjena státní ochrana přírody a nová chráněná území byla zřizována především v rámci první pozemkové reformy, realizované prostřednictvím záborového, přídělového a náhradového zákona.

Přestože vydávané akty se jmenují většinou „dohoda“, šlo vždy o vrchnostenské rozhodnutí státního pozemkového úřadu. I v nelehkém období druhé světové války byla nestátní ochrana přírody rozvíjena.

Zmínit je třeba zejména činnost moravské odbočky Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny, která ve 30. a 40. letech zřídila formou dohody s vlastníky nebo jinak 46 soukromých rezervací. Nástup totalitního režimu ukončil v r. 1951 také půlstoletí trvající úspěšnou činnost Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny. Stal se jí v r. 1958 TIS - nezávislé sdružení přátel přírody (tehdy pod názvem „Sbor ochrany přírody Společnosti Národního musea v Praze“). Ten však byl v období normalizace v r. 1979 rozpuštěn.

Čtěte také: Vzor přihlášky pro spolky ochrany přírody

V roce 1974 se zrodila v rámci režimního SSM „Akce Brontosaurus“, která se mj. věnovala zajišťování péče o vybrané lokality. 11. 9. 1979 vzniká Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který se stal brzy platformou pro četné dobrovolnické aktivity v oblasti praktické ochrany přírody a památek i ekologické výchovy.

Všechny zmíněné organizace se snažily (v mezích umožněných tehdejším právním řádem) o získávání užívacích práv k pozemkům v cenných přírodních lokalitách a ohroženým památkám. V současné době u nás soukromé rezervace zřizují fyzické osoby a nestátní právnické osoby (převážně spolky), celkový počet takto chráněných lokalit činí přibližně 573.

Pozemkové spolky se nesoustředí jen na ochranu přírodního, ale i kulturního dědictví. Vedle neziskových organizací akreditovaných jako pozemkové spolky se i některé další neziskové organizace snaží chránit vybraná cenná území prostřednictvím užívacích práv k pozemkům.

Obnovení činnosti po roce 1989

Po pádu totalitních komunistických režimů východního bloku se předsednictvo Mezinárodních Přátel přírody (NFI) začalo zajímat o možnosti obnovy spolku v zemích, v nichž spolek do druhé světové války působil.

Dne 18. října 1991 se konala zakládající valná hromada v zasedací síni Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou, účastni byli i zástupci zahraničních skupin Naturfreunde. Už 24. září 1991 byly Ministerstvem vnitra České republiky schváleny stanovy a následně bylo Československé turistické sdružení Přátelé přírody zapsáno do seznamu občanských sdružení.

Čtěte také: Klášterecký spolek a jeho ekologická činnost

Dne 16. února 1994 totiž již zmíněné Čs. turistické sdružení Přátelé přírody spolu se sdružením dětí a mládeže Duha založily občanské sdružení Přátelé přírody České republiky. Vznikla tak organizace o zhruba 5000 členech.

V červnu 2015 vystupuje ze spolku organizace Duha, členy zůstává asi 500 převážně dospělých Přátel přírody z několika krajů Česka. V říjnu 2015 spolek přijímá kratší název Přátelé přírody z.s.

Příklady činnosti spolků

Čmelák - Společnost přátel přírody

Liberecká nezisková ekologická organizace Čmelák - Společnost přátel přírody je společenství lidí, které podporuje a provádí aktivity ve prospěch přírody a krajiny. Organizace vznikla již v roce 1994 a do roku 2002 působila pod názvem Staří ochránci Jizerských hor. Následný název - Společnost přátel přírody byl v letošním roce upraven tak, aby byl pro veřejnost snáze zapamatovatelný. „Vylíhl“ se tedy současný Čmelák - SPP.

V rámci praktické ochrany přírody mapujeme výskyt ohrožených a vzácných dřevin, sbíráme jejich semena a následně z nich ve vlastních lesních školkách pěstujeme sazenice původních dřevin, které pak vysazujeme zpět do rozmanitých lokalit. Daří se nám také úspěšně rozmnožovat a vracet do přírody vzácné a ohrožené dřeviny - tisy, jilmy, jedle, ptáčnice, lýkovce a další.

Jeden ze způsobů, kterým sdružení naplňuje své poslání v ochraně přírody, je činnost pozemkového spolku, který má ve vlastnictví více než 50 ha lesních, lučních, vodních i mokřadních pozemků na 15 lokalitách po celém Libereckém kraji a je v tomto ohledu největším v České republice.

Nový prales

Pravděpodobně nejznámějším naším projektem je Nový prales. Nový prales vzniká na jižních svazích Ještědského hřbetu, kde jsme v roce 2004 nákupem 7 ha lesa od soukromých vlastníků začali uskutečňovat modelovou přeměnu smrkové monokultury na přírodě blízký les.

V době nákupu byl porost prototypem nezdravé smrkové monokultury, o kterou se odborně nepečuje: geneticky nevhodná kultura, poškozená loupáním a následnou hnilobou, s absencí bylinného podrostu, nízkou vertikální i věkovou stratifikací a druhovou diverzitou, nedostatkem slunečního záření a téměř nulovým výskytem mrtvého a tlejícího dřeva vhodného jako biotop pro hmyz, dutinové hnízdiče a dřevokazné houby. Takové porosty mají nejen malou hodnotu z hlediska biologického, ale jsou navíc citlivé na kůrovcové a větrné kalamity.

V rámci projektu bychom rádi prostřednictvím dosadby a podsadby sazenic geograficky původních dřevin vytvořili zdravý les, který nebude hospodářsky využíván a postupně se přiblíží charakteru přirozených lesů, kde najdou nové místo k životu vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Zároveň věříme, že v duchu našeho motta „pro lidi, pro přírodu“ se nám podaří vytvořit esteticky hodnotnou lokalitu pro turisty, milovníky přírody, biology i ekology. Naším cílem je uskutečnit modelový projekt pro obnovu jiných mladých monokultur a aktivně přeměnit to, co naši předkové zanedbali.

Od roku 2004 bylo na lokalitě vysázeno více než 15 000 sazenic původních druhů dřevin. Vzhledem k neúměrně vysokým stavům spárkaté zvěře bylo nutné sazenice ochránit před okusem. Z možných řešení vyšla jako jednoznačně nejúčelnější lesní oplocenka.

I přes to, že jsme vlastníky pozemku, který je nehonební, a celá plocha byla zahrnuta do evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, narazili jsme na odpor místních myslivců, kteří požadují zbourání oplocení. Vleklá řízení se táhnou více jak dva roky a není vyloučeno, že oplocení budeme nakonec muset skutečně odstranit. Díky pomoci stovek přispěvatelů a podporovatelů se prales na Ještědském hřbetu dalšími odkupy stále rozrůstá a v současnosti má rozlohu více než 25 ha. Je nám jasné, že „vypěstovat“ prales není záležitostí pro jednu lidskou generaci, rádi bychom však položili základy pro jeho vznik.

Věříme, že přijde doba, kdy tento les bude mít větší hodnotu než jen stovky kubíků dřeva, neboť bude lidem poskytovat potravu pro jejich duši - krásu a harmonii. Průběžně pořádáme do této lokality exkurze pro laickou i odbornou veřejnost.

Šance pro jilmy

Dalším z celé řady projektů, které sdružení realizuje, je i Šance pro jilmy. Za pomoci škol z regionu vysazujeme již šestým rokem v Libereckém kraji odrostlé sazenice těchto ohrožených druhů stromů a zároveň se snažíme informovat veřejnost o problematice mizení jilmů z krajiny.

Ekovýchova

Kromě aktivit směřujících k obnově přirozených lesů a ke zvyšování pestrosti krajiny se Čmelák - SPP věnuje také výchovně-osvětové činnosti. Pro děti všech věkových kategorií připravujeme ekovýchovné programy, provozujeme lesní naučnou stezku s živým průvodcem, pořádáme exkurze a další doprovodné akce pro dobrovolníky i širokou veřejnost.

Zájemci o ekovýchovné programy mají možnost vybrat si z rozmanité nabídky jednodenních i vícedenních pořadů, které zajišťujeme buď v místě určeném konkrétní školou, nebo na chalupě našeho sdružení na Mariánskohorských boudách v Jizerských horách. Jen v uplynulém roce jsme uskutečnili 90 ekovýchovných programů, které navštívilo 1 928 dětí, a dny plné poznání prožilo uprostřed přírody během devíti pobytů přes 160 dětí. Pozornost věnujeme i nejmladší generaci. Do našich aktivit spadá i provoz vlastního mateřského centra Čmelák, které nabízí rodičům na mateřské dovolené a jejich dětem široké spektrum programů.

Prezidentská chata

Na neděli 24.6.1928 připadla slavná událost položení základního kamene spolkového domu Přátel přírody (Naturfreundehaus). Na stavbě samotné odpracovali lidé ze spolku stovky brigádnických hodin a honosný dům dokončili v rekordně krátkém čase. Koncem listopadu téhož roku, kdy byla stavba zahájena (1928), se na místě sešla stavební komise, která povolila k 1. prosinci 1928 provoz domu. Velká slavnost, při níž byl spolkový dům oficiálně předán veřejnosti, se konala 23. června 1929, tedy přesně rok po položení základního kamene. Tím také vyvrcholilo pětileté úsilí Přátel přírody o stavbu vlastního spolkového domu.

Původně dům Přátel přírody vyvlastňují na začátku války nacisté, oblíbená chata se návštěvníkům hor uzavírá. Chata přechází pod Kancelář prezidenta republiky a v následujících letech funguje jako rekreační zařízení pro zaměstnance Hradu.

Na jaře roku 1989 nastupují na Prezidentskou chatu jako správcovský pár manželé Šmausovi z Bedřichova. Pro Prezidentskou chatu nastává zlomový rok - po více jak 50 letech se opět otevírá veřejnosti a všem kolemjdoucím. Původní správci si chatu berou od státu do nájmu, od roku 1996 pod hlavičkou společnosti Ještěd spol.

Posledních deset let zvažovala Kancelář prezidenta, že se chaty zbaví a prodá ji. Nájemní smlouvy proto s námi uzavírala vždy jen na jeden rok. Nakonec se stát rozhodl chatu prodat zájemci s nejvyšší nabídkou bez ohledu na její budoucí využití. V srpnu 2011 jsme museli chatu během jednoho měsíce vyklidit, personál propustit a vybavení rozprodat.

Přesto se zanedlouho blýsklo na lepší časy. Uzavřenou chatu od soukromého majitele odkoupili velmi záhy manželé Dědkovi z Jablonce nad Nisou a nabídli nám vrátit se na Prezidentskou jako nájemci a provozovatelé. "Po dvaceti letech provozu jsem měl jasnou představu o tom, co by chata potřebovala," říká Petr Šmaus, který rekonstrukci Prezidentské chaty řídil. Jeho hlavní myšlenkou bylo zachovat co nejvíce z původního rázu poctivé stavby a přitom lidem nabídnout současný komfort. Schody proto stále vržou a dřevěné stěny jsou stále křivé.

V sobotu 1.12. 2012 jsme Prezidentskou opět otevřeli veřejnosti. Během uzavření chaty, které trvalo něco málo přes rok, proběhla první větší rekonstrukce od postavení domu v roce 1928. Na Prezidentskou se vracíme jen s málo pozměněným týmem a s roční pauzou zahajujeme již 21. sezónu na Prezidentské chatě. Provozujeme Prezidentskou chatu již 25 let.

...a tak po několika letech příprav pokračuje další fáze rekonstrukce započatá v roce 2011. Během této třetí etapy se počet lůžek vrátí do původní kapacity 50. Na místě bývalé kůlny a přístěnků vzniká stavba, které od začátku příprav říkáme Vejminek.

Rok 2021 je jedinečný - slavíme 30 let od chvíle, kdy jsme Prezidentskou otevřeli pro veřejnost (1991). Čas letí a Prezidentská slaví už 95 let. Naši předci chatu začali stavět v roce 1928 a ještě týž rok v prosinci ji otevřeli prvním turistům. My jsme výročí oslavili stylově - v restauraci s menu inspirovaným prvorepublikovými recepty, na louce před chatou s koláči, gulášem, kapelou s dobovými kousky, i novodobě - se zmrzlinou, výbornou kávou a s perníčky k výročí.

tags: #spolku #pratel #prirody #historie

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální stavby
• Tipy pro snížení odpadu
• Kontejnery na tříděný odpad ve Vsetíně
• Tinktury pro léčbu boreliózy
• BOŽ a IZS: Podrobný rozbor