Rozhodnutí Nejvyššího soudu v Plzni v trestním řízení týkajícím se alkoholu

11.12.2025

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 30. července 2024 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného D. G. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. listopadu 2023.

Průběh řízení

Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. září 2023 byl obviněný D. G. uznán vinným z přečinů ohrožení pod vlivem návykové látky a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Podle skutkových zjištění se obviněný dopustil toho, že dne 19. června 2023 v Sokolově řídil vypůjčený osobní automobil Škoda Fabia pod vlivem alkoholu (s naměřenými hodnotami 1,96 promile, 2,02 promile a 2,50 g/kg alkoholu v krvi), přičemž nezvládl řízení a poškodil dvě zaparkovaná vozidla. Navíc řídil vozidlo i přes uložený trest zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 24 měsíců.

Obviněný byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců a trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 24 měsíců.

Proti tomuto rozsudku podali odvolání obviněný i státní zástupce, která Krajský soud v Plzni svým usnesením ze dne 23. listopadu 2023 zamítl.

Dovolání obviněného

Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný dovolání opřené o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Učiněná skutková zjištění jsou podle jeho mínění vadná, jelikož odvolací soud zamítl navrhovaný výslech jeho partnerky a jejího syna, kteří by podpořili skutkovou verzi obviněného, podle níž vozidlo v předmětné době řídil syn partnerky, jehož původně označoval pouze jako osobu blízkou.

Čtěte také: Informace o souhlasu s odpady

Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Vyjádření státní zástupkyně

Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém písemném vyjádření konstatovala, že přehodnocení důkazů, čehož se obviněný domáhá, nenaplňuje uplatněný dovolací důvod. Jednání obviněného bylo prokázáno nade vši pochybnost především výpověďmi svědkyně K. H. a L. L., ze kterých vyplývá, že obviněný řídil předmětné vozidlo, což je dále podporováno i skutečností, že při kontrole hlídkou Policie České republiky se v blízkosti zaparkovaného vozidla nepohybovala žádná další osoba.

Jelikož meritorní rozhodnutí ve věci není zatíženo vadou, kterou by bylo nutno napravit cestou dovolání, navrhla státní zástupkyně, aby je Nejvyšší soud odmítl.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud jako soud dovolací především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí.

Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. listopadu 2023 je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.

Čtěte také: Aktuality z Krajského Úřadu v Mělníku

Vzhledem k obsahu podaného dovolání lze uzavřít, že uplatněné námitky je možno formálně podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nelze je však hodnotit jako námitky, jež by mohly odůvodnit obviněným požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí.

Z uplatněných námitek plyne, že obviněný primárně brojil proti zamítnutí jeho důkazního návrhu na výslech partnerky E. B. a jejího syna J. K., přičemž druhý jmenovaný měl být ve skutečnosti řidičem inkriminovaného vozidla. Opodstatněnost svého důkazního návrhu propojil i s výhradami vůči hodnocení provedeného dokazování, zvláště proti hodnocení výslechu svědkyně K. H.

Ve vztahu k primární námitce nedůvodného neprovedení obhajobou navržených důkazů Nejvyšší soud konstatuje, že formálně vzato odpovídá třetí alternativě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.. V posuzované věci nelze pochybovat o tom, že soudy obou stupňů (především pak soud prvního stupně) provedly dokazování v rozsahu potřebném k náležitému objasnění věci a nedopustily se pochybení v podobě opomenutých důkazů.

Namítl-li obviněný, že mu bylo kladeno k tíži vznesení důkazního návrhu až v odvolacím řízení, k uvedenému lze konstatovat následující. Trestní řád sice nikde expresis verbis neupravuje zásadu koncentrace důkazního řízení, která by zapovídala možnost uplatnění návrhu na provedení důkazu v odvolacím řízení, na straně druhé je nezbytné připomenout, že trestní řízení je mimo jiné ovládáno zásadou rychlého procesu a zásadou hospodárnosti. Správnosti zamítavého stanoviska svědčí skutečnost, že v reakci na tuto polemiku obviněného s hodnocením důkazů odvolací soud postavil vlastní ucelený argumentační systém, který ve světle zásad elementární logiky a v souladu se zákonem vyložil své hodnotící úvahy, podle kterých provedené důkazy ve vzájemné souvislosti tvoří ucelený, spojitý a na sebe navzájem navazující řetězec důkazů, směřující jednoznačně k závěru o vině obviněného, což činí navrhovaný výslech dvou jmenovaných svědků nadbytečným.

Nejvyšší soud proto nespatřuje v uvedeném důvod pro kasační zásah. Odvolací soud totiž postupoval při zamítnutí důkazního návrhu velmi důsledně po detailním zhodnocení obsahu již provedených důkazů.

Čtěte také: Krajský Úřad pro Ochranu

Navazoval-li obviněný výhradami, že učiněné skutkové závěry soudů obou stupňů postrádají oporu v provedeném dokazování, resp. skutková zjištění soudů nemají vyplývat z obsahu důkazů, s jistou dávkou benevolence tím formálně uplatnil první alternativu dovolacího důvodu ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle níž rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů.

Dovolací soud však konstatuje, že v posuzované věci zjevný rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů obou stupňů neexistuje.

Nejvyšší soud tedy shledal dovolání obviněného nedůvodným a proto jej odmítl.

tags: #krajský #soud #Plzeň #trestní #řízení #alkohol