Krásy české přírody: Lesy, voda, duha a zajímavosti

21.11.2025

Česká republika je zemí s bohatou a rozmanitou přírodou, která nabízí mnoho zajímavostí a krás. Od rozlehlých lesů, přes malebná jezera a řeky, až po úchvatné přírodní úkazy, jako jsou duhy. Pojďme se podívat na některé z nich.

Lesy v České republice

Lesy pokrývají třetinu České republiky, konkrétně 34 %. Ve srovnání se státy Evropské unie to není úplně špatné číslo. Evropský průměr činí 38 %, jsme na tom tedy podobně jako Chorvatsko nebo Lucembursko.

Z historického hlediska jde dokonce o významný nárůst, ještě v roce 1790 pokrývaly lesy pouze čtvrtinu území. Také data z posledních let ukazují, že se plocha lesních pozemků rozšiřuje: v roce 2018 o 1733 hektarů, v roce 2019 dokonce o 2278 hektarů, přičemž nový les nejčastěji vzniká na původní zemědělské půdě.

Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v Krkonoších vysadí 8630 čtyř až pětiletých sazenic jedle bělokoré. Byly vypěstované ze semen sebraných stromolezci z geneticky uznaných stromů. Návrat druhu na původní stanoviště je součástí dvouletého projektu záchrany krkonošských jedlí, který letos končí, informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) testuje na zvlášť vyčleněných plochách lesa různé způsoby hospodaření blízké přírodě. Lesníci chtějí zjistit, jak nejlépe založit a pěstovat les v době klimatické změny, a to většinou bez vzniku pasek. Dosud podnik pro testování v minulých letech založil 24 ploch a dalších pět ještě hodlá vyčlenit, řekla mluvčí firmy Eva Jouklová.

Čtěte také: Výlety do přírody v okolí Prachatic

Problémy českých lesů

Česká republika se potýká s problémy v lesním hospodářství. Velkou část porostů ohrožuje rozpad, kalamity jsou stále častější, stromy se těží ve velkém měřítku - a pokud se situace nezmění, hrozí lesům plošný kolaps.

I Výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky uvádí, že rok 2019 byl velmi nepříznivý: nahodilá těžba tvořila rekordních jednatřicet milionů kubíků dřeva, tedy pětadevadesát procent veškeré těžby. Zdraví českých lesů ohrožuje také defoliace, tedy odlistění stromů, které vzniká působením emisí. Zdejší míra defoliace je přitom v evropském kontextu jednou z nejvyšších.

V celoevropském srovnání patří české smrkové porosty k těm nejohroženějším, podle současných predikcí může být v roce 2060 ohroženo až osmdesát procent smrkových lesů.

Hasiči v letošním roce zatím likvidovali 1960 přírodních požárů, z toho více než 650 jich bylo v lese. V obou případech je to více než polovina celkového loňského počtu. Riziková sezona přitom teprve začíná. Hasiči proto nabádají k opatrnosti.

Na zmírnění dopadů sucha v lesích uvolnil v loňském roce Zlínský kraj téměř 7,5 milionu korun. Dotaci rozdělil mezi 14 žadatelů. Peníze hejtmanství poskytne také letos, na dotační program vyčlenilo opět 7,5 milionu korun, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.

Čtěte také: Mystéria Samothráké

Obnova lesů

Obnova krajiny po rozsáhlých lesních požárech závisí na typu území a druhu vegetace, nicméně může být poměrně rychlá. Shodli se na tom odborníci. Například České Švýcarsko se po požárech v roce 2022 začalo obnovovat rychle a není tam potřeba velké lidské účasti. V zemědělské krajině a vinicích by byla ale situace jiná a příroda sama nemůže obnovu zajistit.

V České republice a Polsku začal na několika místech projekt Life Model Forest, který se zaměřuje na obnovu a ochranu vybraných lesů. Potrvá sedm let a týká se 20 lokalit. Bude se zabývat mimo jiné třeba problémem nedostatku starých a mrtvých stromů nebo otázkou šíření invazních druhů rostlin a živočichů. Zástupci projektu s rozpočtem více než 200 milionů korun o tom informovali.

Lesy na Liberecku obohatí letos téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí. Vysadí je místní Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Jde o součást dlouhodobého projektu.

Spolky, obce, školy, církve a další právnické osoby mohou od Nadace partnerství letos získat až 100.000 korun na výsadbu stromů, obnovení studánky či polní cesty. Cílem iniciativy je posílit odolnost krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny, uvedl mluvčí nadace David Kopecký.

Voda v české krajině

Na stavbu, rekonstrukci nebo odbahnění rybníků a vodních nádrží poskytne ministerstvo zemědělství (MZe) 130 milionů korun, rybníkáři mohou o dotaci začít žádat v pondělí 16. září. Cílem podpory je zadržení vody v krajině, posílení protipovodňových funkcí rybníků a zvýšení bezpečnosti.

Čtěte také: Přírodní poklady Bulharska

Dobrovolníci budou letos opět uklízet řeku Sázavu a její břehy mezi Střechovem a Pikovicemi. Dvacátý ročník akce Čistá řeka Sázava se uskuteční od 11. do 13. dubna. Zájemci se mohou od 1. února zaregistrovat na webu www.cistarekasazava.cz, kde také získají podrobné informace o akci, informovala Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.

Nové mokřady a tůně vzniknou v Libereckém kraji díky takzvaným norským fondům. Cílem projektu libereckého Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR) je zpestřit krajinu a zlepšit podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů. Jeho klíčovým výstupem je 77 nových tůní na území kraje, nejvíc jich krajinu zpestří v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru, sdělil za institut Jan Korytář.

Duha - optický úkaz, který fascinuje

Duha lidi fascinovala od nepaměti. Není divu, tento optický úkaz totiž není vidět jen tak. Musí se počkat na vhodné podmínky. Duha vzniká lomem světla v kapičkách vody. Proto ji vidíme, když prší. Důležitá je ale i poloha slunce. To musí být níž než 42 stupňů nad obzorem.

V našich podmínkách tak nejčastěji vidíme duhu pozdě odpoledne a večer, kdy je Slunce nízko a duhový oblouk naopak vystupuje vysoko na oblohu a je dobře viditelný. Duha má však ve skutečnosti tvar kruhu, ten ale uvidíte pouze z letadla nebo z vysoké věže.

Středeční proměnlivé počasí vykouzlilo nad Českým rájem opravdu parádní dvojitou duhu. Nezvyklý jev pozorovali a na fotografii zachytili návštěvníci a zaměstnanci Autocampu Sedmihorky. „Včera se u nás střídala oblačnost s deštěm se sluníčkem, bylo takové skoro aprílové počasí. Duha vzniká rozkladem slunečního světla v kapkách deště.

Když sluneční paprsky dopadnou na dešťovou kapku, část světla se odrazí, část se zlomí a rozloží na jednotlivé barvy. Dvojitá duha je vzácnější a o to působivější úkaz. Vzniká tehdy, když se světlo v kapce vody odrazí dvakrát. Díky tomu se objeví druhý, slabší oblouk nad hlavní duhou.

Nejlepší šanci zahlédnout duhu máte při přeháňkách a slunci nízko nad obzorem - tedy nejčastěji ráno nebo navečer. Dvojitou duhu je potřeba bedlivě hledat, ale když se objeví, je to zážitek, který rozhodně stojí za zaznamenání.

Další zajímavosti z české přírody

Lidé mohou v pražské botanické zahradě v Troji navštívit novou stálou expozici Japonské mlžné lesy. Návštěvníci v ní mohou spatřit desítky druhů rostlin typických pro horské vlhké oblasti Japonska, jako jsou javory, bambusy, kosatce či kapradiny.
V botanické zahradě v pražské Troji se bude konat výstava dýní a dýňových dekorací. Motivem letošního 18. ročníku budou pohádky a strašidla. Součástí výstavy bude i doprovodný program v podobě dlabání dýní, workshopů nebo oslav Halloweenu.
Příležitost podívat se do unikátních fluoritových Jeskyní pod Sněžníkem na Děčínsku bude mít veřejnost. Odborníci provedou zájemce přírodní památkou a vysvětlí geologický původ Labských pískovců.
Botanická zahrada v Praze-Troji zve ode opět na komentované procházky setmělou džunglí v prostorách skleníku Fata Morgana. Noční výpravu do pralesa mohou zájemci absolvovat každý pátek a sobotu od 18:00 do 21:00 až do 22. března.
Jaký hluk vydávají rostliny, jak vypadá největší semínko nebo co všechno se dá vyčíst z letokruhů odhalí experti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u příležitosti Dne fascinace rostlinami. Akce se uskuteční v pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi v pátek 17. května od 9:30 do 16:30.