Lidé a životní prostředí se navzájem ovlivňují od nepaměti. S nárůstem působení člověka, zejména pak od počátku průmyslové revoluce, je však jeho vliv čím dál tím problematičtější. Využívání přírodních zdrojů, pronikání čím dál hlouběji do přírody a znečišťování životního prostředí nevede jen ke snižování biodiverzity vyhynutím živočišných a rostlinných druhů, ale prokazatelně i ke globálnímu oteplování.
Ekologie je vědní subdisciplína biologie. Zkoumá vztahy živých organismů mezi sebou navzájem a vůči neživému prostředí. Ve druhé polovině 20. století se tento termín stále častěji používal k popisu celkové environmentální situace, v důsledku čehož vstoupil v širší povědomí. Přídavné jméno "ekologický" se dnes používá převážně v hovorové řeči jako výraz pro postoje nebo činnosti šetrné k životnímu prostředí.
Lidé do ekosystémů denodenně zasahují mnoha způsoby:
"Globální oteplování" znamená, že se průměrná teplota na Zemi dlouhodobě zvyšuje. Globální však nemusí nutně znamenat, že se tak děje rovnoměrně po celé Zemi. Některé části Země se mohou oteplovat více, jiné pomaleji, přičemž nelze ani vyloučit teplotní výkyvy.
Vlivem různých faktorů, které způsobují kolísání teploty na Zemi, se v průběhu historie Země střídala teplá a chladná období. Průměrná globální teplota se tak pohybovala vysoko nad i pod současnou průměrnou teplotou. Velké klimatické změny, jako jsou ty, které probíhají v současnosti, jsou však pro život na Zemi vždy nebezpečné, čehož je v historii Země mnoho příkladů. Kromě toho je klima inertní a citlivý systém. Pokud je například v klimatickém systému dosažen nebo překročen bod zvratu (např. Golfský proud nebo permafrost), je tato změna nevratná, tj. nelze ji zvrátit. Jiné části klimatického systému (např. hladina moří) reagují na změny koncentrace CO2 pomalu a projevují se s velkým časovým zpožděním.
Čtěte také: Moudrost přírody v citátech
Současná klimatická krize se od dřívějších klimatických změn liší především svou rychlostí. Nikdy předtím nebylo v tak krátké době vypuštěno tolik skleníkových plynů jako dnes. Dokonce i emise CO2 ze sopek v době jejich největší aktivity jsou nesrovnatelně nižší. Důvodem zvyšování teploty je to, že my lidé od dob industrializace svým způsobem života vypouštíme příliš mnoho skleníkových plynů, a tím zvyšujeme skleníkový efekt. To způsobuje, že se v zemské atmosféře zachycuje více tepla než obvykle, a průměrná globální teplota se zvyšuje, neboli dochází ke globálnímu oteplování.
Nárůst globálních teplot mezi lety 1850 a 2018:
| Zdroj dat | Světová meteorologická organizace (WMO) |
|---|---|
| Graf | Ed Hawkins, University of Reading, Velká Británie |
Při oteplení o 2 stupně se důsledky změny klimatu, z nichž některé pociťujeme již dnes, budou postupně zhoršovat. Důsledkem jsou smrtící vlny veder, jako například "léto století" v roce 2003, které si v Evropě vyžádalo přibližně 70 000 životů. Navíc zvýšení globálního teplotního průměru o 2 °C znamená pro většinu pevninských oblastí oteplení o 3 až 4 °C. K tomu se přidává častější výskyt extrémních klimatických jevů jako např. povodní v důsledku extrémních srážek, tornád ap. Nebo na druhou stranu rostoucí problémy se suchem a nedostatkem vody, jako tomu bylo v posledních letech v celé střední Evropě.
Synergické účinky mezi teplotou a znečištěním ovzduší globální změnu klimatu ještě více urychlují. Například tající permafrost na Sibiři vede k uvolnění ještě většího množství skleníkových plynů. Navíc se tak odhalují viry, bakterie a plísně z dob, kdy člověk ještě neobýval zemi a které by jinak zůstaly ukryty pod ledovým příkrovem. Jaká nebezpečí na nás ještě číhají, nikdo netuší.
Vědci požadují, aby se do roku 2035 na celém světě využívaly pouze obnovitelné zdroje energie, jako je fotovoltaika a větrná energie, a zabránilo se tak nevratným změnám klimatu a globálnímu oteplování.
Čtěte také: Citáty indiánů
Stoprocentní pokrytí zásobování energií z obnovitelných zdrojů energie je možné a transformace může proběhnout daleko rychleji, než se očekává. Výroba elektřiny z klimaticky neutrálních zdrojů je navíc pro spotřebitele levnější než elektřina získaná z plynu nebo uhlí.
Čtěte také: Moudrost Boha v přírodě
tags: #krátké #citáty #o #ekologii