Se změnou klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti a ostatními faktory negativně dopadajícími na životní prostředí souvisí přechod k udržitelné ekonomice. Tento přechod vyžaduje masivní investice a bude mít v čase sílící vliv na činnost a stabilitu finančních institucí.
Nejen z tohoto důvodu provedla ČNB v první polovině letošního roku dotazníkové šetření mezi dvanácti bankami, šesti pojišťovnami a sedmi penzijními společnostmi spadajícími pod dohled ČNB.[2] Průzkum zjišťoval míru implementace environmentálních faktorů do procesů finančních institucí od jejich řízení, přes strategii až po produktovou nabídku.
Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že se všechny oslovené finanční instituce ve vztahu ke své hlavní činnosti již environmentálními faktory zabývají. Rozdíly jsou však patrné v délce období, po které se jim věnují.
Přístup jednotlivých institucí je do značné míry ovlivněn politikou finanční skupiny, jíž jsou součástí. Environmentální oblast je či do dvou let bude u většiny institucí zahrnuta v požadavcích na způsobilost členů představenstva či osob s klíčovými funkcemi.
U tří čtvrtin oslovených institucí byla o tuto oblast rozšířena pracovní náplň stávajících zaměstnanců, u dvou institucí vzniklo zcela nové oddělení a u tří nové specializované pozice ve stávajících odděleních.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
V bankách se činnosti spojené s environmentální oblastí věnuje v průměru kolem deseti zaměstnanců, v pojišťovnách přibližně tři a v penzijních společnostech jeden zaměstnanec.
Environmentální faktory se postupně promítají také do strategií jednotlivých finančních institucí. S výjimkou dvou všechny oslovené instituce již zohledňují při tvorbě své firemní strategie environmentální rizika či příležitosti vyplývající z přechodu k environmentálně udržitelné ekonomice. Až tři čtvrtiny institucí v této souvislosti očekávají další rozsáhlé změny strategie i v budoucnosti.
Environmentální faktory jsou implementovány také do investiční strategie, přičemž více než polovina z oslovených institucí v ní předpokládá výraznější navýšení podílu environmentálně udržitelných aktiv ve svých portfoliích.
Přibližně u poloviny oslovených institucí byla v souvislosti s environmentálními riziky a příležitostmi přizpůsobena nabídka produktů a služeb pro klienty.
Banky kupříkladu rozšířily nabídku produktů o udržitelné úvěry spojené s bydlením, ekologickými vozidly či environmentálně zaměřenými podnikatelskými projekty. Pojišťovny přistoupily k rozšíření portfolia investičních produktů o produkty sledující environmentální cíle či k zavedení rozšířeného krytí pro pojištění staveb s nižší energetickou náročností.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Nabídka finančních institucí byla přizpůsobena i vůči subjektům s činností negativně ovlivňující životní prostředí. Při financování takových činností banky například ukončují, zdražují či zpřísňují požadavky a nabízí možnost financování přechodu k environmentálně neutrální/pozitivní hospodářské činnosti.
Až dvě třetiny pojišťoven přizpůsobily nabídku vůči subjektům ohroženým environmentálními riziky ve smyslu zavedení objemových limitů (podíl pojistných smluv) či změny cenové politiky (pojistné krytí).
Orientace institucí na udržitelná aktiva, produkty a služby v čase roste, což je patrné i z jejich hodnocení příležitostí vyplývajících z přechodu k environmentálně udržitelné ekonomice. O tyto příležitosti se zajímají až tři čtvrtiny oslovených institucí. Na horizontu do tří let označily některé instituce jako významnou příležitost zvýšení jejich reputace. Jde přitom zejména o pojišťovny a penzijní společnosti.
Předpokládaný rostoucí význam jednotlivých příležitostí v čase koresponduje s aktuálně stále nízkým zájmem klientů o environmentální oblast při sjednávání produktových smluv. Více než polovina oslovených institucí uvedla, že je zájem klientů o udržitelné produkty relativně nízký a prozatím se výrazně nezvyšuje.
Poměrně nízká hodnota u příležitosti související s vyšší transparentností tržního prostředí na krátkodobém horizontu odráží stále nízkou globální standardizaci pro zveřejňování informací souvisejících s environmentální oblastí (tzv. greenwashing[3]). S tím se u protistran setkala zhruba osmina oslovených institucí.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Téměř všechny oslovené instituce hodlají zavést do své strategie tranzitivní rizika. Naproti tomu fyzickými riziky se plánují zabývat zhruba dvě třetiny z nich.
V současné době se nadpoloviční většina oslovených institucí nachází v oblasti identifikace, měření, vyhodnocování a analýz environmentálních rizik ve fázi budování. To zjednodušeně znamená, že oslovené instituce hledají vhodné indikátory pro identifikaci či metody pro analýzy environmentálních rizik, budují datové sklady a modelový aparát.
Environmetální rizika jsou prozatím nedostatečně oceňována. Dostupnost spolehlivých modelů zejména na krátkodobém horizontu, odolnost vůči environmentálním rizikům zejména na dlouhodobém horizontu a regulační nejistota zůstávají výzvami globálního charakteru.
K redukci nejvýraznějších překážek v podobě nedostupnosti potřebných dat či nedostatečné standardizace metodik by měla dopomoci mezinárodní regulace[8] a iniciativa mezinárodních institucí jako je např. NGFS[9] či FSB[10].
Negativní čistý efekt odhadnutý ze srovnání potenciálních nákladů vzniklých z environmentálních rizik a přínosů z příležitostí vyplývajících z přechodu k environmentálně udržitelné ekonomice by měl podle odhadu oslovených finančních institucí přetrvat spíše krátkodobě.
Hlavním sdělením analýzy rizik WBGU je, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následujících desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností. To může vyústit v destabilizaci a násilí ohrožující v nové míře národní i mezinárodní bezpečnost.
Avšak změna klimatu může také sjednotit mezinárodní společenství, a to za předpokladu, že ji rozpozná jako hrozbu lidstvu a brzy nastaví kurs k vyhnutí se nebezpečné antropogenní změně klimatu přijetím dynamické a globálně koordinované klimatické politiky.
Abychom se vyhnuli tomuto vývoji, během příštích 10 až 15 let musí být zavedena ambiciózní globální klimatická politika. Efektivní mezinárodní režim ochrany klimatu musí zajistit, aby emise skleníkových plynů klesly na polovinu do poloviny 21. století.
WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environmentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci.
Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí.
Zadruhé, nastanou pravděpodobně nové konfliktní konstelace. Vzestup výšky hladiny moře spolu s bouřemi a povodněmi by mohly v budoucnosti ohrožovat města a průmyslové oblasti podél pobřeží Číny, Indie a USA.
Celkově WBGU považuje klimaticky vyvolané mezistátní války za nepravděpodobné. Nicméně změna klimatu může snadno vyvolat národní i mezinárodní distribuční spory a zesílit problémy, které jsou již nyní těžko zvládnutelné, jako rozpady států, erozi společenského uspořádání a rostoucí sklon k násilí.
Dopady změny klimatu ovlivní zejména ty regiony světa, ve kterých již převažují státy se slabou schopností řízení a řešení problémů. Empirické studie ukazují, že chudé země jsou mnohem náchylnější ke konfliktům než prosperující společnosti.
Změna klimatu povede k citelným ekonomickým nákladům v rozvojových zemích: pokles zemědělských výnosů, extrémní projev0y počasí a migrační pohyby mohou všechny bránit hospodářskému rozvoji.
Kdekoli se spolu setkají rychlý populační růst, vysoká hustota zalidnění, nedostatek zdrojů (zemědělské půdy, vody) a nízká úroveň hospodářského rozvoje, tam se zvýší riziko konfliktu. V mnoha zemích a regionech, které již prodělávají rychlý populační růst s vysokou hustou zalidnění a čelí chudobě, zhorší změna klimatu nedostatek zdrojů, a tím zvýší riziko konfliktu.
Konflikty, které jsou zpočátku omezeny na místní nebo národní měřítko, často destabilizují sousední země, např. proudy uprchlíků, černým obchodem se zbraněmi nebo ústupem bojovníků. Konflikty tedy jeví efekt přelévání.
WBGU identifikuje čtyři schémata konfliktů, ve kterých může být krizový vývoj očekáván jako výsledek změny klimatu a které mohou nastat s podobnými vlastnostmi v různých oblastech světa.
Schéma konfliktu "Klimaticky vyvolané znehodnocení zdrojů sladké vody": 1,1 miliardy lidí nemá v současnosti spolehlivý přístup k pitné vodě. Pro stovky milionů lidí by se situace mohla zhoršit s tím, jak změna klimatu změní proměnlivost srážek a množství dostupné vody.
Schéma konfliktu "Klimaticky vyvolaný pokles produkce potravin": V současnosti je na světě více než 850 milionů lidí podvyživených. Tato situace se bude do budoucna následkem změny klimatu patrně zhoršovat s tím, jak potravinová nejistota v nízkých zeměpisných šířkách, tj. v mnoha rozvojových zemích, vzroste se zvýšením teploty už o 2 °C (vzhledem k úrovni roku 1990).
Schéma konfliktu "Klimaticky vyvolaný nárůst katastrof - bouří a povodní": Změna klimatu povede k dalšímu vzestupu výšky hladiny moře a k intenzivnějším bouřím a silným srážkám. To velmi zvýší rizika živelných pohrom nastávajících v mnoha městech a průmyslových regionech v pobřežních pásmech.
Schéma konfliktu "Klimaticky vyvolaná migrace": Zkušenost ukazuje, že migrace může velmi zvýšit pravděpodobnost konfliktu v tranzitních i cílových oblastech. Můžeme očekávat, že počet environmentálních migrantů v budoucnosti vlivem změny klimatu podstatně poroste.
Environmentální události jsou klíčovým prvkem dnešní globální scény a představují přelomové momenty, které ovlivňují naši planetu, ekonomiku a mezinárodní vztahy. Abychom lépe porozuměli tomuto složitému konceptu, podíváme se podrobně na to, co environmentální události znamenají, jak fungují, jak ovlivňují ekonomiku a kdo je jejich hybatelem.
Environmentální události jsou neočekávané a výjimečné jevy nebo události, které mají významný dopad na životní prostředí, společnost a hospodářství. Tyto události mohou zahrnovat přírodní katastrofy, jako jsou hurikány, zemětřesení, povodně a požáry, ale také antropogenní problémy, jako jsou průmyslové havárie, znečištění ovzduší, rozsáhlé odlesňování a změna klimatu. Důležité je, že environmentální události s sebou přinášejí neočekávané a často katastrofické důsledky, které mohou ohrozit životy, majetek a životní prostředí.
Environmentální události často vznikají v důsledku složitých interakcí mezi přírodními procesy a lidskou činností. Například změna klimatu vedoucí k extrémním povětrnostním jevům může být způsobena emisemi skleníkových plynů z průmyslových procesů a spalováním fosilních paliv. Tyto emise mění složení atmosféry a přispívají ke zvyšování teplot a častým záplavám.
Přírodní katastrofy, jako jsou hurikány nebo zemětřesení, mají svůj původ v geologických a meteorologických procesech. Současně je však důležité poznamenat, že urbanizace a výstavba v rizikových oblastech může zvýšit zranitelnost společnosti vůči těmto přírodním nebezpečím.
Environmentální události mají zásadní dopad na ekonomiku. Jejich ekonomické důsledky jsou komplexní a zahrnují:
Faktory ovlivňující dění v životním prostředí jsou rozmanité a složité. Tyto faktory lze rozdělit do několika kategorií, mezi něž patří následující.
Kromě ekonomických důsledků mají události v oblasti životního prostředí také sociální důsledky. Vyžadují evakuaci, lékařskou péči o postižené a často vedou k dlouhodobým sociálním problémům v postižených komunitách.
Některé komunity jsou vůči environmentálním událostem a znečištění zranitelnější než jiné. To vede k otázkám environmentální spravedlnosti, pokud jde o rovný přístup k výhodám a znečištění.
Některé události v životním prostředí, například tání ledovců, mají dlouhodobé důsledky, které ovlivňují naši budoucnost. Změna klimatu může mít nepříznivý vliv na globální teploty, úrodnost půdy a hlad v mořích.
K řešení environmentálních událostí se vyvíjejí inovativní přístupy. Patří sem výzkum a vývoj nových technologií i investice do udržitelných postupů v průmyslu a společnosti.
Rychlé využívání přírodních zdrojů a zvýšená produkce odpadů a znečištění mohou vést ke vzniku ekologického dluhu. To znamená, že spotřeba přírodních zdrojů převyšuje schopnost ekosystémů regenerovat se, což má dlouhodobé ekologické důsledky.
Kromě úsilí o snížení emisí skleníkových plynů se stále větší pozornost věnuje také přizpůsobování se nevyhnutelným změnám životního prostředí. To zahrnuje přizpůsobení se extrémním povětrnostním podmínkám, stoupajícím hladinám moří a dalším dopadům změny klimatu.
Environmentální události často vyžadují spolupráci mezi různými zeměmi a regiony. Globální koordinace je klíčová pro řešení problémů, jako je změna klimatu, ochrana biologické rozmanitosti a zachování oceánů.
Zásadní význam má větší informovanost veřejnosti o environmentálních hrozbách a možných řešeních. Vzdělávací a osvětové programy mohou motivovat lidi k udržitelnějšímu chování.
Změna životního prostředí může ovlivnit dostupnost potravin a vody, které jsou zásadní pro přežití a bezpečnost lidí.
tags: #krátkodobé #environmentální #riziko #definice