Moderní třídění odpadu v České republice

11.12.2025

Tři čtvrtiny obyvatel ČR se aktivně zapojují do systému třídění odpadu. Díky jejich úsilí a rozsáhlé síti sběrných nádob se ročně podaří vytřídit přes milion tun obalového odpadu. Nejnovější výsledky společnosti EKO-KOM ukazují, že trend je jasný - třídění má smysl a funguje stále lépe!

Systém třídění odpadu

Systém třídění odpadu v České republice se začal budovat v roce 1999. Od té doby se počet třídících obyvatel zvýšil přibližně o třetinu. Česká republika se může v současné době pochlubit jednou z nejlépe propracovaných sběrných sítí v Evropě. Obyvatelé mají k dispozici kolem 838 000 třídících kontejnerů a košů. Současně se zkracuje i docházková vzdálenost k tzv. sběrným hnízdům tříděného odpadu (tedy stanoviště kontejnerů na tříděný sběr). Právě krátká docházková vzdálenost hraje zásadní roli při motivaci třídit odpad. V roce 2021 se tato vzdálenost zkrátila v průměru na 87 metrů. Podle průzkumu by však byli lidé ochotni dojít s tříděním odpadem až vzdálenost 215 metrů.

Barevné kontejnery a co do nich patří

V České republice se liší možnosti třídění odpadu v jednotlivých obcích. Tím se mimo jiné v obcích může značně snížit počet nevzhledných popelnic. Aktuálně se tato změna týká především hlavního města, ale setkat se s multikomoditním sběrem lze i v dalších obcích. V Praze postupně budou všechny žluté nádoby multikomoditní, a naopak z ulic zmizí popelnice na nápojové kartony. Celou situaci pak ještě více ovlivní v dohledné době chystané zálohování PET lahví a plechovek.

Plasty (Žlutý kontejner)

Plasty patří do žlutého kontejneru. V průměrné české popelnici zabírají nejvíc místa ze všech odpadů. Důležité je proto nejenom jejich třídění, ale i sešlápnutí či zmačkání před vyhozením. V některých městech a obcích se spolu s plastovým odpadem třídí i nápojové kartony nebo kovy. Do žlutého kontejneru na plasty patří především fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET lahve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků nebo obaly od CD disků.

Plastový odpad z barevných nádob putuje prostřednictvím svozového vozu na dotřiďovací linku, kde se plastový odpad ručně dotřídí dle jednotlivých druhů (PET, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast) a odstraní se nežádoucí příměsi. PET lahve se navíc dotřiďují podle barev. V kontejnerech je totiž pestrá směs různých druhů plastů, z nichž každý má trochu jiné složení, vlastnosti i použití. Z dotříděných plastů recyklací vznikají další užitečné produkty, jako např. dlažba, zahradní nábytek nebo protihlukové stěny u dálnic. Rozemleté PET jsou přeměňovány na vlákna, ze kterých se pak vyrábějí koberce, textilie nebo teplé výplně spacáků a zimních bund. Takto dostává odpad druhou šanci.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Papír (Modrý kontejner)

Papír patří do modrého kontejneru. Ze všech tříděných odpadů právě papíru vyprodukuje průměrná česká domácnost za rok hmotnostně nejvíce. Modré kontejnery na papír bývají nejsnazším způsobem, jak se této komodity správně zbavit. Alternativu pak poskytují sběrné suroviny, které ovšem nejsou vždy dostupné. Na druhou stranu nabízejí za papír roztříděný podle druhů finanční odměnu. Velké kusy papíru je vhodné odnášet do sběrných dvorů, pokud jsou k dispozici. Do modrého kontejneru lze vhazovat časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky či knihy.

Sebraný papír z kontejneru slouží jako surovina pro další výrobu. Sběrový papír se při výrobě papíru běžně používá už desítky let. Prakticky v každém papíru, který dnes používáme, je nějaký podíl recyklované suroviny. Kontejner s papírem se vyprázdní do svozového vozu. Naplněný svozový vůz pak míří na dotřiďovací linku. Způsob dotřídění odpadu se může na jednotlivých třídících linkách třídit. Nejběžnější formou recyklace papíru je jeho opětovná výroba v papírnách. V nich se papír nasype do velké nádrže s vodou, kde se rozmixuje na řídkou kaši obsahující papírová vlákna. Ta se postupně zbaví nečistot, jako jsou kancelářské sponky, okénka z obálek a další nežádoucí příměsi. Poté se přidají další suroviny a tato směs se nanáší na papírenské síto, kde se již tvoří tenká vrstva papíru. Následuje její lisování, hlazení a sušení.

Sklo (Zelený a bílý kontejner)

Vhazuje se do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou k dispozici oba, je důležité třídit sklo i podle barev. Barevné do zeleného, čiré do bílého. Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat barevné sklo. Například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů a také tabulové sklo z oken a dveří. Do bílého kontejneru vhazujeme sklo čiré. Tedy lahve od nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. V našem kraji máme k dispozici 6 085 nádob na skleněný odpad. Nádoby vždy bývají označeny samolepkou zelené barvy s nápisem SKLO. Setkat se můžete i se samolepkami a nádobami barvy bílé.

Limity nastavené sklárnami pro příjem střepů k recyklaci jsou velmi přísné. Maximální míra znečištění cizorodými látkami je v řádech gramů ve 100 kilogramech střepů (jednotky ppm). Této čistoty by nebylo možné efektivně dosáhnout ručním tříděním. Dotřiďovací linky na sklo jsou proto z velké části automatické a ruční třídění je pouze v první fázi, tedy odstranění velkých kusů neskleněného odpadu při vstupu na třídící linku. Moderní dotřiďovací linky dokážou vytřídit nečistoty od skleněných střepů a roztřídit sklo podle barev. Barvu rozpozná laserové čidlo a přesně mířený paprsek vzduchu pak příměs „odfoukne“ pryč. Jednodušší a méně nákladné je však rovnou třídit sklo do zeleného a bílého kontejneru. Sklo lze recyklovat stále znova, jeho kvalita se recyklací nemění. Proto se většina skla vytříděného z komunálního odpadu vrací do skláren, kde se přidává do sklářského kmene. O dalším využití skla rozhoduje hlavně míra jeho znečištění a barevnost. Výrobci skleněných obalů potřebují, aby znečištění skleněných střepů bylo co nejmenší.

Nápojové kartony (Oranžová nálepka)

Nápojové kartony známé jako krabice na mléko, džusy nebo víno. Vhazují se do kontejnerů různých barev a tvarů, ale vždy označených oranžovou nálepkou, případně do oranžových pytlů. Vytříděné nápojové kartony směřují k recyklaci. Jejich papírová vrstva je vyrobena z kvalitního papíru s dlouhými vlákny. Dalším, velmi moderním způsobem využití, je zpracování kartonů na stavební desky. Rozemleté kartony se pod velkým tlakem a teplotou slisují - obsažený plast při tom funguje jako lepidlo. Desky jsou pevné, lehké a dobře se obrábějí. Dají se použít například na výrobu přepážek nebo třeba lehkého nábytku.

Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu

Kovy (Šedé nádoby)

Kovový odpad se u nás desítky let sbírá ve výkupnách. Sběr kovových odpadů stále více organizují ve větší míře obce. Mělo by to do jisté míry odradit nenechavce od ničení veřejného i soukromého majetku. V posledních letech se na ulicích objevují stále častěji i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Jsou určeny především na sběr plechovek a drobnějšího kovového odpadu. Aktuálně je v ČR bezmála 14 tisíc nádob určených pro samostatný sběr kovů, častější jsou ale tzv. Kovové odpady se zpracovávají v hutích a slévárnách. Velké kusy kovů se opakovaně taví a získává se tak nový materiál při nižší spotřebě energií. Železárny šrot nutně potřebují, protože tím šetří energii i suroviny. Výhodou je, že železo i ostatní kovy je možno recyklovat prakticky neomezeně.

Bioodpad (Hnědé popelnice)

Jedná se o biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu pocházející především z údržby zahrad, ale i rostlinné zbytky z kuchyní. Na rozdíl od plastů nebo skla se tento odpad rozkládá biologickou cestou, tedy pomocí mikroorganismů. Nemůžeme je recyklovat na nějaký výrobek, jako je tomu třeba u skla. Ke sběru bioodpadu se nejčastěji využívají hnědé popelnice a kontejnery, nebo velkokapacitní kontejnery. Někde vlastně ani není sběr bioodpadů nutný. Platí to pro vesnice nebo městské čtvrti s rodinnými domky - prostě všude tam, kde nemají lidé zahrady. Obce se snaží tento způsob podporovat například tím, že lidem zapůjčí nebo levně prodají moderní kompostér. Tento způsob zpracování odpadu je něco jako domácí kompostování, ale ve větším rozměru. Komunitní kompostér slouží pro několik domů, menší sídliště nebo ulici rodinných domků. Lidé, kteří se ke kompostování chtějí připojit, sem nosí zelené zbytky ze svých domácností a zahrádek. O pořádek kolem kompostéru a jeho „provoz“ se starají podle vzájemné dohody všichni zúčastnění.

Textil

Také některý použitý textil je možné dále využívat, byť se vždy nejedná o klasickou recyklaci jako je tomu např. u papíru. Povinnost zajistit sběr textilu ve všech obcích bude platit až od roku 2025. Již nyní se však jeho sběrem zabývá řada organizací a firem. Kontejnery na textil naleznete na ulicích, ve sběrných dvorech, ale i v areálech obchodních center. Tyto kontejnery mají nejrůznější barvu. Pro všechny však platí, že bychom do nich měli vhazovat textil čistý a v zavázaných pytlích, které usnadní další přepravu. Část sesbíraného textilu, obuvi, hraček a podobných odpadů se využije v rámci charitativních projektů ať už v rámci ČR nebo v cizině. Sběrový textil nevhodný pro charitu je určený k recyklaci nebo energetickému využití.

Objemný odpad

Sběrné dvory bývají pro občany k dispozici v obcích s více obyvateli. V případě menších obcí bývá zřízen společný sběrný dvůr ve středu oblasti nebo tzv. Sběrná místa se liší od sběrných dvorů zpravidla jednodušším administrativním režimem, neboť zde obce přijímají pouze omezené množství druhů odpadů a slouží výhradně pro obyvatele příslušné obce. Takový odpad, který se pro svůj objem, nebo hmotnost nevejde do běžných nádob. Konkrétně se tedy jedná o rozbitý nábytek, koberce, linoleum, matrace a další vybavení domácností. Tyto odpady můžeme odvézt do sběrného dvora. Využít můžeme také mobilního sběru, pokud jej vaše obec organizuje. Objemný odpad obsahuje různé materiály, které mají buď velké rozměry, nebo hmotnost. Aby bylo možné objemný odpad recyklovat, je třeba ho již při příjmu do zařízení důsledně roztřídit, zejména na kovy, plasty, papír a dřevo. Zbylý odpad se může energeticky využít v ZEVO, použít na výrobu alternativních paliv, nebo skládkovat.

Nebezpečný odpad

Tyto odpady, nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Proto musí být využity, či odstraněny ve speciálních zařízeních. Tyto odpady nepatří do běžné popelnice na směsný odpad! Mezi nebezpečné odpady patří barvy, lepidla, rozpouštědla, oleje, pesticidy, léky a domácí chemikálie. Staré léky můžete vrátit do jakékoliv lékárny. Injekční jehly lékárny převzít nemusí. Převzít je nebo informovat o místě jejich možného vrácení by měl lékař, který léčbu s nimi předepsal. Nebezpečné odpady se musí důkladně vytřídit podle jednotlivých nebezpečných vlastností už při samotném sběru. Podle nich se také s nebezpečnými odpady dále nakládá. Řadu nebezpečných odpadů je možné regenerovat, tzn. obnovit jejich původní vlastnosti a znovu používat. Tato metoda se používá např. Hořlavé odpady, např. infekční odpad z nemocnic, léky, ropné produkty, barvy a laky se obvykle spalují ve spalovnách nebezpečného odpadu. Další metodou je dekontaminace, kdy se odstraňují nebezpečné látky z různých povrchů, např. se odborně vyplachují obaly od nebezpečných látek, umývají kovové součástky apod. Složitější výrobky se rozebírají na jednotlivé součásti. Ty, které obsahují nebezpečné látky, se předávají specializovaným firmám k bezpečné likvidaci, případně využití (např. Velká část nebezpečných odpadů se skládkuje, ale před uložením na skládku nebezpečných odpadů musí projít odpad úpravou, při které je dosaženo limitů pro uložení na skládku. Staré a nefunkční elektrické spotřebiče, baterie a akumulátory podléhají takzvanému „zpětnému odběru“, který zajišťují specializované firmy. Při nákupu nového zboží této kategorie zaplatíme v ceně příspěvek na provoz míst zpětného odběru a následnou recyklaci, takže si tuto službu vlastně „předplatíme.“ Místa, kde můžeme takové vysloužilé výrobky zdarma odkládat, jsou označována jako „Místa zpětného odběru“. Nejčastěji jsou zřízená ve sběrných dvorech, nebo v prodejnách elektro, ale i na úřadech nebo ve školách. Drobné elektro, které se následně převáží ke zpracování, při kterém se drtí. Velké elektrospotřebiče se odváží k demontáži, kde prvotní roztřídění na jednotlivé materiály probíhá ručně. V dalších fázích ale lze využít také drtiče a automatické separátory. Baterie procházejí také částečně automatickým dotříděním, kde se rozdělují podle druhů a odesílají jednotlivým zpracovatelům.

Čtěte také: Recyklace v Česku

Výsledky třídění odpadu

Podle aktuálně auditovaných statistik autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce v ČR vytříděno a předáno k recyklaci a dalšímu využití rekordní množství obalových odpadů. Díky spolupráci obcí, měst, firem i snaze jednotlivců se daří vracet zpět do oběhu stále více vytříděných obalových odpadů, čímž se snižuje množství skládkovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje.

Z nových dat mimo jiné také vyplývá, že obyvatelé ČR stále více chápou, že třídění odpadů není jen nějaká povinnost nebo trend, ale že je to přirozená součást našeho každodenního života. Pro většinu z nás je třídění stejně běžným návykem jako třeba ranní káva nebo čištění zubů. Zkrátka třídění patří k životu!

Výrobci a prodejci na tuzemský trh uvedli o 4 % více obalů než v předchozím roce. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít. Tento pozitivní trend podporuje i rozsáhlá sběrná síť, která na konci roku 2024 zahrnovala více než 1 061 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Průměrný odhad vzdálenosti k nejbližšímu místu, kde můžeme vytřídit odpad, činí 91 metrů.

Pro porovnání - v roce 2023 vytřídil každý z nás průměrně 75,6 kg odpadu. Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více!

Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %! Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna. A je to právě opakované využití kovového odpadu, které vede k obrovským energetickým úsporám - například využitím železného šrotu můžeme ušetřit až 75 % energie, 90 % primárních zdrojů a 40 % vody.

Papírové obaly si i v loňském roce udržely prvenství nejen v množství vytříděného odpadu, ale i v celkovém využití - součet recyklace a energetického využití dosáhl až 105 %. Jedním z důvodů je nesplnění povinnosti zpětného odběru obchodních obalů ze strany některých firem, které uvádějí, že plní své zákonné povinnosti individuálně. Jejich obaly pak mohou být evidovány jako součást tzv. živnostenských odpadů.

Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov.

Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody. To odpovídá ploše zhruba třiceti pražských Stromovek nebo rozsáhlé příměstské lesní oblasti.

Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity. Každý správně vytříděný obal tak představuje malý, ale důležitý krok ke zdravějšímu životnímu prostředí pro nás i pro budoucí generace.

Trendy v třídění odpadu

Češi v rámci třídění odpadu patří k evropské špičce. Podle údajů Evropské unie se řadíme na 6. místo a dle některých statistik třídí odpad až 72 % obyvatel České republiky. I přesto však nedávná analýza ukázala, že přes 70 % odpadků, které končí v komunálním odpadu, by bylo možné dále vytřídit. Rok 2025 se proto nese ve znamení rozšiřování multikomoditního sběru.

Průzkumy ukazují, že lidé třídí nejvíce doma, a to 95% z nich. Překážkou není ani to, že 66 % dotazovaných uvádí, že mají na tříděný odpad málo místa. Na pracovišti je situace výrazně horší, zde se třídiči věnují této činnosti jen v 42 %. Příčinou je někdy nedostatečné zajištění třídících nádob na pracovišti, i přestože firmám hrozí kvůli nesprávnému nakládání s odpadem pokuty. A při pobytu venku a v přírodě odnese odpad do sběrné nádoby na třídění jen 40 % z dotázaných třídičů.

Nová třídící linka v Praze

Městská společnost Pražské služby představila novou moderní třídicí linku, která vznikla jako součást třídicího centra v Chrášťanech u Prahy. Linka si poradí s různými druhy plastů, kovovými obaly, nápojovými kartony i s nežádoucími příměsemi. Hlavní město tak zvýší podíl vytříděných materiálů předaných k recyklaci a využije i zbytkový plastový odpad. Jedná se tak o další krok v naplňování strategie cirkulární ekonomiky města, jejímž cílem je znovuvyužití odpadů jako zdroje. Linka je zároveň nezbytná pro zavedení multikomoditního sběru odpadů na území Prahy. Stála přibližně 100 milionů korun.

Nové zařízení je schopné tříděný odpad rozdělit na 15 výstupních frakcí a celkově tak zvyšuje podíl vytříděných materiálů předaných k recyklaci. Drobné nečistoty do 5 cm a plochý zbytkový materiál budou následně energeticky využity. Ostatní materiál linka pomocí optických senzorů a proudů stlačeného vzduchu roztřídí na různé typy plastů (HDPE, PP, PS a PET), různé barvy PET lahví (čiré, modré, zelené a smíšené) a ostatní „neplastový“ materiál. Z tohoto zbytku jsou pomocí technologie vířivých proudů (tzv. eddy current) vytříděny neželezné kovy. Mimo uvedené druhy plastů bude možné na lince třídit i nápojové kartony, u kterých se využije přítomnost plastové LDPE fólie.

Vytříděné jednotlivé druhy plastů jsou dobře využitelné zpracovateli a výrobci plastových výrobků - ať jsou to recyklované stavební prvky, venkovní nábytek, ale i nové PET lahve, textil z PET vláken, a další.

Podpořit třídění odpadu má i tzv. multikomoditní sběr odpadu, jehož zavedení Praha plánuje postupně od podzimu tohoto roku. Půjde o společný sběr plastů, kovových obalů a nápojových kartonů do jedné nádoby.

Závěr

Je zřejmé, že třídění odpadu v České republice má silné základy a neustále se vyvíjí. Díky úsilí občanů, obcí, firem a moderním technologiím dosahujeme stále lepších výsledků v recyklaci a ochraně životního prostředí.

Tabulka: Množství vytříděného odpadu na osobu v roce 2024 (odhad)