Účelem zákona o odpadech je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.
Jednou ze základních povinností původce je znát materiálové složení a vlastnosti odpadů, které vznikají při jeho činnosti. Tuto znalost předpokládá i nový zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, když ukládá původci mimo jiné povinnost zařadit odpad podle druhu a kategorie a nakládat s ním podle jeho skutečných vlastností či zajistit oddělené soustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady roztříděny podle druhu, kategorie a materiálů odpadu s cílem usnadnit jejich následující zpracování.
Definice odpadu je jednou ze základních součástí ochrany životního prostředí před dopady produkce odpadů a při nakládání s nimi.
Zařazování odpadu je podrobně popisováno vyhláškou MŽP č. 8/2021 Sb., vyhláška o Katalogu odpadů. Pro správné zařazení odpadu je nezbytná znalost materiálového složení odpadu a případného obsahu nebezpečných látek.
Pro nakládání s odpady obecně platí tzv. hierarchie nakládání s odpady, která je definována v §9a zákona a udává prioritu způsobu nakládání s odpady, přičemž způsob nakládání uvedený výše má přednost před níže uvedenými způsoby nakládání s odpady. Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit pouze v případě, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů (zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním) prokáže, že je to vhodné.
Čtěte také: Vyhněte se sankcím při emisi dluhopisů
Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst.
Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízení k využití odpadu povolí, že v zařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle § 9 odst.
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc, která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle odstavce 4, a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č.
Je nutné zdůraznit zodpovědnost původce za správnost a úplnost informací předávaných oprávněné osobě, která na základě těchto údajů vyhodnotí, zda smí být s odpadem v daném zařízení nakládáno nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít.
Jako problematická se ovšem může jevit schopnost původce odpadu stanovit jeho skutečné vlastnosti. V praxi není výjimkou, že původce tuto problematiku podcení, což zejména u některých druhů odpadů může při následném nakládání s odpady představovat závažné problémy.
Čtěte také: IUCN a červené seznamy: Podrobný přehled
Při zařazování a charakterizaci konkrétního druhu odpadu tedy vycházíme v souladu s vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů ze znalosti odvětví, oboru a technologického procesu, při kterém odpad vzniká (ust. § 6 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech) a dále ze znalosti kvality použitých surovin, zejména chemických látek a směsí, které do technologie vstupují a ovlivňují či mohou ovlivnit vlastnosti vystupujících odpadů.
Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
Povolení provozu zařízení se vydává pro typy činností vymezené v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Nedílnou součástí povolení provozu zařízení je provozní řád zařízení. Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let.
Provozovatel zařízení, s výjimkou provozovatele mobilního zařízení, je povinen provést revizi povolení provozu zařízení, včetně provozního řádu, z hlediska jeho aktuálnosti a úplnosti a předložit krajskému úřadu zprávu o provedené revizi povolení provozu zařízení (dále jen „zpráva o revizi“) ke schválení, a to ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení, jeho poslední změny nebo rozhodnutí o schválení poslední zprávy o revizi.
Ust. § 11 odst. 1 písm. v) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech uvádí: „...zasypáváním je jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný ostatní odpad použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách...“, stanovuje druhy odpadů, které je možné využít k zasypávání.
Čtěte také: Kritéria pro využívání ZPS
Vyhláška č. 273/2021 Sb., HLAVA II VYUŽÍVÁNÍ ODPADU Díl 1 Zasypávání znění § 6 stanovuje obecné podmínky zasypávání.
Dle ust. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb. musí být v případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1 000 t pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem. Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 273/2021 Sb. stanovuje kritéria pro využívání odpadů k zasypávání:
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 273/2021 Sb. stanovuje kritéria pro využívání strusky k zasypávání:
Dále stanovuje technické požadavky na strusku, požadavky na využití strusky v definovaných aplikacích a vzorkování strusky.
Předpoklady rozsudku č. Podle rozsudku C-458/00 (body 32-34) Evropského soudního dvora a definice podle bodu R1 přílohy II B směrnice Rady 75/442 EEC o odpadech ("Hlavní použití odpadu jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie") proces využívání zahrnuje spalování odpadu tehdy, když je odpad použit jako prostředek k výrobě energie, tj.
V poslední době jsou patrné tendence vázat energetické využívání odpadů na určitou hodnotu výhřevnosti. Např. v Rakousku byl tento problém zkoumán a výsledkem bylo získání představy o četnosti výskytu odpadů s určitou výhřevností. Například mez výhřevnosti 11 MJ/kg znamená, že 54 % spalitelných rakouských odpadů připadá k energetickému využívání.
Odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože mohou mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí, jsou vymezeny v bodě A přílohy č.
Nebezpečné odpady, které je zakázáno ukládat na skládku, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v zařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, jsou vymezeny v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, které spadají do druhu odpadu vymezeného v bodě C přílohy č. 4 k této vyhlášce, ale s ohledem na jejich vlastnosti je není možné přijmout do zařízení podle věty první.
Odpady, které je zakázáno ukládat od roku 2030 na skládku, protože je možné je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku účelně recyklovat, jsou vymezeny v tabulce v bodě E přílohy č. 4 k této vyhlášce. Výjimku představují odpady, jejichž zpracování jiným způsobem není s ohledem na jejich vlastnosti v souladu s právními předpisy.
Strategie recyklační společnosti bude v blízké době nahrazena strategií oběhového hospodářství (Circular Economy). Princip oběhové hospodářství předpokládá takový systém výroby a spotřeby, při kterém vzniká co nejméně ztrát.
K naplnění nové strategie by měl více přispívat i ekodesign výrobků - přepracování jejich konstrukcí, včetně jejich výrobních procesů, ve prospěch minimalizace plýtvání primárními surovinovými zdroji a používání recyklovatelných materiálů, které lze opět přeměnit na zdroje po ukončení jejich životnosti.
Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností patří mezi všeobecné povinnosti všech subjektů (§10 odst. 1 zákona o odpadech). Subjekt, který vyrábí výrobky, je povinen současně postupovat tak, aby omezil vznik nevyužitelných odpadů při výrobě, zejména nebezpečných odpadů (§10 odst. 2 zákona o odpadech).
Při výrobě vznikají v první řadě výrobky (na ty se vztahují právní předpisy o výrobcích). Dále mohou vznikat výrobní rezidua, tedy věci - materiál, který není záměrně produkován, ale vzniká jako součást výrobního procesu. Výrobní reziduum tak může či nemusí být odpadem. Dále může vznikat vedlejší produkt (výroby) - který není odpadem.
Zákon o odpadech vytváří podmínky pro to, aby výrobci nemuseli s odpadním materiálem, který lze dále materiálově využít, nakládat jako s odpadem. Producenti v takovém případě nejsou zatěžováni administrativou ve vztahu k nakládání s odpady ani náklady souvisejícími s nakládáním s odpadem.
Následující tabulka uvádí příklad limitů pro vybrané ukazatele při využívání odpadů k zasypávání podle vyhlášky č. 273/2021 Sb.
| Ukazatel | Nejvýše Přípustná Koncentrace v Sušině (mg/kg) | Nejvýše Přípustná Koncentrace ve Výluhu (µg/l) |
|---|---|---|
| Arsen | 20 | 50 |
| Kadmium | 1 | 5 |
| Olovo | 100 | 50 |
| Rtuť | 0.5 | 0.5 |
tags: #kriteria #pro #vyuzivani #odpadu