Krmení a znečištění vod: Informace a dopady

20.03.2026

Koloběh vody v přírodě má zásadní význam pro fungování života na Zemi.

Nedostatek a znečištění vody

Přestože je za povodní vody až nebezpečně mnoho, zároveň se často nedostává pitné vody. Vodní zdroje jsou po planetě rozmístěny nerovnoměrně, mnoho zemí se potýká s nedostatkem - nedostatečný přístup k vodě se týká asi 1 miliardy lidí.

Příčiny znečištění vody

Jakost vod ovlivňují bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). Jakost povrchových a podzemních vod významně ovlivňují plošné zdroje znečištění, mezi něž patří hlavně znečištění ze zemědělského hospodaření, atmosférická depozice a erozní splachy z terénu. Dalším z faktorů, negativně ovlivňujících jakost povrchových i podzemních vod, je havarijní znečištění.

Zemědělství

Největší problém u zemědělství je fakt, že zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů. Zemědělství a živočišná výroba využívá přibližně 70 procent zásob povrchové vody na Zemi. Po celém světě je zemědělství hlavní příčinou degradace vody.

Pokaždé, když prší, splachují se hnojiva, pesticidy a živočišný odpad z farem, s čímž unikají i patogeny a viry do našich vodních cest. Znečištění živinami způsobené přebytkem dusíku a fosforu ve vodě nebo ve vzduchu je celosvětově největší hrozbou pro kvalitu vody a způsobuje především rozkvět řas, z nichž mnohé mohou být nebezpečné.

Čtěte také: Více o krmení želv

Kanalizace a odpadní vody

Použitá voda se nazývá odpadní voda. Vychází z našich dřezů, sprch a toalet i z komerčních, průmyslových a zemědělských činností. Termín také zahrnuje odtok dešťové vody, ke kterému dochází, když srážky přinášejí do našich vodních cest silniční soli, olej, mastnotu, chemikálie a úlomky z nepropustných povrchů.

OSN uvádí, že více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity; v některých nejméně rozvinutých zemích dosahuje toto číslo až k 95 %.

Znečištění ropou

Na titulních stránkách mohou dominovat velké skvrny, ale spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů. Kromě toho téměř polovina z odhadovaného 1 milionu tun ropy, která se každoročně dostane do mořského prostředí, nepochází z úniků tankerů, ale z pozemních zdrojů, jako jsou továrny, farmy a města.

Radioaktivní látky

Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím. Generuje ho těžba uranu, jaderné elektrárny a výroba a testování vojenských zbraní.

Dopady znečištění vod

Znečištění vody zabíjí. Ve skutečnosti podle jistých studií způsobilo v roce 2015 1,8 milionu úmrtí. Znečištěná voda způsobuje ale i nemoci. Nebezpečná voda každoročně způsobí onemocní přibližně jedné miliardě lidí.

Čtěte také: Tipy pro výběr krmiva

Dopad na lidské zdraví

Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus.

Dopad na životní prostředí

Aby se zdravé ekosystémy mohly rozvíjet, spoléhají na složitou síť zvířat, rostlin, bakterií a hub - které všechny přímo či nepřímo interagují. Poškození kteréhokoli z těchto organismů může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí.

Chov dobytka a kvalita vody

Chov dobytka rovněž v rozdílné míře ovlivňuje koloběh vody v přírodě. Dopad sektoru je ve všech oblastech značný. Podíl vody potřebné pro fungování sektoru je možné spočítat (cca 8% světové spotřeby), ale podíl sektoru na úbytku a znečištění vodních zdrojů je jen těžko určitelný. Nicméně chemické znečištění je do velké míry naředěné srážkovými vodami a v tomto případě nám to velké množství vody napomáhá a koncentrace bývají nízké. Zatímco u mikrobiálního znečištění to neplatí. Jakmile se do vody mikroorganismy dostanou, jejich koncentrace může narůstat a riziko stoupá.

Zvířecí exkrementy

Zvířecí exkrementy představují vážnou hrozbu pro životní prostředí, zejména pokud jsou koncentrované. Hrozbu představují zejména havárie - úniky exkrementů z budov nebo skladů. Jednu skupinu tvoří živiny podávané zvířatům - zejména dusík (N) a fosfor (P), kterým patří v exkrementech zvířat významný podíl.

Odpady ze zpracovávání zvířecích produktů

Jatka - vysoký potenciál lokálního znečištění. V rozvojových zemích často nejsou dostupné mrazírenské technologie, jatka se proto nacházejí blízko lidských sídel. Zpracování kůže - silný zdroj organického i chemického znečištění. Často se používají soli chromu - karcinogen.

Čtěte také: Pytle na odpad pro včelaře

Znečištění z produkce krmiv

Průmyslových krmiv je třeba stále více, používá se tedy stále více hnojiv- chemikálií. Situace je v současnosti taková, že lidé vypouštějí do přírody více N a P, než všechny přirozené přírodní zdroje dohromady.

Nadměrné vypásání mění směry vodních toků

Díky vypásání klesá absorbční schopnost trávy a voda tak mění své trasy. Právě vypásání trávy dobytkem takovéto změny působí - mění se druhová skladba, terén je udupán, atd.

Změna využití půdy

Pastviny se mění na pole pro pěstování krmiva, ubývá lesa. Změny v krajině vedou i k narušení koloběhu vody. Pokud je půda narušena, při dešti se například dostatečně nedoplní hladina spodní vody a v suchých obdobích hrozí katastrofální sucha.

Možnosti nápravy

Např. účinnost zavlažování - v současnosti činí asi 38%. Voda, která se vsákne do podloží, sice není nenávratně ztracena, ovšem přesto je zde co zlepšovat. Lepší koordinace prací, dokonalejší odrůdy, načasování - možností je řada, je možno dosáhnout zlepšení cca 10 - 20%.

Lepší nakládání s odpady

Potřebné technologie jsou dostupné, je ovšem třeba je zavádět v rozvojových zemích. Lze rozlišit pět stádií: vznik odpadů exkrementů, proces sběru exkrementů, skladování exkrementů, zpracování exkrementů a zlepšení využití exkrementů.

Hospodaření s půdou

Zejména je třeba zabránit nadměrnému vypásání, aby nedocházelo k narušení vegetace. Rotační vypásání je jednou z možností. Vytyčení cest pro zvířata může zabránit živelnému poškozování terénu.

Role čistíren odpadních vod (ČOV)

Zdroje pitné vody a čistírny odpadních vod (ČOV) je nutné ochránit. ČOV hrají velkou roli. Po povodních 1997 a 2002 se situace kolem čistíren výrazně zlepšila, většina velkých čistíren již má protipovodňové valy na cca 50ti -100 letou vodu. Je potřeba vyčistit všechny nádrže a odstranit bahno a nánosy.

Jako první se spouští mechanické čištění odpadních vod, což je takový první stupeň pro odstraňování největších nečistot, nerozpuštěných látek, to jde spustit poměrně rychle. Ale velké čistírny, moderní čistírny mají ještě další stupně, především biologický stupeň a tam je ta náprava složitější.

Poškození kanalizace bývá většinou dramatičtější než poškození čistíren. Čistírny přeci jen mají nějaké ochranné valy. Například čistírna pro město Jeseník vyšla z povodně díky pevné ochranné hrázi celkem dobře. Mohlo to být mnohem horší.

Kvalita vody ve studních po povodních

Podzemní voda má obvykle dobrou kvalitu, ale pokud se studna zatopí, kvalita prudce poklesne a dostane se na úroveň kvality velmi silně znečištěné povrchové vody. Zatímco chemické znečištění nemusí být tak silné, protože je voda hodně naředěna, mikrobiální znečištění je jiné povahy a mikroorganismy se mohou dále množit.

Stravovací návyky a znečištění

Denně dochází k zabíjení a masakrování stamiliónů zvířat jen kvůli konzumaci lidmi, ročně je to 60 - 70 miliard celosvětově! KLIMA, životní prostředí, životy zvířat, zdraví lidí negativním způsobem ovlivňují produkce MASA a živočišných potravin.

Produkce potravin se podílí přibližně 26 % na celkových 100 % emisích skleníkových plynů. Těchto 26 % z větší části tvoří živočišné potraviny.

Stanovením norem pro emise znečišťujících látek hledá možnosti, jak snížit negativní vnější účinky největších průmyslových chovů zvířat na veřejné zdraví, životní prostředí a globální oteplování.

Živočišná výroba má značný vliv na vodní zdroje, a to jak z hlediska použitého množství, tak z hlediska kontaminace. Pro srovnání: Na vyprodukování 1 kg obilí je zapotřebí 450 l vody, na 1 kg hovězího masa je potřeba 15 000 l vody a na 1 kg kuřecího masa přibližně 3 000 - 6 000 l vody.

Na stejné ploše, jaká je potřebná na vyprodukování 1kg masa, je možné vypěstovat 200 kg brambor nebo 160 kg rajčat. Hospodářská zvířata spotřebují obrovské množství krmiva. Každoročně hospodářská zvířata zkonzumují více než 1,3 milionu tun obilí.

Na půdu i vodu mají negativní vliv odpady, které z živočišné výroby vznikají. Hospodářská zvířata ročně vyprodukují až 12 miliard tun odpadu.

Monitorování a hodnocení zdravotních rizik

Hodnocení zdravotních rizik vyplývajících pro českou populaci z životního prostředí. To je úkolem systému monitorování, pro který Státní zdravotní ústav sbírá a zpracovává data už od roku 1994. Pravidelné výroční zprávy pak průběžně přináší mnohé zajímavé informace.

Napříč generacemi má česká populace starší 4 let problém s nedostatečným příjmem některých důležitých minerálních látek. Prakticky všem od dětí po seniory chybí vápník. Naopak máme nadměrný přívod sodíku.

Výzkum také ukazuje, že většina dětí nedodržuje doporučenou konzumaci ovoce a zeleniny - pouze 4 % jí denně pět porcí.

Studie Zdraví dětí 2024 MUDr. shrnuje: „Významný vliv mají rodičovské návyky - děti rodičů, kteří dbají na zdravou stravu, mají nižší riziko nadváhy. Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů - děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity."

U obyvatel s expozicí hluku zjištěnou v rámci Strategického hlukového mapování odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 % nad obvyklý počet případů z jiných příčin.

Z hlediska dosud známých zdravotních rizik jsou nejproblematičtějšími kontaminanty vedlejší produkty dezinfekce, které vznikají v důsledku dezinfekce vody, a také dusičnany. Pitím pitné vody z veřejných vodovodů je průměrně čerpáno 8-10 % celkového množství dusičnanů, které lze denně přijmout bez následků pro zdraví.

V městských, dopravou a průmyslem nezatížených oblastech, se v roce 2024 expozice aerosolu podílela odhadem na 6 % navýšení počtu zemřelých. Míra rizika onemocnění rakovinou v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší představuje mezi 2 případy na 100 tisíc až 2 případy na 10 tisíc obyvatel.

Jak zabránit znečištění vody

Voda je ale základní tekutinou a potřebujeme ji k životu. Zásobování chovů pro drůbež pitnou vodou představuje významnou oblast, které je nezbytné, v rámci řešení úrovně hygieny na farmě, věnovat odpovídající pozornost.

Denně dochází k zabíjení a masakrování stamiliónů zvířat jen kvůli konzumaci lidmi, ročně je to 60 - 70 miliard celosvětově! KLIMA, životní prostředí, životy zvířat, zdraví lidí negativním způsobem ovlivňují produkce MASA a živočišných potravin.

Zejména je třeba zabránit nadměrnému vypásání, aby nedocházelo k narušení vegetace. Rotační vypásání je jednou z možností. Vytyčení cest pro zvířata může zabránit živelnému poškozování terénu.