Krokodýlí farmy: podnikání a ochrana ohrožených druhů

Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) ve spolupráci s Komisí pro záchranu druhů (SSC), která spadá pod Světový svaz ochrany přírody (IUCN), vyhlásila kampaň pro rok 2011-2012 Kampaň pro jihovýchodní Asii.

Jihovýchodní Asie patří mezi jednu z nejrozmanitějších oblastí na Zemi a je domovem nejznámějších a nejoblíbenějších zvířat, jako je např. tygr sumaterský, slon indický nebo orangutan. Žijí zde však také méně známé druhy žijící v různých typech prostředí a letošní kampaň se bude snažit dokázat, že i tyto druhy mají budoucnost. Kromě jiného se tato kampaň zaměří na země ASEANu (Association of Southeast Asian Nations - politické seskupení států v jihovýchodní Asii).

IUCN/SSC uvedla, že velká zvířata v Asii jsou ohrožena díky kombinaci faktorů - zejména ilegálnímu lovu a obchodování a ztrátě životního prostředí. Druhy jako např. saola, jejíž populace se odhaduje na zhruba 500 jedinců, ještě stále můžeme zachránit.

Vlajkovým druhem kampaně se stala saola - téměř mystické zvíře, které bývá nazýváno asijským jednorožcem. Z hlediska kampaně EAZA je to volba naprosto unikátní, neboť se jedná o živočicha, kterého nechová nikdo v Evropě, ani na světě.

SAOLA (Pseudoryx nghetinhensis) - byla popsána v roce 1993 v centrálním Vietnamu a ve 20. století patřila k nejúžasnějším zoologickým objevům. Mezi divokým i zvířaty byl podobný fascinující objev okapi (Okapia johnstoni) v centrální Africe. Oba druhy se podobají v mnoha ohledech: v obou případech jde o kopytníka velmi výrazného vzhledu žijícího solitérním způsobem života v hlubokých tropických lesích, o kterém se okolní svět dozvěděl teprve nedávno.

Čtěte také: České ekologické demonstrační farmy

Saola však byla objevena ještě téměř o sto let později než okapi, což zřejmě způsobilo takovou senzaci. Saola je navíc mnohem ohroženější druh. Vyskytuje se jako endemit v pohoří Annamite v Laosu a Vietnamu. Od doby objevení poklesl její status v Červeném seznamu na kriticky ohrožený převážně v důsledku intenzivního lovu.

Vzhledem ke skrytému způsobu života a nedostatku investic do její ochrany není v současnosti známá velikost populace saoly. Zůstávají pouze odhady o velikosti populace mezi 10 až 400 kusy. Kampaň je zaměřena na velké druhy živočichů (s hmotností větší než 1 kg), které jsou vedeny v Červeném seznamu ohrožených druhů jako ohrožené či kriticky ohrožené.

Většina z velkých zvířat jihovýchodní Asie je ohrožená na různé úrovni. Hrozby, jímž tito živočichové čelí, se různí mezi jednotlivými druhy, prostředím i mezi různými částmi oblasti.

Živočichové jsou loveni pro obchodování k několika účelům. Se surovou kůží se obchoduje po staletí a Evropa byla kdysi hlavním trhem pro obchodování s asijskými druhy, převážně se skvrnitými/pruhovanými kočkami k výrobě luxusního oblečení. Poptávka po surové kůži vedla k masivnímu poklesu vyder na většině území jihovýchodní Asie. Živá zvířata jsou prodávána na trhu s domácími mazlíčky, zvláště různí plazi a ryby. Velmi velká, nebezpečná zvířata jsou lovena pro trofeje, jako např. hlavy a rohy divoce žijících kopytníků. Některé druhy jsou loveny pro medicínské účely - extrakty živočichů jsou používány do tabletek a lektvarů.

Největší množství živočichů žijících v jihovýchodní Asii je pronásledováno kvůli obchodu s masem z divokých zvířat. Věří se totiž, že takové maso předává svému konzumentu sílu. Mnoho druhů savců a plazů jsou využíváni pro své povzbuzující účinky; po ptácích je poptávka nižší, ačkoliv i mezi nimi jsou některé druhy z hlediska „síly“ velice ceněné. Cena kolísá mezi jednotlivými druhy, zvířata jako jsou želvy a luskouni jsou stejně, ba dokonce někdy i více ceněni na jednotku váhy než dobře známí tygři a medvědi.

Čtěte také: Více o ekologické farmě Otešice

Obchodování se zvířaty velmi vzrostlo v posledních třiceti letech a během tohoto období došlo také ke změnám v popularitě jednotlivých druhů. Tato skutečnost není podmíněna nějakým módním trendem, ale tím, že některé druhy zaznamenaly během tohoto období masivní úbytek a není možno je nadále lovit, proto je vystřídaly druhy jiné.

Městské populace jihovýchodní a východní Asie už pravděpodobně po přírodních produktech nedychtí více, než místní venkovské obyvatelstvo - finanční prostředky jim prostě na ukojení jejich přání vystačí. Jsou jiné části světa, například velké oblasti v Africe, kde je zvěřina považována za jídlo chudiny, a na trzích se prodává levněji, než maso z domácích zvířat. Opak je pravdou pro jihovýchodní a východní Asii.

Dopady nadměrného lovu a poptávka po obchodování s divoce žijícími zvířaty má zničující efekty na život v jihovýchodní Asii z několika důvodů:

1. Hlavní trhy jsou geograficky relativně blízko sebe a jsou (částečně i proto) velmi silně svázány s místní ekonomikou. Spíše než jihovýchodní Asie jako celek je pravděpodobně Čína hlavním stimulem v lovu a obchodování se zvířaty.
2. Průměrná hustota zalidnění je v jihovýchodní Asii mnohem větší než kde jinde na světě, a proto se neustále zmenšují odlehlé plochy původního prostředí.
3. Politická podpora ochrany životního prostředí je v jihovýchodní Asii nevyvážená a na některých místech stále nedostačující.
4. Zakořeněná víra lidí, že dost není nikdy dost.

Mnohý z vesničanů tvořících většinu z těch, kdo v této oblasti „sklízejí“ zvěřinu, má možná pocit, že tak vysoká rychlost spotřebovávání zvířat z jeho lesa není právě vhodná, cítí se však bezmocný na to, aby s tím něco udělal.

V jihovýchodní Asii je stále několik míst, kam se dosud nedostal vliv lovu a obchodování se zvířaty. Po zvířatech jako jsou nosorožci, kteří závratných cen dosahují již řadu desítek let, se pátrá i v těch nejodlehlejších částech regionu. Některé oblasti však nadále zůstávají tak daleko, že hromadný lov zvěře běžné hodnoty zde není ekonomicky výhodný. Jenže jak se zásoby tenčí druh za druhem, začíná být „sklizeň“ čím dál tím zajímavější i v těch nejodlehlejších oblastech.

Čtěte také: Místa pro Odpočinek v Praze

Cokoliv, co umožňuje snadný přístup vozidlem do oblasti dříve dosažitelné nejdříve za pár dní usilovného pochodu, mění poměr nákladů a přínosů. Otevření cesty pro lodě, auta, nebo dokonce i pouhý motocykl je asi to nejhorší, co se odlehlým nedotčeným místům v jihovýchodní Asii může stát.

Zcela oprávněně zde nabývá velkého významu ztráta přirozeného prostředí. Procento území jihovýchodní Asie, které ve velké míře pokrývalo přirozené prostředí před 150 lety, bylo mnohem vyšší než dnes. Úbytek je obzvláště závažný od roku 1960, a zatímco v některých oblastech (např. malajský stát Sabah) se zdá nepravděpodobné, že by se zde prales ještě někdy kácel v nějaké větší míře, jinde se rychlým tempem mění obrovské oblasti na produkční plantáže plodin (zejména palmový olej).

Co je v případě přirozeného prostředí nejznepokojivější, je „syndrom prázdného lesa“. Toto označení se začalo razit v 80. letech 20. století, kdy se na základě průzkumů postupně zjišťovalo, že stále ještě zbývají rozsáhlé plochy málo zničených stanovišť, jsou však z velké části zbavené zvěře citlivé na vliv lovu. Dlouhodobé účinky tohoto faktoru na les nejsou přesně známy, vzhledem k důležité úloze, kterou řada velkých zvířat má při šíření semen, ovlivňování prostředí i jako predátoři, jsou však nesporně negativní.

Ústředním problémem je, že existuje méně zvířat, jež je využitelné prostředí schopno uživit, a tak se opět v boji proti vyhynutí vracíme k regulaci nelegálního lovu jako k hlavnímu imperativu.

Zásadní výjimkou z tohoto pravidla jsou Filipíny: každý z jejich ostrovů zajišťuje existenci druhů, které nežijí nikde jinde na světě, a tak je obvyklá celková velikost areálu rozšíření u filipínských druhů mnohem nižší, než u druhů kontinentálních. Vysoká míra odlesnění na mnohých filipínských ostrovech znamená, že tento faktor ohrožuje mnoho velkých zvířat.

Co je daleko závažnější, a to pravděpodobně v důsledku toho, že systém chráněných území vzniká ve většině zemí na centrálním úřadu pro správu lesů: stanoviště jiného typu než jsou lesy, jako křovinaté a travnaté krajiny či mokřady se těší velice malé a v některých oblastech v podstatě nulové míře ochrany. Jsou území, na něž ti, kdo rozhodují o jejich účelu, pohlížejí jako na cosi neužitečného, pro co je problém najít dřevinu, která zde poroste a dá této pustině smysl.

Ciudad de México - Poslání krokodýlí farmy už není jen o výrobě produktů z krokodýlí kůže, ale nyní jde kromě byznysu také o záchranu ohroženého druhu. V Mexiku chovají na speciálních farmách dříve ohrožený druh sladkovodního krokodýla. Mají zde pro ně dokonce speciální inkubátory. Místo pytlačení tak nastoupil legální trh a biologové to vítají.

Takzvaný Moreletův krokodýl byl před lety na vyhynutí. V těchto inkubátorech jich ale od začátku projektu přišlo na svět už šest tisíc. „Tento druh projektu pomáhá třem složkám udržitelnosti - životnímu přostředí, sociální oblasti a ekonomice. A to se zbožím, které je navíc alternativní,“ říká bioložka Tix-Chel Vazquezová.

Pobřeží řek a jezer, kde krokodýli žijí, postupně zabírá infrastruktura, největší úbytek ale mají na svědomí pytláci. Díky farmám se daří černý trh a tím i pytlačení oslabit. Snadnější je totiž kůži koupit v chovu, rovnou s certifikací na vývoz. Navíc, každý krokodýl tu dostane šanci dospět do věku přibližně čtyř let.

CSG - Společenství krokodýlích specialistů:„Do roku 1996 byla jedna třetina krokodýlích druhů tak početná, že jich bylo dost na povolený odchyt a následně legální prodej jejich kůží. Další třetinu ohrožených druhů se teď konečně podařilo dostat do silných čísel. Poslední díl, poslední třetina, je ale stále blízká vyhynutí.“Na legálním trhu po celém světě se ročně prodá přes milion tři sta tisíc krokodýlích kůží.

Mezinárodní obchod s divokými zvířaty je jedním z největších viníků stojících za vymíráním druhů. Poptávka je obrovská - po exotických domácích mazlíčcích, po surovinách pro tradiční lidovou medicínu (jako jsou...

Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, zkráceně EAZA) sdružuje instituce z celé Evropy, působí však i na celosvětové úrovni. Jejími členy jsou především zoologické zahrady a...

EEP, česky nazývaný Evropský chovný program, je společný projekt evropských zoologických zahrad, jehož podstatou je spolupráce při chovu některých ohrožených druhů zvířat. Jeho činnost zajišťuje Evropská asociace zoologických...

Jedním ze stěžejních úkolů zoologických zahrad je podílet se na záchraně ohrožených druhů: jednak chovem a vytvořením pojistných populací v lidské péči a jednak snahou o zlepšení jejich situace v přírodě. Seznamte se s...

Plemenné knihy slouží k přesné registraci všech zvířat daného druhu, která jsou chována v lidské péči. Všechny druhy rostlin i živočichů se v České republice těší jisté míře ochrany. Těm z nich, které jsou ohrožené, vzácné či vědecky a kulturně velmi významné, je však poskytována ochrana o něco přísnější.

tags: #krokodýlí #farmy #podnikání #a #ochrana #ohrožených

Oblíbené příspěvky:

• Rostliny pro slunná stanoviště
• Komunální odpad - prominutí
• Komplexní péče o zdraví v České Lípě
• Charakteristika vlny
• Odpadové hospodářství a klima