Která Látka Je Ekologická? Průvodce Udržitelnými Textiliemi

V dnešní době se stále více lidí zajímá o udržitelnou módu a hledá způsoby, jak snížit svůj dopad na životní prostředí. Ekologické látky představují klíčový prvek tohoto hnutí. Jsou vyráběny a zpracovávány s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví.

Rostoucí požadavky na udržitelnost, transparentnost a cirkularitu v textilním odvětví vedly k rozvoji ekologicky certifikovaných materiálů, které se uplatňují nejen v módním průmyslu, ale i v technických a domácích aplikacích.

Přírodní Vlákna: Základ Udržitelné Módy

V našem seriálu o látkách se zaměřujeme na metráž, proto na začátek jen zmínka o materiálech, které jsem v metráži pro oděvní účely zatím nepotkala. V dnešním článku o látkách, se zaměříme na ostatní přírodní tkaniny, mimo bavlnu. O bavlně jste se mohli dočíst v minulém článku. Jejich vlákna jsou hrubá a pro šití oděvu nevhodná.

V našem prvním článku série o látkách jsme si rozdělili vlákna dle původu. Z přírodních vláken nám tam tedy zbývá z rostlinných - len, kopřiva, konopí, kokos, juta, sisal. Z přírodních vláken živočišného původu pak hedvábí a vlna. Zpracování těchto přírodních materiálů provází lidstvo od nepaměti. Bohužel v některých dobách se příroda upozadila, ale v současné eko vlně se přírodní materiály a jejich zpracování opět vracejí na výsluní.

Jen vzpomeňte, i Krteček měl kalhoty ze lnu a v pohádce Sedmero krkavců šila Bohdanka košile z kopřiv, které sama zpracovala na plátno. Pokud budete pátrat v historii, dočtete se, že i záhon lnu měl místo v hospodářství a látka se vyráběla „doma“.

Čtěte také: Největší kniha

Juta - metráž z juty slouží k dekoračnímu účelu nebo pro výrobu užitných výrobků, kde se potřebuje pevnost a odolnost - pytle. Vyrábí se různé hustoty 120 - 213 g/m2 (menší či větší oka) a šířkách či pásech.

Druhou popisovanou skupinou, bude len, konopí a kopřiva. Jedná se o rostliny, z jejichž stonků se získává vlákno, ze kterého se vyrábí tkanina. Tkaniny mohou být složením 100 % z jedné rostliny nebo se vyrábí i ve směsi, často s bavlnou, viskózou. Ve směsi se kombinují vlastnosti vláken a ovlivňuje to také cenu tkaniny. Směsi bývají levnější než 100% složené tkaniny.

Tyto přírodní tkaniny mají barvy přírodní nebo se vlákna barví. Podle mého názoru, i barvená přírodní tkanina si zachovává „přírodní“ vzhled. Se vzorem se na těchto 100% přírodních materiálech setkáte málo. Vlákna se zpracovávají do vazby plátnové a keprové.

Tkaniny ze lnu, konopí a kopřivy jsou vhodné na oblečení, ložní textil, domácí textil (utěrky, ubrusy, ubrousky, závěsy), dekorační i užitné předměty (tašky, kapsáře). Tkaninu, kterou vyberete na daný výrobek, bude ovlivňovat její hustota.

Jemný len skvěle poslouží na lehký závěs, téměř záclonu, zatímco lněný kepr vykouzlí parádní těžší závěs. Len - univerzální materiál na oblečení, domácí textil i dekorace. Tkanina je prodyšná, hladká na omak. Dokáže ochladit i zahřát. Bílý a přírodní len je možno prát na 60 °C, barevný len na 40 °C. Barevný len není vhodné sušit na slunci (barva bledne).

Čtěte také: Jak ekologie ovlivňuje cenu provozu auta?

Len je možno sušit v sušičce, ale nemám osobní zkušenost. Žehlíme na vysoký stupeň, ideální je při žehlení zvlhčit povrch. Len se mačká, ale z této „nevýhody“ se nyní dělá přednost. Pro dokonalý vzhled při šití sáhněte po nitích ze lnu.

Konopí - jeho vlákno je jedno z nejdelších. Je silné, odolné a má vysoký stupeň nasákavosti. Barva je přírodní nebo barvené. Více o výrobě konopí zde.

Kopřiva (Ramie) - pod označením kopřivového plátna najdete plátno z ramie. Jedná se o tropickou rostlinu, která je z čeledi kopřivovitých. Vlákno je pevné, odolné, prodyšné, rychle schne a odolává bakteriím. Pere se na 40 °C barevné látky, na 60 °C přírodní a bílé. Praním měkne, oproti lnu je povrch drsnější.

Vlna - vlněné vlákno je živočišného původu - ze srsti obratlovců (ovce, koza, lama atd.). Je důležité při výběru sledovat informace o druhu a plemene použitého rouna. Zajímavé detaily se dočtete např. v článku zde. Obecně můžeme říci, že vlněné látky jsou hřejivé a prodyšné. Využívají se na teplé oblečení. U vlny pozor na skladování - vlnu mají rádi moli! Vlna se pere a žehlí na nízké teploty. Pro paní využívejte program na vlnu či ruční praní.

Vlněné sukno lehké (cca 200 - 230 g/m2) jsou tkaniny, které se nejčastěji tkají v plátnové nebo keprové vazbě.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie

Hedvábí - je posledním přírodním textilním materiálem, na který se dnes podíváme. Název slyšel každý, ale né každý z něj šil. Musím přiznat, že ani u mě nepatří do běžných šicích materiálů. Je to luxusní a krásný materiál, který jsem zatím využila na dekorace (polštáře) a doplňky (šály a šátky). Historie pravého hedvábí sahá hluboko do minulosti lidstva. Jeho cena a náročnost výroby vyvolává snahy vytvořit náhražku - umělé hedvábí, to však nedosahuje vlastností přírodního hedvábí.

Přírodního hedvábí je živočišný textilní materiál, který se získává ze zámotků (kokonů) některých druhů hmyzu, především bource morušového. Hedvábí je hebké, lehké, prodyšné. Jeho dokonalá hladká vlákna dávají látce jedinečný lesk. Vlákna snadno přijímají barvu. Barevné hedvábí zaujme svou sytostí a barevností. Pokud je hedvábí se vzorem, také upoutá svou jedinečností. Hedvábí méně zadržuje pachy a neplesniví. Je však více mačkavé a citlivé na vysoké teploty.

Přírodní hedvábí není jen jedno. Stejně jako vlna, která je ovlivněna druhem zvířete, pod pojmem přírodní hedvábí můžeme narazit na různé materiály. Vlákno získané ze zámotků některých druhů hmyzu se označuje za nekonečnou nit. U ostatních přírodních materiálů (len, bavlna) se délka vlákna získá spřádáním, u hedvábí je to odmotáním ze zámotku.

Morušové hedvábí - to je ten druh, který všichni známe. Jedná se o vlákno produkované bourcem morušovým (Bombyx mori). Housenka tohoto šlechtěného motýla žije na stromě moruši.

Divoké hedvábí - je hedvábí ze zámotků jiných motýlů než bource morušového. Není to žádné „podřadné“ hedvábí, je jiné, má více rustikální vzhled.

Buretové hedvábí = spřádané hedvábí. Toto hedvábí se vyrábí ze zbytků vláken, které se spřádají a tím se vytváří dlouhá vlákna. Takto se zpracovává „odpad“ morušového i divokého hedvábí. Látky mají na pohled hrubší strukturu a nejsou tak jemné a lesklé.

Dupionové hedvábí - je látka s kouzlem přírody. Jedná se o morušové hedvábí, které vzniká z kokonů, které se vytváří vedle sebe. Odmotané vlákno se částečně musí spřádat a nemá konstantní tloušťku, na svém povrchu vytváří drobné nopky. Více detailů se dočtete zde.

Známe už tedy druhy hedvábí, přichází řada na samotné hedvábné látky. Na šití společenského oblečení z hedvábí se nevrhnete bez zkušeností, ale na lehčí doplňky, jako jsou polštáře či šály, kde si užijete vlastnosti hedvábného materiálu, si můžou troufnout i začátečníci. Pro šití volte jemné jehly a špendlíky (tenké) a sáhněte po hedvábné niti, aby výsledek byl dokonalý. Hedvábné nitě jsou vhodné pro ruční i strojové šití.

Hedvábný šifon je nejtenčí a nejlehčí hedvábná oděvní látka. Hustota cca 20 g/m2. Je lehký, vzdušný, splývavý, průhledný. Vhodný na svrchní vrstvy, závoje, šály. Jemnost materiálu vyžaduje zručnost při zpracování.

Hedvábný žoržet je tenká, průhledná látka utkaná z kroucených krepových nití. Hustota cca 35 g/m2. Je matný, má zrnitý povrch a na omak je jemně drsný. Vhodný na vrstvené sukně, vlečky. Jemnost materiálu vyžaduje zručnost při zpracování.

Hedvábná organza je tenká, lehká, ale tuhá látka. Hustota cca 30 g/m2. Hedvábná vlákna určená na výrobu organzy se při zpracování nezbavují sericinu - přírodní gumy, která se z hedvábí musí odstranit, aby nebylo tuhé. Protože u organzy je tuhost žádoucí, sericin se částečně ponechává. Organza nezměkne po namočení a není nutné ji dodatečně škrobit.

Hedvábný serž je lehká až středně těžká látka tkaná v keprové vazbě, kterou poznáte podle jemných šikmých proužků. Hustota cca 60 - 70 g/m2. Keprová vazba je pevnější než plátnová, je odolnější proti rozvolnění a prodření. Využití na podšívky do oděvů - kabáty, saka.

Krep - pozor! označení krep u hedvábí nemá nic společného s bavlněnou krepovou látkou - ani vzhledem či výrobou. Pokud je u hedvábných látek použito slovo krep - krep, krepdešín, krepžoržet, jedná se o látku, na jejíž výrobu bylo použito kroucených vláken. Hedvábný krep je většinou tkaný v plátnové vazbě, na výrobu se však používají silně kroucené nitě, které zcela mění vzhled látky. Ta je matná, na pohled „zrnitá“ a na dotyk jemně drsná. Hustota cca 70 g/m2. Využití na neformální i slavnostní oblečení.

Hedvábný krepdešín je z technického hlediska „polokrep“, má totiž kroucené krepové nitě jen v útku. Je proto méně výrazně zrnitý a lehce se leskne.

Hedvábný krepžoržet se tká z kroucených nití, je tedy hustší a těžší než žoržet. Hustota cca 60 g/m2. Světlé barvy prosvítají, ale nejsou průhledné.

Hedvábný krep marokén je těžká, matně lesklá látka luxusního vzhledu. Hustota cca 120 g/m2. Využití na slavností oděvy.

Hedvábný krepšifon je tenoučká, průsvitná látka podobně jako šifon, ale je tkaný z kroucených nití.

Hedvábný satén je vysoce lesklá, splývavá látka tkaná v atlasové vazbě. Právě atlasová vazba spolu se zcela hladkými nitěmi dává saténu jeho lesk. Hustota cca 130 g/m2. Hedvábný satén se „nese“ - působí vzdušněji než polyesterový. Vytváří měkké, hladké vlny.

Hedvábný taft má matný lesk a chování podobné hedvábnému papíru: skládá se do lomených záhybů. Hustota 60-80 g/m2. V pohybu taft jemně šustí. Je lehký, ale poměrně pevný, je totiž tkaný v rypsové vazbě. Ta je odvozená od plátnové vazby, útkové nitě jsou však silnější než osnovní a vytvářejí tak na látce příčné žebrování.

Hedvábný dupion - je tkaný v obyčejné plátnové vazbě, ale má výraznou strukturu, která vzniká použitím odlišných nití v osnově a útku: osnovní nitě jsou tenké a jemné, útkové jsou silnější a jejich tloušťka je proměnlivá, na látce tak vznikají reliéfní proužky. Hustota cca 80 g/m2. Struktura může být hodně výrazná nebo naopak téměř nepatrná - v obchodě tyto méně strukturované dupiony označujeme jako „hladké“.

Hedvábný šantung je vzhledově prakticky stejný jako dupion.

Hedvábný samet je vysoce splývavý, lehký a prodyšný. Je úplně jiný než těžký bavlněný či polyesterový samet. Většina hedvábných sametů není z čistého hedvábí, ale ze směsi hedvábí a viskózy. Základní látka je hedvábná, vlas je viskózový. Existují sice i stoprocentní hedvábné samety, ale jsou extrémně drahé a špatně se shánějí. (Správně by se hedvábnému sametu nemělo říkat samet, ale aksamit. Rozdíl je technický: u sametu je vlas vetkán v osnově základní látky, u aksamitu v útku.

Hedvábný habutaj je lehká, měkká látka, která má původ v Japonsku, kde se tkala jako podšívka do kimon. I dnes je to oblíbená luxusní podšívka. Využití má i ve svrchních oděvech. Lze ručně barvit a malovat. Hedvábné ponžé je habutaji velmi podobné. Pochází z Číny.

Konopná látka je přírodní materiál. Pěstování konopí je ekologické, při pěstování není potřeba používat pesticidy proti škůdcům a na vypěstování je potřeba jen zhruba třetina vody oproti bavlně. Samotné rostliny zušlechťují půdu, kde se pěstují. Zároveň má přírodní antibakteriální a antiseptické vlastnosti a zabraňuje množením plísní.

Další velikou výhodou konopných látek je pevnost. Konopné oblečení, konopná prostěradla nebo konopné povlečení je mnohem odolnější než bavlněné, přitom je ale stále dobře prodyšné a má výborné termoregulační vlastnosti - dobře izoluje teplotu. V létě se tedy v konopí tolik nepotíte, v zimě naopak příjemně zahřeje.

• Odolnost - tradiční konopné látky jsou pevnější víc než jakékoliv jiné látky. Díky své odolnosti se konopné provazy a látky se již ve středověku používali na lodích.
• Antibakteriálnost a antiseptické vlastnosti - Zabraňují množení plísní a kožních problémů. Díky tomu také konopné látky "pohlcují" pachy. Přírodní konopí se používalo na obvazy a na balení potravin.
• Termoregulace - Jedním z nejzajímavějších aspektů konopné látky je její schopnost regulovat teplotu. V létě udržuje tělo příjemně chladné a lidé se v konopných látkách méně potí a v zimě naopak poskytuje přirozenou izolaci.

Konopí je přírodní materiál, který vyžaduje trochu odlišná pravidla při údržbě. Důležité je snažit se nepoužívat chemické prostředky a nahradit je přírodními alternativami. Díky tomu vám budou konopné látky a výrobky mnohem déle sloužit a navíc tím snížíte váš ekologický otisk.

Tradiční přírodní konopí je možné prát na 95°C. Čím více přírodní konopí perete a sušíte, tak postupně bělá, jedná se o přirozený proces a nesníží se tím životnost konopných výrobků.

U klasických moderních lnů a doporučuje prát na 40°C, tak aby byla zvýšena jejich životnost a barevnost.

Konopí a výrobky z konopí by se mohl brát jako symbol ekologie a odolnosti. Už samo pěstování konopí je známé pro svojí šetrnost k životnímu prostředí, při pěstování téměř nejsou potřeba pesticidy a v porovnání s bavlnou je potřeba mnohem méně vody. Výnosnost při pěstování konopí je také mnohem větší a je potřeba jen minimálního množství hnojiv.

Před více než 10 000 lety se konopí stalo klíčovým produktem v textilní výrobě, když ve starověku lidé v Mezopotámii využili tuto rostlinu na textilní vlákno. Jeho stáří je potvrzeno nálezy v moderním Íránu, datovanými až do roku 8 000 př. n. l. Z Asie a Středního východu se konopí šířilo dále do Evropy. Skandinávci využívali konopné textilie pro výrobu provazů a plachet pro lodě, což bylo důležité v období středověku.

V moderní době prochází konopný průmysl renesancí, přičemž technické konopí nachází uplatnění v širokém spektru produktů. Historie konopí lze porovnat s využitím lnu, který byl rovněž oblíbenou surovinou pro textil. Oba materiály nabízely odlišné vlastnosti: len byl jemný, hladký a odolný, zatímco konopí bylo trvanlivé, robustní a vhodné pro odolné textilie.

Bavlna, zavedená v Evropě až v průběhu novověku, přinesla nový rozměr textilnímu průmyslu. Porovnání s konopím ukazuje, že bavlna byla jemnější na dotek, ale méně odolná.

Další Udržitelné Materiály

Hledáte látky, které jsou příjemné na tělo a nezatěžují planetu? Víme, co je skutečně šetrné k pokožce i přírodě. Lyocell, bambus nebo konopí - která látka vede?

Udržitelná móda už dávno nestojí jen na recyklovaných taškách a second handech. V posledních letech přichází na trh nové typy vláken, které kombinují pohodlí, odolnost a šetrnost k životnímu prostředí. Na scénu nastupují látky jako lyocell, bambus nebo konopí. Každá má jiné vlastnosti, ale všechny spojuje jedno: snaha o spojení komfortu a udržitelnosti.

Lyocell je vlákno vyráběné z celulózy, nejčastěji z eukalyptového dřeva. Na rozdíl od viskózy nebo klasického umělého hedvábí se při jeho výrobě nepoužívají agresivní chemikálie. Proces výroby má nízkou spotřebu vody a nevytváří toxický odpad. Stromy pro lyocell navíc rostou rychle a bez potřeby pesticidů či zavlažování. (eukalyptu)

Lyocell je mimořádně jemný a hladký na dotek, takže nedráždí ani velmi citlivou pokožku. Je prodyšný a dokáže skvěle odvádět vlhkost. Navíc je hypoalergenní a odolný vůči množení bakterií.

tags: #která #látka #je #ekologická

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění ovzduší elektrárnou
• Ekologický spolek
• Ohrožený druh Pupilla pratensis
• Environmentální dokumenty ČR
• Studie o ergonomii a ekologii samojízdných strojů