Založení ekologického spolku nebo občanského sdružení v České republice

01.11.2025

Občanská sdružení (spolky) jsou významným a demokratickým prvkem občanské společnosti a rovnocenným subjektem práva. Je výhodné být spojen s lidmi, kteří sledují stejný cíl, protože vytvořené skupiny mohou mít větší váhu než hlas jednotlivce. Podle zákona o sdružování občanů mají občané právo svobodně se sdružovat a k výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu, pouze registrace.

V českém právu existují spolky od roku 2014 jako zvláštní forma právnické osoby, určená pro dobrovolné sdružení (nejméně tří) osob, které spojují společné zájmy. Spolky patří do jednoho ze tří typů právnických osob soukromého práva, konkrétně do korporací. Občanský zákoník podrobněji upravuje jedinou korporaci, a to právě spolek.

Právní formy neziskových organizací

Občanské sdružení je nejčastější právní formou neziskové organizace v ČR. Mezi další formy patří obecně prospěšná společnost, nadace či nadační fond.

Obecně prospěšná společnost: Je subjektem poskytujícím obecně prospěšné služby všem za stejných podmínek. Právní úprava: Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech ve znění pozdějších předpisů.
Nadace a nadační fond: Jsou účelovým sdružením majetku zřízeným za účelem dosahování obecně prospěšného cíle. Právní úprava: Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech ve znění pozdějších předpisů.

Zapsaný spolek

Zapsaný spolek je dobrovolné sdružení osob, které sleduje společný, obvykle nekomerční cíl - kulturní, sportovní, environmentální, komunitní nebo jiný veřejně prospěšný účel. Spolek může vykonávat hlavní a vedlejší činnost. Činnost hlavní má směřovat k uspokojování a ochraně zájmů, pro které byl spolek založen. Těmi by ale nemělo být podnikání. To může být naopak činností vedlejší, která slouží k podpoře činnosti hlavní.

Příkladem hlavní a vedlejší činnosti je například vzdělávání lidí v oblasti omezení plýtvání s jídlem, pořádání seminářů na toto téma a propojení komerčních jídelen s charitami, coby hlavní činnost a dále provozování e-shopu s kuchařkami a pomůckami do kuchyně, jako činnost vedlejší.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Základní podmínky pro založení spolku:

Spolek mohou založit alespoň tři osoby vedené společným zájmem (a současně platí, že již existující spolky mohou vytvářet nové spolky jako svoje svazy).
Spolek může mít i pouze tři zakládající členy.
Název spolku musí být jedinečný a obsahovat slovo „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo zkratku „z. s.“.
Zkontrolujte dostupnost názvu před podáním návrhu.

Kroky k založení zapsaného spolku

Příprava stanov a rozhodnutí o založení: Zakladatelé na ustavující schůzi rozhodnou o založení spolku, schválí stanovy a zvolí orgány. Ustanovení o tom, že se zakladatelé se shodli na znění stanov spolku. Můžete přistoupit k jeho ustanovení. Proces ustanovení spolku je dvoufázový. Pro založení spolku musíte být nejméně tři. V obou případech musíte přijmout stanovy. Typicky k ní dojde v případě, že jste skupinka nadšenců, kteří o svém záměru i jeho formě již delší dobu mluví a ve většině bodech stanov mají naprostou shodu.
Podání návrhu na zápis do veřejného rejstříku: Návrh se podává k příslušnému krajskému soudu, v jehož obvodu bude sídlo spolku. Samotná ustavující schůze či schválení stanov vám ještě spolek netvoří. Pro jeho vznik je třeba zápis do spolkového rejstříku. Vyplněný formulář lze vytisknout a návrh podat listinnou formou. Vyplněný formulář můžete podat také v elektronické podobě. Souhlas člena statutárního orgánu (např.
Zápis a vznik spolku: Soud má 5 pracovních dnů na rozhodnutí. Po schválení je spolek zapsán do veřejného rejstříku a získává právní subjektivitu. Zápis spolků do spolkového rejstříku je zdarma.

Stanovy spolku

Stanovy musí obsahovat:

Název a sídlo spolku - Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“.
Účel spolku.
Práva a povinnosti členů.
Určení statutárního orgánu - Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem spolku. Stanovy musí také určit, jestli statutární orgán bude kolektivní (tj. výbor) nebo individuální (tj.

Na ustavující schůzi se zpravidla také volí první členové statutárních orgánů. Pro jeho vznik je třeba zápis do spolkového rejstříku.

Členská schůze

Dalším krokem existence občanského sdružení je svolání členské schůze, kde by mělo proběhnout schválení stanov a volba statutárních orgánů. Po zápisu spolku do rejstříku by měla být svolána členská schůze (nebo jí obdobný nejvyšší orgán, název členská schůze není povinný). Na této schůzi by měla proběhnout volba orgánů spolku (zejm. Z této schůze je nezbytné pořídit podrobný zápis obsahující prezenční listinu. Tento zápis bude mj. sloužit jako doklad pro osoby oprávněné jednat podle stanov jménem sdružení, jímž budou prokazovat (vůči úřadům apod.), že byly řádně do svých funkcí zvoleny a že jsou skutečně jménem sdružení oprávněny jednat. Členské schůze se musí konat pravidelně, v souladu se stanovami, nejméně však jednou za rok. Členských schůzí se nemusí členové účastnit osobně, stanovy mohou upravit, že se bude hlasovat kupř.

Změny stanov

Je-li třeba změnit stanovy, lze dovodit, že je změnu stanov schválit nejvyšší orgán sdružení. o změny a zároveň mu zaslat ve dvojím vyhotovení text změny (§ 11). zašle vám ministerstvo do 10 dnů oznámení, že bere změnu na vědomí. Neodstraní-li sdružení závady, ministerstvo jej rozpustí.

Majetek a účetnictví

Bude-li mít sdružení nějaký majetek, musí vést účetnictví. konci účetního období, tj. podat daňové přiznání. u finančního úřadu jako plátce daně. vzniklé za účelem provozování podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Zrušení a zánik spolku

Zánik spolku nastává výmazem z veřejného rejstříku po provedení likvidace. I při zániku spolku musí být majetek využit v souladu s účelem spolku nebo darován obdobné organizaci. Spolek zaniká několika způsoby - dobrovolně nebo rozhodnutím soudu. Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez takového návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn. Pokud se ruší spolek s likvidací, musí být ustanoven likvidátor, jehož úkolem je sestavit soupis jmění a zpeněžit likvidační podstatu v rozsahu, který je nezbytný pro splnění dluhů. Do budoucna budou moci spolky se statutem veřejné prospěšnosti ve stanovách určit, jak naložit s likvidačním zůstatkem.

Účast spolků v řízeních

Spolky se mohou účastnit řízení, která se vedou podle zákona č. 114/1992 Sb. spolek podal žádost, aby byl informován o zahajovaných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona č. Má-li spolek ve svých stanovách uvedeno, že jeho hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, měl by se ihned po svém založení přihlásit na příslušných správních úřadech o průběžné informování o zahajovaných správních řízeních (věcně a místně specifikovaná žádost o informování).

Všechny obeslané úřady jsou povinny spolek písemně informovat o zahajovaných správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody a krajiny. Pozor, tato povinnost je splněna, pokud úřad informaci o zahájeném řízení vyvěsí na úřední desce. Osmidenní lhůta se nepočítá od doby, kdy si vy sami informaci vyhledáte, ale ode dne vyvěšení informace na úřední desce (i online).