Která šelma nežije ve volné přírodě


18.04.2026

Velké kočkovité šelmy patří mezi ta nejohroženější zvířata na světě. Je víc než pravděpodobné, že naše vnoučata už je budou znát jen ze zoologických zahrad a starých přírodovědných dokumentů. Týká se to tisíce druhů zvířat i rostlin.

Toto číslo se neustále zvyšuje, bohužel kvůli lidským činnostem, jako jsou těžba dřeva, pytláctví, ale také rozrůstání populace.

Šelmy, které v přírodě nežijí

Ve volné přírodě bílý tygr nežije a nikdy nežil. Bílých tygrů žije na celém světě jen několik desítek. Jde o uměle vyšlechtěnou raritu a ve volné přírodě by nepřežila. Šelmy pocházejí z Indie a jejich bílé zbarvení je dáno částečným albinismem, kdy jim chybí oranžové barvivo. První zmínka o nich pochází z roku 1951.

V liberecké zoo se koncem minulého týdne narodilo mládě bílého tygra. Zatím je slepé a drží se u matky. Pavilon šelem se proto pro návštěvníky uzavřel a otevře se nejdřív na konci června. Ač jsou pro libereckou zoo bílí tygři lákadlem pro návštěvníky, z chovatelského hlediska nejsou příliš cenní.

Ve volné přírodě fretka nežije, uhynula by hladem či následkem úrazu. Je tedy výhradně domestikovaným druhem. Fretka domácí nebo jen fretka je šelma z čeledi lasicovitých. Fretka byla domestikována z tchoře tmavého. Původně byla fretka využívána k chytání a vyhánění myší, králíků, škodlivých hlodavců z nor, k protahování lan dlouhým potrubím a v kožešnickém průmyslu. Dnes jsou fretky chovány jako laboratorní zvířata a stále více jako domácí mazlíčci.

Čtěte také: Největší kniha

Ohrožené druhy šelem

Které šelmy jsou nejohroženější a se kterými je ten pravý čas se ještě rozloučit?

Lev berberský

Lev berberský je velká, v přírodě již vyhynulá kočkovitá šelma, poddruh lva. V ZOO Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku se v neděli 5. července narodila tři mláďata lvů berberských. Celkem dvorský safari park i s novými přírůstky chová devět lvů berberských. Chov lva berberského v licencovaných zoologických zahradách se řídí doporučeními koordinátora Evropského záchovného programu.

Nosorožec tuponosý severní

Nosorožec tuponosý má dva podruhy: severního a jižního. První zmiňovaný se ale již prakticky stal vyhynulým. Ještě v první polovině 20. století se ještě vyskytoval na území Ugandy, Čadu, Súdánu, Středoafrické republiky a Konga. Zbyly poslední dvě samice Najin a Fatu, které ještě stále žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Už ale nemohou zabřeznout. Vědci tak vidí řešení v umělé reprodukci, jelikož poslednímu samci odebrali vzorek spermatu a zmrazili ho.

Levhart Amurský

Tento druh levharta nežije jako ostatní druhy v afrických savanách, ale ve východní Asii, především při ruských hranicích s Čínou a Severní Koreou. Loví většinou v noci. Chová se velmi obezřetně, proto jej můžeme jen velmi těžko pozorovat. Levharti umírají především v důsledku ilegálního lovu, lesních požárů, ale také vlivem stavebních projektů, kvůli kterým postupně mizí jejich přirozené prostředí.

Lemur Lepilemur Septentrionalis

Tito lemuři patří mezi nejmenší druh z rodu Lepilemur, který obývá listnaté lesy severní části ostrova Madagaskaru. Na spodní straně končetin mají měkké polštářky, které zlepšují uchopení za větve. Podle organizace International Union for Conservation od Nature se populace lemurů za posledních několik desítek let zmenšila o neuvěřitelných 80 %. Nejvíce lemury ohrožují přirození nepřátelé, jako jsou hadi, kteří je vybírají z dutin, draví ptáci, ale také lidští lovci, jenž je loví hlavně pro maso. Během dvou tisíc let kvůli tomu vyhynulo nejméně 17 druhů lemurů.

Čtěte také: Jak ekologie ovlivňuje cenu provozu auta?

Ara modrohrdlý

Lze si ho snadno splést s běžnějším papouškem arou araraunou, na rozdíl od ní má ale na hrdle modrou skvrnu a jemnou hlavu zdobí méně masivní zobák. Za malý počet těchto krásných ptáků může nejvíce ilegální obchod se zvířaty, který dosáhl svého vrcholu v 70. a 80. letech 20. V roce 1984 proto bolivijská vláda zakázala aru ze země vyvážet, nicméně už nemohla zastavit kácení pralesů, kde měl tento pták domov.

Gorila horská

Gorila horská patří mezi poddruh gorily východní. Na rozdíl od ostatních goril má tento druh hustší srst s nápadně dlouhými černými chlupy na temeni hlavy a horních končetinách. Prvním Evropanem, který spatřil gorilu horskou, byl německý armádní důstojník Robert von Beringe - na území Virunga zastřelil v říjnu 1902 dva kusy. Fosseyová zavedla některé metody používané k identifikaci, stopování a navazování kontaktu s gorilami.

Delfínovec čínský

Číňané ho již starověku nazývali „Bohyně řeky Jang c´-ťiang“ a představoval pro ně mír a prosperitu. Harmonické soužití delfínovce čínského narušilo katastrofální znečištění řeky, zvýšený rybolov pomocí elektrických výbojů a neúměrný nárůst lodní dopravy.

Sněžný levhart

V současné době je levhart sněžný neboli irbis na střední úrovni ohrožení. Došlo k tomu proto, že byl dříve hojně loven pro svou krásnou hustou srst, ze které se vyráběly zimní kožichy. Irbisovi jeho srst slouží nejen jako ochrana před zimou, ale též jako maskování ve sněhu.

Kočka rybářská

Nádherná šelma jen o něco větší než kočka domácí žije hlavně v Asii. Také ona je už ohrožená - a to přesto, že v přírodě nemá žádné nepřátele.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie

Rys iberský

V přírodě žije posledních 309 kusů této úžasné kočkovité šelmy. Za jeho téměř úplné vyhubení nemůže výjimečně člověk ale králík. Tento vznešený rys žije na Pyrenejském poloostrově a právě tam vypukla mezi králíky epidemie myxomatózy. A protože právě králíci jsou téměř jediným zdrojem potravy rysů, mělo to za následek jejich téměř úplné vymření.

Kočka plochočelá

Tato drobná šelma už vyhynula, a to roku 1985. Jenže o 10 let později bylo zase několik exemplářů pozorováno - a tak byla kočka plochočelá ze seznamu vyhynulých zvířat prozatím vyškrtnuta.

Kočka bornejská

Možná je ohrožená, možná jich nikdy ani moc nežilo a dost možná už úplně vyhynula. Až do roku 1998 jsme o ní věděli jen ze šesti kožešin, teprve pak byla vůbec poprvé vyfotografována.

Tygr

Tygři jsou zaslouženě jedním ze symbolů ochrany divoké přírody. Ve 20. století se nám podařilo vyhubit už tři druhy tygrů: jávského, kaspického a balijského; tygr čínský byl naposledy pozorován roku 1994 a zřejmě už také v přírodě nežije. Moc dlouho nepřežije ani nádherný tygr usurijský, jehož počet se smrskl na pouhých 200 kusů.

Kočka horská

V Andách žije něco jako miniaturní irbis. Jmenuje se to kočka horská a jak asi už čekáte, také ona je ohrožená. Vyskytuje se jen ve vysokých nadmořských výškách a zřejmě vymírá. Také tato kočka se těžko studuje a o to hůř zachraňuje. Přesto už vznikly dvě nadace, které se o to snaží. Budou ale mít extrémně složité: koček žije už jen posledních 2500 kusů.

Levhart obláčkový

Nádherná šelmička žijící v Číně doplatila na svou nádheru. Má úžasně zbarvenou velmi kvalitní kožešinu, a tak se stává často kořistí pytláků. Číňané také vyvažují zlatem jeho tesáky - přičítají jim totiž magickou a léčebnou moc. Ve své přirozené vlasti Taiwanu už byl vyhuben, ale jinde v Asii ještě několik tisíc exemplářů žije.

Kočka černonohá

Mezi kočkami je to trpaslík: společně s kočkou cejlonskou jde o nejmenší kočkovitou šelmu. Nikdo je sice moc neloví, ani neubývá jejich přirozeného prostředí. Jenže kvůli své velikosti je extrémně citlivá na veškeré jedy v přírodě. Často umírá v pastech na šakaly, dokáže ji zabít také jed, jenž se používá proti sarančatům.

Gepard

Ani nejrychlejší savec na Zemi nedokáže utéci před vymřením. Jenže je to dlouhodobý proces - doplácí na tzv. efekt hrdla lahve. Jako efekt hrdla lahve se označuje stav, který nastane při prudkém poklesu počtu jedinců v populaci. Dochází k příbuzenskému křížení a nevratnému snížení genetické variability.

Kozorožec kavkazský

Kozorožec kavkazský je dle Červeného seznamu IUCN hodnocen jako nejohroženější ze všech kozorožců světa. V přírodě přežívá jen na pouhých pěti místech na hranici Gruzie a jižního Ruska. Jejich významným útočištěm zůstávají zoologické zahrady. Zoo Olomouc je v čele světových chovatelských aktivit na záchranu kozorožce kavkazského.

Norek americký

Norek, známý také jako „mink“, je malá lasicovitá šelma se zálibou ve vodním živlu. Norkový kožich, kdysi pýcha nejedné dámy, pochází z kožešin těchto malých tvorů. Dříve, a někde i dnes, byl právě kvůli svému kožichu norek lovnou zvěří. V srpnu 2017 došla legislativního naplnění vytrvalá snaha ochránců zvířat v boji za zákaz chovu výhradně pro kožešinu. V klecích farem byl totiž chován norek americký. Naší domácí šelmou byl odedávna norek evropský. Dnes o norkovi evropském hovoříme v minulém čase, protože nijak hojná populace v Česku podlehla lovcům už dávno.

tags: #která #selma #nežije #ve #volné #přírodě

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]